Sektor podnikových služeb v Česku roste. Před deseti lety v něm působilo kolem padesáti tisíc zaměstnanců, příští rok už by to měl být čtyřnásobek. Patří tak k jedné z nejrychleji rostoucích částí české ekonomiky. Důvod je jednoduchý: pro velké mezinárodní firmy představují centra podnikových služeb často životně důležité jednotky. Ty měly původně dělat pro své mateřské společnosti jen podpůrnou agendu, dnes se v nich ale vyvíjí inovace, klíčové produkty a další služby a jejich význam stoupá. A do jejich fungování promlouvají i technologie. „V našem oboru umělá inteligence funguje jako katalyzátor růstu,“ říká šéf asociace ABSL Jonathan Appleton.

V souvislosti s nástupem umělé inteligence a dalších technologií se mluví o tom, že řada pracovních míst zanikne. Souhlasí s tím také šéf oborové asociace ABSL, která v Česku zastupuje sektor podnikových služeb, jedním dechem však dodává, že se nebudou pracovní místa zdaleka jen rušit. „Roboti v našem oboru v tuto chvíli zastávají práci, která odpovídá 15 tisícům pracovních míst. Zároveň ale v oboru funguje téměř pět tisíc inženýrů, kteří automatizaci a umělou inteligenci programují a zavádí, a řada dalších expertů, kteří se věnují vzdělávání či analýzám dat,“ popisuje.

Právě změnám a výzvám, kterým čelí svět podnikových procesů, se bude věnovat velká ABSL Conference 2023, která proběhne od 1. do 2. listopadu v Brně a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem. Vystoupí téměř 90 expertů, kteří budou hovořit o trendech využívání umělé inteligence ve firmách, o tom, jak dnes lidé spolupracují s technologiemi nebo jak inovují firemní procesy. A také o tom, jak je potřeba vzdělávat lidi pro kariéru budoucnosti. O své zkušenosti se podělí Danuše Nerudová, jeden ze šéfredaktorů Financial Times Yuri Bender a zástupci velkých společností jako Deloitte, Colliers, Grafton Recruitment či Accenture.

„Sektor podnikových služeb stojí před neuvěřitelnou změnou. A buď se tomu přizpůsobí, nebo postupně zanikne,“ věští Jan Hejtmánek, partner v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte, který se zabývá inteligentní automatizací. Právě ta spolu s nástroji umělé inteligence významně promění podobu práce v mnoha sektorech včetně podnikových služeb. Generativní umělá inteligence podle Hejtmánka dokáže řadu aktivit od lidí zcela převzít. „Zároveň se tím uvolní ruce řadě lidí, kteří oboru dobře rozumí a budou moci nad výstupy zpracovanými díky umělé inteligenci vytvářet užitečné analýzy,“ popisuje možný scénář.

Foto: Deloitte

Jan Hejtmánek, partner v oddělení poradenských služeb Deloitte

Podle Jana Hejtmánka obecně platí, že velkou výzvou pro management firem bude pochopit a naučit se pracovat s faktem, že třeba až půlku zaměstnanců budou tvořit roboti, a to nejen ve výrobě, ale třeba také v administrativě nebo marketingu. Zároveň upozorňuje na to, že s umělou inteligencí bude třeba pracovat jinak než s běžnými technologiemi či nástroji typu Word, SAP či Oracle. Podle něj je třeba k umělé inteligenci přistupovat v podstatě jako k „věci“, která může chybovat, „neposlouchat“ nebo rozvíjet zadání jiným než kýženým směrem. „Pro firmy to znamená, že pokud implementují umělou inteligenci, musí se k ní chovat jako k nástroji, který pomáhá a je svébytnou entitou,“ říká.

Zároveň platí, že ani umělá inteligence pochopitelně nebude všespásná. „Lidskou činnost technologie nahrazují jen v některých oblastech, jako jsou opakované, rutinní úkoly. Lidé se tak mohou věnovat jiné, zajímavější a kreativnější práci, například rozvíjet nové služby. Vlastně můžeme říct, že v oboru podnikových služeb umělá inteligence funguje jako katalyzátor růstu. Z našeho průzkumu totiž vyplývá, že firmy, které využívají umělou inteligenci, rostou co do počtu zaměstnanců dokonce dvojnásobným tempem, než kolik činí oborový průměr,“ říká Appleton z ABSL.

Podle šéfa oborové asociace se v podnikových službách technologie využijí zejména dvojím způsobem: ke zvýšení kvality a hodnoty služby, kterou centra poskytují, a také ke zlepšování chodu a efektivity samotných center. Umělá inteligence dokáže automatizovat zpracování faktur nebo objednávek, pomůže s řízením dopravních toků, plánováním nejefektivnějších tras a skladování zboží u logistických služeb nebo rychleji zpracuje údaje kandidátů při náboru. Největší potenciál Jonathan Appleton obecně vidí v datové analytice a předvídání trendů.

„Množství dat, která díky technologiím vytváříme v pracovním i soukromém životě, exponenciálně roste. V roce 2020 svět vygeneroval 64,2 zettabajtu, v roce 2025 to už bude více než trojnásobek. Když tyto ohromné objemy dat dobře zanalyzujeme, dokážeme díky moderním technologiím modelovat predikce budoucích trendů, například předpovídat poptávku, identifikovat problematické produkty nebo personalizovat nákupní košík. A tím právě mohou centra podnikových a IT služeb nabídnout svým mateřským firmám vyšší hodnotu a umožnit jejich další růst. Nám se to pak vrátí v podobě důvěry těchto firem v lokální centra a v jejich dalších rozmachu,“ říká šéf ABSL.

Do České republiky by podle Jonathana Appletona mohlo přijít obrovské množství globální kvalifikované práce, přičemž firmy vyhledávají zejména vysokou úroveň inovací a digitální odbornost. Klíčem je být na to připraven. „Pokud ovšem firmy nezapojí technologické inovace do všech prvků své organizace a pokud nebudou inovovat, přijdou o schopnost, na které bude tato budoucí práce záviset. Obecně si myslím, že i do budoucna existuje velký potenciál pro růst, ale bude mít jinou podobu. Bude mnohem více založen na technologiích, ne nutně na počtu zaměstnanců. I přesto věřím, že za pár let se dostaneme na čtvrt milionu zaměstnanců v sektoru podnikových služeb,“ doplňuje Appleton.