Na evropském trhu začíná přituhovat v souboji firem, které se specializují na rozvoj jídel z restaurací. Do rychle rostoucího byznysu naskočilo v posledních letech několik větších i menších firem a každá bojuje o svůj podíl na trhu. Dva z největších hráčů v Evropě se nyní rozhodli spojit v obří fúzi v hodnotě více než 10 miliard dolarů, která jim má zajistit ještě lepší pozici.
Řeč je o nizozemské firmě Takeaway.com a původem dánském Just Eat. Přestože zatím ani jeden z nich nefunguje v Česku, v Evropě patří mezi nejvýznamnější hráče a díky vzájemnému spojení svou pozici ještě posílí. Zatímco Just Eat se soustředilo zejména na západní Evropu a také Kanadu, Brazílii, Austrálii nebo Nový Zéland, Takeaway operovalo zejména na východě starého kontinentu, a tak spojení dává smysl.
Jak informuje agentura Reuters, amsterdamské Takeaway.com v pondělí oznámilo, že hodlá nakoupit veškeré akcie konkurenčního Just Eat, díky čemuž vznikne nový rozvozce jídla s tržní hodnotou přesahující 10 miliard dolarů (přes 230 miliard korun). Půjde tak o jednu z vůbec největších firem na trhu, která se bude chtít postavit další konkurenci v čele s americkým Uber Eats či britským Deliveroo.
Foto: Just Eat
Rozvoz jídla Just Eat v Neapoli
Spojenectví má Takeaway a Just Eat zajistit vedoucí pozici na klíčových evropských trzích, jako je Velká Británie, Německo nebo Nizozemsko, ale také například v Kanadě. Takeaway, založené v roce 2010, aktuálně funguje v 10 evropských zemích (zejména východních) a také v Izraeli a Vietnamu. Na rozdíl od Just Eat není na klíčovém trhu ve Velké Británii a obě služby se zatím v jedné zemi potkaly pouze ve Švýcarsku.
Takeaway.com má od Just Eat odkoupit veškeré akcie po 731 pencích za jednu (15% bonus oproti páteční hodnotě na burze), což britskou firmu ohodnotí na více než 6 miliard dolarů. Hodnota Takeaway na amsterdamské burze se aktuálně pohybuje těsně pod hranicí 6 miliard dolarů s tím, že jeho akcie po pondělním oznámení vyskočily až o 6 procent nahoru. Akcie Just Eat rostly dokonce o 21 procent.
Současní akcionáři Just Eat, kteří obchodovali na londýnské burze, získají za každou akcii Just Eat přesně 0,09744 akcie Takeaway, čímž v nově vzniklé skupině Just Eat Takeaway.com získají 52,2 %. Sídlo nové firmy bude v Amsterdamu a obchodovat se bude na London Stock Exchange, přičemž v Londýně zůstane i velká část provozu. Na tom se již vedení obou firem domluvilo a v následujících týdnech by mělo dojít k finálnímu schválení celého sloučení.
Když sečteme loňské výsledky obou firem, dostaneme se na 360 milionů objednávek v hodnotě přesahující 8 miliard dolarů. Spojením by tak podle obou firem vznikla největší food delivery platforma na světě.
Mobilní aplikace Takeaway.com
Podle všech předpokladů navíc byznys a celý trh s doručování jídla dál poroste. Spojení Takeaway a Just Eat tak přichází jako logický krok proti zvětšující se konkurenci ze strany dalších velký hráčů, jako je Uber Eats, který funguje i v Česku, nebo Deliveroo, které má za sebou například Amazon, jež v květnu vedl investici do služby ve výši 575 milionů dolarů.
Ostatně růstový apetit Takeaway.com potvrdilo už loni v prosinci, kdy od skupiny Delivery Hero, která vlastní i české Dáme jídlo, odkoupilo jeho kompletní německý byznys s rozvozem jídla, a v lednu 2018 zase koupilo britský HungryHouse. Výsledkem bylo, že Takeaway mělo v roce 2018 14,1 milionu zákazníků a 94 milionů objednávek.
Menší hráč tu tedy kupuje většího. Just Eat totiž mělo v loňském roce 26,3 milionu klientů, 221 milionů objednávek a 780 milionů liber (965 milionů dolarů) v obratu. Proti tomu Takeaway vygenerovalo obrat ve výši 232 milionů eur (258 milionů dolarů). A zatímco zisk EBITDA byl v případě Just Eat 180 milionů liber (223 milionů dolarů), Takeaway skončilo ve ztrátě 11 milionů eur (přes 12 milionů dolarů).
Výkonným ředitelem nově vzniklé společnosti se stane Jitse Groen, dosavadní šéf Takeaway.com. Na pozici předsedy usedne dosavadní předseda Just Eat Mike Evans a současný předseda Takeaway Adriaan Nühn se stane místopředsedou. I na tom se již obě strany domluvily, a tak je podle všeho finální dohoda blízko. Podle britských zákonů musí být jasno do 24. srpna.
Měl vymyšlený skvělý byznys plán. Přijdu na trh s naprosto bezkonkurenční nabídkou a budu nabízet virtuální sídla za jednorázovou cenu a na doživotí. Pro rozjeté podnikání Romana Sokoly vypadalo všechno dobře – dokud nešel s kůží na trh. Jak totiž záhy zjistil, když něco vypadá až příliš dobře, je to zároveň podezřelé. Přesto svou myšlenku dokázal prosadit.
Než se však dostaneme k tomuto příběhu, je třeba se vrátit o několik kroků zpět. Roman Sokola již několik let podniká v oblasti virtuálních sídel, respektive kanceláří. Když před lety se svým bratrem zakládal novou firmu a potřeboval virtuální sídlo, zjistil, že všechny dostupné služby jsou buď drahé, nebo nevyhovují jeho dalším požadavkům.
A tak se rozhodl, že začne virtuální sídla zakládat sám. Nejprve je ale třeba vysvětlit, oč tu vlastně běží. Když si zakládáte vlastní firmu, stojíte před základní otázkou, kde bude vaše nová firma sídlit. Sídlo totiž musíte mít ze zákona, jenže mnoho podnikatelů ke svému fungování nepotřebuje žádnou samostatnou kancelář. Zároveň ale nechtějí mít podnikání napsané na domácí adrese. A proto existují tzv. virtuální sídla.
Nové technologie a virtuální kanceláře jdou dohromady
Myšlenka virtuálních kanceláří není v podnikatelském světě nijak zásadně nová. První takové prostory vznikaly ve Spojených státech už před desítkami let a postupně se rozšířily do světa. Princip byl stejný už tehdy: lidé, kteří neměli nebo nepotřebovali vlastní kancelář, hledali způsob, jak si zajistit například přebírání pošty nebo vyřizování hovorů.
Mezi prvními, kdo v 60. a 70. letech začal takové služby nabízet, byl kalifornský advokát Paul Fegen, který svým kolegům z oboru nejprve pronajímal kompletně vybavené kanceláře, z nichž se však později staly kanceláře virtuální. Někteří právníci už totiž nechtěli nebo nepotřebovali do kanceláře fyzicky docházet (a platit za ni), ale nadále chtěli, aby za ně někdo alespoň přebíral poštu a vyřizoval telefonáty.
Když pak navíc dorazily nové technologie jako fax, mobilní telefon, počítač nebo internet, bylo vše ještě jednodušší. Vše šlo vyřídit na dálku, rychleji, efektivněji a mnoho podnikatelů se mohlo fyzické kanceláře jako takové nadobro zbavit. Trend virtuálních sídel tak začal nabírat na obrátkách.
Pokud jste například vývojář, designér, obchodník nebo markeťák na volné noze, pak vlastní kancelář patrně skutečně ani nepotřebujete. Platit to může i u velkých firem, které taktéž pracují především v terénu, a investovat do fyzických prostor, kde by akorát mohly vyvěsit své logo, pro ně zkrátka nedává smysl. Alespoň ne trvale.
Často firmy využívají virtuální sídlo také v kombinaci s krátkodobými pronájmy coworkingů, mezi kterými se mohou díky virtuální kanceláři jednoduše přesouvat, jelikož při stěhování nemusí neustále měnit adresu v obchodním rejstříku. To platí zejména pro mladé startupy, které se rychle rozvíjí a rostou.
Bez kanceláře lze ušetřit a investovat peníze jinam
„Existuje mnoho lidí, kteří fyzickou kancelář skutečně nepotřebují. K ničemu by jim nebyla a za pronájem by jen vyhazovali peníze oknem. Díky virtuálnímu sídlu mohou podnikatelé bez kanceláře ušetřit a peníze investovat jinam,“ vysvětluje Roman Sokola, který se již několik let virtuálním sídlům věnuje v rámci svých projektů Ofigo a Virtuanum.
V České republice došlo v tomto byznysu ke klíčové změně v roce 2009, kdy proběhla novelizace občanského zákoníku. Ta zajistila, že mají virtuální sídla plnou oporu v zákoně a podnikatel se tak nemusí bát žádných postihů. Právě proto jsou i u nás v posledních deseti letech virtuální sídla firem na vzestupu.
Foto: Ofigo
Sídlo Ofigo v Praze
„Pokud jste firma, která roste a občas se stěhuje, tak pro vás každý přesun znamená nemalé náklady spojené se změnou sídla. Jde například o nová razítka, firemní materiály, změny smluv, poplatky za notáře nebo nahlášení změny adresy všem obchodním partnerům a dalším institucím,“ vypočítává Roman Sokola a doplňuje ještě jeden důvod pro výběr virtuálního sídla: „Často je důležitá prestižní adresa například v centru města, která může v očích klientů zvýšit kredit vaší firmy.“
Právě na zajištění virtuálního sídla na dobré adrese v Praze, Brně či Ostravě, kam míří velká část firem, a k tomu i všech potřebných služeb, aby celý váš byznys fungoval, se Roman Sokola specializuje se svou firmou Ofigo. Jednou z jejích předností je, že lze vše vyřídit plně online, aniž byste museli do vašeho nového virtuálního sídla vůbec přijít.
Virtuální sídlo za pevnou cenu
„Jsme první, kdo zavedl sídlo za jednu pevnou cenu – žádné skryté poplatky či doplatkové služby. Sídlo je prodlužováno automaticky každý rok. Ani klienty nenutíme objednávat sídlo na několik let dopředu, aby dostali nižší cenu, ta je pro všechny stejná,“ vysvětluje Roman Sokola.
Na Ofigo.cz si můžete virtuální sídlo na reprezentativní adrese v Praze, Brně nebo Ostravě zřídit kompletně online za 199 korun měsíčně, přičemž v ceně dostanete jednak označení společnosti v místě sídla, což je dáno zákonem, a také doplňkové služby, jako je přebírání a následné skenování doručené korespondence. I to, jak již bylo zmíněno, je pro optimální fungování ve virtuálním sídle důležité.
Byznys v rámci Ofigo se Romanu Sokolovi rozběhl dobře. Některé firmy nicméně nepotřebují jak fyzickou kancelář, tak ani tyto doplňkové služby, a místo pravidelných poplatků, které přinášejí výhodu minimálního závazku, preferují opačný přístup. Proto se Roman Sokola rozhodl založit druhou firmu, nazval ji Virtuanum a plán měl jasný: poskytnout virtuální sídlo do konce života za jednu platbu.
„Chtěl jsem vyzkoušet zcela nový přístup k virtuálním sídlům. Vše jsme pečlivě připravili, první reakce potenciálních klientů byly dobré, měli zájem, ale realita nás vytrestala,“ vzpomíná dnes s úsměvem Roman Sokola. Jeho plán byl takový, že firmám za 4 999 korun nabídne sídlo na celý život s tím, že pokud budou chtít i přebírat a skenovat poštu, zaplatí 129 korun za měsíc. Nic víc.
„Jenže on nám to nikdo nevěřil,“ popisuje Roman Sokola. „Mysleli si, že jsme podvodníci, protože jinde měli takový poplatek za jediný rok a my to najednou nabízeli napořád.“ Nakonec stačila malá změna. Virtuanum začalo za stejný poplatek nabízet virtuální sídlo na 10 let. A byznys se rázem rozjel, protože – jak Roman Sokola zpětně pochopil – pro člověka, který si udělá srovnání na trhu, vypadá taková nabídka důvěryhodněji.
Ušetřené hodiny na úřadech
Dnes tak vedle sebe úspěšně fungují obě služby. Ofigo především pro podnikatele, kteří se nechtějí příliš vázat, ale chtějí mít svou virtuální kancelář s kompletním servisem, a proti tomu Virtuanum.cz, kde si lze založit virtuální sídlo jednou na začátku a pak třeba 10 let nic neřešit.
S podnikáním ve virtuálních sídlech jsou spojené i další náležitosti. Vedle toho, že musí být firma v místě sídla viditelně označená štítkem, je pro podnikatele klíčové také to, aby se na stejné adrese nenacházely společnosti s problematickou pověstí. To jednak nedělá dobré jméno jak dalším firmám, tak ani samotnému poskytovateli virtuálních sídel. Proto Roman Sokola proti firmám, které jsou například vedené v exekuci nebo rozesílají podvodné dopisy, rázně bojuje.
Foto: Ofigo
Sídlo Ofigo v Brně
„U nás takové chování nepodporujeme. Jakmile narazíme na firmu s podezřením na podvodné chování, okamžitě ji z našeho virtuálního sídla odstraňujeme. To je praxe, která bohužel na trhu ne všude funguje,“ podotýká Roman Sokola. Naráží ostatně i na to, že se čas od času objeví v souvislosti s virtuálními sídly argument, že na nich firmy sídlí například proto, aby mohly různými způsoby obcházet zákon. Virtuální kanceláře přitom z logiky věci a výše zmíněného vznikly z úplně jiného důvodu.
„I když je dneska situace podstatně lepší než před lety, pořád se podvodné firmy najdou. Víme to dobře z vlastní zkušenosti, protože si dlouhodobě vedeme statistiku zájemců, kterým jsme museli žádost o zřízení sídla zamítnout. Jen za první tři měsíce roku 2019 to bylo přes dvacet firem,“ říká Roman Sokola.
Pokud jste navíc skutečně na samém začátku vašeho podnikání, na Ofigo a Virtuanum vám pomohou i se založením firmy jako takové. Je to ostatně také jediný úkon, kvůli kterému budete muset na úřad kvůli ověření podpisů. Na Ofigo získáte při založení firmy za 8 888 korun zároveň na rok zdarma i virtuální sídlo, na Virtuanum pak za 11 499 korun rovnou na celých deset let. „Začínajícím podnikatelům tím šetříme hodiny strávené na úřadech, kde musí navštívit hned několik úředníků,“ dodává Sokola.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.