Velkoobchodní cena plynu se v pondělí na moment dostala dokonce do záporných hodnot, dlouhodobé kontrakty se pak nyní prodávají za ceny kolem 100 eur za megawatthodinu. Oproti srpnu, kdy atakovaly 350 eur, jde o dramatický propad. Jak je to vůbec možné? Kolem Evropy krouží desítky tankerů s LNG a je teplo. Ale rozhodně není vyhráno.

Dánský ekonom a analytik Andreas Steno Larsen si v úterý na Twitteru, kde ho sleduje 160 tisíc lidí, posteskl: „Aleluja! Ceny plynu se včera pohybovaly v negativním teritoriu. Je to konec krize? NE!“ A připomněl, že i když do Evropy proudí rekordní množství LNG tankerů z USA a Kataru a zároveň jsou posílené dodávky potrubím z Norska, pořád je přísun plynu o čtvrtinu nižší než na jaře 2021, tedy v posledních normálních časech.

Situace na trhu s plynem je přesto poněkud kuriózní. Kolem evropských břehů aktuálně kotví na šest desítek tankerů naplněných zkapalněným plynem, které ale nemají kde svůj náklad „vyložit“. Ve velkých přístavech je pořád nedostatečná kapacita přečerpávacích terminálů a hlavně jsou na klíčových trzích téměř plné zásobníky, do nichž by se plyn dal ukládat.

Ve Francii jsou zásoby na 99 procentech, v Německu na 97 procentech, v Itálii na 95 procentech. Česko je sice mírně pozadu, ale i zdejší nádrže hlásí zhruba 93 procent. To jsou na konec října mimořádná čísla. Povedlo se to hlavně díky nadstandardně teplému podzimnímu počasí, které oddaluje start topné sezóny. A ani výhled pro nejbližší dny nenasvědčuje, že by se mělo výrazněji ochladit.

Plné zásobníky a stále ještě malé kapacity terminálů ale fungují částečně jako úzké hrdlo, takže poté, co EU na jaře zavelela, že je potřeba sem nalákat co nejvíc LNG tankerů, ty samé lodě se teď poflakují u evropských břehů a čekají, až na ně přijde řada. Což vytváří tlak na cenu plynu i na cenu jeho uskladnění na lodích, obojí výrazně klesá.

„Záplava LNG tankerů zahltila schopnost evropských regasifikačních zařízení zpracovávat dodávky v rozumném tempu,“ řekl americké stanici CNBC ekonom Andrew Lipow z poradenské agentury Lipow Oil Associates.

Jenže je tu ještě jeden rozměr, proč tankery připlouvají a vyčkávají: obchodníci doufají, že se brzy ochladí a že cena plynu půjde nahoru. Takže se jim vyplatí nechat lodě o pár týdnů déle pohupovat na vlnách a pak inkasovat víc peněz. „Majitelé nákladu vědí, že zima je za rohem. Tehdy je evropská spotřeba dvakrát až čtyřikrát vyšší než teď. Proto dávají přednost tomu nechat teď tankery jen plout a plyn prodat až za prosincové ceny,“ uvedl švýcarský investor Alexander Stahel.

Summer is coming? ?

Dutch Nat Gas first contract pic.twitter.com/WDJbGlB1wp

— AndreasStenoLarsen (@AndreasSteno) October 24, 2022

Že by to ovšem znamenalo, že je vyhráno, to ani náhodou. Problém totiž není tato zima, ale ta příští. Letos se zásobníky podařilo z velké části zaplnit díky ruskému plynu, kterého sice do Evropy proudilo postupně čím dál méně, ale pořád nějaký přitékal. A v kombinaci s LNG a s tím, že většina zemí EU dokázala snížit svou spotřebu, to vedlo k rychlejšímu plnění zásobníků.

Jenže příští rok už žádný plyn z Ruska nebude, po zimě budou zásobníky tak jako tak prázdné a kapacity dodávek LNG budou pořád ještě nedostatečné, aby chybějící ruský plyn nahradily. Proč? Jednak kvůli tomu, že není dobudována infrastruktura terminálů a plynovodů, které by plyn z přímořských zemí dostaly i všude do vnitrozemí, jednak protože k Evropě prostě a jednoduše nedopluje dost LNG tankerů.

Jak poznamenal opět Andreas Steno Larsen: „Může Evropa přilákat dostatečné množství dodávek LNG, aby vynahradila výpadek ruského plynu? Největší exportéři LNG jsou Austrálie a Katar. Austrálie obsluhuje své klienty z východní Asie, Katar dodává Indii, Japonsku a Číně… USA jsou největší dodavatel na spotový trh a slíbily, že výrazně zvýší svou produkci, ale není pravděpodobné, že by dokázaly naplnit ruský výpadek dřív než za tři až čtyři roky.“

A ještě Larsen dodal: „Takže může Evropa čtvrtinový výpadek typické denní dodávky plynu nahradit s pomocí LNG? To je klíčová otázka. Nejpravděpodobnější odpověď je, že nikoli, minimálně dokud neuzavře dlouhodobý kontrakt s Katarem, proti čemuž je ale v Evropě silná opozice.“