Ve 30. letech minulého století se manželé Semlerovi setkali s architektem Adolfem Loosem, aby pro ně ve spolupráci s Heinrichem Kulkou v jejich bytovém domě vytvořil několikapodlažní byt, který se měl stát jakousi vilou v domě. Vznikl tak prostor, který vychází z Loosova konceptu Raumplanu, spočívajícím v prolínání různých výškových úrovní v závislosti na jejich funkci a významu v obytném prostoru. Vestavbu připomínající pražský dům Františka Müllera je možné navštívit od 23. září.

Adolf Loos se zapsal do architektonické historie svým puristickým přístupem a pohrdáním okázalou zdobností. Realizace, které vznikly na základě jeho návrhů, jsou funkční, minimalistické a nadčasové. A přesně taková je vila v domě, kterou společně s Heinrichem Kulkou navrhl pro manžele Semlerovy. Architekti navíc měli volnou ruku v úpravě stropních konstrukcí, díky čemuž se nemuseli držet standardního jednopodlažního konceptu.

Celý interiér se tak v šesti úrovních rozvíjí kolem centrální obytné haly, která se rozprostírá na padesáti metrech čtverečních. Samotná hala má výšku dvou podlaží a osvětlují ji velkoformátová posuvná okna, proti kterým je umístěna galerie a nad ní knihovna. Ze středu se prostor rozbíhá do dalších místností, jako jsou ložnice, dětské pokoje, pokoj vychovatelky, hostinský pokoj a kuchyně.

Foto: Západočeská galerie v Plzni

Několikapodlažní byt vznikl vestavbou do objektu bytového domu

„K hale pod galerií přiléhá ještě odpočinkový kout a bar. Prostor obytné haly byl řešen symetricky podle podélné osy, kterou pohledově ukončuje krb, vsazený v ploše provedené z kamenných kvádrů. Dominantou protější stěny se stal rozměrný obraz Život Tsongkhapy pochazející z Tibetu 18. století a znázorňující život tibetského buddhistického světce a učitele,“ uvádějí zástupci Západočeské galerie v Plzni.

Rodina Oskara Semlera v roce 1938 emigrovala do Austrálie a v roce 1942 přešel dům do vlastnictví Německé říše. Štěstí s jeho znovunabytím neměli původní majitelé ani po návratu, kdy jako konfiskovaný majetek v roce 1950 přešel na město Plzeň a poté do vlastnictví státu. Jejich byt byl poté rozdělen na čtyři bytové jednotky a využíván mimo jiné jako sociální bydlení. Od roku 1969 je kulturní památkou, v roce 2014 se stal kulturní památkou celý dům.

Interiéry se navzdory četným zásahům dochovaly v překvapivém rozsahu, jejich technický stav byl však žalostný. Některé části bytu poškodila zatékající voda, utrpěly jak mahagonové podlahy a obklady, tak zlacený kazetový strop v knihovně nad galerií. Památka si proto dlouho říkala o důkladnou rekonstrukci. Ta začala po tom, co ji Plzeňský kraj svěřil do správy Západočeské galerie v Plzni.

Instituce naplánovala celkovou rekonstrukci do několika etap. Postupně byly opraveny střechy, izolace, vybouraly se nánosy v podobě novodobých konstrukcí a podařilo se zrehabilitovat a zrestaurovat nejpoškozenější prostory. Od roku 2019 probíhala nejzásadnější část rekonstrukce, která spočívala ve stavební opravě celého objektu.

Podařilo se rovněž zrestaurovat většinu dochovaného vybavení historického bytu, jakož i obnovit mnoho cenných detailů. Mezi nimi jsou podlaha velké obytné haly, prostory kuchyně a přípravny, pokoje manželů Semlerových, dětské pokoje či horní hala.

„Nejnáročnější byla oprava osmibokého prostoru jídelny, kde musel restaurátor kompletně rozebrat silně narušené mahagonové obklady, náročně je zrestaurovat včetně srovnání deformovaných desek a před koncem prací zase osadit na původní místa,“ dodávají.

Foto: Západočeská galerie v Plzni

Cennou součástí interiéru je knihovna s kazetovým, zlatě zdobeným stropem

Návštěvníci si budou moci interiér prohlédnout v rámci dvou okruhů. Během základního si projdou patnáct místností od šaten přes vstupní vestibul až po reprezentační obytnou halu, dále letní a zimní jídelnu a soukromé pokoje rodiny Semlerových. Součástí základní prohlídky je i schodiště pro personál, hostinský pokoj a kuchyně.

Rozšířený okruh o délce 110 minut zahrnuje promítání pořadu Trojrozměrný život Adolfa Loose a případně na přání i zhlédnutí staršího pořadu Plzní Adolfa Loose provází David Vávra. Okruh obsahuje prohlídku expozice s názvem Kabinet plzeňské architektury 1874–1939 v bývalém pokoji vychovatelky, kde jsou umístěny čtyři architektonické modely, původní psací stůl architekta Karla Lhoty a expozice o vývoji architektury města s promítáním smyček fotografií.

Podle zástupců Západočeské galerie se cena rekonstrukce vyšplhala na 110 milionů korun. Finančně se na ní podílely Plzeňský kraj a Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu.

Foto: Západočeská galerie v Plzni

Cena rekonstrukce se vyšplhala na 110 milionů korun