Veselé Vánoce přejí roboti. Vědci z ČVUT „naladili“ na známou píseň měřicí zařízení i třeba robopsa

Hudba prý spojuje lidi i obory, jako je matematika, fyzika či elektrotechnika a informatika. FEL ČVUT ji „hraje“ na měřicí zařízení i roboty.

Iva BrejlováIva Brejlová

robot_vanoce

Reprofoto: FEL ČVUT / CzechCrunch

FEL ČVUT připravila vánoční video plné technologií

0Zobrazit komentáře

Teslův transformátor je na pohled velmi efektní zařízení – takové, které umí vytvořit výboj vypadající jako fialový blesk. Vynález Nikoly Tesly původně míněný pro dálkový přenos energie se využívá třeba na koncertech jako vizuálně zajímavý doprovod. Na půdě univerzit pro výzkum. A student Marek Novotný na několika zařízeních takového typu příležitostně na popularizačních akcích pořádá koncerty. S roboty i elektronikou si jde hrát, ukazuje Fakulta elektrotechnická ČVUT. A nechává je právě i díky Novotnému zpívat a tančit vánoční píseň.

A to skladbu ze 16. století We Wish You a Merry Christmas. „Hudba dokáže spojovat nejen lidi, ale i různé obory, matematiku, fyziku, v našem případě zejména elektrotechniku a informatiku. Myslím, že to je ideální téma pro vánoční video,“ uvedl Jiří Zemánek z katedry řídicí techniky, který se do příprav a natáčení videa se svým kolegou Krištofem Pučejdlem zapojil hned s několika technologiemi, jako jsou Rijkeho varhany, ferrofluid a Gaussova fontána.

Další nástroje z videa používají doktorandi katedry počítačové grafiky a interakce Vojtěch Leischner a Pavel Husa. „Jejich kyvadlo v sobě spojuje syntetizér a audio kontroler, Leischner navíc pracuje s žonglérskými míčky se zabudovaným gyroskopem, které generují rytmické zvuky,“ přiblížil vznik videa Radovan Suk z oddělení vnějších vztahů, který projekt koordinoval.

Klíčovou roli sehrál Jan Kavan, který vedle komponování hudby vyvíjí počítačové hry, zabývá se interaktivními hudebními systémy a technologie patří do oblasti jeho zájmu. Dal všem dílčím izolovaným zvukům řád a propojil je s klasickými nástroji studentského Akademického orchestru ČVUT pod vedením dirigenta Jana Šrámka a Pěveckým sborem ČVUT Praha.

Prostor dostali také ikoničtí roboti – robopes SPOT, humanoid Pepper, Ludvík složený z lega či balancující SK8O, kteří jsou ve videu naprogramováni sami popřát šťastné a veselé tancem v samostatné závěrečné sekci.

Na záběrech se ukazují roboti, se kterými zdejší odborníci opakovaně získávají světová ocenění. Mezi úspěchy ČVUT patří například trénink a testování dronů ve Spojených arabských emirátech, ale i v Brandýse nad Labem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Další výzkumné projekty by v budoucnu mohly přinést zajímavé technologie do každodenních životů – smečka robopsů by mohla jednou sama ohlídat dům, drony chovající se jako hejno ptáků by mohly hledat stromy napadené kůrovcem.

Vánoční video Fakulty elektrotechnické ČVUT je třetí v pořadí. Tradici před dvěma roky založilo video s roboty, které svedlo pod stromeček ty nejzajímavější roboty, které akademici využívají pro svůj výzkum.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Příliš velké sousto pro lidstvo. Futuristický projekt přepravy v rouře jménem Hyperloop One končí

Podle vizí Elona Muska se mělo jednat o revoluční způsob dopravy, který změní životy nás všech. Zatím to však vypadá, že revoluce jen tak nepřijde.

hyperloop-1

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Futuristický projekt hyperloop

0Zobrazit komentáře

Mělo se jednat o budoucnost pozemského cestování, která překoná auta, vlaky i letouny. Nakonec je však z projektu Hyperloop One jen nenaplněný sen a ambice, která se pro lidstvo ukazuje být velkým soustem. A nic na tom nemění ani ten fakt, že za jeho myšlenkou stojí Elon Musk, který je mistrem v dokazování, že dosáhnout lze i zdánlivě nemožného. Společnost Hyperloop One nyní propouští i poslední ze svých zaměstnanců a do konce roku má své aktivity zcela ukončit.

Myšlenka, se kterou přišel před lety Elon Musk, hovořila o přepravě zboží a lidí v aerodynamických přetlakových kapslích pohybujících se podtlakovými tunely budovanými na povrchu či pod zemí rychlostí až 1 224 km/h. Musk tehdy koncept nazval pátým způsobem dopravy a jak je jeho dobrým zvykem, nezdráhal se jej označit za věc, která má potenciál zásadně změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme, obchodujeme a samozřejmě i cestujeme.

Jeho příslibem bylo, že z Los Angeles do San Francisca bude díky Hyperloopu možné cestovat za pouhých 30 minut, což byl jeden ze způsobů, jak podnítit co možná největší zájem investorů. Elon Musk dal tehdy svou myšlenku světu volně k využití jako open source projekt, přičemž největší zájem projevily dva startupy – Hyperloop Technologies a Hyperloop Transportation Technologies.

Zmatek v názvosloví byl vyřešen v roce 2017, kdy se první jmenovaný startup přejmenoval na Hyperloop One a později na Virgin Hyperloop One. Stalo se tak v momentě, kdy společnost získal miliardář Richard Branson. Podnik měl tehdy ve svých rukou desítky milionů dolarů na docílení svého plánu, ovšem peníze docházely rychleji, než přicházely hmatatelné výsledky.

virgin-hyperloop-1

Foto: Virgin Hyperloop

Hyperloopová kapsle XP-2

Branson dělal, co mohl, aby pro projekt získal další investice od investorů, kteří do projektu za celou dobu jeho existence nalili přes 450 milionů dolarů, tedy přes 10 miliard korun. Bransonova snaha umožnila společnosti vybudovat testovací dráhu v Nevadě a vyvinout první prototypy svého řešení.

V roce 2020 firma oznámila, že provedla svůj vůbec první, a nyní i definitivně poslední test s lidskou posádkou, kterou prohnala vybudovanou dráhou rychlostí 172 km/h, tedy podstatně pomaleji, než byla Muskem původně slibovaná rychlost.

Již tehdy bylo slyšet hlasy některých kritiků, kteří poukazovali na to, že je projekt pouhou utopií a v současné době nejsou technologie stále natolik rozvinuté, aby ji bylo možné naplnit. Virgin Hyperloop One se však nevzdával a oznámil, že v roce 2021 bude mít fungující hyperloopy po celém světě.

Nestalo se tak, a to i z důvodu pandemie. Vedení společnosti v té době opustili v podstatě všichni vrcholní manažeři. Hyperloop One, který v té době ztratil jméno Bransonova impéria, byl nucen překopat celkovou vizi, upustil od přepravy cestujících a zaměřil se pouze na služby spojené s logistikou zboží. Nicméně ani v této oblasti neuspěl, a tak k 1. lednu roku 2024 ukončí svou činnost.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezitím se v průběhu let pustil do ražení tunelů i Elon Musk se svou Boring Company. Aerodynamické kapsle však nechal doma a raději se zaměřil na přepravu svých vozidel Tesla. Takže ani v případě dalšího z nejbohatších lidí planety se dotažení myšlenky hyperloopu nejspíše nedočkáme.

Určitá naděje však přeci jen stále žije díky společnosti Hyperloop TT, tedy druhému z oněch dvou startupů, které projevily o koncept hyperloopu na počátku zájem. Společnost v současné době pracuje na vývoji svého řešení a také horečnatě vyjednává s řadou subjektů o možném vybudování potřebné infrastruktury a spuštění provozu prvních hyperloopů.

Již měl být schválen projekt poblíž Benátek a ve hře je také spolupráce s Čínou. V červnu letošního roku řekl šéf společnosti Andrés de León, že první komerční prototypy by měly být uvedeny do provozu v průběhu následujících deseti let.

hyperlooptt-1

Foto: HyperloopTT

Vizualizace hyperloopové stanice od HyperloopTT