Ve dvaadvaceti má za sebou přes sto cover artů, množství vizuálů a promo materiálů hudebních projektů, design triček pro Footshop a nyní i celou kampaň pro kolekci Jordan od Nike. Brett Oláh nestudoval žádnou uměleckou školu a pochází z malé slovenské vesnice na maďarských hranicích. A v minulém roce si ho vybrala nadace Young Roma Talents, aby mu pomohla jít dál za svými sny.

Jeho nejnovějším a dosud největším počinem je kampaň Footshopu pro kolekci s názvem Family Affair, která vznikla kolaborací mezi značkami Jordan a Realtree. Oláh pro tvorbu půlminutového videa a doprovodných fotek dostal od zadavatelů takzvanou „creative free card“, což znamená, že celá probíhala v jeho gesci. Výsledná podoba pak jen musela projít dvěma schvalovacími koly s evropským zastoupením značky Jordan a Nike.

Krátké autorské video, ve kterém Brett Oláh společně s dalšími aktéry prezentují novou kolekci, se odehrává v místech, které Oláha formovaly. A je plné symboliky i hlubokých kulturních výpovědí. Nic v něm není náhodně – garáž, ve které vznikaly jeho první kulturní vzpomínky, byt jeho prarodičů nebo náboženské symboly, stejně tak jako kouření jako rituál a kolektivní zkušenost, jeho interpretace červeného kola z romské vlajky nebo romská hymna Gelem Gelem hrající v podkresu. „Věřím, že každý, kdo vyrůstal v podobném prostředí jako já, najde v této kampani vnitřní sílu i kousek sebe,“ dodává Oláh.

„Pocházím z prostředí, kde se člověk k penězům nedostane snadno. V takových místech má proto styl a swag mnohem větší váhu. Obléct si značkové věci, mít drip a Jordany na nohách pro nás nikdy neznamenalo jen dobrý look. Byl to postoj. Tichý, ale jasný statement vůči systému, ve kterém jsme vyrůstali, a vůči generační chudobě. Alespoň na chvíli jsme se díky tomu mohli cítit nedotknutelní,“ popisuje Oláh osobní vztah ke kampani.

Od instagramového postu to šlo samo

Brett Oláh měl k umění blízko už od dětství, vlastně si prý nepamatuje, kdy v ruce neměl tužku. Byl, jak sám říká, neposedné dítě a už na základní škole kreslil po všem kolem sebe. „Na lavici, na ruce, na kamarády, učebnice…,“ vyjmenovává. Ve dvanácti letech žil stejně jako jeho spolužáci hlavně rapovou hudbou, přirozeně proto začal kreslit jeho tehdejší rapové ikony.

Foto: Brett Oláh

+1

„Z ničeho nic mě napadlo nakreslit slovenského rapera Karla (celým jménem Juraj Čaba, pozn. red.). Dal jsem to na Instagram a Karlo se mi ozval s pozitivní zpětnou vazbou. To mě hrozně nakoplo,“ popisuje Oláh začátek své úspěšné kariéry, během které vytvořil desítky přebalů alb na streamovací platformy a dalších hudebních vizuálů. Svou první zakázku obdržel hned ve třinácti letech od českého hip-hopového hudebního vydavatelství Milion+ a pak už to podle něj „šlo hladce“.

„Do nějakých sedmnácti let jsem dělal cover arty na denní bázi, za týden jsem zvládl tři čtyři. Velmi mě to naplňovalo a chodil jsem spát spokojený sám se sebou,“ uvádí. Tato spokojenost se ale začala vytrácet ve chvíli, kdy se Oláh rozhodl povýšit dosavadního koníčka na plnohodnotnou práci a zvyšovat své požadavky. „Už jsem si nenechal skákat po hlavě, což vyústilo v to, že jsem následující dva tři roky nebral téměř žádné zakázky,“ vysvětluje.

V té době studoval na střední škole grafiku digitálních médií a soustředil se hlavně na sebe. „Snažil jsem se najít svůj vlastní hlas, své estetické cítění. Pak ale přišla nějaká forma vyhoření a rok jsem netvořil téměř nic. Paradoxně jsem se ale za tu dobu naučil nejvíc,“ vzpomíná na období dospívání, kdy začal seriózněji promýšlet své další kroky a budoucí umělecké působení.

Young Roma Talents

Po čase narazil na Instagramu na příspěvek neziskové organizace a nadačního fondu The Rose From Concrete ohlašující nový ročník projektu Young Roma Talents. „Mezi mentory byl můj dobrý přítel a skvělý skater Lukáš Daněk, řekl jsem si, že by to mohlo být zajímavé, tak se přihlásím. Byl jsem v té době ale hodně zaneprázdněný, pracoval jsem na stavbě a na přihlášku zapomněl,“ popisuje Oláh, který rád prokládá uměleckou činnost fyzickou prací. Krátce před deadlinem mu ale zazvonil telefon.

„Byl to Lukáš, který se mě ptal, jestli jsem se přihlásil, a pokud ne, ať to okamžitě udělám. Rychle jsem se umyl, odběhl z práce, natočil potřebné video a poslal jej společně s ukázkou svých děl. Nic jsem od toho nečekal, ale moje umění je očividně zaujalo,“ popisuje Oláh. „Jsem vážně vděčný, že mě popíchnul a já tuto příležitost nepropásl,“ dodává.

Projekt Young Roma Talents neziskové organizace Footshopu The Rose From Concrete umožňuje každoročně několika talentovaným mladým lidem z Česka a Slovenska rozvíjet své schopnosti a přiblížit se jejich kariérnímu snu. „Od organizace jsem dostal velkou podporu v mnoha ohledech, především ale v tom lidském. Setkal jsem se s mnoha umělci a byly mi také zprostředkovány zakázky. V zásadě se mě snažili podpořit v tom, co už dělám,“ uvádí Oláh.

Jedním z umělců, se kterým se mladý talent setkal, byl přední český ilustrátor Vladimír Strejček. „Tehdy jsem poprvé v životě viděl, že se tohle dá dělat opravdu profesionálně, nejen z dětského pokoje. Byla to pro mě obrovská motivace,“ popisuje Oláh setkání, ze kterého si odnesl cenné tipy a poznatky.

Jednou ze zprostředkovaných zakázek byla například limitovaná kolekce triček pro Footshop, kterou Brett Oláh vytvořil k příležitosti mezinárodního dne Romů. Trička zdobí nápisy s lidovým pořekadlem „co Bůh dá, to bude“ symbolizující jistou odevzdanost a smíření s osudem. „Tohle na Romech nemám rád, hodně z nich se tím řídí a nesnaží se věci měnit. Věřím ale, že si každý vytváříme vlastní realitu, a proto si dělám věci tak, jak chci já,“ popisuje Oláh svou odhodlanost, díky které se mu daří nabourávat stereotypy i bariéry.

„Úplně každý, kdo to chce někam dotáhnout, musí přelézt pár stěn a otevřít několik dveří. Jen u Romů jsou některé z nich zamknuté na masivní, kovový zámek, takže je potřeba se do nich opřít mnohem víc. A někdy ani otevřít nejdou,“ ilustruje umělec realitu velké části etnické menšiny.

Sám ale razí pozitivní přístup. „Pociťuju to, ale hlavu si s tím moc nelámu. Dává mi to spíše palivo s tím něco dělat,“ vysvětluje. Cesta ke změně podle něj vede od jednotlivců a leží na bedrech obou stran. „Je potřeba začít od sebe, od maličkostí. Nečekat na to, že náš soused najednou přestane být rasista, když neděláme nic pro to, abychom byli lepšími lidmi,“ konstatuje.

Do budoucna si Oláh nechává otevřené možnosti, nerad by se upoutával pouze k jednomu médiu – baví ho vizuálno obecně. Zkušenosti má nejen za kamerou, ale i před ní, hrál například v oceňovaném videoklipu zpěváka Adonxse nebo v několika krátkometrážních filmech. „Vždy mě kromě výtvarného umění bavilo stát před kamerou a teď čerpám zkušenosti i z druhé strany. Takže kdybych mohl třeba natočit celovečerák, ve kterém bych ztvárnil hlavní postavu, určitě bych se nezlobil,“ směje se umělec.