Umělá inteligence dá žákům osobního učitele na míru, říká šéfka Microsoftu pro Česko a Slovensko

Violeta Luca vnímá obavy z nástupu nové technologie do společnosti, v rozhovoru nicméně dodává, že lidé nakonec dokážou AI využít ve svůj prospěch.

Jiří BlatnýJiří Blatný

violeta_luca_1080Rozhovor

Foto: Microsoft

Ředitelka Microsoftu pro Česko a Slovensko Violeta Luca

0Zobrazit komentáře

Rumunka Violeta Luca už třetí rok vede pobočku Microsoftu pro Česko a Slovensko. Formální vzdělání v IT nemá, ale za svou kariéru v byznysu pochopila, že v technologiích je budoucnost. A začala se věnovat i tomuto odvětví. V době, kdy je vliv umělé inteligence (AI) na společnost jedním z aktuálních témat, Luca připomíná, že bychom měli trénovat naše přemýšlení. Třeba tím, že budeme porovnávat, co vymyslíme my a jaké řešení nám nabídne AI.

Během posledního půl roku se pojem umělá inteligence skloňuje ve všech pádech stále častěji. Schopnosti a potenciál této technologie nepřestávají lidi fascinovat ani dnes, byť jsme se nejspíš z počáteční fáze bezbřehého optimismu postupně dostali do momentu, kdy je stále větším tématem bezpečnost a regulace AI, která i kvůli rapidnímu vývoji technologie tak trochu zaostává. Že je regulace nutná, na tom se shodují experti, politici i technologické firmy. Jak to ale přesně provést, to je stále předmětem debat.

Že rychlé tempo vývoje umělé inteligence potřebuje nějakou pojistku, to si myslí i třiačtyřicetiletá Violeta Luca. „Auta v průběhu času také zrychlovala a jejich provoz se stával šetrnějším. To ale neznamená, že bychom do nich přestali dávat brzdy. Naopak, čím rychleji auto jede, tím lepší brzdy by mělo mít,“ vysvětluje v rozhovoru pro CzechCrunch.

Podle ní ale lidé nakonec umělou inteligenci dokážou využít ve svůj prospěch. Zároveň však zdůrazňuje, že bychom ji neměli vnímat jako nástroj, který za nás odvede veškerou práci. „Chce to trochu vůle, třeba si každý den něco spočítat čistě z hlavy,“ usmívá se Luca.

Velká část produktové konference Microsoft Build, stejně jako dalších letošních akcí velkých technologických společností, se soustředila na generativní umělou inteligenci. Jak vy osobně technologii používáte?
Používám ji, abych byla produktivnější. Třeba na přepis mítinků nebo shrnutí různých dokumentů. Dnes si hodně lidí říká, kéž by den měl pětadvacet hodin. Máme spoustu práce, ale připadá nám, že času je málo. Ten dnes sice ovládat neumíme, ale máme alespoň možnost si vybrat, na co se soustředíme.

Zefektivnění práce, to je jedno z hlavních pozitiv, které má podle mnohých AI přinést. Umělá inteligence mi koneckonců pomáhá přepsat i náš rozhovor. Nemůžu se ale zároveň ubránit pocitu, jestli to náhodou nemůže být i naopak. Vím, že mi nějaký úkol bude trvat jen chvilku, takže to nechám na poslední chvíli.
To je pochopitelná obava, na kterou nejspíš nemám uspokojivou odpověď. Když člověk něco dokáže zvládnout sám, samozřejmě si z toho také více odnese. Měli bychom technologie umět využít v náš prospěch. Vezměte si třeba takové počty. Dnes není problém si cokoliv během pár vteřin spočítat na mobilu nebo v Excelu. Ale to neznamená, že by si člověk kvůli tomu měl říct, že už nepotřebuje umět počítat. Chce to trochu vůle, třeba si každý den něco spočítat čistě z hlavy. Ale jasně, někdy vám umělá inteligence může pomoci s úkolem a vy pak budete mít díky tomu více času na hlubší prostudování daného tématu. Nebo se v získaném čase můžete věnovat něčemu jinému, co pro vás má hodnotu, máte to rád a jinak byste se k tomu nedostal.

V Česku se dlouhá léta mluví o nutnosti posunout zdejší školství do 21. století. Nedávno skončil první školní rok, který už ovlivnil nástup AI do mainstreamu,  a školy přemýšlejí, jak se k nové technologii postavit. Může to být takový katalyzátor změny?
Školní systém se bude muset změnit, to je jisté. Když si vzpomenu na svá léta ve škole, bylo to hodně o tom, aby si člověk zapamatoval spoustu věcí. Samozřejmě se to postupně zlepšuje, ale ten základ je stále stejný. Nová technologie by teď mohla třeba umožnit každému žákovi mít osobního učitele na míru. Protože všichni jsme jiní, některým věcem rozumíme lépe a dokážeme se je rychleji naučit, s jinými je to naopak. Jsem pozitivní. Pokud se budeme opravdu snažit, dokážeme tu změnu provést správně.

O digitalizaci nemůžeme přemýšlet tak, že je to něco, co by bylo hezké mít. Je to něco, co je nutné mít.

Jeden z aspektů, který se ve školství i kvůli nutnosti fungovat na dálku v poslední době posunul, je asi digitalizace. Téma má pro lidi v Česku spíše negativní konotace. Vy pocházíte z Rumunska, kde jste se problému věnovala v tamním Národním úřadu pro digitalizaci, a už nějaký pátek jste v Česku. Můžete tak obě země v tomto ohledu srovnat?
Digitalizace státní správy je běh na dlouhou trať. To neplatí jen pro Česko nebo Rumunsko, ale pro spoustu zemí nejen v Evropě. Je to téma, které vyvolává emoce a stojí peníze. Nicméně když se podíváte na evropské země s vysokou mírou digitalizace, zjistíte, že se velké počáteční investice dlouhodobě vyplácejí. Je to případ třeba skandinávských zemí. Microsoft ohledně digitalizace v Česku spolupracuje s různými státními nebo akademickými institucemi a můžu říct, že Česko už pár úspěchů v tomhle ohledu také má.

Spolupracovali jsme například na spuštění bankovní identity, což je základ pro další etapy digitalizace. Ale je třeba vytrvat. Jak asi víte, Češi si oblíbili platby mobilem, hodně také nakupují přes internet. Ukazuje to, že občané jsou na digitalizaci připravení. Nemluvě o tom, že může v dlouhodobém horizontu přidat hned několik procent do českého HDP. Navíc v době současné geopolitické nestability, inflace a energetické krize se každý krok vpřed počítá. Nemůžeme o tom přemýšlet tak, že je to něco, co by bylo hezké mít. Ne, je to něco, co je nutné mít.

thomas rizzo

Přečtěte si takéMicrosoft Teams tvoří vývojáři v Praze. Je to naše tajemství, říká jejich šéfTeams od Microsoftu vznikají i v Praze. Používají je stovky milionů lidí, říká šéf vývojového centra

Microsoft má v Praze jedno ze svých vývojových center. Proč je pro vás jako globální technologickou společnost Česko lákavým místem?
Po světě máme vývojových center několik. V Praze pracuje přes tisíc inženýrů, což z toho českého dělá jedno z největších v Evropě. Za poslední dva roky se počet zaměstnanců v něm zdvojnásobil. Česko má hodně talentovaných lidí. A to vnímáme nejen my, ale i další technologické společnosti, které zde jsou.

Vývoj nové technologie, to je většinou otázka let. V souvislosti s umělou inteligencí se zdá, že ten postup je o řád rychlejší. Bavíme se v řádu měsíců, někdy i týdnů. Jak ale v tak rapidním tempu zajistit, aby se něco nepokazilo? Aby systémy byly bezpečně a podobně?
To je velmi zásadní otázka. V Microsoftu jsme cestu s umělou inteligencí začali už před lety. V roce 2017 jsme začali vyvíjet principy zodpovědného vývoje AI. A myslím, že nám to právě v bezpečném postupu pomáhá. V poslední době se hodně mluví o nutnosti regulace té technologie, což Microsoft nedávno zdůraznil i před americkými kongresmany. Vnější regulace, ta dorazí časem. Zároveň tu ale máme standardy té vnitřní regulace, které na sebe kladou firmy samotné. Jako všechno v životě je to o rovnováze. Klíčové pro cestu vpřed je podílet se na vývoji, předvídat a zodpovědně pracovat na minimalizaci rizik.