Trocha Mexika z Prahy. Kukuřičné tortilly Moctezuma jedí lidé v polovině Evropy, vznikají ale jen v Hostivaři
Šéf rozvoje Moctezumy Damian Santillanes
Že je Česko e-shopový ráj, není žádné tajemství. Ale že se zde nejen na e-shopu prodávají, ale také vyrábí a do celé Evropy posílají mexické tortilly, možná leckoho překvapí. Pražská firma Moctezuma, stoprocentně vlastněná a řízená Mexičany, přitom řešila v uplynulých dvou letech existenční problémy.
Hrozící bankrot odvrátila až změnou byznysového modelu. Původní orientaci na restaurace rozšířila o koncové zákazníky a to se jí vyplatilo. Obrat v řádech statisíců eur tím firma dokázala oproti předcovidové době dokonce zdvojnásobit.
Na letošních 720 tisíc eur neboli 18 milionů korun se Moctezuma samozřejmě nedostala jen díky českému trhu. Ten má na příjmech pouze desetinový podíl. Mexická firma, která vyrábí tortilly v pražské Hostivaři, exportuje hned do třiadvaceti zemí. Úspěch slaví především v severní a západní Evropě. A to v nemalé konkurenci.
Podle šéfa marketingu a prodeje Damiana Santillanese je obrovská koncentrace tortillových producentů zejména ve Španělsku, kde odhaduje až dvacet továren na jedno město. „Je tam víc Mexičanů než kdekoliv jinde v Evropě. V každém bloku jsou aspoň dvě mexické restaurace, kde se dá rychle a dobře najíst,“ popisuje Santillanes.
Právě rychlá příprava tortill je podle manažera Moctezumy to, čím by rád oslovil širší veřejnost. Kukuřičná placka plněná rozmanitými směsmi je v Mexiku základní potravinou, podobně jako třeba v Itálii těstoviny. „Tortilly půjdou stejným směrem,“ věří Santillanes. Rozšířit povědomí konzervativních Čechů se mexická firma snaží třeba spoluprací s mexickými šéfkuchaři v Česku, se kterými točí videa s jednoduchými recepty.
Rozdíl mezi běžně dostupnými tortillami v supermarketu a těmi od Moctezumy je podle Santillanese v kvalitě a logicky i v ceně. „V českých řetězcích jsou nyní tortilly z Belgie, která je na špičce evropské produkce, kvalita je však někde jinde. My se soustředíme na prémiovější produkty, často v organické bio kvalitě,“ vysvětluje marketér.
Ke koncovým zákazníkům si tak Mexičani snaží prodrat cestu mimo e-shop také skrze české řetězce se zdravou stravou jako Sklizeno, se kterými jednají o distribuci. Časem by se rádi dostali i do větších řetězců, tak jak se jim to povedlo v Německu, Dánsku či Švédsku. Polovina tortill v regálech tamních supermarketů podle Santillanese pochází právě z pražské továrny.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsSuroviny se snaží využívat tým patnácti Mexičanů v co největší míře lokální. Až na tu hlavní, kterou je kukuřice. Pro výrobu si nechávají vozit organickou kukuřici z Mexika. „Nejsme pyšní, že materiál dovážíme. Vyzkoušeli jsme různé lokální farmy, avšak evropská kukuřice je prostě jiná,“ objasňuje Santillanes. Roli hraje nejen proměnlivá teplota, ale také o dost nižší nadmořská výška v Česku.
Výhodu oproti jiným producentům, kteří vyrábí přímo v Mexiku a posílají na starý kontinent hotové produkty, vnímá šéf vývoje tuzemské produkce v čerstvosti. „Jídlo vydrží čerstvé tři měsíce, tak dlouho trvá jen samotná doprava, proto jsou nutné konzervanty. My jsme zvolili cestu dovozu surového materiálu a prodáváme nejčerstvější produkt,“ podotýká Damian. Finální tortilly jsou bezlepkové a GMO free.
Dostáváme až dva tisíce životopisů měsíčně.
Otevřít výrobnu v Česku bylo strategické rozhodnutí předchozího majitele, který firmu založil před deseti lety v Rakousku. Byznys následně přesunul kvůli lokalitě i celkovým nákladům. „V Česku je spousta věcí levnějších než třeba ve Španělsku. Konkurence srovnatelné kvality tedy prodává dráž,“ vysvětluje Santillanes.
Když původní majitel firmu prodával, na odkup se složila celá rodina tehdejší produktové manažerky Caroliny Couto, která dnes stojí v čele firmy jako generální ředitelka. Ta již z pozice vlastníka přibrala do týmu Damiana Santillanese, který před necelými třemi lety přebudoval celkovou identitu a vizi společnosti.
„Potkali jsme se na akci podpory ženských práv, která jsou v Mexiku krvavě pošlapávána,“ popisuje Santillanes, jenž byl na akci pozvaný jakožto fotograf. S Carolinou si padli do noty a dohodli se na vzájemné podpoře svých podnikatelských aktivit. Santillanes totiž mimo jiné dováží a v Česku praží kávová zrna pod značkou Čilango.
„Máme stejné vize a hodnoty, stali se z nás nejen podporovatelé, ale také přátelé a časem i byznys partneři v Moctezumě,“ poznamenává. Hodnotové nastavení, přátelský přístup a chuť učit se jsou v Moctezumě koneckonců tím hlavním, na čem tým stojí. „Obyčejně nenajímáme jen zaměstnance, ale lidi, kteří chtějí změnit svůj život a prostřednictvím gastronomie ovlivnit svět. Počítáme, že s námi budou budovat firmu třeba dalších dvacet let,“ zmiňuje Santillanes.
Postavit tým ze samých Mexičanů nebylo záměrem, nicméně velice obtížná situace okolo hledání práce v Mexiku zapříčinila, že Moctezuma dostává měsíčně až dva tisíce žádostí o práci. „Dát někomu možnost změnit život a zlepšit jeho kvalitu považuju za rozhodující. Žít, pracovat či vůbec dostat se sem je příležitost, kterou by nejspíš nikdy nedostali,“ říká šéf prodeje.
A jak vidí vývoj firmy v dalších letech? „Plánujeme vytrvalý růst navzdory tomu, že následující roky budou zřejmě stále velmi nejisté. Pokud jde o prodej, očekáváme zdvojnásobení objemů v následujících letech, což jde ruku v ruce s dalším rozvojem výrobních kapacit továrny,“ uzavírá Damian Santillanes.