Společnost Advanced Micro Devices má většina z nás spojenou s výrobou procesorů pro počítače a notebooky – a hlavně ji zná pod zkratkou AMD. Ještě před několika lety však firma dlouhodobě zaostávala za svým odvěkým rivalem, Intelem. Byla na pokraji bankrotu a čelila závažným finančním problémům. Situace se začala měnit v roce 2012, kdy do AMD nastoupila Lisa Su, aby o dva roky později převzala vedení jako generální ředitelka. Nyní pětapadesátiletou rodačku z Tchaj-wanu, která se přestěhovala do USA jako dítě, vyhlásil magazín Time ve svém výročním výběru jako CEO roku. Právě Lisa Su totiž zařídila velký byznysový obrat firmy, o němž se přednáší i na školách. Zajímavostí je, že na burze se přitom akciím AMD letos tolik nedaří.

Před deseti lety bylo AMD firmou, která měla k dnešní podobě velmi daleko. Akcie se obchodovaly za zhruba tři dolary, dnes jejich hodnota přesahuje 130 dolarů. Podobně výrazný rozdíl byl i v rámci celého technologického trhu. Intel se tehdy zdál být neohroženým lídrem, zatímco AMD hrálo druhé housle. Dnes je situace opačná, a to především díky Lise Su. Pod jejím vedením firma rozšířila své zaměření mimo trh s počítači – například do oblasti serverů nebo herních konzolí PlayStation a Xbox.

Zásadním zlomem bylo uvedení procesorů Ryzen, které nabídly výborný poměr výkonu, energetické efektivity a ceny. Díky tomu AMD navýšilo svůj podíl na trhu s počítači a v roce 2022 poprvé v historii překonalo Intel v tržní kapitalizaci. Před příchodem nové šéfky, která vystudovala elektrotechniku na MIT a působila v Texas Instruments, IBM či Freescale Semiconductor, byl podíl AMD na trhu s procesory tak malý, že se často zaokrouhloval na nulu.

Významnou roli v tomto obratu hrálo také rozhodnutí spoléhat při výrobě čipů na tchajwanskou společnost TSMC. Intel se naopak držel vlastní produkce, což se zpětně ukazuje jako méně efektivní strategie, která firmu dohnala do obrovských problémů. Postupem času tak AMD Intel dohnalo a nakonec předehnalo. Obrat firmy pod vedením Su se dokonce letos stal případovou studií vyučovanou na Harvard Business School. Chris Miller, autor oceňované knihy Chip War (nedávno vyšla také v češtině jako Čipové války), označuje tento obrat za jeden z nejvýraznějších v technologickém průmyslu.

Úspěch AMD ve srovnání s Intelem je však jen část příběhu. Na trhu s čipy pro trénování a pohon umělé inteligence (AI), který je čím dál důležitější, dominuje konkurenční Nvidia. Ta dokázala skvěle zachytit nástup umělé inteligence a těžit ze svých zkušeností s výrobou grafických procesorů. AI čipy od AMD jsou výkonově srovnatelné s těmi od Nvidie, avšak firma zaostává v objemu výroby, kterou zajišťuje TSMC.

Zatímco loňské tržby Nvidie z AI čipů činily 47 miliard dolarů a letos by měly dosáhnout 111 miliard, AMD po loňských tržbách ve výši 6,5 miliardy letos očekává 12,7 miliardy. Nvidia tak drží zhruba 90procentní podíl na tomto trhu. Další výzvou pro AMD jsou technologičtí giganti jako Apple, Amazon, Microsoft, Meta či Alphabet, kteří pracují na vývoji vlastních čipů. Přestože není jisté, zda se jim podaří technologicky dorovnat současné lídry, jejich neomezené zdroje a schopnost přitahovat talenty z nich dělají potenciální konkurenty.

Foto: AMD

Komplikace mohou přijít i z geopolitické oblasti, konkrétně z Tchaj-wanu, kde TSMC vyrábí většinu čipů pro AMD. Jakýkoliv konflikt v regionu by nicméně měl dopad nejen na AMD, ale na celý technologický průmysl. Intelu naopak může nahrávat protekcionistická politika, kterou prosazoval Donald Trump, protože vyrábí v USA. Zároveň přibližně 15 procent tržeb AMD pochází z Číny, což znamená, že jakákoli nová cla nebo odvetná opatření by mohla ovlivnit jeho firmy. Přesto Čína není klíčovým trhem, protože poptávka po čipech AMD je natolik vysoká, že nestíhá uspokojovat objednávky ani bez ní. Nicméně v Číně prodává i Intel.

Obrat AMD pod vedením Lisy Su je i přes tyto výzvy bezpochyby obdivuhodný. Přesto může být její letošní ocenění magazínem Time překvapivé. Optikou dění na burze totiž vidíme, že akcie AMD letos klesly o jedenáct procent, zatímco trh obecně vzrostl o zhruba pětadvacet procent. A akcie konkurenční Nvidie jen letos narostly o více než 180 procent. Mnozí proto očekávali, že po loňském vítězství Sama Altmana z OpenAI letos titul CEO roku získá šéf Nvidie Jensen Huang. Úspěchy Lisy Su to ale nijak nesnižuje – její obrat firmy je příběhem, který inspiruje.

Dobrý rok se tak sice neodráží v ceně akcií, přesto ale může být AMD zajímavé také z investičního hlediska. Firma má momentálně tržní kapitalizaci kolem 200 miliard dolarů (Nvidia 3,4 bilionu, Intel 87 miliard) a zisk za poslední rok přibližně 2 miliardy dolarů. To znamená, že se americká firma obchoduje za přibližně 100násobek zisků, což je extrémně vysoká hodnota, běžná u společností, u kterých se očekává vysoký růst. V příštím roce se však očekává zisk na úrovni 8,3 miliardy dolarů, což by výrazně snížilo ocenění na přibližně 25násobek zisků, a to je přiměřená hodnota.

Otázkou ale samozřejmě zůstává, zda se AMD tato očekávání podaří naplnit. Dlouhodobý výhled firmy samozřejmě závisí také na tom, co se bude dít v oblasti umělé inteligence. Letos má datacentrový segment tvořit asi polovinu tržeb, příští rok to budou už téměř dvě třetiny. Umělá inteligence a datacentra tedy budou klíčová, ale poptávka bude z velké části ovlivněna zejména všeobecným děním ve světě a aktivitami velkých technologických společností. Očekává se, že trh se specializovanými AI čipy dosáhne do roku 2028 hodnoty 500 miliard dolarů. A pokud půjde vše podle plánu, AMD by mohlo být jednou ze společností, které z tohoto boomu budou významně profitovat.