V Ostravě se chystá zdaleka nejvyšší mrakodrap v Česku. Bude stát v bývalé hornické oblasti

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

ostrava-tower-chybik-kristof-2

Foto: Chybík+Krištof

Plánovaný ostravský mrakodrap bude čnít vysoko nad panorama města

0Zobrazit komentáře

Mrakodrapy v Česku takřka neexistují. Tedy alespoň podle toho, jak je definujeme. Někdy se toto označení používá pro budovy vysoké nad 100 metrů, což u nás splňují čtyři. Častěji ale mrakodrap znamená minimálně 150 metrů vysokou obyvatelnou stavbu. A taková u nás není. Teď se ale jedná o tom, že by v Ostravě vznikla budova, která tuto hranici dalece převyšuje. Nový návrh multifunkční Ostrava Tower zmiňuje 235 metrů a 56 pater.

Nejvyšší obyvatelnou stavbou v Česku je dnes N Tower v Brně se střechou o 111 metrech nad zemí. Samotná Ostrava má pak 68metrový Ostravský mrakodrap, který ale od roku 2013 zeje prázdnotou a čeká ho rozsáhlá rekonstrukce. Například vedle Nové radnice nebo průmyslového areálu Dolní oblasti Vítkovice patří mezi dominanty města. Vznik Ostrava Tower by tuto skladbu zásadně proměnil.

Mrakodrap má stát hned vedle obchodního centra Nová Karolina na pozemku s názvem Slza, za který už investor zaplatil asi 62 milionů korun. Město parcelu nabízelo s předpokladem, že na ní vznikne výšková budova. Jelikož zde ale byla kdysi průmyslová oblast i s dolem pro těžbu uhlí, proběhlo několik vrtů pro kontrolu stavu podlaží. Ty prý zjistily, že výškovou stavbu na pozemku je možné bezpečně postavit.

ostrava-tower-chybik-kristof-4

Foto: Chybík+Krištof

Restaurace s výhledem na okolí

Původní návrh s dvojicí věží se i kvůli geologickému výzkumu musel přesto změnit. Firma RT Torax, která chce Ostrava Tower postavit, úpravy nedávno představila zastupitelstvu města. Nová podoba od uznávaného architektonického studia Chybík+Kryštof má pouze jednu věž o pár metrů nižší, než se dříve očekávalo. Změny je potřeba s vedením Ostravy projednat také kvůli překročení původně vymezeného území pro stavbu.

Architekty prý k jinému designu přivedla spolupráce s městem nebo například odborníky na statiku budov. Jak uvádí Seznam Zprávy, podle slov náměstkyně primátora Zuzany Bajgarové úpravy nepředstavují problém a doprovodné stavby věže mohou zasáhnout do ploch určených pro komunikaci. „Považuji za přínos, že návrh nyní pracuje právě s okolním veřejným prostorem a napojuje Frýdlantské mosty přímo k tomuto objektu,“ řekla.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naší ambicí bylo z celého toho území udělat kus města a hlavně zmenšit dopad Frýdlantských mostů na celý vstup do města, kdy víme, že to je katastrofa. Je to obrovská bariéra,“ řekl Michal Krištof, jeden z architektů. Zároveň se s kolegy snažil projekt, dříve rozdělený na jednu kancelářskou a jednu obytnou věž, zjednodušit. Aktuální návrh Ostrava Tower s cenou odhadovanou v řádech nižších miliard korun je tak rozdělený do několika funkcí po patrech.

Spodní část má obsahovat administrativní kanceláře, hotel, restauraci a kongresové centrum. Ve střední části budou patra pro odpočinek následovaná kapacitními, luxusními a VIP byty. Nejvyšší patra pak mají nabídnout vyhlídkovou restauraci, bar a terasu s výhledem na okolí města. Pod mrakodrapem má vzniknout i několikapodlažní podzemní garáž s kapacitou přes 700 aut.

ostrava-tower-chybik-kristof-1

Foto: Chybík+Krištof

Ostrava Tower má mít 235 metrů a 56 pater

Primátor Ostravy Tomáš Macura už původní návrh Ostrava Tower loni označil za vyústění diskuze o využití Slzy probíhající od 80. let. „Vznik této ostravské dominanty doplní postupný rozvoj Nové Karoliny v moderní čtvrť s kvalitním bydlením a bohatou občanskou vybaveností. Postupná dostavba území, které ještě do roku 1986 bylo černouhelným dolem s koksovnou, architektonicky propojí historické jádro města na jedné a Dolní oblast Vítkovice na druhé straně,” řekl.

Mrakodrapy se většinou považují za velmi atraktivní objekty propůjčující okolí jistou prestiž. Často se nicméně setkávají také s kritikou. Kvůli konstrukční náročnosti jde typicky o velice drahé projekty, což je předurčuje jen vyšším sociálním sférám společnosti. Stabilní konstrukce stovky metrů vysokých budov také vyžaduje obrovské množství betonu a oceli, což z nich nečiní zrovna nejekologičtější záležitost. Tyto aspekty Ostrava Tower prozatím nejsou blíže známé.

Zatímco dřívější požadavky města zahrnovaly požádání o stavební povolení do prosince roku 2022 a dokončení stavby do roku 2026, firma RT Torax teď žádá o prodloužení termínů o 12 až 18 měsíců. Tyto a další úpravy ve smlouvách se mají projednávat v říjnu. V následujících dvou až tří letech pak mají následovat vyjednávání s úřady nebo hasiči, projektování a poté stavba. Reálný termín zprovoznění se odhaduje mezi lety 2027 a 2028.

ostrava-tower-chybik-kristof-3

Foto: Chybík+Krištof

Ostrava Tower má vzniknout vedle obchodního centra Nová Karolina

Strávili jsme noc v prvním českém domě z 3D tisku. Prvok zaujme organickými tvary i vybavením

prvok10Insider

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Prvok, první českým vytištěný pomocí 3D tisku

0Zobrazit komentáře

Je brzy ráno a já s rozespalýma očima mžourám do čajového šálku. Sedím na terase v těsné blízkosti vodní hladiny, nad kterou se povalují cáry mlhy protínané probouzejícím se sluncem. Všude kolem panuje ticho brzkého rána, nerušené ani mým němým společníkem. Byli jsme u toho, když se rodil ze směsi betonu a plastifikátorů, viděli jsme jej, když se ladně pohupoval na Vltavě, a nyní jsme v něm konečně mohli složit hlavu a zjistit, jaké je bydlení v prvním českém domě vytvořeném 3D tiskem.

Na začátek můžeme rovnou prozradit, že byť takzvaný Prvok od Buřinky, jak se unikátní tuzemská stavba jmenuje, má některé nedostatky, je jasným důkazem toho, že se trojrozměrný tisk může skutečně stát budoucností stavebnictví. A přestože Prvoku ještě nejsou ani dva roky, už toho má za sebou možná víc než jakákoliv stoletá chalupa.

Uznejte sami. Který dům byl vyroben v Českých Budějovicích, následně rozložen na čtyři části, přepraven do Prahy, kde ho během dvou dnů složili na ponton, aby plul po Vltavě v centru Prahy? Odtud se pak – pro změnu v celku – zase vrátil zpět do jižních Čech mezi bizony. A ani to není jeho konečná stanice.

Budiž Prvok

S prvním domem vytištěným pomocí technologie 3D tisku v Česku jsme se poprvé seznámili při návštěvě haly na okraji Českých Budějovic. Fascinovaně jsme hleděli na robotické rameno pojmenované Máša, které vrstvičku po vrstvičce modelovalo vnější stěny i vnitřní příčky Prvoka. Již na první pohled bylo jasné, že se nejedná o ledajaký domek vhodný nanejvýše ke skladování hrábí na zahradě.

prvok11

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Prvok se aktuálně nachází v jižních Čechách

Cílem jeho autorů ze studia Scoolpt, konkrétně výtvarníka Michala Trpáka, jeho bratra Ladislava, Jiřího Vele a Kateřiny Novákové, bylo vytvořit obytnou sochu. Že se tento záměr skutečně podařilo naplnit, jsme se mohli o několik měsíců později přesvědčit během slavnostního odhalení Prvoka v Praze přímo na hladině Vltavy.

Scoolpt u Střeleckého ostrova představil dům složený ze dvou částí vytištěných robotem, které vzájemně propojuje středová konstrukce řešená formou dřevostavby. Střecha a některé z vnějších stěn objektu byly svěřeny do péče zeleně, čímž se podařilo rozbít šedou betonovou masu a objekt proměnit v kámen porostlý mechem.

Souhra šedi a zeleně, které v ostrém kontrastu doplňuje červené rámování oken a dveří, se ve vodní hladině odráží i nyní. Stavba Prahu opustila, aby se stala jednou z atrakcí, ale především možností ubytování v Safari Resortu nedaleko Hluboké u Borovan v jižních Čechách. Prvok se tak navrátil do svého rodného kraje, kde dřímá v obklopení třeboňských rybníků. A právě zde jsme si s ním dali naše dostaveníčko.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Prvok nás přivítal otevřenou náručí v podobě útulného a plně vybaveného interiéru. Střed domu je vyhrazen na míru dělané a plně vybavené kuchyni. Tu doplňuje kuchyňský stůl z tropického dřeva a také malý, ale pohodlný gauč, ze kterého je díky masivním proskleným dveřím krásný výhled na rybníček i zeleň v okolí.

Levá část domu ukrývá velmi prostornou koupelnu s toaletou, umyvadlem a velkým sprchovým koutem. Právě koupelna je nejlepším příkladem toho, že si Prvok neklade za cíl ukázat moderní výstřelky jen ve stavitelství, ale ukazuje to nejnovější i z oblasti technologií v domácnosti. Příkladem je samočistící sprcha šetřící spotřebovanou vodu či inteligentní toaleta.

„Recirkulační sprcha Agemon průběžně vyhodnocuje stupeň znečištění vody, co zvládne, to odfiltruje, dohřeje a pustí zpět do sprchy. Senzory vyhodnocují kvalitu vody víc než dvacetkrát za sekundu. Sprcha tak v průměru zvládne ušetřit více než 80 % vody a energie,“ popisuje technologickou vymoženost jeden ze spoluautorů domu Michal Trpák, který dále poukazuje na to, že v koupelně lze nalézt i speciální baterii od Grohe vytvořenou pomocí technologie 3D tisku.

Co se celkového pojetí designu interiéru týče, Prvok se může pochlubit přiznanými stěnami ze vzájemně skládaných vrstev betonu doplněnými o přírodní materiály v podobě tzv. smrkové biodesky na stropě a dubu na podlaze. To vše doplňují nápadité obklady z keramických bodů, které tvoří nejen stěny celého sprchového koutu, ale divoce se derou i na stěny a podlahy zbytku koupelny i do kuchyně.

Zajímavým prvkem je subfosilní dřevo, tedy takové, které po tisíce let odpočívalo pod nánosy sedimentu. Z tohoto materiálu je vyroben například koupelnový pult s umyvadlem či police. Temné dřevo bylo doplněno o vrstvu pryskyřice a celkově vnáší do Prvoka zajímavý, až exotický prvek, u kterého si člověk není jistý, zda se jedná o dílo přírody, či uměle vytvořený produkt.

Tento materiál se objevuje i v ložnici, která působí velice klidným dojmem. Postel je dostatečně veliká, aby se na ní vyspali dva dospělí a snad by se vešlo i dítě. Betonové stěny byly omítnuty, což prostoru dodává na klidu, který nenarušují ani všudypřítomné červené zásuvky a vypínače. Ty jsou spolu s věšákem či lampičkami dalšími na míru vytvořenými prvky ze 3D tiskárny.

Stavba mezi bizony

Náš pobyt v Prvokovi se odehrával během horkých letních dnů a vnější betonový plášť domu byl po celodenním pobytu na slunci značně vyhřátý. Přesto nebylo uvnitř vedro k padnutí. Sálavé teplo ovšem mělo tu nevýhodu, že přitahovalo hmyz, který je díky přítomnosti zvířat v safari přítomen ve velkém, a který se zdržoval také uvnitř objektu.

prvok15

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Speciální bar s osvětlením

Při bližším prozkoumání vnějších stěn jsou na domě patrné vertikální praskliny táhnoucí se často po celé délce stěny. Praskliny se na některých místech objevují i uvnitř, a to jak na neomítnutých částech, tak i na těch omítnutých. Tyto nedokonalosti jsou jizvami, jež si Prvok odnesl ze svých tažení po republice.

„Několikeré přesouvání a převozy, ale také to, že plaval na Vltavě, domu logicky úplně neprospělo. Společně s borci z Master Builders Solutions však připravujeme opravu. Nejde o nic, co by ohrožovalo statiku. Je to spíše kosmetický problém,“ vysvětluje Ladislav Trpák, který byl i díky Prvokovi zařazen do našeho výběru Innovators 20, kde jsme hledali inovativní osobnosti.

Jedná se proto o nedostatek, který kvalitu bydlení v takovém objektu žádným způsobem nenarušuje. V domě se tak dá s klidem pobývat v letních, ale i zimních měsících. Prvok má totiž díky dvojité stěně, dosahující v některých místech tloušťky až 45 centimetrů, parametry nízkoenergetického objektu. Tepelné čerpadlo s podlahovým topením v kombinaci s klimatizací nemají problém z domu udělat útulné útočiště i v třeskutých mrazech.

Noc strávená v kulatých stěnách

Kdo by čekal, že je život v domě vytvořeném pomocí 3D tisku něčím zcela odlišným než život v domě postaveném klasickým způsobem, by byl asi zklamán. Tím největším rozdílem je rozdílné tvarování vnitřního prostoru, který pozbývá ostrých rohů a přímých stěn. Vše ostatní se nese v klasickém uspořádání.

Jenže právě v tom tkví největší kouzlo Prvoka. Ukázal, že místnost se čtyřmi rohy a rovnými zdmi je pouze konstrukt, jehož se není potřeba dogmaticky držet. Žít se dá i v daleko organičtějším prostoru, bez větší ztráty praktičnosti. Pokud si toto tvrzení chcete ověřit na vlastní kůži, neotálejte.

prvok6

Foto: Vojtěch Sedláček/CzenchCrunch

Postel je dostatečně prostorná pro dva dospělé

„Do konce roku bude Prvok pronajímán v Safari Parku v Hluboké u Borovan a pak podle situace vyhodnotíme buď další pronájem, nebo prodej,“ vysvětluje Ladislav Trpák s tím, že o případné prodejní ceně zatím Scoolpt nechce spekulovat. „Spíše než jako dům vnímáme Prvoka jako umělecké dílo, které umíme dostat v podstatě kamkoliv na světě,“ dodává Michal Trpák.

A i kdyby se Prvoka nepodařilo prodat do zahraničí, Scoolpt má již nyní jisté, že se jeho 3D tisk za hranicemi objeví. Díky postupu do finále soutěže Marco Polo 100 Digital Build Challenge, které se zúčastnilo přes 400 týmů z více než 40 zemí světa, představí v příštím roce své tiskařsko-stavitelské schopnosti až v Kanadě.

Mimo soutěžení jej však čeká i několik realizací komerčních projektu. Jedním z nich by měl být tisk nabíjecí stanice elektromobilů pro společnost E.ON. Zároveň studio jedná i o realizaci několika dalších domů navazujících na projekt Prvok. „Nejdříve ale chceme ještě trochu zapracovat na technologii tisku. Jednáme o tom se společností ICE, které díky zkušenostem v automatizaci chce nyní šlápnout i do technologie 3D tisku, a máme díky Master Builders Solutions připravenou i novou, vylepšenou směs na tisk,“ uzavírá Ladislav Trpák.

prvok16

Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch

Prvoka si lze vychutnat i z loďky