V krizi jsme byli mockrát, ale všechno má řešení, říká o prodeji startupu Roivenue Pavel Šíma

Každá firma má ideálního kupce, jen o tom nemusíte vědět, popisuje spoluzakladatel marketingového startupu, který loni prodali Nizozemcům.

pavel-sima-roivenue

Foto: Roivenue

Pavel Šíma, CEO startupu Roivenue

0Zobrazit komentáře

Pražský startup Roivenue, který uživatelům pomáhá hlídat investice do reklam, vznikl před osmi lety. Tehdy se odtrhl z agentury. Loni ho pak jeho zakladatelé prodali novému majiteli. Na první pohled jde o příběh úspěchu, ovšem neobešel se bez mnoha peripetií. Prvního investora musel startup hledat nadvakrát, při docházející ranveji byl pak nucen předělat strategii a propustit část týmu. A samostatnou kapitolou je i přímo prodej firmy. O chybách či problémech startupy moc často mluvit nechtějí, spoluzakladatel Roivenue Pavel Šíma ale v CzechCrunch Podcastu naopak nabízí podrobný vhled do zákulisí.

Když dnes pětatřicetiletý Šíma studoval vysokou školu, narazil na case study společnosti Procter & Gamble, pod níž spadají desítky značek jako Head & Shoulders, Gillette či Pampers. Marketingové rozpočty ve stovkách milionů korun i v takovém globálně působícím gigantu se tehdy rozdělovaly a plánovaly na základě jednoduchých tabulek v Excelu a téměř ničím nepodložených výhledů.

„Říkal jsem si, že to není možné. Musí existovat lepší způsob, jak to dělat,“ vypráví Šíma, jenž si následně budoval kariéru v marketingové agentuře. Velmi dobře placené místo ale po několika letech opustil a rozhodl se přijmout nejistou výzvu – společně s dalšími spoluzakladateli vybudovat startup, který řeší právě efektivitu marketingových kampaní. O svých zkušenostech mluví v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete poslechnout níže nebo v podcastových aplikacích včetně SpotifyApple PodcastůGoogle Podcastů a také na YouTube.

Roivenue od roku 2015, zjednodušeně řečeno, marketingovým manažerům pomáhá rozhodovat o tom, jak utrácet peníze a zvyšovat návratnost takových investic. Po sedmi letech na trhu koncem loňského roku pak jeho šéfové startup za nekonkretizovanou částku prodali do rukou původem nizozemského a globálně působícího hráče ScanmarQED.

„V médiích se často takové příběhy prezentují tak, že existuje nápad, na konci po několika letech exit a nic mezi tím. To nebyl náš případ, existovala spousta okamžiků, kdy se firma málem rozpadla a umřela. Je jich hodně,“ přibližuje Šíma, když o celé startupové jízdě mluví.

Jako jeden z příkladů uvádí, že se v začátcích musel startup financovat čistě z vlastních zdrojů. Šíma se sám osobně zadlužil, což vedlo k paradoxním situacím. „Měli jsme dost šikovného – a tím pádem i dobře vydělávajícího obchodníka. Vyprávěl mi o tom, jak skvěle investuje na Zonky, přičemž já sám jsem si tam půjčoval peníze. Byl to paradox, platil jsem svému zaměstnanci, aby on mohl vydělávat na tom, že jsem si vzal úvěr,“ směje se.

Existovala spousta okamžiků, kdy se firma málem rozpadla a umřela.

Během let ovšem Roivenue čelilo mnoha dalším výzvám. Například i první pokus o získání peněz od investorů skončil nezdarem a startupu se to podařilo až napodruhé, celý proces tak trval více než dva roky. „Stálo to obrovské množství úsilí a málem to také po cestě zkrachovalo,“ přiznává Šíma. V několika tranších firmu nakonec podpořil fond Pale Fire Capital.

Pod tlak se ale startup dostal několikrát, například kvůli nepovedené zahraniční expanzi, docházela mu ranvej na financování, musel propouštět a v problémových časech narazil i na neshody mezi zakladateli, což řešení těchto problémů brzdilo. Sám Šíma tehdy spadl na úplné dno svých sil.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naučil jsem se, že každá byznysová situace má řešení. Je potřeba vytrvat, dívat se dál. I když jste zrovna na dně, což my jsme byli x-krát, nakonec z toho může být super exit,“ vypráví. V CzechCrunch Podcastu pak Šíma kromě jiného odpovídá na otázky jako:

  • Je těžší vydělat první milion nebo prodat firmu?
  • Jak probíhá proces prodeje startupu, jak se hledá ideální kupec a jak se oslovují?
  • Proč je důležité najmout si k exitu poradce, jak probíhá vyjednávání o podmínkách, o ceně, ale i proč zakladatel nikdy nemůže říct „ne“?
  • Jaké největší výzvy během budování Roivenue překonali a proč lidé v týmu nereagovali úplně pozitivně, když se o prodeji dozvěděli?
  • Jaký je vůbec pocit po sedmi letech budování startup prodat a proč do budoucna Šíma určitě nechce stavět další firmu v marketingu?

„Jedno z poselství, které bych chtěl předat dalším zakladatelům, je, že každé zboží má svého kupce. Tím nemyslím, jak se občas říká v Česku, že každý ,shit‘ si někdo koupí. Ale spíš, že i když nevidíš, kdo by na konci mohl být kupcem, je dost pravděpodobné, že někde existuje naprosto skvělé spojení. Jen o tom nevíš,“ dodává Šíma.

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích včetně SpotifyApple PodcastůGoogle Podcastů a také na YouTube.

Přes startup od ČSOB loni protekla miliarda. Zatím prodělává, ale je to kontrolovaná ztráta, říká šéf

Startup Skip Pay získal desítky tisíc nových uživatelů a zažil rekordní rok. Stejně jako jiní hráči ale na odložených platbách nevydělává.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

skip-pay1

Foto: Skip Pay

Platební karta finanční služby Skip Pay od ČSOB

0Zobrazit komentáře

Odložené platby jsou trend, o kterém se v posledních letech hodně mluví. Mezi lidmi nabírají na popularitě. Zároveň jde o službu, na které zatím dokáže jen minimum společností po celém světě vydělávat. Švédská Klarna, průkopník tohoto typu finanční služby, se loni propadla do největší ztráty v historii, v Česku se za deset let nepodařilo do černých čísel otočit Twistu – a přestože jeho konkurent v podobě Skip Pay oznámil, že zažil rekordní rok, také on vykazuje zatím výhradně červená čísla. Podle šéfa projektu, za nímž majetkově stojí ČSOB, jde o plánovanou ztrátou, se kterou se od začátku počítá.

„Držíme se původního plánu dosáhnout černých čísel v řádu jednotek let. V závislosti na tržní podmínkách, jako jsou například úrokové sazby či vývoj trhu e-commerce, se přesný termín může v čase trochu měnit,“ říká Richard Kotrlík, výkonný ředitel Skip Pay. O takovém scénáři by mu mohl vyprávět Michal Šmída, zakladatel startupu Twisto, který o ziskovosti mluvil dlouhé roky, ale až koncem loňského roku přiznal, že se na černá čísla začala firma reálně zaměřovat teprve teď. Kdy se k nim dostane, není jasné, stejně jako může být nejistá budoucnost celé služby, protože kvůli problémům své mateřské společnosti Zip opět hledá kupce.

Skip Pay má proti Twistu výhodu v pevném zázemí jednoho z největších bankovních domů v Česku. Od roku 2022 patří služba, která původně vznikala pod hlavičkou internetové skupiny Mall Group a skupiny Rockaway Capital, výhradně pod ČSOB. Ta ji přejmenovala na Skip Pay, v pozici šéfa nahradil Adama Kolesu Richard Kotrlík a nyní oznámila, že přes ni loni protekla rekordní více než miliarda korun. To znamená, že tolik peněz přes Skip Pay uživatelé zaplatili v e-shopech či jiných obchodech nebo převedly na jiné účty – a případně si u toho odložili na několik týdnů splatnost.

kotrlik

Foto: Skip Pay

Richard Kotrlík, výkonný ředitel startupu Skip Pay

Právě s odloženými platbami služba Skip Pay začínala. Dnes ji má v Česku aktivně využívat více než 130 tisíc uživatelů – a jelikož nabízí i klasickou platební kartu, převody nebo investice prostřednictvím platformy Indigo (za níž stojí obchodník s cennými papíry Patria Finance ze skupiny ČSOB), stále více lidí ji podle Skip Pay využívá jako hlavní nástroj ke každodennímu placení. ČSOB už do rozvoje investovala řádově několik stovek milionů korun, které šly i do navyšování základního kapitálu, aby mohla firma své služby v rámci regulatorních podmínek poskytovat.

Již dříve představitelé firmy naznačili, že službu plánují ještě minimálně pár let dotovat. Oficiální čísla za uplynulý rok sice ještě Skip Pay nezveřejnilo, ale ve fiskálním roce 2021, který skončil v březnu 2022, reportovalo čistou ztrátu přesahující 124 milionů korun. Od svého startu, tedy od roku 2018, nakumulovalo ztrátu přes 334 milionů korun. Pro srovnání: Twisto ve své poslední zveřejněné výroční zprávě reportovalo, že v roce 2021 prodělalo přes 163 milionů korun. Rok předtím to bylo 124 milionů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vedle Česka působí Twisto také v Polsku a na konci roku 2021 uvádělo, že jeho hlavní účet využívá přes 200 tisíc uživatelů. Poté ho akvírovala australská společnost Zip a od té doby Twisto počet uživatelů nekomunikuje. V roce 2020 celkový objem transakcí činil kolem 3,2 miliardy korun a v následujícím roce se měl zhruba o půl miliardy navýšit, ale ani tato čísla již Twisto nezveřejnilo. Výnosy Twista (z úroků, poplatků, provizí a podobně) měly za rok 2020 činit zhruba 150 milionů korun, v roce 2021 to bylo necelých 200 milionů korun.

Objem transakcí u Skip Pay proti tomu loni překročil miliardu (rok předtím to bylo 300 milionů). Celkový obrat firmy se bude pohybovat pravděpodobně v nízkých desítkách milionů korun. Ve fiskálním roce 2021 totiž dosáhl na 7,7 milionu korun a šéf Skip Pay nyní uvedl, že se výnosy meziročně zvýšily zhruba o sto procent (byť porovnává zatím jen devět měsíců, protože firma mění svůj fiskální rok).

klarna

Přečtěte si takéDrastické procitnutí z finančního snu. Hodnota startupu spadla o 85 %Drastické procitnutí. Hodnota startupového premianta slítla ze 46 na 6,5 miliardy dolarů

„Konkrétní čísla nemůžeme komentovat, dokud nebude schválena účetní závěrka. Nicméně vloni jsme byli i nadále v kontrolované ztrátě, která je v souladu s naší aktuální strategii. A pokud nezapočítáváme mimořádné položky související s naším kompletním přechodem pod ČSOB a odlukou od Mall Group, budeme na tom nejspíš meziročně podobně,“ uvedl pro CzechCrunch Richard Kotrlík s tím, že rok 2022 byl pro firmu kvůli zmíněným změnám transformační.

Vedle desítek tisíc nových uživatelů, které Skip Pay loni získalo, se rozšířil na třináct tisíc i počet e-shopů, v nichž je tato platební metoda nabízena. Firma také po vzoru řady dalších služeb a e-shopů začala nabízet nákup na třetiny, kdy si uživatelé mohou platbu za zboží rozložit bez navýšení do třech po sobě jdoucích splátek. Se stejnou propozicí do Česka loni vstoupila také Klarna a zpětné rozložení plateb začala letos nabízet rovněž Air Bank.