Umělá inteligence nebude pracovní místa jen brát. Firmy, co ji využívají, se zvětšují rychleji, říká šéf ABSL

Jak mohou technologie proměnit firemní procesy a změnit práci center podnikových služeb? O tom bude listopadová konference ABSL.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

j-appleton

Foto: ABSL

Jonathan Appleton z ABSL Česká republika

0Zobrazit komentáře

Sektor podnikových služeb v Česku roste. Před deseti lety v něm působilo kolem padesáti tisíc zaměstnanců, příští rok už by to měl být čtyřnásobek. Patří tak k jedné z nejrychleji rostoucích částí české ekonomiky. Důvod je jednoduchý: pro velké mezinárodní firmy představují centra podnikových služeb často životně důležité jednotky. Ty měly původně dělat pro své mateřské společnosti jen podpůrnou agendu, dnes se v nich ale vyvíjí inovace, klíčové produkty a další služby a jejich význam stoupá. A do jejich fungování promlouvají i technologie. „V našem oboru umělá inteligence funguje jako katalyzátor růstu,“ říká šéf asociace ABSL Jonathan Appleton.

V souvislosti s nástupem umělé inteligence a dalších technologií se mluví o tom, že řada pracovních míst zanikne. Souhlasí s tím také šéf oborové asociace ABSL, která v Česku zastupuje sektor podnikových služeb, jedním dechem však dodává, že se nebudou pracovní místa zdaleka jen rušit. „Roboti v našem oboru v tuto chvíli zastávají práci, která odpovídá 15 tisícům pracovních míst. Zároveň ale v oboru funguje téměř pět tisíc inženýrů, kteří automatizaci a umělou inteligenci programují a zavádí, a řada dalších expertů, kteří se věnují vzdělávání či analýzám dat,“ popisuje.

Právě změnám a výzvám, kterým čelí svět podnikových procesů, se bude věnovat velká ABSL Conference 2023, která proběhne od 1. do 2. listopadu v Brně a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem. Vystoupí téměř 90 expertů, kteří budou hovořit o trendech využívání umělé inteligence ve firmách, o tom, jak dnes lidé spolupracují s technologiemi nebo jak inovují firemní procesy. A také o tom, jak je potřeba vzdělávat lidi pro kariéru budoucnosti. O své zkušenosti se podělí Danuše Nerudová, jeden ze šéfredaktorů Financial Times Yuri Bender a zástupci velkých společností jako Deloitte, Colliers, Grafton Recruitment či Accenture.

„Sektor podnikových služeb stojí před neuvěřitelnou změnou. A buď se tomu přizpůsobí, nebo postupně zanikne,“ věští Jan Hejtmánek, partner v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte, který se zabývá inteligentní automatizací. Právě ta spolu s nástroji umělé inteligence významně promění podobu práce v mnoha sektorech včetně podnikových služeb. Generativní umělá inteligence podle Hejtmánka dokáže řadu aktivit od lidí zcela převzít. „Zároveň se tím uvolní ruce řadě lidí, kteří oboru dobře rozumí a budou moci nad výstupy zpracovanými díky umělé inteligenci vytvářet užitečné analýzy,“ popisuje možný scénář.

hejtmanek

Foto: Deloitte

Jan Hejtmánek, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte

Podle Jana Hejtmánka obecně platí, že velkou výzvou pro management firem bude pochopit a naučit se pracovat s faktem, že třeba až půlku zaměstnanců budou tvořit roboti, a to nejen ve výrobě, ale třeba také v administrativě nebo marketingu. Zároveň upozorňuje na to, že s umělou inteligencí bude třeba pracovat jinak než s běžnými technologiemi či nástroji typu Word, SAP či Oracle. Podle něj je třeba k umělé inteligenci přistupovat v podstatě jako k „věci“, která může chybovat, „neposlouchat“ nebo rozvíjet zadání jiným než kýženým směrem. „Pro firmy to znamená, že pokud implementují umělou inteligenci, musí se k ní chovat jako k nástroji, který pomáhá a je svébytnou entitou,“ říká.

Zároveň platí, že ani umělá inteligence pochopitelně nebude všespásná. „Lidskou činnost technologie nahrazují jen v některých oblastech, jako jsou opakované, rutinní úkoly. Lidé se tak mohou věnovat jiné, zajímavější a kreativnější práci, například rozvíjet nové služby. Vlastně můžeme říct, že v oboru podnikových služeb umělá inteligence funguje jako katalyzátor růstu. Z našeho průzkumu totiž vyplývá, že firmy, které využívají umělou inteligenci, rostou co do počtu zaměstnanců dokonce dvojnásobným tempem, než kolik činí oborový průměr,“ říká Appleton z ABSL.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle šéfa oborové asociace se v podnikových službách technologie využijí zejména dvojím způsobem: ke zvýšení kvality a hodnoty služby, kterou centra poskytují, a také ke zlepšování chodu a efektivity samotných center. Umělá inteligence dokáže automatizovat zpracování faktur nebo objednávek, pomůže s řízením dopravních toků, plánováním nejefektivnějších tras a skladování zboží u logistických služeb nebo rychleji zpracuje údaje kandidátů při náboru. Největší potenciál Jonathan Appleton obecně vidí v datové analytice a předvídání trendů.

„Množství dat, která díky technologiím vytváříme v pracovním i soukromém životě, exponenciálně roste. V roce 2020 svět vygeneroval 64,2 zettabajtu, v roce 2025 to už bude více než trojnásobek. Když tyto ohromné objemy dat dobře zanalyzujeme, dokážeme díky moderním technologiím modelovat predikce budoucích trendů, například předpovídat poptávku, identifikovat problematické produkty nebo personalizovat nákupní košík. A tím právě mohou centra podnikových a IT služeb nabídnout svým mateřským firmám vyšší hodnotu a umožnit jejich další růst. Nám se to pak vrátí v podobě důvěry těchto firem v lokální centra a v jejich dalších rozmachu,“ říká šéf ABSL.

Do České republiky by podle Jonathana Appletona mohlo přijít obrovské množství globální kvalifikované práce, přičemž firmy vyhledávají zejména vysokou úroveň inovací a digitální odbornost. Klíčem je být na to připraven. „Pokud ovšem firmy nezapojí technologické inovace do všech prvků své organizace a pokud nebudou inovovat, přijdou o schopnost, na které bude tato budoucí práce záviset. Obecně si myslím, že i do budoucna existuje velký potenciál pro růst, ale bude mít jinou podobu. Bude mnohem více založen na technologiích, ne nutně na počtu zaměstnanců. I přesto věřím, že za pár let se dostaneme na čtvrt milionu zaměstnanců v sektoru podnikových služeb,“ doplňuje Appleton.

Jeho firma padla na kolena, se záchranou pomáhal Čupr. Teď Jakub Lohniský šije obleky i pro Slavii

Jakub Lohniský se svou společností Le Premier ukazuje, jak důležité jsou v byznysu vytrvalost, dobré vztahy a schopnost adaptovat se.

Luboš KrečLuboš Kreč

jakub-lohStory

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Zakladatel Le Premier Jakub Lohniský

0Zobrazit komentáře

Slavia je pro Jakuba Lohniského životní láska. Zaujetí pro vršovický fotbalový klub je u něj totální, takže když má vstoupit třeba na stadion Sparty na Letné, není mu nikdy dobře. Jeho vášeň se nyní ale spojila i s jeho byznysem – Lohniského krejčovství Le Premier oficiálně obléká jak hráče, tak realizační tým SK Slavia Praha. „Je to splněný sen,“ směje se podnikatel, který se podobně jako jeho tým dokázal přerodit a prokázal mimořádnou podnikatelskou houževnatost. Dokonce několikrát.

Jindřich Trpišovský, hlavní trenér Slavie, v obleku moc často vidět není. Vlastně skoro vůbec. Na fotografiích, které klub zveřejnil a které na svých sociálních sítích sdílel i jeho šéf Jaroslav Tvrdík, ovšem má uznávaný kouč sako a pod ním bílou košili. „Toho si hodně vážím,“ připouští Lohniský s tím, že marketingová hodnota Trpišovského je například v byznysových kruzích vyšší než samotných hráčů.

Exkluzivní spolupráce se Slavií se začala domlouvat během června a u jejího vzniku stál novinář Michal Půr, který pro klub natáčí Totální podcast a zároveň si v minulosti nechal v Le Premier ušít několik obleků včetně jednoho s podšívkou v barvách SK Slavia Praha. „Když si toho všimli v Edenu, zamilovali se do toho,“ popisuje Lohniský, jinak čtyřicetiletý absolvent oboru účetnictví na brněnské technické univerzitě a zároveň marketingové komunikace na vysoké škole ve Zlíně.

Takové vychytávky, jakou si objednal Půr, ovšem obleky pro Slavii nakonec nemají, protože se příliš rozcházely požadavky jednotlivých fotbalistů i funkcionářů klubu. Někdo chtěl podšívku v červenobílých barvách, další s logem, někteří zatoužili po svém číslu z dresu. Na čem naopak panovala shoda, byl obecný feeling, který oblečení muselo mít – muselo být pohodlné, ne příliš formální, uvolněné, korporátní hantýrkou business casual. Jak podotýká Lohniský: „Fotbalisté úplně nemilují obleky, spíše mají rádi tepláky.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Spolupráce se Slavií je na dva roky, takže na její zhodnocení a propočítání, jak se promítla do byznysu Le Premier, je brzy. Lohniský o sobě na LinkedInu píše: „Už 13 let šiju obleky, košile a další věci pro chlapy. Na míru.A právě práce pro vršovický manšaft je pro něj vrchol sezony. Ovšem hlavně po emocionální stránce, účetně to je zatím náklad, protože musí Edenu dodat sedm desítek obleků. Může si to naštěstí dovolit, jeho společnosti se daří. Už zase.

Ještě předtím, než rozjel naplno šití obleků na míru v roce 2011, stál o pět let dřív Lohniský u vzniku marketingové agentury Relative PR, psal také úspěšný blog Muži v Česku a právě z něj vzešel nápad hodit za hlavu práci tak či onak spojenou s médii a zkusit něco jiného, co jej ale vždy hodně bavilo – pánskou módu.

Prvních několik let Le Premier rychle sílil a Lohniský si v předstihu prošel tím, co v posledních dvou letech zažívá spousta startupových zakladatelů. Meziročně mu o desítky procent stoupal obrat i počet zaměstnanců, z jedné prodejny v centru Prahy se rozšířil do dalších čtyř i mimo metropoli, slýchal, že sky is the limit, přidal i konfekci a velký sklad, v honbě za expanzí vydal dluhopisy, které si koupili i známí byznysmeni… „Až přišel náraz,“ krčí rameny.

trpi

Foto: SK Slavia

Jindřich Trpišovský v obleku Le Premier

Jakub Lohniský otevřeně hovoří o tom, jak Le Premier málem zkolaboval – firma si se souhlasem věřitelů prošla reorganizací, propustila velkou část zaměstnanců, zavřela až na jednu všechny prodejny a postupně přesunula výrobu z Česka primárně do Číny. Zásadní roli v příběhu sehráli také spoluzakladatel Rohlíku Tomáš Čupr a finančník Petr Stuchlík, oba Lohniského kamarádi, kteří mu pomohli krizi přežít. Tohle všechno se odehrávalo v letech 2020 a 2021, tedy v období nejtěžšího covidu.

„Byl to masakr, očistnou kúrou jsme procházeli během covidu, takže problémy se nabalovaly. Ale protože jsme postupně firmu osekali, přežili jsme. A těžíme z toho dodnes, pomohlo nám to i loni, když začala válka na Ukrajině. Věděl jsem, že to nakonec dáme,“ vypráví s tím, že prý nikdy, ani v nejtužší koronavirové depresi, nezapochyboval, že by se přestaly šít obleky a móda na míru.

To se mu potvrzuje i dnes. Za loňský rok Le Premier utržili zhruba 35 milionů korun a skončili provozně v plusu, letos počítají se střídmým nárůstem v řádu jednotek procent směrem ke hranici 40 milionů. Takže doby zběsilého škálování a startupových hokejek jsou pryč? „Náš byznys se nedá moc škálovat. Byla tu spousta pokusů o on-line šití obleků a módy na míru, ale nic z toho nefunguje. Sebelepší algoritmus to aspoň zatím neumí naměřit a spočítat, takže to naprosté většině lidí pak nesedí a obleky se musí přešívat,“ říká Lohniský.

martin-riha-slavia

Přečtěte si takéFotbalová Slavia má nového CEO. Vedle Tvrdíka se postaví ŘíhaFotbalová Slavia má nového CEO. Vedle Jaroslava Tvrdíka se jako muž č. 2 postaví Martin Říha

Jako příklad dává americký startup Indochino, který musela zachraňovat čínská výrobní společnost, jejíž zakladatelka Li Guilianová obléká i Warrena Buffetta. Ten je velkým fanouškem jejího podniku a dokonce ji opakovaně pozval na valnou hromadu svého investičního fondu Berkshire Hathaway. „V Číně nechávám dělat všechno s výjimkou bot, které mi vyrábí v Portugalsku, a džín, které objednávám v Belgii a Rumunsku,“ popisuje majitel Le Premier. Pro srovnání: obleků za rok prodá na dva tisíce a košil pět tisíc, párů bot a džín do stovky.

Sice měl původně z přechodu do Číny strach, dnes to ale považuje za klíčový krok směrem k přežití, protože tamní produkce je jednak v rozporu s pověstí velmi kvalitní, jednak jsou tamní výrobci velmi kreativní a flexibilní. A technologicky na výši, Evropští výrobci se prý poměrem cena/výkon/efektivita/kvalita nemůžou s Asií rovnat.

Lohniský dává i příklad, jak vlastně výroba saka vypadá: klient přijde do prodejny na pražských Příkopech, tam stráví zhruba hodinu, zaznamenají si tam jeho míry a všechny detaily, které pak digitálně vloží do systému, z nějž si je načte továrna v Číně. Oblek či košile nebo kabát se pak šije… strojově. „Švadleny i krejčí jsou tam stále, ale šijí s pomocí mašin a celý proces je hodně automatizovaný,“ směje se Jakub Lohniský. Zatímco předchozí český dodavatel Le Premier měl měsíční výrobní kapacitu 300 obleků a když ji Lohniský a spol. překročili, platili pokutu, v Číně jsou schopni denně ušít čtyři tisíce sak…

jakub-b-1

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Jakub Lohniský v prodejně Le Premier

Co se zákazníků týče, zhruba polovina jich jsou svatebčané, tedy především ženichové. Zhruba třetina připadá na byznysmeny a pány, kteří oblek potřebují jako pracovní oděv. Desetina jsou milovníci módy a desetina ti, kteří mají promoci nebo nějakou jinou speciální příležitost. „To jediné, co neumíme, jsou pohřby. Ty se obyčejně konají hodně narychlo a my potřebujeme ideálně měsíc,“ říká.

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

Jelikož už se svým byznysem přežil několik krizí a zároveň si ujasnil, že jeho podnikatelskou cestou je teď střídmý a opatrný postupný růst, je něco, co jej trápí? Z čeho má jako obchodník strach? Co třeba změny klimatu, módní e-shop Zoot svého času poslala do kolen (mimo jiné) nevydařená jarní sezóna…

Lohniský z toho strach má i nemá. „Ano, počasí je něco, co hodně sleduju a co nám úplně nehraje do karet. Třeba teď už vyhlížím, až se ochladí a lidé budou objednávat kabáty. Ale obecně je to o přizpůsobení. Trend jsou lehčí materiály s elastanem, kabáty budeme víc a víc šít takové, aby se hodily spíš na podzim a do mírnějších teplot. To je fenomén, se kterým se musí počítat. Ale to zvládneme.“