Evropská unie chce upravit pravidla, podle nichž mají cestující nárok na finanční kompenzaci za zpožděné nebo zrušené lety. Změny, které po dvanácti letech debat podpořili europoslanci vlivného dopravního výboru, prodlužují minimální dobu zpoždění potřebnou k získání náhrady. U krátkých letů nově na čtyři hodiny, u dlouhých až na šest. Dosud přitom platí tříhodinová hranice bez ohledu na délku letu. Reforma, pokud ji finálně schválí Evropský parlament, má začít platit v roce 2027.

Kromě změny časového limitu přináší návrh i úpravu výše náhrad – u krátkých letů se částka zvyšuje z 250 na 300 eur, zatímco u těch dlouhých klesá z 600 na 500 eur. Součástí dohody je také omezení lhůty pro podání nároku na šest měsíců, přičemž dnes jsou v některých zemích až tři roky. Návrh čelí kritice spotřebitelských organizací i firem, které pomáhají cestujícím kompenzace vymáhat. „Z mého pohledu zvýšení časové hranice pro vyplacení náhrady oslabuje základní právo získat kompenzaci už při i tak narušené cestě,“ říká Olga Mareková, šéfka slovenské firmy Flywize.

Podle Flywize by se změna negativně dotkla až 38 % případů, které dnes končí úspěšně – tedy letů se zpožděním mezi dvěma a čtyřmi hodinami. „Cestující by za zpoždění nedostali nic,“ dodává Mareková. Reforma podle ní může znamenat ztrátu až 17 % finanční kompenzace pro pasažéry na dlouhých tratích. Evropská komise odhaduje, že ročně je v EU zpožděno nebo zrušeno přes 218 tisíc letů, přičemž potenciální výše náhrad podle aktuálních pravidel činí až 6,5 miliardy eur. V praxi se ale podle Flywize vyplatí jen 1,4 až 1,6 miliardy, protože většina cestujících nárok neuplatní.

Flywize, která působí již v 10 zemích, ročně řeší tisíce případů a cestujícím vymohla přes 650 tisíc eur, především na Slovensku. Nová pravidla podle Marekové přinesou další překážky. „Pokud zmeškáte šestiměsíční lhůtu, přicházíte o celý nárok. Jde o změnu, kterou si mnoho lidí neuvědomí,“ uzavírá. Do doby platnosti nového systému zůstává v platnosti nařízení EU 261, podle něhož mají cestující nárok na kompenzaci už při tříhodinovém zpoždění.

Evropské aerolinky, sdružené v organizaci Airlines for Europe (A4E), navrhované změny rovněž kritizují – byť z opačných důvodů. Zpoždění by podle nich mělo být ještě delší, než navrhuje EU. „Evropa čekala dvanáct let na transparentní pravidla, ale členské státy opět selhaly,“ uvedla v prohlášení ředitelka A4E Ourania Georgoutsakou. V původním návrhu Evropské komise z roku 2013 byla hranice pět hodin pro krátké lety a devět pro dlouhé. Podle A4E by takový model ulevil aerolinkám, které ročně platí na kompenzacích a souvisejících službách údajně až pět miliard eur.

Vedle kompenzací řeší EU i další aspekty letecké přepravy. Nově by například mělo být zdarma možné přepravovat kabinové zavazadlo do 7 kg u všech aerolinek včetně nízkonákladových. Doposud za něj některé účtovaly poplatky, což vedlo až k pokutám ve Španělsku. Europoslanci z dopravního výboru také chtějí zakázat příplatky za sezení dětí vedle rodičů a zjednodušit formuláře pro reklamace a náhrady.

Odpůrci ale varují, že zákaz poplatků za kabinové zavazadlo povede jen k růstu cen letenek, protože se náklady rozprostřou do základních tarifů. „Trh stojí na volbě. Povinný kufr na palubu znamená, že pasažér zaplatí za službu, kterou možná ani nechce,“ říká Georgoutsakou z A4E.