Ruku na srdce – mít uklizenější skříň bychom mohli mít asi všichni. Až na pár výjimek. Mezi jednu z nich patří i Kristýna Slavev, která je takový milovník pořádku a skládání, že se na tom rozhodla postavit svůj byznys. Coby Holka ze skříně má populární instagramový profil se spoustou rad a tipů, jak si efektivně zorganizovat skříň. A taky je chodí srovnávat ke svým klientům domů. Zato já patřím na úplně opačný pól a s množstvím oblečení a jeho uskladněním neustále zápasím. Co z našeho setkání nakonec vzniklo?

Na tom, kdy přijde řádit do mých skříní, se domlouváme asi tři týdny předem a během online hovoru popisuju a ukazuju, jak naše skříň vypadá, kde se co nachází a s čím mám největší problém. Dodávám i přesné rozměry a informace o tom, jak to u nás vypadá, když se ráno vypravujeme ven. Je to takzvaná vstupní konzultace a důležitá je proto, aby se mohla Holka ze skříně připravit – její služby totiž nejsou jen o srovnání oblečení.

Patří do nich i to, že vám skříň lehce předělá, pokud se na tom domluvíte, a třeba místo polic nainstaluje věšákovou tyč. Než na samotnou organizaci dorazí, tak také pořídí nejrůznější vychytávky jako boxy a dělicí příčky, které při své práci využívá. Aby nestřílela od boku a mohla přijít už s konkrétním návrhem, dává si se svými klienty zhruba hodinovou úvodní diskusi po videu.

„Organizování šatníku totiž není o tom ho uklidit. Jde o to zajistit, aby měl řád a smysl a člověk se v něm vyznal. Ve výsledku sice dobře vypadá, ale to je až druhotné. Hlavně vám to při oblékání ušetří čas, protože rychle vidíte, kde co máte. A taky peníze, protože si nekupujete pořád dokola ty samé věci, u kterých jste už zapomněli, že je máte. V každém případě jde ale o to najít systém, který bude vyhovovat zrovna vám a jenž budete schopná sama aplikovat a udržovat,“ říká Kristýna Slavev, když nastane den D a ona otvírá naši hlavní šatní skříň.

Tu máme s mužem společnou a tvoří ji čtyři části. S Kristýnou Slavev jsme se dohodly, že se pustíme do té policové, protože ji považuji za největší výzvu, v níž se – i přes snahu je přeskládat – neustále bortí komínky triček a kalhot a dalších věcí. Profi organizátorka mi přitakává. „Je to tak, Češi jsou zvyklí dělat komínky. Pro některé druhy oblečení jsou vhodné, jindy je to docela zlo. Ale nebojte, mám pro vás nějaké tipy,“ usmívá se.

Ještě jednou se mě zeptá, jaká je logika za současným uspořádáním skříně, a pak už putuje všechno oblečení ven, abychom mohly police vyčistit a znovu je zaskládat. Normálně tohle dělá Kristýna Slavev sama, mně to ale nedá a chci pomáhat.

Na tohle všechno přijede 34letá vystudovaná inženýrka v oboru využití a zpracování odpadů, která kouzlu oblečení propadla během své vysokoškolské práce na pobočkách módního řetězce H&M, řádně vybavená. Ve velké tašce má jak vysavač a veškeré propriety na uklízení, tak i metr a nářadí, zmiňované boxy a rozdělovníky. A třeba taky tiskárnu na štítky a děrovačku na pásky.

V mém případě na úpravy samotné skříně sice nedojde, u svých klientů je ale prý dělá často. Ne každý totiž při pořizování skříní dostatečně promyslí, jaké parametry se můžou hodit. Což při pohledu na naše police můžu potvrdit. A svědčí o tom i fakt, že Holce ze skříně podle jejích slov přibývá konzultací, kdy po ní zákazníci nechtějí přímo zorganizování šatníku, ale spíš rady k návrhům svých skříní. „Takže občas posuzuju a koriguju práci designérů. Někdy totiž nevědí, jak celý šatník klientek vypadá. A naopak já díky tomu, že jsem už organizováním strávila stovky hodin, vím, co funguje, kde ubrat centimetry a kde naopak přidat,“ směje se Slavev.

Zatímco vyndáváme na postel obsah našich polic, ptám se, jak na nápad stát se organizátorkou skříní vlastně přišla. „Budete se smát, ale poprvé mě to napadlo, když jsem viděla film Dovolená za trest. Hlavní hrdinka je organizátorka skříní a o své práci říká, že nejde o to, že to lidi sami nedokážou, ale že nemají čas anebo nevědí, jak to udělat efektivně. A to mnou rezonovalo,“ vysvětluje.

K tomu, aby rozjela Holku ze skříně, která za necelé dva roky existence posbírala na Instagramu 26 tisíc sledujících, se rozhoupala během pandemie covidu. Do té doby pracovala například v agentuře Eyelevel, kde měla na starosti správu retailové aplikace luxusního módního domu Dior. A že má cit nejen pro pořádek, ale i krásu, z ní sálá na všechny strany. Stejně jako to, že je profesionálka i kamarádský typ. Moje mírná nervozita, jaké to bude, pustit si někoho cizího do tak intimního místa, jako je skříň, vezme rychle za své a probírání se kupkami oblečení ubíhá ve velmi příjemné atmosféře.

Ve chvíli, kdy máme oblečení venku, přichází na řadu opět kontrolní otázky. Které oblečení nosíte nejvíc? Podle čeho se ráno rozhodujete, co na sebe? Žehlíte předem, nebo si outfit ráno projedete streamerem? Nevadí vám vytáhnout šuplík, nebo radši vidíte hned všechno před sebou?

Tajemství správně složené skříně je poměrně jednoduché: „Dávat si kategorie k sobě – a je jedno, jestli preferujete komínky, balíčky, nebo radši věšíte. To je už na každém z nás. Nejhorší ale je mít to zrovna tam, kde bylo místo. Většina z nás je oblečením přehlcená, a jakmile ztratíte ve skříni logiku, jste ztraceni i vy,“ vysvětluje Slavev. To, jakým způsobem jsou věci složené, je podle ní druhořadé.

„Do míst, kam nejlépe dosáhnete, patří to, co nosíte nejčastěji – trička, mikiny, kalhoty. To, co nosíte málo nebo je sezónní, patří do míst, kam se musíte ohnout nebo si musíte vzít stupátko, typicky plesovky nebo outdoor,“ dodává a začínáme třídit.

Nemáte toho moc?

„Netřídím stylingově, nejsem stylistka,“ upozorňujeme mě vzápětí. „Mně jde o to, jestli oblečení nemá dírky, není už příliš obnošené. Chápu, že každý máme k některým kouskům citovou vazbu – a takové je správné si nechat, ať je klidně jednou ukážete vnoučatům. U některých je to ale provozní slepota a je dobré se takových poškozených kousků zbavit, aby zbytečně nezabíraly místo,“ říká, zatímco se našimi věcmi propracováváme.

Místo komínků pak navrhuje skládat alespoň některé věci jinak. Nakonec i vzhledem k množství volíme variantu, že má trička půjdou do balíčků po vzoru Marie Kondo (při skládání trička nepřeložíte jednou, ale třikrát, takže vám vzniknou malá „psaníčka“, která se dobře štosují za sebe) a do textilních boxů. Z dříve zavalené pozice je rázem velice příjemný prostor, kde opravdu přehledně vidím, co kde mám. A jelikož si věci ráno přejedu napařovačkou, nemám s tím, že jsou moje trička víckrát přeložená, žádný problém. Získaná vzdušnost a o něco svěžejší pocit z police mi to mnohonásobně vynahradí.

„Já osobně patřím mezi věšeče. Vyhovuje mi, že mám věci srovnané od tílek přes trička, trika s dlouhým rukávem, mikiny a saka až po sukně a šaty. A podle barvy, což taky usnadňuje orientaci,“ vypichuje svou preferenci Kristýna Slavev s tím, že vychytávkou pro takové uspořádání jsou úzká plastová ramínka, která šetří prostor.

U nás ale závěsný prostor – ten existující i ten, který by vznikl případnou předělávkou – není tak velký, aby i s úzkými ramínky pojmul všechno, co je potřeba. Místo toho tedy přidáváme další otevřené a dva zapínatelné boxy, kam schováváme sezónní a méně nošené oblečení. Jejich výhodou je, že se dají postavit klidně dva na sebe a v policích rázem vzniká další místo. To plníme i komínky, kterým sice Slavev fandí ze všech způsobů ukládání nejmíň, ale uznává, že pro některé kusy oblečení jsou vhodné. My do nich skládáme mikiny, svetry, kalhoty a manželovy věci. Protože těch je tolik, že by nás boxy nezachránily.

„U sportovních věcí komínky ale rozhodně nedoporučuju, je to klouzavý materiál, málokdy to drží složené. Pro sport je jednoznačně šuplík nebo organizér lepší varianta,“ říká Kristýna Slavev. Moje sportovní věci byly naházené v šuplíku, spolu jsme je ale srolovaly do malých burrit a logicky ve vymezeném prostoru uspořádaly s pomocí nastavitelných rozdělovníků. Což je mimochodem skvělá vychytávka.

Holka, které nevadí se otáčet

Sice jsme přeskládávaly jen jednu část naší skříně, i tak nám to ale zabralo zhruba pět hodin, hodně jsme u toho namluvily. Holka ze skříně ale prý u svých klientů běžně tráví den až dva. Do jejích služeb patří kromě úvodní konzultace, nákupu potřebných věcí a případných lehkých úprav skříní i to, že vytříděné věci odveze.

Letos už podle svých slov zorganizovala šatny u více než 60 klientů, a i když je z Prahy, nemá problém se vydat kamkoliv, organizovala tak třeba už v Sokolově nebo Valašském Meziříčí. Ze známých jmen, která smí zveřejnit, její chuť po pořádku využily například influencerky Lucie Zelinková nebo Aki.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený KRISTÝNA | HOLKA ZE SKŘÍNĚ (@holkazeskrine)

„Jestli z toho jednou bude velký byznys, ještě nedokážu říct, ale plním si svůj sen a oproti loňsku jsem už teď na dvojnásobku klientů,“ říká spokojeně, když je naše seance u konce a dáváme si něco k pití. Mnoho věcí jsme přitom nevyřadily, alespoň jsme je ale výrazně lépe uspořádaly a skříň zpřehlednily.

Po dvou měsících

Basic balíček služeb Holky ze skříně vyjde na 12 tisíc korun a na základě své zkušenosti můžu říct, že jeho kouzlo není v tom, že by vám Kristýna Slavev předvedla nějaké zázračné metody skládání věcí nebo způsoby jejich uložení. Spočívá v něčem, co bylo pro mě mnohem důležitější – udělala za mě to, co jsem neustále odkládala. Mnohem pečlivěji, promyšleněji a důsledněji, než bych to byla kdy ochotná udělat já.

A se spoustou drobných zlepšováků, které mi zpětně sice přijdou jasné a logické, ale samy o sobě by mě nenapadly. A taky bych nevěděla, kde je sehnat. To všechno navíc zvládne velice rychle a tak, že kromě počáteční konzultace a samotné organizace jsem s tím neměla žádné starosti. Moc dobře o sobě vím, že vytříděné věci bych byla schopná skladovat doma kdovíjak dlouho.

Přeskládání skříně je ale samozřejmě teprve jen začátek a impuls, který byste si měli vzít k srdci. Já se o to snažím. Když u nás začátkem srpna Kristýna Slavev skončila, byl výsledek skvělý a já se na něj spokojeně – a opakovaně – chodila koukat. Skříň byla vzdušná a přehledná, oblečení v ní jen vyzývalo k tomu, aby se nosilo. Žádné unavené a přetékající komínky lehce zmuchlaných věcí, ze kterých máte pocit, že vás zavalí, a tak je zase co nejrychleji zavřete. Může se to zdát jako nevýznamná věc, ale opravdu je to úleva a příjemný pocit, když máte v oblečení pořádek.

Pak ale nastoupila těžší věc, a to sebedisciplína tohle všechno udržet a nezapadnout zpět. Hrdě můžu říct, že se mi to daří a že mi Kristýna Slavev navrhla systém, který mi vyhovuje. Sice už to není tak do detailu vypiplané jako na začátku, protože lásku ke skládání triček či kalhot to úhledných čtverečků v sobě nemám, ale snažím se tomu dávat své ledabylé maximum. A sice jsem po čase zjistila, že místo úhledných balíčků po vzoru Marie Kondo jsem si z triček začala dělat zmuchlanější burrita, ale prý to vůbec nevadí. Důležité je, že mi to slouží.