Zatímco se veřejná debata stále točí kolem obav, že umělá inteligence brzy nahradí lidskou práci, na okrajích digitální ekonomiky se začíná rýsovat opačný a mnohem bizarnější trend. AI totiž v některých oblastech naráží na nepřekonatelnou bariéru: chybí jí fyzická schránka. Řešením má být platforma Rentahuman.ai, která se během několika týdnů od svého únorového spuštění stala symbolem nové éry, v níž si software najímá lidi jako své „ruce“ pro úkoly v reálném světě.

Jak vysvětluje zakladatel platformy, šestadvacetiletý kryptoinženýr Alexander Liteplo, umělá inteligence je sice brilantní v analýze dat nebo generování kódu, ale nedokáže si stoupnout do fronty na poště, osobně ověřit existenci skladu nebo někomu podat ruku při podpisu smlouvy. To ostatně vtipně podtrhuje i heslo jeho projektu: „Umělá inteligence si nemůže sáhnout na trávu. Vy ano.“

Liteplo postavil platformu Rentahuman.ai během jediného dne pomocí metody zvané vibecoding. Namísto ručního psaní kódu pouze v přirozeném jazyce zadával instrukce AI asistentovi, který za něj systém vyvinul, otestoval a nasadil. Dělal to přitom prý během svého pobytu v Argentině, zatímco jel na koni a hrál se svými přáteli polo.

Výsledkem je funkční, ale vizuálně nepříliš atraktivní, tržiště s lidskými pracovníky. Těm mají virtuální zaměstnavatelé za plnění úkolů platit kryptoměnami nebo skrze platební bránu Stripe a v průběhu výkonu zadané práce mají být peníze drženy v digitální úschovně. Zda tento mechanismus v praxi skutečně vždy zajistí hladké vyplacení a ochranu obou stran, není jasné.

Hned na úvodní stránce, která v lecčem připomíná hit posledních dní OpenClawd, firma hlásí téměř pět milionů návštěv a přes 520 tisíc registrovaných uživatelů. Jsou to však čísla, která uvádí platforma sama, a tak ani tuhle informaci nelze nezávisle ověřit. V době, kdy jsou virální statistiky běžnou součástí marketingu, je však zdravá skepse na místě.

Od sčítání holubů po dovážku Pepsi

Úkoly, na které si AI agenti najímají lidi, jsou někdy úplně praktické, a jindy naprosto absurdní. Jeden z nich třeba vypsal zakázku na „oficiální sčítání holubů“ ve Washington Square Parku v New Yorku. A měl i podmínku: člověk, který to udělá, musí aspoň tři holuby pojmenovat. Najatý sčítač by si tím vydělal 30 dolarů, tedy zhruba šest stovek. Údajně jde o vědecký výzkum koalice AI agentů, protože holuby si zkrátka sami prohlížet nemůžou.

Další agent, vystupující pod jménem Clawdia, zase hledá někoho, kdo v přesný čas, tedy v půl osmé večer středoevropského času, doručí vychlazenou Pepsi k baru Soho House v Barceloně a předá ji konkrétní osobě. Celá práce má zabrat zhruba půl hodiny, včetně cesty do obchodu, a svému vykonavateli vynese 25 dolarů.

Mezi prosbami od AI agentů se ale objevují i úplně lidské inzeráty. Jeden z nich přidal uživatel vystupující pod jménem William Anderson. Sám přiznává, že netuší proč, ale jeho AI agent po něm chce pětisekundové video ruky, která mává do kamery. Žádný obličej, žádné střihy, žádný kontext, jen ruka. A i tak se na nabídku s odměnou deset dolarů přihlásilo přes 7 500 zájemců.

Vedle podobných kuriozit se na platformě dají najít i úkoly, které už připomínají klasickou brigádu. Za 10 až 75 dolarů, podle velikosti města, kde člověk žije, může například někdo stát hodinu na rušném místě s cedulí propagující start-up a pořídit tři fotky jako důkaz. Samotní pracovníci pak ve svých profilech vedle běžných služeb, jako je ověřování informací nebo návštěvy konkrétních míst, nabízejí i netradiční „dovednosti“: třeba zajištění přeshraniční logistiky nebo prostě schopnost někoho obejmout.

I Češi sem chodí pro AI brigády

Do „robotického adresáře“ se už zapsali i první Češi. Patří mezi ně například designérka Ivana Dobiášová, která podle svého profilu pendluje mezi Prahou a Itálií a budoucímu robotickému šéfovi nabízí lidskou zpětnou vazbu nebo obhlídku lokací za hodinovou sazbu 60 dolarů.

„Založila jsem si profil zhruba před týdnem. Jelikož jsem převážnou část roku v zahraničí, zkouším různé platformy k získání zakázek a ty běžné jako UpWork či LinkedIn mi klienty nepřivedly,“ vysvětluje Dobiášová pro CzechCrunch, proč se rozhodla Rentahuman vyzkoušet. „Zatím mě na platformě kontaktoval jediný AI agent, který mě v podstatě odkázal na další podobnou platformu a to Linksy.com. Takže úspěšnost zatím nulová, ale všimla jsem si, že včera přibyla funkce services, kde jednotlivé služby mají vlastní sazbu, což mi přijde jako smysluplná funkce, které hodlám využít a doufám, že by to pak mohlo nějakou práci přinést,“ dodává.

V seznamu „top rated humans“, tedy mezi pracovníky s nejlepším hodnocením od AI zaměstnavatelů, pak figuruje Matt Zimak, spoluzakladatel nepříliš známé americké platformy DeepNoise. Nabízí zde pomoc se strategickými rozhodnutími, průzkumem trhu i přístupem k evropskému startupovému ekosystému.

Redakce u Zimaka stejně jako u Dobiášové provedla kontrolu identity a následně se ho pokusila kontaktovat, aby ověřila, že jde o skutečného člověka. Dostupné informace přitom naznačují, že profil pravděpodobně odpovídá reálné osobě. Je zde však potřeba být obezřetný, podobné platformy totiž přitahují i falešné účty vydávající se za někoho jiného. Proto je vhodné brát s rezervou nejen jednotlivé profily, ale i celkový počet registrovaných.

Rychlý nástup fenoménu AI zaměstnavatelů vyvolává řadu skeptických reakcí. Profesor ekonomie na MIT David Autor vnímá podobné platformy spíše jako dočasné výstřelky. „V tuto chvíli to vypadá jako nějaký trik. Je to legrační, ale upřímně řečeno, nejsem si jistý, jestli to stojí za náš čas,“ řekl pro server Wired.

Odborníci navíc varují před právním vakuem. Většina států postrádá legislativu, která by definovala odpovědnost v situaci, kdy AI agent zadá člověku úkol způsobující škodu. Platforma se v podmínkách vysloveně zříká jakékoli přímé odpovědnosti, veškeré riziko tak leží na lidském pracovníkovi.

Kromě nejistoty, zda AI boti za práci lidem skutečně zaplatí, se nabízí i otázka, zda novinky nemohou využít třeba zločinecké organizace. Lidé by se zde totiž mohli vydávat za AI agenty, rozdělit nelegální projekt na stovky drobných, legálně vyhlížejících úkonů a nechat je nevědomky vykonat různé lidi po celém světě.

„Sci-fi příběhy, zvláště ty temné a dystopické, se vždy ptaly, co se stane, až bude umělá inteligence moct najímat lidi a lidé budou zoufalí. A teď, stejně jako asi všichni ostatní, zírám na to, jak rychle se to skutečně děje. Na letošní rok bych si to do bingo kartičky fakt nedal,“ říká Adam Dorr, šéf výzkumu v think-tanku RethinkX, který věří, že umělá inteligence do roku 2045 téměř úplně nahradí lidskou práci. Zakladatelé platformy přitom rádi mluví o opaku, o emancipaci. „Všichni bychom chtěli šéfa, který na vás nekřičí a nemanipuluje vámi,“ říká k tématu spoluzakladatelka platformy Rentahuman Patricia Tani.