Během posledních deseti let do výzkumu a vývoje jen v Česku směřovalo asi tři sta miliard korun, což podpořilo vznik související vědecké infrastruktury i projektů chráněných duševním vlastnictvím. Jen málo z nich ale najde využití v praxi, respektive v byznysu. A právě to chce změnit Filip Fingl, donedávna šéf Dáme jídlo, a jeho kolegové, kteří rozbíhají novou „laboratoř“.

Pod názvem IP Lab spustili projekt, který se soustředí na inkubaci a investici do nápadů v oblasti takzvaného deep techu. Ve spolupráci s týmy z univerzit či jiných vědeckých institucí již dnes staví společnosti pro přetavení výsledků jejich technologických výzkumů do reálného prostředí a pomáhají jim se vstupem na mezinárodní trhy.

„Na univerzitách a dalších institucích vzniká množství kvalitního duševního vlastnictví se zásadním tržním potenciálem, ale objem věcí, které se z nich komercializují, je pořád malý,“ popisuje pro CzechCrunch Fingl, jenž do konce roku 2022 vedl službu pro rozvoz jídla Dáme Jídlo (ta se loni přejmenovala na Foodoru). Již při ukončování své štace mluvil o tom, že chce vědeckým nápadům pomáhat do světa, nyní tak přidal další podrobnosti.

Pětatřicetiletý manažer, jenž roky působil také v konzultantské společnosti BCG či jako investiční manažer v Rockaway Capital, spojil síly s Jiřím Navrátilem, držitelem dvou doktorandských titulů z oblasti organické elektroniky a biofyziky se zkušenostmi ze zahraničních univerzit. K nim se přidal také Andrew Hladký, dlouholetý manažer Avastu či Sev.en Energy, který během svého působení na Rochester Institute of Technology pracoval na projektech mimo jiné také pro Teslu či SpaceX.

Foto: IP Lab

Andrew Hladký, Filip Fingl a Jiří Navrátil z IP Lab

„Již před lety jsme mluvili o tom, že v Česku, střední Evropě a do určité míry i na celém kontinentu nedochází k velkému přesunu vědeckých projektů do byznysové praxe. Ekosystém je jen ve velmi raném stadiu,“ říká Fingl. Do tohoto stavu jsme se podle něj dostali hlavně proto, že nastavení našich institucí nebylo historicky orientováno na komercionalizaci výsledků vědecké práce, ale jen na samotný výzkum. Zároveň tu chybí komplexní ekosystém, který by umožňoval přenos poznatků do praxe, jako je to běžné například ve Spojených státech nebo ve Velké Británii.

Fingl se svými kolegy věří, že spoléhat se na veřejné prostředky a samotné školy by v tomto případě bylo na dlouho. „Musí existovat hráč ze soukromé sféry s pragmatickým a racionálním přístupem, který zná postupy, jak se to dělá v zahraničí, a doplní kompetence škol a jednotlivých týmů,“ popisuje motivaci pro založení IP Lab.

Pro Fingla jde podle jeho slov o nepřímý návrat ke kořenům: „Již na výšce jsem si říkal, že je hrozná škoda, že i když tady máme kvalitní technické i byznysové školy, nedochází ke spojování jejich sil.“ Život a kariéra jej na určitý čas zavedly jiným směrem, před několika lety se ale seznámil právě s Navrátilem, který se z Velké Británie vracel do Česka, a někdejší úvahy začaly dostávat reálnější kontury.

IP Lab začali naplno budovat v loňském roce, přičemž již nyní mají navázané spolupráce s univerzitami a výzkumnými institucemi, mezi které patří například Akademie věd a vznikající projekt Preagon Biotech, s dalšími jednají.

Ideálně by vše mělo proběhnout tak, že vědecký tým vyvine zajímavou technologii do dostatečné úrovně připravenosti, bude s řešit patřičně velký problém a zároveň je možné chránit ji prostřednictvím duševního vlastnictví. Samotný tým musí mít podle Fingla drive, potřebu budovat komerční směr a chuť změnit cílový segment v mezinárodním měřítku.

„Technickým vědcům ale často chybí komerční kompetence – schopnost zamyslet se nad tím, jak by měl vypadat produkt, jaký je trh, kdo je zákazník, kolik bude platit, jak bude vypadat byznys model, jaké bude načasování. Jednoduše to, jaké parametry musí splnit, aby byli úspěšní,“ vypráví Fingl. IP Lab se staví právě do takové pozice, aby tuto mezeru v počátečních stadiích projektů vyplnilo, formuje strategii a pomáhá ji realizovat díky manažerům, kteří se do nich zapojí přímo.

Jako inkubátor přitom chce do projektů přímo investovat prostředky a výměnou za podíl se aktivně zapojit do jejich rozvoje. Pokud projekt úspěšně projde inkubační fází, IP Lab je prý připraveno do něj v další fázi investovat dodatečné finanční i personální zdroje pro rozvoj na mezinárodní úroveň.

„Takovým způsobem se dokážeme v současné kapacitě starat o deset projektů najednou,“ říká Fingl s tím, že s několika týmy již pracují na prvních vlaštovkách. Zaměřují se přitom zejména na „hmatatelné inovace“, tedy na oblasti hardwaru, strojírenství, nano a další pokročilé materiálové vědy, klimatické technologie a podobně.

Fingl se zároveň odvolává na statistiky, podle nichž investice do deep techu vykazují vysokou úspěšnost i návratnost. „Za zmínku stojí například Cambridge Enterprises, kteří mezi lety 2010 až 2015 dosáhli na vnitřní výnosové procento 245 procent, nebo ETH Zurich, kteří od sedmdesátých let spolupracují na budování spin-offů se soukromými investory, postavili jich více než 400 s více než devadesátiprocentní pravděpodobností přežití,“ říká.

Z dlouhodobého pohledu Fingl se svými kolegy věří, že právě takové aktivity by mohly pomoci změnit zažitou představu o tom, že Česko je jen montovna, a místo toho by zde mohly ve větší míře začít vznikat firmy s mezinárodním dopadem a vysokou přidanou hodnotou.

„V rámci toho, co se děje se zdejším průmyslem – a obzvlášť automobilovým – je zřejmé, že pokud se inovacemi nezačneme zabývat, bude Evropa ekonomicky slábnout. Z jedné strany na nás tlačí Spojené státy, ze druhé Čína. Celý region dokážeme pomocí inovací nakopnout, pokud to neuděláme, budeme mít problém,“ uzavírá Fingl.