Po letech plánování a mnoha odkladech Uber během včerejšího dne podal oficiální žádost o vstup na burzu, která odhalila spoustu detailů z pozadí rychle rostoucího a zároveň stále ztrátového byznysu. Na newyorskou burzu chce firma vstoupit pod vcelku očekávaným tickerem „UBER“ a plánuje vybrat kolem 10 miliard dolarů, které by firmu ocenily na ohromných 90 až 100 miliard dolarů. Mělo by se tak jednat o jeden z největších vstupů startupu na burzu za poslední dekádu.

Obrat Uberu za minulý rok činil 11,27 miliardy dolarů s čistými příjmy ve výši 997 milionů dolarů a ztrátou EBITDA (před započtením úroků, daní a odpisů) 1,85 miliardy dolarů. Samotný přepravní byznys činil v loňském roce 9,2 miliardy dolarů s obratem na jízdách dosahující téměř 42 miliard dolarů. Na pozitivního čísla v kolonce čistých příjmů dosáhl Uber díky loňskému odprodeji svého byznysu v jihovýchodní Asii.

V posledním kvartálu loňského roku měl Uber u všech svých služeb dohromady kolem 91 milionů aktivních zákazníků, kteří během stejného období učinili 1,5 miliardy jízd, ať už šlo o přepravu lidí nebo jen rozvoz jídla. Ostatně právě rozvoz jídla přes Uber Eats raketově roste na mnoha trzích, včetně České republiky. Za minulý rok příjmy Uber Eats vyrostly o 146 % na 1,46 miliardy dolarů, byť jde oproti 460% růstu v předcházejícím období o pokles.

Celková provozní ztráta Uberu za minulý rok činila zhruba 3 miliardy dolarů, započítáme-li i náklady na vývoj a výzkum, které činily více než 2,5 miliardy dolarů a podstatnou část z nich tvořila divize samořídících automobilů. Do těch Uber vložil celkem 457 milionů dolarů, číslo bude ale kvůli propojení s dalšími divizemi ještě vyšší. Čisté příjmy by tak potřeboval Uber navýšit více než trojnásobně, aby se vůbec dokázal dostat do černých čísel. Ještě nějakou dobu se tak ale pravděpodobně nestane.

Vstup Uberu na burzu má být osmý největší v historii Spojených států, zároveň jde o firmu, která ještě před vstupem na burzu získala historicky největší externí financování, které v případě Uberu činilo téměř 20 miliard dolarů. Loňský rok firma ukončila s provozní hotovostí ve výši 6,4 miliardy dolarů a dlouhodobým zadlužením ve výši 6,9 miliardy dolarů. Celkem 1,4 miliardy dolarů má v letošním roce Uber použít na splacení části peněz za akvizici dubajské přepravní firmy Careem, za který má jinak zaplatit dalších 1,7 miliardy dolarů ve formě akcií.

Zajímavostí je, že téměř čtvrtina všech jízd, konkrétně 24 procent, byla v minulém roce závislá pouze na pěti městech (San Francisco, Los Angeles, New York, Londýn a brazilské São Paulo). Celkem 15 procent jízd pak představovaly cesty z nebo na letiště a zhruba 13 procent ze všech jízd bylo placeno v hotovosti. Na americkém trhu se hotovost k platbám nevyužívá tolik jako například ve zmíněné Jižní Americe, na afrických trzích nebo v Asii.

Největší vítězové po vstupu na burzu

Každý vstup na burzu doprovází i spoustu příležitostí pro stávající akcionáře a také zaměstnance nebo další partnery, především pak partnerské řidiče, kteří mohou získat šanci na odkup akcií za výhodnou cenu. Naopak stávající akcionáři se mohou konečně svých podílů zbavit a přijít si na slušné peníze.

Vůbec největším akcionářem Uberu je na první pohled naprosto neznámá společnost s názvem SB Cayman 2, která ovšem spadá pod známou japonskou investiční společnost SoftBank a která vlastní celkem 16,3 % celého startupu. Celkem se jedná o 222 milionů kusů akcií.

Druhým největším akcionářem je investiční společnost Benchmark Capital Partners, která vlastní 11 % neboli 150 milionů kusů akcií. Třetím největším akcionářem je nicméně Travis Kalanick, kontroverzní spoluzakladatel Uberu, který kvůli mnoha problémům v roce 2017 odstoupil z vedení firmy, ale i nadále drží její podstatnou část.

Konkrétně jde o 8,6 %, respektive 117,5 milionu akcií, jejichž hodnota by v případě valuace ve výši 100 miliard dolarů mohla dosáhnout zhruba 9 miliard dolarů. A je velmi pravděpodobné, že se velké části z nich bude chtít Kalanick s ohledem na své vztahy se startupem zbavit.

Dalšími zásadními akcionáři jsou pak například:

• Fond spoluzakladatele Uberu Garretta Campa Expa-1 (81,6 milionu akcií = 6 %)
• Saúdskoarabský fond Public Investment Fund (72,8 milionu akcií = 5,3 %)
• Vlastník Googlu, firma Alphabet (71 milionů akcií = 5,3 %)

Uber se zároveň v dokumentech, které posílal k žádosti o listing na burzu, zmínil o několika rizicích pro investory. Mezi ty nejzásadnější patří například vztah platformy s řidiči – pokud by je Uber musel místo spolupráce na bázi nezávislých kontraktorů zaměstnávat, mohlo by to způsobit závažné komplikace.

Dalším rizikem je konkurence, na americkém trhu například v podobě Lyftu, který nedávno vstoupil také na burzu, v Asii pak zase služby spadající do portfolia Didi Chuxing. Třešničkou na dortu jsou pak potenciální právní problémy, problémy s negativním vnímáním značky, zvyšující se provozní náklady nebo regulace ze strany států.

Pozitivní zpráva pro partnerské řidiče

V souvislosti se vstupem na burzu se chce Uber odvděčit také svým partnerským řidičům, kteří vytvořili a vlastně i dále tvoří absolutní jádro jeho byznysu. Vytvořil pro ně tak motivační systém bonusů, které mají získat, tedy alespoň pokud jde o řidiče ve Spojených státech. Ti, kteří stihli do 7. dubna letošního roku uskutečnit alespoň 2 500 jízd, získají bonus ve výši 100 dolarů. Při 5 000 jízdách jde o 500 dolarů, 10 tisíci jízdách o 1 000 dolarů a při 20 tisíci jízdách o 10 000 dolarů v hotovosti nebo ve formě akcií. Podobný systém zavedl i konkurenční Lyft.