V Praze se v září představí historicky první lidský kyborg

Michal PtáčekMichal Ptáček

cyborg
0Zobrazit komentáře

Stále větší procento technologických odborníků, vědců a vizionářů sdílí názor, že budoucnost lidstva bude patřit kyborgům. Jinými slovy, blížíme se prý době, kdy každý člověk bude „vybaven“ zabudovaným čipem, který usnadní různé denní činnosti nebo dokonce vylepší fyzické či psychické vlastnosti člověka. Na celém světě už je ale poměrně velký počet lidí, kteří se na stále zdánlivou sci-fi budoucnost rozhodli nečekat, tyto vychytávky testují a dobrovolně se tak stali kyborgy už nyní.

Za historicky prvního kyborga je považován britský vědec a profesor kybernetiky na Univerzitě v anglickém Readingu, Kevin Warwick. Právě on se v září objeví v Praze na připravované technologické konferenci Future Port Prague, kde bude mluvit o tom, jak používá vlastní tělo pro technologické experimenty a výzkumy, jež nesou řadu převážně etických otázek ve spojitosti s technologickými možnostmi.

strv22

Přečtěte si takéČeští STRV vytvoří za více než 6 milionů Kč novou platformu pro populární kryptoměnu DashČeští STRV vytvoří za více než 6 milionů Kč novou platformu pro populární kryptoměnu Dash

Warwick se totiž proslavil především díky velkému počtu experimentů zaměřených na propojení lidské nervové soustavy s počítačem. Přezdívku Kapitán Kyborg si pak vysloužil poté, co v roce 1998 jako vůbec první člověk na světě vyzkoušel, jaké to je, mít kyberneticky propojený organismus. Do paže si nechal dobrovolně umístit upravené RFID čipy, umožňující komunikaci a manipulaci s přístroji nebo právě mimosmyslovou komunikaci. Díky tomu Warwick dokázal ovládat například dveře, vytápění, osvětlení a další přes počítačem řízené systémy.

„Vyvinuli jsme se jako lidé, kteří mají mozky a těla na stejném místě, ale s technologií, kterou máme nyní, tomu tak být nemusí. Váš mozek může být na jednom místě a vaše tělo může být kdekoliv, pokud je připojeno do sítě,“ komentuje experimenty Warwick.

war

Ovládání těla na dálku

Druhá fáze pokusu zahrnovala komplexnější neurální rozhraní, které obsahovalo soustavu elektrod propojenou s externí „rukavicí“. Zařízení bylo přímo propojeno s Warwickovou nervovou soustavou a ta byla díky tomu napojena k internetu na Kolumbijské univerzitě v USA. Přes internet odtud Warwick dokázal ovládat robotickou paži na univerzitě v Readingu a obdržet zpětnou vazbu ze senzorů ve špičkách prstů.

Experiment například ukázal, že by lidé s amputovanými končetinami mohli ovládat své umělé náhrady za pomoci magnetických implantátů.

Kyborgem se stala i Warwickova žena

Zajímavosti mimo jiné je, že čip si do těla následně nechala vložit i Warwickova žena Irena, mimo jiné pocházející z České republiky. Následně pak pár podstoupil další sérii úspěšných testování, jejichž cílem bylo dosažení telepatie, kdy byl signál mezi dvěma osobami přenášen pomocí internetu.

„Experiment s mou manželkou Irenou byl pro mě nejdůležitějším momentem, který jsme udělali,“ říká profesor Warwick. „Vím, že to bylo provedeno poměrně jednoduchým způsobem, ale pro mě to byla ta největší věc. Když jsem manželce říkal, že budeme schopni vysílat signály z nervových systémů, byla poměrně skeptická a musel jsem ji k tomu přemluvit. A jsem rád, že to udělala, protože ten zážitek posílání signálů mezi nervovými systémy je velmi intimní. Člověk se tak opravdu dostává do těla další bytosti,“ říká Warwick

Právě s Warwickem vám mimo jiné brzy přineseme na CzechCrunchi exkluzivní rozhovor, ve kterém se zaměříme nejen na etičnost podobných rozhodnutí, ale také jejich význam pro lidstvo a jeho budoucnost. Mezitím se můžete alespoň podívat na Warwickovo vystoupení na loňském TEDx v Praze.

Foto: Kevin Warwick

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Studenti stanovili nový rekord hyperloopu, kapsle dosáhla rychlosti 467 km/h

Jiří SvobodaJiří Svoboda

hyperloop-m
0Zobrazit komentáře

Zatímco dvě největší společnosti v oblasti komerčního využití konceptu hyperloopu, Virgin Hyperloop One a Hyperloop Transportation Technologies, se aktivně snaží o dohody o stavbě tohoto futuristického přepravního systému, inovace probíhají i v mnohem menším měřítku u studentských vývojářských týmů. Ty se i letos sešly v ústředí společnosti SpaceX, kde se konala soutěž Hyperloop Pod Competition, které přihlížel sám Elon Musk.

V ní se již potřetí soutěžilo o nejrychlejší stroj, který se dokáže v kilometr a čtvrt dlouhé vakuové komoře pohybovat. Do Kalifornie se proto sjelo více než 40 týmů z 20 zemí světa, které v prvotním testování musely prokázat funkčnost a bezpečnost v testovacím tubusu, který je 150 metrů dlouhý. Vítěz však mohl být jen jeden a stejně jako minulý rok se jím i tentokrát stal mnichovský tým Warr Hyperloop.

Kapsle, kterou Warr Hyperloop sestrojili, byla schopna dosáhnout rychlosti 467 km/h, čímž předčila svůj předchozí rekord o téměř 50 %. Zároveň je však výrazně rychlejší, než kapsle firmy Virgin Hyperloop One, která minulý rok v prosinci, která překonala 386 km/h. Pro srovnání, vítězný stroj prvního ročníku akce (který také patřil Warr Hyperloop) zvládl cestovat rychlostí pouze 93 kilometrů v hodině.

https://twitter.com/WARR_Hyperloop/status/1021256781106835457?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1021256781106835457&ref_url=https%3A%2F%2Ftechcrunch.com%2F2018%2F07%2F23%2Fspacex-hyperloop-pod-competition-winner-breaks-speed-record%2F

Jedná se tak o velké pokroky, přičemž majorita firem angažujících se v této oblasti doufá, že časem bude docíleno rychlosti až 1000 km/h. Ještě minulý rok navíc soutěžící mohli na pomoc využít k větší akceleraci zařízení, které zkonstruovalo SpaceX – takzvaný „pusher“. Letos však již musely všechny stroje být poháněny samy.

Hyperloop je koncept, který jako první navrhl v roce 2013 Elon Musk. Sám však žádné konkrétní stroj nezačal tvořit, místo toho dal šedesátistránkový dokument veřejně k dispozici a nechal komunitu, ať předvede vlastní verze tohoto zařízení. Zůstal však aktivním zájemcem o tento způsob přepravy a právě prostřednictvím soutěže podporuje nové projekty.

42693519545_d2fffa813f_k

Vítězný tým Warr Hyperloop

Foto: SpaceX Hyperloop / Flickr