V italštině se závist řekne invidia. Jensen Huang, Chris Malachowski a Curtis Priem to slovo neznali a v roce 1993 na něj narazili náhodou – hledali nějaký libozvučný výraz, kde by vedle sebe stála písmena NV, jimiž pracovně titulovali svou firmu. Letos v dubnu jejich společnost, nakonec pojmenovaná Nvidia, oslavila 30. narozeniny. A když jsme u těch románských jazyků, hodí se u ní zmínit latinské rčení nomen omen. Jestli totiž někomu dnes může byznysový svět závidět, je to Nvidia, která v zákrytu pohání boom umělé inteligence.

Když Google na své konferenci I/O pro vývojáře oznamoval počátkem května ambiciózní plány na poli umělé inteligence a velkých jazykových modelů, zmínil v prezentaci součinnost s Nvidii a jejími nejnovějšími, ultra výkonnými a rychlými čipy H100. Stejné to bylo na podobném eventu Microsoftu. „To jsou velmi dobré zprávy pro Nvidii, už nyní nejhodnotnější čipovou firmu světa,“ poznamenal deník The Wall Street Journal.

Pokroky, kterých dosáhli tvůrci ChatGPT nebo Bardu, jsou v první řadě zásluhou práce týmů expertů na neuronové sítě, na strojové učení, na datovou analytiku. Jenže nebyly by možné bez mohutného výpočetního výkonu v obřích datových centrech – a tady vstupuje do hry Nvidia, protože její čipy jsou na tento typ operací ideální a Microsoft či Alphabet u ní utrácejí miliardy dolarů za novou a novou techniku.

Nathan Benaich, tvůrce uznávaného newsletteru a výročního reportu State of AI, napsal, že Nvidia ovládá 88 procent trhu s čipy, které se používají pro tvorbu datacenter, jež pohánějí například velké jazykové modely. „Souhrnná valuace tří top startupů, které se zaměřují na produkci čipů pro AI, je nižší, než jsou roční tržby Nvidie z prodeje čipů do datacenter,“ poznamenal Benaich ve své zprávě za rok 2022 s tím, že datacentra jsou navíc jen jedna z několika byznysových noh, kterým se Nvidia věnuje. Zatímco hodnotu firem SambaNova, Cerebras a Graphcore vyčíslil na 11,9 miliardy dolarů, Nvidia utržila v daném segmentu 13 miliard dolarů.

To, že její čipy A100 a nově také H100 jsou tažné koně impozantního rozvoje umělé inteligence, je vidět i na burze. Akcie firmy letos přidaly 121 procent a aktuálně se obchodují za bezmála 320 dolarů. Celková hodnota firmy už překročila 700 miliard dolarů. Jen pro srovnání – Apple letos posílil o 40 procent, Microsoft o 33 procent, Alphabet o 38 procent…

„Vývoj jde v našem směru,“ radoval se spoluzakladatel a dodnes i šéf firmy Jensen Huang, když v březnu komentoval výsledky společnosti.

Nvidii s kolegy zakládal s vidinou toho, že k výrobě a vývoji čipů je potřeba přistoupit jinak, než bylo počátkem 90. let běžné. Hned na startu se zaměřili na výbavu pro počítačové hry a počítačovou grafiku – tedy disciplíny, které jsou hodně náročné na výkon. „Bylo to něco technicky a vývojářsky mimořádně obtížného, ale zároveň mimořádně perspektivního. Bylo jasné, že tam jsou – a hlavně budou – peníze,“ vzpomínal před časem Huang.

Měl pravdu, jen on sám má podle časopisu Forbes jmění přes 28 miliard dolarů a Nvidia má co do tržní kapitalizace aktuálně násobně větší hodnotu než její mnohem starší američtí konkurenti – cena AMD je 174 miliard dolarů, Intelu 124 miliard a Qualcommu 120 miliard.

A byl to právě Jensen Huang, kdo Nvidii před deseti lety vytknul za jednu z priorit soustředit se na vývoj čipů a na ně navázaného softwaru, které budou vhodné pro rozvoj umělé inteligence. Ostatně jeden z průkopníků moderní umělé inteligence Geoffrey Hinton (který před pár dny opustil Google) připustil, že kdyby nebylo takzvaných GPU čipů od Nvidie, v roce 2012 by s kolegy nepostavili revoluční neuronovou síť AlexNet. Právě tehdy byly tak trochu položeny základy tomu, co dnes nejmarkantněji symbolizuje OpenAI.

Samozřejmě ne všechno, co si Huang usmyslí, se takhle vyplní. Když se v roce 2020 rozhodl, že Nvidia koupí britského výrobce mobilních čipů Arm, narazil na tuhý odpor antimonopolních úřadů a z transakce za 40 miliard dolarů nakonec loni definitivně sešlo.

Obecně ale platí, že tento šedesátiletý Američan tchajwanského původu má technologický a byznysový čich jako málokdo – včas rozpoznal, že PC budou velká věc, když se jiní spíš ušklíbali nad potenciálními možnostmi umělé inteligence, udělal z ní jednu z firemních priorit, aktuálně také hodně sází na elektromobily a staví pro ně přímo polovodičovou platformu. V Intelu by se od něj měli učit…

O tom, jak důležitou roli každopádně Nvidia a Jensen Huang hrají v rozvoji umělé inteligence, nejlépe vypovídá, jak o něm mluví úspěšní a nároční investoři, třeba Bred Gerstner z fondu Altimeter. „Už dlouho ho obdivuju. Stavět inteligentní aplikace nad daty z celého světa, která se stěhují do cloudu, je supercyklus. A Nvidia je toho nástrojem, je křemíkem v samém srdci tohoto supercyklu,“ řekl Gerstner pro stanici CNBC.