Zbyněk Stanjura je po premiérovi druhým nejvlivnějším členem vlády, protože má na starosti finance. Což je v časech ekonomické krize klíčová funkce. Právě úsporná opatření kabinetu teď ale vyhnala do ulic odboráře a učitele přiměla ke stávce. „Změny ve financování školství nejsou dramatické, čas ukáže, že jsme měli pravdu. Musíme ho využít ke zlepšení komunikace. Video s Nutellou byla chyba, ani jsem si ho nemusel pouštět,“ říká ministr financí v novém podcastu Crunch, který moderuje Čestmír Strakatý.

Ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura je prvním hostem podcastu Crunch, kde Čestmír Strakatý od 4. prosince zpovídá politiky, odborníky a osobnosti na témata, která se dotýkají budoucnosti Česka. Pusťte si ho ve videu níže nebo na YouTubu, Spotify či Apple Podcasts.

Díl se natáčel v týdnu, kdy na protest proti změnám ve financování školství mohutně stávkovaly školy a přidaly se k nim další odborové organizace. „Když se zamýšlím se nad tím, proč se protestu účastnilo tolik škol, tak pravděpodobně to je proto, že jsme jim nevysvětlili, že se žádné dramatické změny nechystají. Když jsem četl dopis odborářského bosse rodičům, tak jsem v nadsázce řekl, že pravdivě tam je jenom jeho jméno a funkce, kterou zastává. Nám se to nepodařilo sdělit, takže polopravdy, lži a obavy převážily,“ tvrdí ministr financí. 

Na námitku, že ústy Petra Fialy bylo učitelům v roce 2019 ještě z pozice lídra opozice přislíbeno 150 procent průměrné mzdy, Stanjura dodává, že „jaký je průměrný plat za rok 2023, se dozvíme až v červnu roku 2024.“ 

„Na středních školách máme jednoho pedagoga na deset studentů, v Německu mají jedno na dvanáct, v Holandsku jednoho na šestnáct. Kdybychom u nás změnili pravidla tak, ať máme jednoho kantora na dvanáct, a nechali jsme stejný objem peněz do středního školství, tak to znamená plus dvacet procent na platy pro pedagogy. To jsou podle mě vážné argumenty pro to, abychom financování zefektivnili, pak mohou být ty platy vyšší,“ vysvětluje.

Právě komunikace vlády je podle něj jednou z jejích největších chyb. Stanjura ji připisuje i intenzivním interním jednáním v pětikoalici. Podle něj tak zbývá méně času na souboj s opozicí a vysvětlování kroků voličům.

Tohle tápání dobře ilustruje video Petra Fialy, ve kterém premiér srovnává ceny Nutelly v Česku a u zahraničních sousedů. Strhla se kvůli němu poměrně ostrá kritika předsedy vlády. Stanjura si ho nepouštěl, ale výtky uznal. „Myslím si, že když se stane chyba, tak si člověk uvědomí, že to je chyba, a nemusí se o tom neustále ubezpečovat, že to byla chyba,“ dodává.

První místopředseda ODS se vyjádřil také k dalším kapitolám konsolidačního balíčku – třeba k tolik propíranému zdanění tichého vína. „Bylo to jedno z navržených opatření, na kterém jsme se v koalici neshodli. Je zajímavé, že o tom problému před třemi čtyřmi lety nikdo nemluvil. Pevně věřím, že ho nakonec zavedeme,“ říká Stanjura.

Ministr financí se v podcastu také vyjadřuje k možnosti vstupu Česka do eurozóny. Jeho úřad totiž v odborné zprávě, kterou připravuje společně s Českou národní bankou, konstatuje, že Česko bude zřejmě příští rok plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura. Zároveň ale materiál doporučuje vládě, aby nestanovovala datum vstupu do eurozóny ani neusilovala o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II.

„Teď běží připomínky řízení a mně zatím všichni, koho jsem se zeptal, včetně Národní rozpočtové rady a ČNB, říkají vstup do ERM II bez toho, že máme pevně stanovené datum vstupu do eurozóny, nemá smysl. Protože nesete jenom náklady a žádnou výhodu z toho nemáte. Pokud na to ale bude Česká republika připravená, tak si myslím, že to cesta je,“ tvrdí Stanjura.

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Crunch ve videu výše, na YouTubu, Spotify nebo Apple Podcasts. Dozvíte se v něm také:

• Co je Stanjurova vize pro „restartované“ Česko?
• Proč mu dává smysl, aby státní firma kupovala benzinové pumpy?
• Bude ODS v kampani sázet na „bubáka“ Babiše?
• A co vzkazuje podnikatelům, kterým vadí nálož byrokracie a příliš pomalý stát?