Učešte si mullety, nasaďte džínové šortky a pusťte walkmana s hity 80. let. GTA: Vice City slaví dvacetiny

Michael Jackson. Iron Maiden. Bryan Adams... Jestli jste propadli muzice svých rodičů, Vice City mělo ten nejlepší soundtrack v historii.

Michal MančařMichal Mančař

gta-vice-city

Foto: Rockstar Games

Když jste ve Vice City zrovna nestříleli do gangsterů nebo nezávodili v korvetě při západu slunce, pařili jste na diskotéce

Milí posluchači, nasaďte si Ray-Bany, oblečte proklatě krátké džínové kraťasy či pastelové legíny a upravte si trvalou nebo slušivý mullet. Vydáváme se na cestu tunelem času do sluncem a neony osvícených osmdesátek. Konkrétně do roku 2002. To není překlep, právě ten byl totiž osmdesátkovější než samotná dekáda minulého století. Na vlnách eighties rádia ve žhavé herní novince Grand Theft Auto: Vice City se tehdy svezl snad každý hráč. A kdo říká, že ne, tak na nostalgické vlně nesmrtelných hudebních hitů surfuje dosud.

Nebudeme chodit kolem horké kaše. Tento článek jste nejspíš otevřeli, protože si chcete připomenout – nebo poprvé pustit – jeden z nejlepších soundtracků všech dob. Přinejmenším v rámci videoher, ale dost možná i mimo ně. Už se nemůžete dočkat metalových riffů od Iron Maiden. Jste natěšení na Billie Jean od Michaela Jacksona. Nebo na další z desítek skvělých songů, kterými je soundtrack Grand Theft Auto: Vice City nacpaný k prasknutí.

Než ale naladíte zrovna to rádio, které naplní vaši touhu po osmdesátkových peckách, čeká vás pár vět o oslavenci. Přesně před dvaceti lety vyrazilo 29. října na turné Grand Theft Auto: Vice City. Nejprve na PlayStation 2, o pár měsíců později se ho dočkali i hráči na PC. V té době přitom spokojeně vládli MP3 přehrávačům třeba Avril Lavigne, Kryštof, Nelly Furtado nebo System of a Down. Ale najednou je v playlistech vystřídaly skladby o dvě dekády starší, kterým spíš holdovali rodiče a starší sourozenci.

Čtvrtý díl slavného jména totiž Rockstar Games sice opět vytvořili jako akční videohru o zločinu za volantem i s pistolí v ruce, ale tentokrát spolu s tím vydestilovali osmdesátky. Všechna klišé, která se vybaví při představě této dekády – tedy ve Spojených státech, ne v předrevolučním Československu –, tvůrci série Grand Theft Auto posbírali, znásobili a reprodukovali. K tomu patřil i soundtrack, který dokonce vyšel na sedmi cédéčkách. A to si zaslouží první hudební doprovod.


Jestli jste někdy viděli seriál Miami Vice (se skvělou znělkou českého skladatele Jana Hammera, jehož další song z tohoto televizního hitu se na soundtracku hry také nachází) nebo film Zjizvená tvář s Alem Pacinem, jste na správné stopě. Pokud ne, musíte si představit dobu, kdy i nejtvrdší metalista nosil trvalou, chlupaté hrudníky jen letmo zahalovaly havajské košile a každý západ slunce nad plážemi ve fiktivní variaci na Miami lákal k jízdě v korvetě se staženou střechou. A s podmanivým podkresem stanice Fever 105.


Jenom tedy pro přesnější představu o atmosféře Vice City výše zmíněné seriálové a filmové zdroje inspirace znásobte desetkrát, přidejte víc kriminality a kokainu a všechno to vyšroubujte do někdy až komických výšin. Prostě jako ve všech hrách giganticky úspěšné značky. A podobně jako ony se i Grand Theft Auto: Vice City vydalo bořit rekordy. Což je důvod k oslavě. Je čas na rockovou párty, čas nasadit koženého křiváka!


Jen za první den si hru pořídilo půl milionu zájemců, následujícího dne se číslo ztrojnásobilo. Tak úspěšnou premiéru do té doby nezažil žádný jiný videoherní titul. Prakticky jen listopad a prosinec stačily čtvrtému dílu GTA k tomu, aby ovládl žebříček nejprodávanějších her ve Spojených státech za rok 2002. Navíc stále jen na PlayStationu 2. Ale dost o číslech, mnohem zajímavější než osmnáct milionů prodaných kopií pouhé čtyři roky po vydání jsou synťákové tóny stanice Wave 103.


Kromě toho, že Vice City lechtalo sluch podmanivou muzikou osmdesátek, která baví nejen nostalgické boomery i o čtyřicet let později, si pro uši hráčů připravilo ještě jedno překvapení. Byl to první díl GTA, ve kterém hlavní hrdina promluvil. Kriminálník Tommy Vercetti oblečený nejčastěji ve vkusné modravé havajské košili dostal hlas osoby dost možná nejpovolanější. Koho? To se dozvíte po hiphopovém intermezzu.


Tommyho Vercettiho ve hře nadaboval letos v květnu zesnulý Ray Liotta, charismatický herec proslavený filmem Mafiáni neboli Goodfellas. Pro hlas ústřední postavy v pořádně za vlasy přitaženém krimi příběhu to byla volba jak stvořená. Gangsterky mu prostě sedly, však si zahrál i v prequelu Rodiny Sopranů s názvem Všichni svatí mafie. Za krásné vzpomínky mu věnujme poděkování v podobě romantikou nabitých songů rádia Emotion 98,3.


Ne všechno ale vývojářům vyšlo tak dokonale jako obsazení dabéra. Série Grand Theft Auto se od svých počátků potýkala s kontroverzemi – přece jen hrajete za kriminálníky, pro něž je primárním nástrojem k řešení problémů násilí – a Vice City nebylo výjimkou. Kritika a stížnosti se snášely ze všech stran nejen z důvodu brutality, ale například i kvůli vyobrazení menšin. Mimochodem i latinskoamerickou stanici Radio Espantoso jste mohli v autorádiu naladit.


Ještě palčivější problémy však přinesl zločin nejtěžší. A to hned dvakrát. Krátce po vydání hry osmnáctiletý mladík zastřelil ve Spojených státech dva policisty. „Život je jako videohra. Každý jednou umře,“ prohlásil údajně při výslechu. K činu mu prý dalo podnět Vice City. Alespoň to tvrdil jistý Jack Thompson, mírně řečeno extrémně aktivní bojovník proti všemu, co by mohlo ohrozit morálku mladých Američanů. Od rapu až po videohry. Zastupoval pozůstalé po policistech, kteří část viny za jejich úmrtí viděli v rukou tvůrců hry a dožadovali se odškodnění.

Dokonce 600 milionů dolarů pak chtěli pozůstalí i v jiném případě, kdy teprve čtrnáctiletý chlapec zabil několik členů své rodiny. Opět měl být pod zhoubným vlivem Vice City. A opět to řešil Thompson. Ani v jednom případě však nakonec odborníci a soudy s horlivým ochráncem morálky nesouhlasili. Thompson byl dokonce po pár letech kvůli křivým výpovědím a nevhodnému chování vyloučen z advokátní komory. Ve své křížové výpravě sice pokračoval, ale jeho hlas slábl. Zatímco popularita GTA raketově rostla.

Od vydání Vice City série přidala tři další hlavní tituly a několik menších odboček. Včetně konzolového prequelu Vice City Stories a ne úplně vydařené kompilace remasterů III, San Andreas a Vice City, kde chyběly i některé šlágry ze soundtracku . I tak osmdesátkové retro nicméně pomohlo ze značky GTA udělat stroj na peníze s téměř 400 miliony prodaných kopií za čtvrt století existence. Ačkoliv je pravda, že skoro polovinu prodejů a většinu tržeb – okolo sedmi miliard dolarů – zařídil zatím poslední díl Grand Theft Auto V z roku 2013.

Což je mimochodem dost dlouho na to, aby fanoušci netrpělivě očekávali díl s šestkou v názvu. Ten se skutečně blíží. A dost možná vrátí na výsluní jméno Vice City. Když se totiž před pár týdny studio Rockstar stalo terčem hackerského útoku, dostala se na veřejnost téměř hodina záběrů z dalšího dílu. Ty ukazují hru zdaleka nedokončenou, jistých detailů si ale fanoušci všimli. Několika nápisů Vice City.

Pokud však vaše srdce zaplesalo do rytmu některé z výše odkazovaných stanic, čeká vás na závěr trochu hořké zklamání. Zasazení chystané hry je zcela současné, retro se nekoná. Na tom, že Grand Theft Auto VI bude gigantický úspěch, to vůbec nic nezmění. Jen ten soundtrack už nebude taková nostalgická bomba.