Karel Čapek jednou prohlásil, že nic není tak staré jako včerejší noviny. Dnes platí, že nic není tak staré jako včerejší technologie. Ty se v dnešní době vyvíjejí rychlostí blesku, stejně jako nové materiály a postupy. A právě tohle všechno by se podle architektů ze studia Perspektiv mělo využít i ve stavění. Proto se rozhodli založit vlastní laboratoř, která pomůže inovace přenést do praxe.

Před třemi lety oslovila architektonické studio Perspektiv společnost GoPay kvůli interiérům v nové budově. Měla být z prefabrikovaných dílů. GoPay poskytuje platební brány pro více než patnáct tisíc e-shopů v Česku, a tak Perspektiv společnost přesvědčil, že sídlo by mělo být dostatečně reprezentativní. Nakonec tedy letos GoPay zkolauduje stavbu podle návrhu architektonického studia, která se nese v duchu udržitelnosti a moderních technologií.

Kromě toho je ale také ze dřeva. Materiál, se kterým se dřív stavělo vcelku běžně, v Česku prakticky vymizel. Teď se vrací, protože se ukazuje, že má skvělé vlastnosti, navíc stavění z něj neklade tak vysoké nároky na životní prostředí. Problémem Česka ale zůstávají příliš přísná pravidla pro jeho využití.

„V rámci přípravy čtyřpatrové administrativní dřevostavby jsme si uvědomili, že odborná veřejnost a architekti nejsou dostatečně informovaní o možnostech výstavby vícepodlažních dřevostaveb. Ačkoli máme mnoho inspirace ze zahraničí, reálně přetavené zkušenosti v praxi na českém trhu vídáme stále velmi málo,“ líčí pro CzechCrunch jeden ze zakládajících členů Perspektivu Martin Stára.

Foto: Perspektiv

V Česku se podle studia Perspektiv stále staví dřevostaveb málo

Architekti si tak při navrhování sídla GoPay museli hledat vlastní cestu, jak projekt dovézt k realizaci. Teď se chtějí podělit o zkušenosti a znalosti, které v procesu získali. Cílem je, aby v Česku vyrůstaly i další dřevěné projekty. „Velké dřevostavby jsou nejen s ohledem na udržitelnost budoucnost našeho oboru, mělo by být v zájmu celé scény se na ně začít připravovat,“ dodává druhý ze zakládajících členů studia Ján Antal.

A tak vznikl pod Perspektivem research lab, tedy platforma, která by měla být základem pro inovaci a růst v architektonické praxi. V zahraničí jsou podobné laby běžnou součástí větších ateliérů. Má je například norské studio Snøhetta, nizozemské MVRDV, které je autorem návrhu plánovaných budov na pražském Letišti Václava Havla, nebo studio Henning Larsen, které navrhlo přestavbu pražského hlavního nádraží. V Česku jde o první takový počin.

„Architektura dnes stejně jako mnoho dalších oborů prochází turbulentním obdobím v důsledku nových poznatků a technologií. Abychom dokázali držet krok, je potřeba v první řadě tyto informace neustále vyhodnocovat. Velký důraz klademe na spolupráci s jednotlivými obory, chceme do procesu přizvat investory, developery, představitele státní správy i odborníky jednotlivých profesí v rámci stavebního procesu. Chceme otvírat nové diskuze, hledat optimální řešení konkrétních problémů a přispět k urychlení některých potřebných změn, které v českém stavebnictví trvají až nesnesitelně dlouho,“ popisuje Stára.

Platforma se chce věnovat různým tématům, tím prvním by měly být právě dřevostavby. Podle architektů jde totiž o vůbec nejožehavější otázku celé globální scény, a to proto, že využití dřeva ve stavebnictví má potenciál zcela proměnit podobu budov i celých měst.

„Zatímco v zahraničí, ať už v Rakousku, Německu, Švýcarsku nebo ve Skandinávii, se mohou stavět dřevostavby vysoké přes osmdesát metrů, v Česku je limit dvanáct a k tomu další omezení. Dřevostaveb se u nás staví minimum, protože tomu brání nejrůznější faktory,“ vysvětluje Antal.

Především jde o nepřehledný systém norem a také obavy investorů. Cílem přitom není stavět dřevěné mrakodrapy, ale především vícepodlažní budovy, kde to není vůbec komplikované. „Chceme ukázat také na to, že do dřevostaveb se vyplatí investovat, představit jejich přednosti, vyvrátit předsudky a dokázat, že stavět velké dřevostavby má smysl a jde to i u nás, ačkoli jsou mnozí stále skeptičtí,“ dodává Stára.

Foto: Perspektiv

V případě stavby pro GoPay bylo například problém najít projektanta, který by byl nakloněný dřevostavbám a zároveň stavěl v BIM, což je informační model stavby, který umožňuje dohlédnout do detailu nejen na stavbu, ale i na provoz budovy. Potřeba je podle architektů brát ohled například také na to, že dřevostavby mají jiná technická specifika, na která se u betonových konstrukcí nepamatuje.

No a samozřejmě je potřeba se ohlížet také na současné požární normy a předpisy. K realizaci sídla pro GoPay chce tak Perspektiv připravit případovou studii, kde detailně popíše proces stavby i její pozitiva a úskalí.

Do budoucna se chce Perespektiv ve svém research labu zaměřovat na další témata, která mají vliv na podobu veřejného prostoru. Další na řadě by mohla být modrozelená infrastruktura nebo také energetika. „Chceme se věnovat tomu, jak rozvíjet naše města s ohledem na všechny výzvy, které nás v dohledné době čekají. Ať už jde o změnu pracovišť i bydlení, klimatickou krizi, stárnutí populace nebo energie,“ říká Stára.