U pražské Vidoule vzniká bydlení ve finském stylu. Nabídne byty, v nichž se dají změnit dispozice, nebo sdílenou dílnu

Eliška NováEliška Nová

Parvi Cibulka

Foto: YIT

Projekt Parvi Cibulka finského developera bude hotový už letos

0Zobrazit komentáře

Ještě v roce 2018 evidoval bývalou továrnu v okolí Cibulky v pražských Košířích server Prázdné domy jako neobydlenou. A chátrající. Budova s historií z první republiky, která po znárodnění ve čtyřicátých letech sloužila společnosti Meopta, byla svázaná především s průmyslem. Na konci letošního roku ale nabídne až sto padesát nových bytů. To vše navíc v těsné blízkosti přírodní památky Vidoule.

Byť budova není památkově chráněná, investor – finský developer YIT – se rozhodl, že ji bourat nebude. Místo toho ji přestaví tak, aby vyhovovala novému účelu. K tomu si přizval architekta Jakuba Ciglera. Výsledkem je, že si někdejší továrna zachovala svůj industriální ráz, dostala ale také nový, trochu finský nádech. Cigler pracoval především s materiály, jako je sklo, ocel a cihly.

„Budova Meopty dominuje panoramatu Cibulky už od šedesátých let minulého století a vždy na mě působila jako velký parník zakotvený v části města. Tuto důstojnost jsem se snažil v celém projektu ponechat,“ uvedl Cigler s tím, že projekt Parvi Cibulka, jak ho pojmenoval investor, tvoří v podstatě sedm bytových domů v řadě s centrálním vstupem a pasáží, která nabídne různé služby.

Parvi Cibulka

Foto: YIT

Projekt Parvi Cibulka finského developera bude hotový už letos

Proměna domu v pražských Košířích vyšla na 1,3 miliardy korun a začala v létě 2020. „Nikdy jsme nepřemýšleli nad tím, že bychom Meoptu zbourali. Toto místo uprostřed rezidenční vilové zástavby má obrovský potenciál, proto jsme od počátku plánovali, že brownfield zrevitalizujeme a budově dáme nové využití,“ komentuje Vladimír Dvořák z YIT.

Projekt je svou nabídkou poněkud netradiční. Aspoň na české poměry. V některých bytech totiž budou k dispozici vestavěná patra, jiné budou mít galerie či skyboxy. Některé byty budou dokonce variabilní a v průběhu času, třeba s rozrůstáním rodiny, je bude možné o galerii rozšířit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V nabídce jsou i byty, které jsou po celém svém obvodu prosklené. Nebo už ne tak neobvyklé mezonety se dvěma patry. Některé byty mají předzahrádky, jiné prosklené lodžie, další terasy. Byty jsou také nízkoenergetické.

K tradičnějším prvkům patří vysoké stropy, ty nejvyšší budou mít až čtyři a půl metru, a střešní terasy. Byty jsou v dispozicích od těch nejmenších, tedy 1+kk až po ty velké s pěti místnostmi a kuchyňských koutem. Rozlohu budou mít od 44 do 250 metrů čtverečních.

Parvi Cibulka

Foto: YIT

Projekt Parvi Cibulka finského developera bude hotový už letos

„Nalézt řešení pro zcela jiné využití stávajícího objektu, zvláště když jde o změnu z výrobní na rezidenční funkci, se na začátku práce zdá být jako neřešitelná matematická rovnice. Od začátku bylo jasné, že Meopta by mohla nabídnout zcela jiný typ bytu pro ty, kterým současná nabídka na realitním trhu připadá příliš stereotypní,“ líčí Cigler.

Dohromady bude mít budova šest pater a poskytne místo i pro komerční využití. Parvi Cibulka by tak měla disponovat rovněž kavárnou nebo malým fitness centrem. Finové nabídnou rovněž neobvyklé místnosti – pro mytí kol a psů anebo užitečné prostory pro sdílenou dílnu.

YIT není ve Vidouli nováčkem. Parvi Cibulka navázala na projekt Aalto Cibulka, který už v místě stojí. Nová zástavba na tu současnou naváže – budovy budou mít společnou recepci a také soukromý park o rozloze sedm tisíc metrů čtverečních.

Od roku 1919 v továrně sídlil Jaroslav Srb a Josef Štys. Ti se věnovali jemné mechanice a optice. Především pak opravovali hodinářské nářadí. Nakonec ale začali vyrábět také geodetické a lékařské přístroje. Nový směr dostala firma během druhé světové války, tehdy se tu vyráběly hlavně zaměřovače pro německé ponorky. Po válce se ale opět obnovil původní provoz.

V roce 1946 byl podnik znárodněn a vznikl národní podnik Meopta, jehož název je stvořený ze sousloví Mechanická a optická výroba. Jeho součástí se stala i firma Srb a Štys. Výroba zůstala prakticky stejná – šlo především o geodetické přístroje, mikroskopy nebo dalekohledy. Další změna nastala v roce 1963, tehdy se název objektu změnil na ZPA Košíře se změřením na elektromechaniku.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

Ostrava chystá nejvyšší budovu v Česku. Nový mrakodrap nabídne byty, kanceláře i hotel

Eliška NováEliška Nová

Ostrava Tower od architektů Chybík+Krištof

Foto: Chybík+Krištof

Ostrava Tower od architektů Chybík+Krištof

0Zobrazit komentáře

Nejvyšší budovou Česka je nyní N Tower (dříve známý pod názvem AZ Tower) v Brně. Za pár let ale moravskou metropoli trumfne Ostrava. Do roku 2026 by tady měl stát dvakrát tak vysoký mrakodrap od brněnského studia Chybík+Krištof. Záměrem je zahustit bývalou průmyslovou oblast Ostravy a přivést tam nový život.

„Zásadní kvalitou plánované věže je její multifunkcionalita. Obytné části tvoří většinu jejího programu. V návrhu počítáme také s kancelářemi, obchody, hotelem, wellness, restaurací i prostorem pro kongresy a zábavu. Nejvyšší patra budovy zpřístupníme jako veřejnou vyhlídku,“ uvedl pro CzechCrunch architekt studia Michal Krištof.

To všechno by se skutečně do připravovaného mrakodrapu mělo vejít. Má mít 56 pater a výšku 235 metrů, se kterou brněnskou výškovou dominantu hravě předčí – ta totiž měří 111 metrů. Co se plochy týče, dá Ostrava Tower k dispozici 98 tisíc metrů čtverečních.

Město na pozemku s výškovou dominantou počítalo. Když ho v soutěži nabídlo, bylo to už s tímto záměrem. V soutěži uspěla společnost RT Torax, a to právě s návrhem architektonického studia Chybík+Krištof. „Finální výška je výsledkem diskuzí o programu věže i zkoumání podmínek lokality,“ vysvětluje Krištof.

Ostrava Tower od architektů Chybík+Krištof

Foto: Chybík+Krištof

Chystaná nová dominanta Ostravy, mrakodrap Ostrava Tower

Ostrava Tower má vzniknou v lokalitě Karolina nedaleko centra. Ta v minulosti fungovala převážně jako průmyslová zóna, byly tu továrny těžkého průmyslu, koksovna i důl, které daly nakonec místu jméno. To všechno postupně zanikalo a z Karoliny se stalo opuštěné území. A s tím také architekti pracují. „Výšková budova na rozhraní centra města a průmyslové části tuto lokalitu pozvedne a přirozeně přivede do centra lidi,“ míní Krištof.

 „Kapacita věže bude necelých dva a půl tisíce lidí, a to obyvatel, pracujících i návštěvníků. Centrum Ostravy se díky tomu zahustí a zalidní, což je žádoucí. Věž na periferii by centrum ještě více vylidnila. Ostrava nabízí možnost stavět v místě stržených továren, byla by škoda takovou šanci nevyužít,“ dodává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Architekti rovněž pracovali s tím, že by se v budoucnu měla proměnit celá lokalita, což plánuje město. „Nejde tedy jen o jednu budovu, ale o synergii vícero budov v té samé lokalitě,“ dodává architekt.

Budova tvarem připomíná přesýpací hodiny a s výstavbou by se mělo začít už letos. Projekt ale zatím ještě nemá potřebné stavební povolení. Hotovo chce mít investor v roce 2026.

Ostrava se v poslední době pochlubila několika zajímavými projekty, za kterými stojí známí architekti. Už letos by se měla například začít stavět koncertní hala od amerického architekta Stevena Holla a Architecture Acts.

Ostrava Tower od architektů Chybík+Krištof

Foto: Chybík+Krištof

Ostrava Tower má pozvednout celé město

roger-federer-mvp-xy

Přečtěte si takéFederer vydělává víc než kdykoli dřív. Jackpotem byly botyHodinky, auta a hlavně tenisky On. Federer už je dolarovým miliardářem, mimo kurt si vydělal 10krát víc

Zajímavým počinem bude i přestavba jiného mrakodrapu, a to v režii studia Al Design Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Rekonstruovat se bude také bývalá budova jatek, a to podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného.

„Vize pro novou post-industriální Ostravu nemá v českém ani slovenském kontextu obdoby. Rozsah plánovaných záměrů z veřejných prostředků, kterými chce radnice podpořit novou éru svého města, je unikátní. Jsme rádi, že náš projekt může tuto vizi doplnit a rozvinout,“ říkají autoři mrakodrapu.