Aby mohli udělat svoji první větší investici, zastavili dům rodičů, a byť jim tehdy bylo teprve osmnáct, v poměru k návratnosti kapitálu šlo minimálně zatím o nejlepší obchod jejich životů. V průběhu dalších let stáli například u zrodu Liftaga a pomohli vzkřísit populární aukční portál Aukro. Teď mají na investice připravené další stovky milionů korun a nehodlají se zastavit.

Investiční skupina Leverage, za níž stojí čtveřice Lumír Kunz, Matěj Boruta, Jan Boruta a Václav Liška, oficiálně vznikla v roce 2018, její počátky však sahají mnohem dále. Lumír Kunz a bratři Borutovi se denně potkávali, ještě když autobusem dojížděli do základní školy do města vedle rodné vesnice Malenovice.

Během studia střední školy se z nich stali velcí kamarádi, které spojovala například záliba v literatuře, již nikdo jiný v jejich okolí nečetl. Trio lákalo podnikání, a tak pořád přemýšleli, co vymyslí. „Byli jsme vytrvalí, ale docela dost blbí,“ směje se Kunz, když ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch společně s Matějem Borutou vypráví svůj příběh.

Zastavit rodičům dům a investovat

„Lumír například v severní Itálii na brigádě sbíral jablka a všechno, co vydělal, dával do akcií,“ doplňuje Boruta. Přes dalšího známého se pak ještě jako devatenáctiletí dostali k možnosti investovat do nově vznikající brokerské společnosti Axiory. Byznys plán firmy je uchvátil a příležitost se rozhodli přijmout, aniž si vůbec uvědomovali všechna možná rizika venture kapitálového světa.

Háček byl v tom, že ve svém věku neměli k dispozici potřebných patnáct milionů korun. „Pracovali jsme na brigádách za 80 korun na hodinu,“ doplňuje s úsměvem tehdejší kontext Kunz. Přes opravdu náročná několikaměsíční vyjednávání s rodiči nakonec i díky zastavení domu na americkou hypotéku potřebný kapitál získali.

Zakladatelé Axiory díky tomu svůj plán zrealizovali a ze společnosti je aktuálně po deseti letech na trhu jedna z dvaceti největších brokerských firem světa. Někdy však měl vývoj namále a mladí investoři o své peníze téměř přišli. Mnohdy i jen díky štěstí začali vydělávat první větší peníze, které následně opět investovali.

Tehdy ještě ve třech – bratři Borutovi spolu s Lumírem Kunzem – byli jedněmi z prvních investorů ve startupu Liftago (svůj minoritní podíl ve firmě prodali v roce 2018). O deset let starší Václav Liška, známý jako zakladatel aukčního portálu Aukro, který se teď věnuje budování velkoobchodního tržiště Merxu, se k nim přidal o něco později. Opět však jde o zajímavou náhodu.

Lumír Kunz byl mládežnickým reprezentantem v taekwondu a v bojovém sportu trénoval i děti. Václav Liška se mu tehdy ozval, jestli by neměl doporučení na dobrého trenéra, načež ho Kunz začal trénovat sám. „Pak jsem zjistil, že je to zakladatel Aukra. Pro nás to bylo super, občas jsme se s ním i radili, co a jak dělat v nějakých projektech. Z Václava se časem stal náš parťák, jsme velmi dobří přátelé a spolupráce nám dobře funguje,“ popisuje Kunz počátky investiční skupiny Leverage.

Do jejího portfolia, jehož hodnota je aktuálně 1,1 miliardy korun, patří kromě zmiňovaného Axiory také portál FérMakléři.cz, Kideo, startup Luigi’s Box a několik nemovitostí. Větší pozornost však čtveřice podnikatelů a investorů na trhu vzbudila, když před čtyřmi lety odkoupila část Aukra. Pro Lišku šlo shodou okolností o návrat do firmy, kterou zakládal.

V průběhu let v ní skupina Leverage navyšovala podíl a ve spolupráci s další investiční skupinou Pale Fire Capital, za níž stojí Jan Barta, Dušan Šenkypl, David Holý a Petr Krajíček, dokázala negativní trend vývoje Aukra otočit. Za posledních dvanáct měsíců se přes Aukro prodalo zboží za tři miliardy korun, letos firma míří ke čtyřem miliardám a cílem je, aby do roku 2025 dosáhla ročního obratu okolo 20 miliard korun. To vše pod vedením nového šéfa Jana Sadílka z Alzy.

Samotná skupina Leverage v poslední době svůj podíl v Aukru snížila ve prospěch Pale Fire Capital a aktuálně drží přibližně pětinu firmy. Díky tomuto prodeji má však stovky milionů korun na další investice. O dění v Aukru, dalších firmách, investičních plánech, výzvách i přemýšlení nad celou oblastí venture kapitálu jsme mluvili s Lumírem Kunzem a Matějem Borutou.

Aktuální téma je ve vaší skupině Aukro. Vstupovali jste do něj před čtyřmi lety, kdy se platformě dlouhodobě nedařilo, čísla klesala. Proč jste do něj tehdy vůbec šli?
Lumír Kunz: Do Aukra jsme původně vstupovali s 15 procenty a věřili jsme vizi managementu, což se po pár měsících změnilo. Tehdejší společníci se jevili unavení, od firmy očekávali něco jiného a nebyli tak silně orientování na její rozvoj, neměli ani tolik zkušeností z e-commerce. Naším hlavním úkolem tehdy bylo buď se chopit řízení, nebo co nejrychleji vypadnout.

Nakonec jste se rozhodli, že se řízení firmy chopíš přímo ty.
Lumír Kunz: Ano, rozhodli jsme se pro risk. Vykoupili jsme management a nastavili jsme novou majetkovou strukturu. Abychom mohli přizvat nového investora, potřebovali jsme nastavit novou strategii a ukázat lepší čísla. Všechny tyto body se nám relativně dobře povedly.

Takže mise v Aukru byla úspěšná?
Lumír Kunz: Z dnešního úhlu pohledu to hodnotíme pozitivně. Je jen málo scénářů, kdy to mohlo dopadnout lépe. Máme obrovskou radost z toho, že jsme pomohli značku opět nakopnout. Byla by nesmírně velká škoda, kdyby jeden z nejhezčích projektů české e-commerce krachnul.

Co v té době byly největší výzvy?
Matěj Boruta: Největší výzvy byly spojené se společníky a v rámci strategie. Problémem bylo, že jsme potřebovali o hodně víc kapitálu na to, abychom trend úpadku mohli obrátit. Když čísla klesala, apetit investorů nebyl tak velký a většina tehdejších společníků už téměř žádný neměla. Do firmy v začátku vstoupili s vidinou velkého růstu za relativně málo peněz. Ani po třech letech se ale vývoj nezačal zlepšovat a chyběla jim chuť proaktivně se Aukru věnovat. Chtěli se z firmy stahovat a peníze vybírat, což byl ale přesný opak toho, co Aukro potřebovalo.

Takže jste se rozhodli management vykoupit?
Matěj Boruta: Ano, management měl v Aukru do roku 2019 podíl, dohodli jsme se s nimi na výkupu a společně i s Václavem Liškou jsme nabyli 45 procent. Poté jsme se potýkali s druhým problémem ve vlastnické struktuře, kdy v ní zůstali původní investoři. Po změně managementu a když Lumír nastoupil do pozice ředitele, bylo úkolem změnit strategii a nakopnout čísla tak, abychom dokázali vlastnickou strukturu zjednodušit – aby investory nahradil partner, který s námi bude Aukro dále rozvíjet.

Výzva se vám podařila, čísla se začala otáčet a v roce 2019 do Aukra vstoupilo Pale Fire Capital. To teď už vlastní většinu firmy. Proč jste se rozhodli stahovat v jejich prospěch?
Lumír Kunz: Nedávno jsme prodali něco lehce přes polovinu našeho podílu, pořád držíme 18 procent. Jejich přínos je pro Aukro enormní a rádi jsme jejich motivaci podpořili ještě více tím, že jsme odprodali část našeho podílu. Představený byznys plán do velké míry predikuje, že zbývající hodnota našeho podílu může být i miliarda korun.

Svou investicí do Aukra jste už teď dosáhli desetinásobné návratnosti. Jakou ji očekáváte dále?
Lumír Kunz: To je současná valuace, při té budoucí očekáváme, že to bude ještě více. Jsme zvědaví, jak se hodnota našeho zbývajícího podílu vyvine. Ale věříme, že jsme pro firmu udělali to nejlepší. Motivovali jsme ty nejlepší možné lidi k tomu, aby se společnost akcelerovala.

Matěj Boruta: Všechno si hezky sedlo. Oni měli chuť firmu řídit a nám jejich plán dával smysl. Chopili se řízení a nastavování fungování. Myslím si, že Pale Fire Capital na Aukru dosáhne alespoň 3 000% zhodnocení kapitálu, který do něj původně vložili.

Nechtěli od vás v Pale Fire Capital odkoupit rovnou celý podíl?
Matěj Boruta: Apetit by možná měli, nicméně nám to moc smysl nedávalo. Našli jsme kompromis, abychom spolupracovali a setrvali ve firmě. Pro všechny je to win-win. My máme peníze na další aktivity, setrváváme ve firmě a jsme součástí příběhu, oni jsou více motivovaní vrhnout se do rozvoje s novým CEO a Aukro nakopnout k rapidnějšímu růstu.

Jaká je tedy vaše strategie s Aukrem? Počkat ještě pár let a pak exitovat?
Matěj Boruta: Budeme čekat, s čím přijdou kluci z Pale Fire Capital. (smích) Nemyslím si, že budeme svůj podíl prodávat dříve než oni nebo prodej bojkotovat. Naše zájmy jsou společné a vše budeme řešit podle toho, jaká přijde situace.

Díky prodeji části podílu v Aukru teď máte asi 200 milionů korun na další investice. Co konkrétně plánujete?
Matěj Boruta: Naše strategie jako taková se za poslední čtyři roky nezměnila. Jako skupina Leverage se zabýváme několika typy společností – vždy jde o online produkt ideálně na trhu e-commerce jako srovnávače, agregátory nebo tržiště. Druhá část jsou nástroje, které pomáhají e-shopům růst, buď jim snižují náklady, dělají levnější práci, nebo pomáhají získávat nové zákazníky. Většinou jde o SaaS (software na bázi předplatného) byznysy, krásným příkladem je Luigi’s Box. To jsou typy společností, do kterých bychom chtěli vstupovat.

Lumír Kunz: Pokud ale přijde firma z online světa, která je mimo e-commerce, podíváme se na ni. Uvažujeme oportunisticky, jádro však je v e-commerce.

Jakým způsobem do této strategie zapadá broker Axiory?
Matěj Boruta: To je společnost, která s námi byla od začátku a je to spouštěč našeho příběhu. Bylo nám osmnáct, měli jsme před maturitou a udělali jsme největší investici v našem životě. (smích)

Lumír Kunz: Samozřejmě v poměru k vlastněnému kapitálu.

Matěj Boruta: Jako angel investoři jsme do firmy investovali v roce 2011 a přes různé růsty a poklesy se dokázala dostat do dvacítky největších brokerů na světě. Je to naše první vlaštovka, která nám umožnila vydělat první kapitál a investovat do dalších společností. Byl to náš první byznys deal, který jsme s Lumírem a bráchou udělali, a od té doby se snažíme jít do online projektů. Kdyby nám však přišla příležitost investovat do Axiory na stůl teď a byla ve stejné fázi, jako když jsme vstupovali, nevím, jestli bychom do toho šli. (smích)

Lumír Kunz: Stoprocentně ne. (smích)

Matěj Boruta: Ale pořád si svůj podíl držíme, protože to dává smysl. Do naší budoucí strategie tato firma moc nezapadá, spíš je to historická záležitost.

Ještě se zeptám na tržiště Nulisec. Investovali jste do něj, teď ale nejste mezi vlastníky. Co se stalo?
Matěj Boruta: Tři zakladatelé nás oslovili, když byli v úplně rané fázi produktu, a po investici se ukázalo, že společnost je v ještě ranější fázi, než jsme si mysleli. Chvíli jsme s nimi spolupracovali, problém byl ten, že i když se nám tým líbí, nedokázali jsme se jim věnovat dostatečně intenzivně na denní bázi. Vrátili jsme jim procenta a dohodli se, že se za námi vrátí, až budou v pozdější fázi.

Lumír Kunz: V tomto dealu jsme obdrželi podíl i za náš hands-on přístup. V čase nám však přibývalo množství peněz, se kterými jsme mohli pracovat, a už jsme nechtěli řešit malé projekty. Byť byl přístup kluků skvělý, náš podíl jsme museli prodat někomu, kdo jim opravdu pomůže byznys nakopnout a bude se jim věnovat na denní bázi. Doporučili jsme jim lidi, kterým jsme náš podíl prodali, a spolupráce doteď funguje.

Obecně už tedy hledáte spíše větší firmy, které chcete rozvíjet strategickým způsobem? Půjde i o větší investice?
Matěj Boruta: Přesně tak, hledáme společnosti, které už mají ověřený produkt a chtějí růst. Už vědí, jak získávat zákazníky, a my jim dáme kapitál na to, aby získali další přes ověřené marketingové nebo obchodní kanály.

Lumír Kunz: Naše strategie není mít deset až dvacet projektů, v nich držet 15procentní podíl a čekat, co se stane, jak to dělají velké fondy. Chceme mít celkem dva až pět projektů s vyšším podílem a aktivně se společnostem věnovat, abychom jim dokázali pomoct nejen finančně, ale i personálně. Tím řídíme i naše riziko – ne počtem, ale naším přístupem.

V portfoliu chcete mít dvě až pět firem, pět jich máte už teď. Plánujete nějaký exit?
Matěj Boruta: Některým společnostem se již věnujeme dost pasivně. V rámci aktuálního portfolia by pro nás bylo ideální věnovat se aktivně maximálně dvěma společnostem. Víc bychom asi nezvládli a méně je zbytečné.

Lumír Kunz: Například v Axiory nejsme vůbec aktivní, v Aukru teď už také ne. Umíme si představit, že zainvestujeme dvě až tři společnosti v horizontu jednoho až dvou let a každá z těch investic může být v rozmezí 30 až 80 milionů korun.

Investice jste tedy začali aktivněji hledat až v poslední době, když jste prodali část Aukra?
Lumír Kunz: Celý rok 2020 jsme kromě aktuálního portfolia řešili hlavně nemovitosti. Alokovali jsme do nich část našich peněz, je to klidnější část našeho podnikání a docela nás to baví. Tím, že jsme teď získali kapitál, začínáme opět řešit investice do technologických firem, za kterými nám už začíná být smutno.

Co vás přivedlo do světa nemovitostí?
Lumír Kunz: Jeden z našich projektů, který zakládal Honza v roce 2017, jsou FérMakléři.cz. V něm mimo jiné nabízíme i možnost rychlého odkupu nemovitosti za tržní cenu minus maximálně pět procent. Má to pozitivní ekonomický vliv na firmu a my se jako první dostáváme k určitému druhu nemovitostí, je to win-win situace pro všechny strany transakce. Některé nemovitosti rekonstruujeme a následně prodáváme s určitou marží, některé si chceme držet na nájemní byznys.

Matěj Boruta: Druhou motivací, proč jsme se pustili do nemovitostí, bylo vytvoření pasivního příjmu. Když vstoupíme do technologického byznysu, jde o rizikovější oblast a na návratnost čekáme minimálně několik let, i když jde o potenciál několikanásobného zhodnocení. Zároveň ale nemusíme vydělat vůbec. Chtěli jsme proto vytvořit pasivnější větev, která nám zajistí příjem.

Lumír Kunz: S tím asi souvisí naše životní etapa, kdy už nejsme takoví střelci, jako jsme byli před deseti lety. Všichni už máme děti nebo je máme na cestě, takže jsme ve fázi, kdy „tatínkovatíme“. (smích)

Matěj Boruta: Náš první deal bylo Axiory, kdy jsme přišli za rodiči, aby nám půjčili, a Lumír své rodiče přesvědčil, aby zastavili svůj dům. Pak jsme šli do společného projektu, který ještě neměl založenou ani oficiální společnost, a my do něj investovali miliony. Takový risk apetit už nemáme. Díváme se po něčem, co má cihlu a byznys plán.

Teď už přitom ve skupině Leverage investujete jen vlastní peníze. Předtím jste měli i prostředky od investorů jako v klasických venture kapitálových fondech?
Matěj Boruta: Když jsme chtěli v roce 2017 rozšířit naše investiční aktivity, měli jsme apetit na větší dealy, než jsme měli volnou hotovost. Vytvořili jsme tak fond Leverage Technology s registrací u České národní banky, oslovili jsme několik investorů, od pár z nich jsme získali kapitál. Zhruba polovinu tvořily jejich peníze a druhou polovinu jsme přidali my. S nimi jsme šli právě do Aukra a postupně s přibývajícím kapitálem jsme se s nimi přátelsky rozloučili. Raisování kapitálu nám popravdě ani moc nešlo.

Lumír Kunz: Věřím, že s aktuálním track recordem by nám to šlo lépe, teď už to ale ani nepotřebujeme.

Matěj Boruta: Rozhodli jsme se, že nebudeme raisováním peněz ztrácet čas, všechno jsme refinancovali a následně vytvořili nezávislost na externím kapitálu. Už jsme neměli žádné deadliny, že do pěti let musíme exitovat nebo něco takového.

Lumír Kunz: V den vyplacení všech investorů Matěj prohlásil, že už nikdy nebude raisovat. (smích)

Bylo to tak zlé?
Lumír Kunz: Bylo to těžké.

Matěj Boruta: Kdybychom raisovali fond do nemovitostí, kterým všichni rozumí, bylo by to jednodušší. Venture kapitálu a startupům z širší investorské veřejnosti rozumí málokdo, navíc téměř všichni naši „investoři“ měli peníze, ale většinou nebyli reálnými investory. Dali nám kapitál na základě velké důvěry, ale báli se toho.

Lumír Kunz: Uvědomili jsme si, že místo přesvědčování je mnohem lepší energii vrazit do budování konkrétní firmy. Takto jsme si nastavili strategii – nechceme prachy vybírat na trhu, ale vydělávat je. Zpětně vidíme, že to bylo dobré rozhodnutí.

Když teď investujete do firem vlastní peníze, máte větší svobodu. Nastavujete si například vlastní investiční horizont?
Matěj Boruta: Reálně nás nic neomezuje, ale určitý horizont si nastavujeme. V čím ranější fázi firma je, tím dřív chceme vidět nějaký úspěch. Díváme se na multiplikaci, abychom viděli potenciál znásobení naší investice. Jestli po několika letech ve firmě zůstaneme, nebo exitujeme, záleží na tom, jestli a za jak náročných podmínek tam nadále uvidíme potenciál násobného zhodnocení.

Lumír Kunz: V naší DNA ale není slepě vyšroubovat vlastní prospěch investora na úkor byznysu. Když vidíme, že existuje investor, který dokáže firmu posunout dál, i my chceme pomoci k tomu, aby se do té firmy dostal. Dokážeme upřednostnit prospěch celku na úkor toho vlastního. Aukro je toho důkazem.

Jak přesně fungujete vy jako partneři ve skupině Leverage? Všichni čtyři se musíte shodnout na tom, že do investice jdete, nebo máte pravomoci nějak rozdělené?
Matěj Boruta: Probíhá diskuze. Pokud někdo z nás něco chce, musí mít silný argument, stejně tak pokud někdo do něčeho jít nechce. Vždy fungujeme v souhře a vzájemně se doplňujeme. Všichni se dokážeme nad společností zamyslet z určitého pohledu a upozornit na případná rizika nebo potenciál. Nemáme žádné administrativní procesy nebo stupně schvalování, vždy máme diskuze nad příležitostmi.

Lumír Kunz: Někdy jsou tyto diskuze dost tvrdé. Není to jen o tom, že zajdeme na pivo a rozhodneme se. Jsou to věcné diskuze, na které se člověk musí připravit. I když jsme kamarádi, každý měsíc probíhá reporting, který všichni sepisujeme. Snažíme se to procesovat a s tím, jak aktivit přibývá, je to zapotřebí.

V posledních letech na českém trhu i v regionu vzniklo mnoho nových VC fondů, investorů a dalších hráčů, a tak do startupů směřuje stále více peněz. Nemáte problém hledat dobré investiční příležitosti?
Lumír Kunz: Je to těžké. Spousta projektů má problém se základním nastavením byznys modelu nebo KPI reportů. To je problém. Aktuálně nemáme přebytek příležitostí, abychom se rozhodovali, jestli půjdeme do jedné nebo do druhé. Rádi bychom ale takový přebytek měli.

Matěj Boruta: Na trhu vnímám to, že tady v posledních letech začaly vznikat fondy s 30 nebo 40 miliony eur s přispěním evropských peněz. Jen rozhodí kapitál a ze své podstaty nemohou mít pro firmy významnou přidanou byznys hodnotu, v podstatě fungují jako peníze, které jim do ničeho nemluví.

Takový druh peněz ale nemůže firmě pomoct, přitom jsou právě v takových fázích, kdy se jim pomoc hodí. Startupy tak začaly brát peníze od těchto fondů a nedokážou vyhodnotit, jakou přidanou hodnotu mimo peněz reálně potřebují. Díky tomu ale už na trhu pomalu zůstávají jen startupy, které vědí, že potřebují smart money.

Jak se na firmy, které byly podpořené těmito fondy, díváte vy?
Lumír Kunz: Stává se nám, že za námi přijde projekt, který už od investorů má „just money“. Pro nás je to jeden z negativních faktorů při rozhodování, jestli do investice jít. Už i nastavování podmínek je problematičtější ve firmě, kde jsou peníze od subjektů s nulovou exekutivní přidanou hodnotou.

Fondy, které mají tak velké prostředky a široký záběr, se nemohou pořádně věnovat žádnému z projektů ani na denní, ani na týdenní bázi. Podívají se na report, vznesou několik dotazů a případně s někým propojí. Na víc nemají kapacity. My se snažíme jít jinou cestou.