Skanska v pražských Holešovicích koupila budovu rovnou s demoličním výměrem. Nezačalo se ale bourat hned. Dva roky developer mapoval materiály použité v domě a uzavíral různá partnerství, která by pomohla s jejich opětovným využitím. A povedlo se. Z bývalé budovy Merkuria se podařilo znovu využít či zrecyklovat 97,4 procenta materiálu. Skanska tomu říká remolice.

„Ve stavebnictví bývá demolice často vnímána jako synonymum pro odpad. Chtěli jsme ukázat, že to tak být nemusí. Díky uplatnění principů cirkulární ekonomiky se nám podařilo dosáhnout bezprecedentní míry znovuvyužití materiálů,“ líčí projektový manažer Skansky Martin Zemánek.

Společnost budovu bourala už minulý rok (původně vypadala takto), nejprve ale myslela, že se podaří znovu využít kolem osmdesáti procent původních materiálů. Takové číslo také odpovídá ambicím Evropské unie. Nakonec je ale ještě vyšší. „Podařilo se nám najít další cesty využití i pro takové materiály, které běžně končí na skládce. Během samotné remolice jsme také průběžně přizpůsobovali proces podle reálného složení materiálů a možností jejich odběru, což vedlo k výsledné hodnotě,“ říká pro CzechCrunch Zemánek s tím, že na projektu spolupracovali s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT a s mezinárodní technologickou a poradenskou společností CYRKL, která se specializuje na odpadové hospodářství.

Když se na výsledek podíváme zblízka, pak vypadá takhle: čistá betonová suť se použila na výrobu nového betonu. Demoliční suť, která obsahuje cihelný střep, slouží pro výrobu takzvaného rebetongu, který Skanska už využívala například v projektu Modřanského cukrovaru. Hodí se pro podkladní betony nebo pro staticky méně zatížené vrstvy stavby.

Dál jsou v čísle 97,4 procenta zahrnuty například kuchyně a další vybavení, které putovalo do domu pro uprchlíky z Ukrajiny. Hydrantové hadice zase dostal dětský oddíl dobrovolných hasičů. Ze dřeva se vyrobily OSB desky, ze skla nové fasádní tabule. Část zábradlí a dlaždic se znovu využila v jiném projektu Skansky, v holešovickém Portu7. Kotvy, kabely a plasty našly uplatnění díky specializovaným partnerům, některé ale byly použity na místě pro stavbu chodníku. A některé prvky a materiály pojme stavba, kterou Skanska plánuje místo Merkurie. Nový projekt se jmenuje Mercury.

Oproti standardní demolici to samozřejmě zabralo mnohem více času, jak ale Skanska říká, náklady byly srovnatelné. „Rozdíly vznikají spíš v rozložení nákladů. Klasická demolice zatěžuje rozpočet skládkováním, u remolice investujeme do třídění, koordinace a dokumentace. Díky tomu jsme ale schopni předejít environmentálním škodám a některé materiály znovu zhodnotit,“ vysvětluje Zemánek.

Oněch 97,4 procenta z celkových 18 636 tun materiálu znamená navíc redukci emisí oxidu uhličitého o 5 968 tun. „Číslo bylo vypočteno pomocí metodiky porovnávající environmentální dopad remolice a konvenční demolice, a to na základě dat o zpracování materiálů, dopravě a recyklaci,“ popisuje projektový manažer Skansky. Ušetřené emise představují zhruba množství, které by vzniklo, kdyby kolem zeměkoule projelo více než 1 100 osobních aut. Anebo emisím téměř 1 200 domácností za jeden celý rok.

Jako první v Česku

Skanska chce proto s remolicemi pokračovat i u jiných projektů. Aktuálně společnost nevlastní žádný pozemek, který by byl k podobnému přístupu vhodný, Zemánek ale říká, že při nejbližší možné příležitosti se k modelu opět vrátí. Zároveň Skanska sdílí svoje know-how s partnery v Česku i zahraničí.

Je to totiž vůbec první podobná iniciativa nejen v Česku, ale ve střední a východní Evropě vůbec. Naopak remolici už znají v Nizozemsku, Skandinávii či v Německu. Cirkulární ekonomika je tam podle Zemánka součástí stavebních strategií. „Často ale nejde o tak komplexní a systematický přístup, jaký jsme uplatnili v rámci projektu Mercury. Aktuálně jsme s ním inspirovali kolegy v Polsku, kde se připravuje podobný projekt,“ doplňuje Zemánek. Důležité je to i proto, že stavební a demoliční odpad představuje až čtyřicet procent veškeré produkce odpadu. Znovu se z něj přitom využije nebo recykluje jen třetina.

Budova Merkuria, kde developer remolici uplatnil, byla postavená mezi lety 1967 a 1971, na počátku 21. století byl kancelářský komplex v brutalistním stylu renovovaný. Na místo něj má na místě vzniknout opět kancelářská budova, rozšířená o komerční prostory. Budou tu služby, obchody nebo restaurace. Budova by zároveň měla splňovat nejvyšší ekologické standardy. Developer ale projekt teprve představí, a to spolu s výší investice a konkrétními termíny. Na architektonickém řešení aktuálně spolupracuje se studiem Afry.