V Česku má do osmi let jezdit 50 tisíc aut na vodík. Vybudovat by se pro ně mělo 80 plnicích stanic

Současná výstavba vodíkových stanic však vázne. Sami zástupci ministerstva označují vznik 80 stanic do roku 2030 za optimistický plán.

V roce 2030 by v České republice mělo být k dispozici na 80 vodíkových stanic

Z vyjádření řady expertů i politiků je jasné, že si Česko nechce nechat svou vodíkovou příležitost protéct mezi prsty. Minimálně v raných fázích implementace vodíku do ekonomiky našeho státu bychom se s ním, coby nositelem energie, měli setkávat v dopravě. I to je důvod, proč Česko plánuje do roku 2030 vybudovat na osmdesát vodíkových stanic.

Zatím ale u nás funguje jediná, dalších devět je ve výstavbě. Podle Jana Bezděkovského, pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu, by však mělo do roku 2030 jezdit v Česko na 50 tisíc automobilů a 870 autobusů s vodíkovým pohonem. Aby se tato predikce stala skutečností, je nutné vybudovat dostatečnou infrastrukturu. Deset stanic by vodíkovou poptávku takového počtu dopravních prostředků nemělo šanci uspokojit.

Vodíková technologie by podle Bezděkovského měla začít na silnice v masovější míře pronikat až po roce 2025. Česko má tedy určitou časovou rezervu, aby příchod technologie podpořila a dostatečně se na ni připravila. Proto je cílem do roku 2030 rozšířit tuzemskou vodíkovou infrastrukturu na oněch osmdesát vodíkových stanic. Což ale sám Bezděkovský označil za velmi optimistický plán.

Výstavba vodíkových stanic u nás totiž prozatím nejde podle plánu. Ministerstvo dopravy v letech 2017 až 2020 podpořilo výstavbu devíti stanic za 354 milionů korun. Na jejich vznik poskytlo 85 procent nákladů, ovšem jejich realizace nabírá zpoždění.

vodik1

Foto: Toyota

Toyota Mirai je jeden z průkopníků vodíkové technologie u osobních automobilů

„Realita není úplně dobrá, protože máme už od různých žadatelů indikace, že to nestihnou v termínu. A bohužel se nám blíží konec operačního programu,“ uvedl Bezděkovský s tím, že některé z projektů jsou teprve ve fázi výběrových řízení a hrozí propadnutí lhůt pro čerpání dotací. Na nové vodíkové stanice, které by měly vyrůst v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem či Litvínově, tak bude nutné ještě chvilku počkat.

Podle Národního akčního plánu chce mít ministerstvo v roce 2027 v provozu alespoň 15 plnicích stanic. V letech 2022 až 2027 proto plánuje uvolnit na výstavbu 500 milionů až jednu miliardu korun. Tedy částku, která by měla přispět ke vzniku dalších deset až patnáct stanic. Podpora by měla opět činit 85 procent nákladů, začne běžet od letošního července.

Česko musí počítat také s možností nařízení výstavby vodíkových stanic, aby v celoevropském kontextu nepředstavovala slepé místo na mapě. V souvislosti s vodíkem se totiž nejčastěji hovoří o možném využití u velkých nákladních tahačů sloužících pro mezistátní přepravu. Transevropská dopravní síť, kam spadají i tuzemské dálnice, by tak měla vyjít vstříc potřebám těchto tahačů a nabídnout dostatečné množství vodíkových stanic. V současné době se hovoří o stanici na každých 150 až 300 kilometrech dálnic.

Vůbec nejsilnější pozici – co do počtu vodíkových stanic – drží v Evropě Německo, kde se jich aktuálně nachází 89. Ve Francii jich je v provozu 19, v Nizozemsku sedm a například Finsko má, stejně jako Česko, pouze jednu jedinou. Celková síť vodíkových stanic na území Evropské unie čítá prozatím pouhých 136 jednotek. V následujících letech by se však toto číslo mělo rapidně zvýšit.

S přispěním ČTK.

Vojtěch Sedláček

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

Fanoušek všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.