Vetřelec: Romulus vychází na Disney+ v upravené verzi. Má lepší vizuální efekty, problém je ale jinde

Vetřelec: Romulus je dobrý film. Situace kolem jeho vizuálních efektů ale poukazuje na problém, kterému bude Hollywood do budoucna čelit stále častěji.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

ALIEN: ROMULUS

Foto: Falcon

Xenomorfové z nového Vetřelce

1Zobrazit komentáře

Vetřelec: Romulus vzbudil nemalou pozornost dlouho před vydáním. To v případě nového příspěvku do vetřelčího univerza samozřejmě není nic zvláštního, poprvé po dvanácti letech si ale pokračování vzal na starost nový režisér, který navíc sliboval návrat k nekompromisně hororovým počátkům filmové série. Romulus si vysloužil uznání novinářů i diváků, kritizovalo se ale využití digitálních vizuálních efektů. Úspěšný horor vychází ve středu na Disney+ s „opravenou“ vizuální stránkou, skutečný problém filmu, odkazující k současnému stavu Hollywoodu, je ale hlouběji.

Sedmý Vetřelec (většinou se předstírá, že crossovery s Predátorem neexistují) se vrací do minulosti svým pojetím i dějem, když se odehrává mezi prvním a druhým snímkem. Pětici mladých kolonistů, kteří úmorně pracují na těžařské planetě s mizivou nadějí na lepší budoucnost, se naskytne možnost ukrást moduly pro kryospánek a utéct na jiný svět. Na opuštěné vesmírné stanici ale spolu s moduly objeví také příšery z hlubokého vesmíru.

Jednoduchý námět, blízký filmu Ridleyho Scotta z roku 1979, dal prostor sérii napínavých scén, kde hrdinové bojují o přežití, a paralelně s tím objevují děsivé tajemství stanice Renesance. Fede Álvarez se prokázal jako schopný režisér i scenárista, který se sice poměrně otevřeně vzdal snahy slavnou sérii posunout výrazněji novým směrem a příliš se spoléhal na nostalgii, dokázal ale zajímavě variovat známý koncept.

Vetřelec: Romulus měl původně vyjít rovnou na streamovacích službách, nakonec ale v kinech vydělal přes 350 milionů dolarů, více než čtyřnásobek svého rozpočtu. Dokonce se objevil na mnoha seznamech nejlepších filmů loňského roku s chválou pro režii, herecké výkony, výpravu i vizuální efekty, které ve velké míře využívaly skutečné miniatury, masky nebo animatronické loutky.

O to více ale bily do očí nedopracované digitální efekty, zejména v případě jedné z hlavních postav filmu – zde je dobré upozornit, že pro pokračování je nutné prozradit část děje. Hrdinové totiž na Renesanci po prvním střetu s larvami vetřelců narazí na starého poničeného androida jménem Rook, jenž dostal tvář herce Iana Holma – tedy představitele androida Ashe ze Scottova Vetřelce. Jelikož však Holm zemřel v roce 2020, filmaři jeho podobu vytvořili uměle, tak, jak vypadal v roce 1979. Nepříliš úspěšně.

V principu přitom zvolili správný přístup, který ve zbytku filmu uspěl, totiž skutečnou loutku doplněnou digitálními vrstvami. „Shane Mahan (filmový loutkař, pozn red.) tuhle animatronickou loutku Iana Holma vytvořil podle odlitku jeho hlavy z Pána prstenů,“ vysvětlil Álvarez v rozhovoru pro magazín Empire. V průběhu produkce ale padlo rozhodnutí více využít digitální efekty.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak v rozhovoru pro server Animation World Network popsal Eric Barba, jež měl vizuální efekty Romuluse na starost, tento přístup měl svoje vlastní výzvy. Androida Rooka totiž musel hrát jiný herec, jehož tvář se pak nahradila digitálním avatarem Holma. Jenže dva lidé, byť si mohou být silně podobní, nemají dokonale stejnou mimiku a mezi herectvím zachyceným na kameru a cílovým produktem tak vznikají rozdíly.

Barba už na něčem podobném pracoval v Podivuhodném případu Benjamina Buttona, za něhož dostal Oscara. Tehdy se vše muselo pracně řešit ručně, záběr po záběru. Dnes je k dispozici strojové učení, které umožňuje proces skloubení mimiky skutečného herce s digitálním avatarem zjednodušit, tato technologie je ale stále ve svých počátcích. „Není to dokonalé. Na těch nástrojích se právě teď neustále pracuje a každým dnem se zlepšují,“ řekl Barba.

Rook se ale upravoval ještě na poslední chvíli, kdy na dotažení všech detailů už nebyl čas ani peníze. Podobný problém je dnes v Hollywoodu častý. Na rozdíl od scenáristů nebo herců lidé pracující na digitálních efektech nemají odbory, často se musí podrobovat dlouhým přesčasům a stejně někdy nemají dostatek času na to, aby dosáhli nejlepšího možného výsledku. Objem práce je příliš velký – proto se stává, že i starší filmy mívají přesvědčivější efekty než právě vydaný blockbuster.

Rook v novém Vetřelci na velkém plátně vypadal skutečně zvláštně, jako postava vytažená z videohry. Přiznal to i sám režisér. „Zkrátka nám v postprodukci došel čas,“ poznamenal. „S některými záběry, kde byla trochu více vidět ta digitální vrstva, jsem nebyl úplně spokojený. Takže mám pochopení pro lidi, kteří na to reagují negativně,“ dodal. Prý ale studio 21st Century Fox, resp. majitele Disney, přesvědčil zainvestovat do nápravy.

„Přesvědčil jsem je, že je potřeba společnostem, které na tom pracovaly, zaplatit navíc a dát jim dostatek času to správně dokončit. Opravili jsme to, teď je to mnohem lepší,“ komentuje Álvarez novou verzi filmu, která ve středu vychází na Disney+. Rozdíl, byť ne příliš velký, je skutečně vidět. Opravdový problém ovšem není estetický, ale etický.

Digitální oživení Holma se přitom široce kritizovalo hned po původním uvedení filmu. Nejen, že použít jeho podobu nebylo nijak potřebné pro děj, výsledek navíc působí čistě jako snaha zavděčit se fanouškům na té nejbanálnější úrovni – znovu ukázat tvář, kterou znají ze staršího, oblíbeného snímku. Přestože filmaři získali svolení Holmových pozůstalých, v komentářích se opakovaně objevovaly poznámky o digitálním vykrádání hrobů a kritika vydělávání na herci, který zemřel a nemůže vyjádřit vlastní souhlas či nesouhlas.

K tomuto tématu – možnosti, aby studia používala jejich podobu i po smrti – se v posledních letech pro média vyjádřilo už více herců, všichni s odmítavým postojem. Částečně se to řešilo také v rámci loňských stávek. Odbory chtěly zajistit, aby studia nemohla do budoucna herce pouze nasnímat a pak používat jejich digitalizovanou verzi, bez nutnosti jim platit za práci.

V případě Vetřelce: Romulus skutečný herec do procesu de facto vůbec nevstoupil, nahradila jej vzpomínka, kterou chce korporace využít pro svůj finanční prospěch, bez ohledů na lidství. Podobně jako by to udělal konglomerát Weyland-Yutani ve vetřelčím univerzu.

Slovan Liberec spouští placený obsah. I díky seriálu na Voyo to může být zajímavý byznys, říká Kania

Fotbalový klub z Liberce spouští po vzoru Sparty placený kanál pro své fanoušky. Nabídne jim například možnost ptát se trenéra po zápase.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

slovanplus-2

Foto: Slovan Liberec / CzechCrunch

Ondřej Kania, majitel FC Slovan Liberec

0Zobrazit komentáře

Až v jarní části fotbalové sezony dorazí trenér Slovanu Liberec Radoslav Kováč s vybranými hráči na pozápasovou tiskovou konferenci, budou tradičně odpovídat na dotazy novinářů. A hned poté nově také na dotazy fanoušků. Severočeský klub jim to umožní v rámci nové digitální platformy Slovan+, se kterou přichází po pražské Spartě jako druhý klub v Česku. Jedná se o další významnou iniciativu majitele klubu Ondřeje Kanii, který Slovan Liberec převzal v loňském roce a mimo jiné právě do marketingových aktivit klubu významně investuje. Placený obsah určený pro věrné fanoušky má vše posunout na další úroveň.

„Spustit placený obsah klubu bylo naším plánem od samého počátku. Marketingová a mediální strategie spočívala v první etapě ve výrazné mediální prezenci a zároveň výrazné prezenci na sociálních sítích tak, aby se zásadně zvýšil zájem o značku Slovan Liberec. To se nám povedlo ještě víc, než jsme si kdy uměli představit,“ přiznává pro CzechCrunch Ondřej Kania. Původně bylo v plánu spustit platformu Slovan+ až od další sezony, ale nakonec v klubu vše uspíšili.

„Řekli jsme si, že druhá polovina letošní sezony bude ideální zkouškové období,“ dodává dvaatřicetiletý podnikatel, který se rozhodl do fotbalu vstoupit po prodeji části svého podílu ve vzdělávací skupině Consilium. Po sportovní stránce má zatím Slovan Liberec po podzimní části co zlepšovat, když je po devatenácti odehraných zápasech na desáté příčce Chance Ligy. V oblasti marketingové komunikace ale patří po nástupu nového majitele jednoznačně k nejviditelnějším celkům celé soutěže.

„Výše investic v první sezoně se dá vyčíslit na asi čtyři až pět milionů korun, z nichž zhruba polovina jsou investice jednorázové a nebudou se opakovat. Skrze navýšení příjmů od sponzorů, za vstupné, permanentky, merchandising a bonusy za sledovanost odhaduji, že oproti minulému roku se navýší příjmy z těchto vertikál o více než 20 milionů korun. A to je jen začátek,“ vypočítává Ondřej Kania. V další sezoně by měly příjmy z této oblasti narůst o dalších deset milionů korun.

1

Foto: CzechCrunch

Digitální platforma Slovan.plus fotbalového Slovanu Liberec

Jakým způsobem k tomu přispěje i právě spuštěný placený obsah, zatím nechce Kania odhadovat. „Jelikož se jedná o neprobádané území, tak je to složité říct. Slovan+ bereme jako další službu našim fanouškům,“ říká muž, který aktuálně drží ve Slovanu většinový podíl. Ten odkoupil od společnosti Preciosa Ludvíka Karla, a pokud vše půjde podle plánu, měl by od něj v následujících letech získat i zbylých pětadvacet procent a klub kompletně ovládnout. V podcastu Money Maker před časem nevyloučil, že by mohl část Slovanu umístit třeba na pražskou burzu.

Digitální platforma Slovan+ nabídne fanoušků za pět eur, tedy v přepočtu zhruba 125 korun, měsíčně například přístup k živým přenosům z přípravných zápasů Slovanu, detailní analýzy zápasů, pohledy do zákulisí týmu, speciální rozhovory a další obsah či aktivity, do kterých chce klub co nejvíce zapojit i právě fanoušky. Liberec tím navazuje na Spartu, která s placeným obsahem přišla jako první fotbalový klub u nás loni. Na podzim pak informovala, že má více než deset tisíc aktivních předplatitelů, přičemž měsíční předplatné stojí 149 korun.

„Sparta je nesrovnatelně větší značka, než jakou Slovan kdy bude, takže je velice obtížné se jejich kanálem inspirovat. Věřím, že obsah, který jsme si připravili pro Slovan+, bude v mnohém průkopnický. Nebude se jednat pouze o streamy přípravných zápasů nebo rozhovory s představiteli a legendami klubu, ale předplatitelé budou moct také sledovat živě pozápasovou tiskovou konferenci. A jakmile skončí část, kde pokládají dotazy novináři, tak začnou trenér a hráči odpovídat na dotazy uživatelů Slovan+,“ popisuje Kania.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Cílem je, aby do konce sezony využívalo platformu přes 500 platících předplatitelů a dalších alespoň 800 předplatitelů z řad permanentkářů, kteří budou mít službu zdarma. „Možná se to někomu zdá jako málo, ale jedná se v rámci českého fotbalu o ojedinělý pokus u klubu, který je v podstatě regionální. Pevně věřím, že na konci příští sezony se dostaneme k úrovni tří až čtyř tisíc platících uživatelů,“ vypočítává Ondřej Kania. Ten si zároveň vymínil, aby placený obsah běžel také na platformě Herohero.

Pro vlastní platformu Slovan.plus klub vsadil na řešení Staylive. „Můžeme díky němu vytvořit skutečně čistě klubovou platformu, zatímco u kanálu na Herohero jsme závislí na unifikovaném prostředí. U Staylive navíc využíváme celou řadu funkcí včetně živých přenosů a v neposlední řadě víme mnohem více o registrovaných uživatelích, s kterými můžeme efektivně komunikovat. Předpokládáme, že naprostá většina uživatelů bude registrována právě skrze Staylive. Herohero jsem si prosadil autoritativně já, protože je to platforma, kterou využívám každý den a nechtěl jsem si stahovat další aplikaci. Zkrátka občas má výhodu vlastnit fotbalový klub,“ usmívá se Kania.

Klíčovou součástí marketingové komunikace Slovanu, který je čtvrtým nejúspěšnějším klubem v historii české ligy, má být také chystaný seriál pro streamovací platformu Voyo. Ten Ondřej Kania dlouhodobě označuje za gamechanger, který může zájem o fotbalový klub pod Ještědem ještě výrazně zvýšit. Osmidílná série se natáčí v průběhu celé letošní sezony a má ukázat všechny úspěchy i strasti, které klub pod dohledem nových majitelů prožije. Podobné sportovní seriály jsou populární ve světě, Netflix natáčel boj o přežití Sunderlandu v nižších anglických soutěžích, stanice FX mapovala příběh Wrexhamu, který patří Ryanu Reynoldsovi, a Amazon zase podrobně sledoval dění v Manchesteru City nebo Tottenhamu.

Ondřej Kania chce přitom ideálně vše propojit i s platformou Slovan+. „Celý projekt je zároveň v podstatě jednou z forem monetizace pozornosti, kterou přinese seriál, který o našem klubu v této sezoně točí Voyo a který vyjde na konci tohoto roku. Pokud se nám bude sportovně dařit a zároveň bude seriál na Voyo úspěšný a sledovaný, umím si představit, že Slovan+ může generovat i zajímavé příjmy pro klub,“ doplňuje šéf klubu s tím, že má s producenty předběžnou dohodu, že bude moci pro účely placené platformy využívat obsah, který se do seriálu nedostane. „A jelikož se jedná o natáčení, které trvá celou sezonu, toho obsahu je skutečně mnoho,“ doplňuje.