Investor měl jediné přání: aby jeho budoucí domov byl odlitý z betonu. Architekti ze studia Stempel & Tesar mu ho splnili, a to na pozemku v pražské Troji. Beton ale není jedinou zvláštností tohoto domu. Má rovněž vlastní clonu, která ho odděluje od ruchu v okolí. Projekt dostal název Vila Troja.

„Poměrně tradiční zadání týkající se počtu a velikosti místností doplňovala jasná a vyhraněná představa o materialitě objektu. Beton nevyplynul z diskuze, tento materiál byl jak v exteriéru, tak v interiéru jednoznačným požadavkem a zásadní prioritou klienta,“ líčí architekti. Ti se přání nezalekli, spíš naopak. „Otevřela se tak příležitost využít jedinečných vlastností a možností tohoto materiálu z hlediska hmoty, struktury i barevnosti,“ dodávají.

Pozemek, na kterém měl dům vzniknout, nebyl zrovna jednoduchý. Je na úpatí kopce mezi už existující zástavbou, navíc z jedné strany ohraničený tramvajovou tratí. Malá proluka tu byla dlouhá léta nezastavěná. Snad i proto, že polovina pozemku se vůbec zastavět nesmí, a to kvůli vedení hloubkové kanalizace. Stavba tak musela ustoupit víc do svahu. Kvůli tomu z jedné strany působí jako jednopodlažní, patra má ale ve skutečnosti dvě.

Foto: Filip Šlapal

+11

Stempel & Tesar teď říkají, že to byla velká výzva, která si vyžádala originální a odvážný přístup. Výsledkem je dům s hlavní nosnou konstrukcí s oboustranně pohledovým betonem, jenž má vloženou tepelnou izolaci. Vznikl tak, že se nejprve vystavěly pohledové stěny, které mají nosnou funkci, a následně se zateplily a přibetonovala se pohledová plocha v exteriéru.

„Jde o promyšlenou funkční objemovou kompozici s logickým uspořádáním místností,“ líčí architekti s tím, že hlavní nevýhoda spočívá v oné blízkosti tramvaje. „Vylučovala možnost otevřít obytné místnosti směrem na jihovýchod, ke vstupu. To nás přimělo dům z této strany zaclonit, aby byl chráněný před ruchem frekventované trati. Nejen místnosti, ale i obytná část zahrady se díky přetaženým zdem staly dokonalou oázou klidu a soukromí,“ dodává studio.

V podstatě to vypadá, jako když dům stojí na dvou úzkých podpěrách, které jsou přetažené až do zahrady. Dalším bonusem je, že podpírají svah ze severu. Vila je tak chráněná nejen od rušné silnice, ale také od sousedů. Navíc může být v přízemí i patře jedna stěna prosklená. Kamenná podnož také nese patro, ve kterém se nachází ložnice.

Architekti chtěli patro oddělit od přízemí vizuálně, a to nejen barvou, ale i rozdílnou strukturou betonu. Spodní část domu je realizovaná pomocí prkenného bednění a pigmentu a díky tomu je tmavá a plastická. Horní část je zase světlá a hladká. „Přízemí splývá se zahradou, zdi plynule přecházejí v opěrné konstrukce svahu a téměř bílé patro se prolíná s nebem,“ líčí ateliér.

Díky betonu má dům skvělé vlastnosti – i díky předsazeným konstrukcím je tu příjemné klima, a to jak v létě, tak v zimě. Teplo navíc zajišťuje podlahové vytápění napojené na tepelné čerpadlo. Uvnitř beton doplňuje zejména nábytek vytvořený na míru z lakované březové dýhy, který od sebe odděluje jednotlivé místnosti. A co jiného by mohlo být na podlahách než cementové stěrky, které vypadají rovněž jako beton?

V Troji vzniklo krásné betonové království.