Virtuální realita je opět dostupnější. Facebook ukázal výkonnější Oculus Quest 2 a vyvíjí chytré brýle Ray-Ban

Jiří SvobodaJiří Svoboda

oculus-quest2_2

Foto: Oculus

Nový Oculus Quest 2 má nový design i větší výkon

0Zobrazit komentáře

Šest let uplynulo od doby, kdy Mark Zuckerberg koupil za dvě miliardy dolarů společnost Oculus a sliboval si, že z virtuální reality udělá celosvětový fenomén. Ačkoliv dodnes jsou VR headsety v obývácích spíše vzácností, nově představený produkt by mohl Zuckerbergovu vizi posunout blíže k realitě.

Na výroční konferenci Facebook Connect společnost oficiálně představila nový headset Oculus Quest 2, který přináší výrazné zlepšení téměř po všech stránkách oproti svému předchůdci představenému před dvěma roky. Klíčová ale je i příznivá cenovka, která je nižší hned o sto dolarů.

Stejně jako v případě první generace nebudou hráči nutně potřebovat k hraní ve virtuální realitě žádnou konzoli nebo silný počítač. Headset nové generace jim nabídne výrazný upgrade v případě grafiky, kdy celkové rozlišení bude činit necelé 4K, přesněji 1832 na 1920 pixelů na jedno okolo. To je o 50 % více pixelů než u prvního Questu. Místo dvou oddělených displejů je v Questu 2 jedno velké LCD.

oculus-quest2_3

Foto: Oculus

Oculus Quest 2 nabídne inovovaný design a vyšší výkon

Výrazně lepší zážitek umožní zcela nová čipová sada od Qualcommu, Snapdragon XR2, která je speciálně designovaná na fungování ve virtuální a rozšířené realitě. Oproti Snapdragonu 835 z předchozího Questu (i z konkurenčních zařízení) je to zcela zásadní zlepšení, které znamená dvojnásobný výkon v procesoru i grafice. Dále Quest 2 nabídne celkem 6 GB RAM, což je o dva gigabajty více než první generace, a v prodeji budou verze s úložištěm o velikosti 64 GB, nebo 256 GB.

Také z pohledu designu se mohou hráči těšit na zcela nový zážitek. Tvůrci slibují, že Quest 2 je o 10 % lehčí, díky novým elastickým popruhům se lehko nandavá a má tedy být i pohodlnější. Nového vzhledu se dočkaly také ovladače, které mají vylepšenou ergonomiku. Na některé hry ale nebudou vůbec třeba – i Questu 2 totiž má funkci, která umožní ovládání jen za pomocí gest rukou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vhod může přijít také funkce nazvaná Oculus Link, která příští rok vyjde z beta verze. Na novém headsetu sice můžete hrát i bez připojení k počítači, ale propojením s počítačem přes USB-C kabel můžete ještě zásadně zvýšit jeho výkon. I na Questu 2 si pak můžete užít VR hry, které jinak běží jen na výkonných počítačích, například ty, které bylo možné hrát na starším modelu Oculus Rift. Právě tuto řadu nyní Facebook oficiálně ukončil.

Asi největším tahákem na novém headsetu od Facebooku, potažmo Oculuus, ale bude cena. Za 64GB verzi bude činit 299 dolarů (v přímém přepočtu 6 700 korun) a za 256GB verzi 399 dolarů (9 000 korun). Cena začíná tedy o 100 dolarů níže než v případě prvního Questu, který měl úložiště 128 GB.

ondrejvlcek-avast

Přečtěte si takéAvast se za 10 let zvětšil čtyřicetkrát a dál roste. První rok v roli šéfa jsem se rozhodně nenudil, říká Ondřej VlčekAvast se za 10 let zvětšil čtyřicetkrát a dál roste. První rok v roli šéfa jsem se rozhodně nenudil, říká Ondřej Vlček

Ve výsledku je tak Oculus Quest 2 nejen levnější a výkonnější než jeho předchůdce, ale nechává za sebou i současnou konkurenci, tedy alespoň podle papírových parametrů. Cenově se tak dostává na úroveň třeba běžných a široce populárních herních konzolí.

„Lidé už utratili 150 milionů dolarů v ekosystému Oculusu Quest. Roste a doufáme, že s nízkou cenou Questu 2 bude moci virtuální realitu zažít ještě více lidí,“ řekl při představení Mark Zuckerberg.

oculus-quest2

Foto: Oculus

Oculus Quest 2 je dostupnější, a tak by měl VR ještě více rozšířit

Oculus Quest 2 lze už nyní předobjednat a do prodeje míří za necelý měsíc, 13. října. Dostupné budou také doplňky, jako ještě pohodlnější pásky na uchycení, ochranné pouzdro nebo těsnící vložky.

Fitness s virtuální realitou

Šéf Facebooku během své řeči akcentoval i softwarová vylepšení, jako je například sociální aspekt, s nímž podle něj může Quest 2 pomoci. Sám prý během koronavirové krize použil nové funkce sloužící k virtuálním konferencím, které přenáší nejen obličeje, ale rovnou celé avatary jednotlivých účastníků. Zuckerberg tvrdí, že zlepšení interakcí je patrné hned na první pohled.

Oculus jde naproti i milovníkům pohybu. Například ti, kteří cvičili díky české hře Beat Saber (již Facebook minulý rok koupil), budou moci svůj postup sledovat blíže v nové aplikaci nazvané Oculus Move. Nastavovat pohybové cíle půjde napříč jednotlivými hrami.

Zároveň je ale důležité zmínit, že i kvůli těmto aspektům nově Oculus svůj nový headset natvrdo provazuje s účtem na Facebooku. To znamená, že pokud nebudete mít účet na Facebooku, se kterým se v Questu 2 přihlásíte, nebudete moci tento VR headset využívat.

Nové chytré brýle značky Ray-Ban

Mark Zuckerberg během konference Facebook Connect sdílel i další pokroky v jiných projektech, které se točí například kolem brýlí s chytrými technologiemi a rozšířenou realitou. V budoucnu by tak lidé mohli nosit relativně běžně vypadající brýle, které v sobě ovšem ponesou technologie umožňující jim vidět v reálném světě digitální aspekty.

Facebook na takových brýlích s rozšířenou realitou pracuje v rámci tzv. Projectu Aria a nyní by měl začít s jejich testováním v reálném světě. Bližší podrobnosti kromě fotografie s prototypem ale zatím známy nejsou.

Vedle toho však firma oznámila, že ve spolupráci s italskou Luxotticu chystá také chytré brýle značky Ray-Ban, jež spadají právě pod italskou společnost. Tam nicméně zatím není znám ani vzhled, ani přesné funkce, ale dorazit by tento chytrý doplněk (bez rozšířené reality) měl již v příštím roce.

facebook-aria-ar-glasses

Foto: Facebook

Facebook pracuje na brýlích s rozšířenou realitou v rámci Projectu Aria

Budoucnost datacenter leží pod vodou. Microsoft zjistil, že servery v podvodní kapsli mohou být spolehlivější než na souši

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

microsoft-project-natick-1

Foto: Microsoft

Microsoft s datovými centry pod vodou experimentuje už od roku 2015

0Zobrazit komentáře

Podle odhadů letos proteče internetem necelých 230 tisíc petabytů dat měsíčně, což je více než dvakrát tolik jako před čtyřmi roky. Spolu s natolik rychlým růstem internetového provozu patří mezi zásadní otázky dneška jak a kde většinu z těchto informací přechovávat. Microsoft si myslí, že by to mohlo být třeba na dně moře. 

Na začátku léta firma po dvou letech vytáhla z vody poblíž skotských Orknejských ostrovů ocelovou kapsli o velikosti standardního lodního přepravního kontejneru. Uvnitř se skrývalo datové centrum, které by mohlo rozhodnout o budoucnosti cloudových úložišť. Po několika měsících zkoumání výsledků zvláštního experimentu Microsoft hlásí, že by se opravdu mohlo jednat nejen o proveditelné, ale velmi efektivní řešení.

Datová centra se dnes stávají tak trochu moderními obdobami pyramid. Monumentální budovy se pravděpodobně stanou dominantou takřka jakékoliv krajiny a nabývají až mýtického statusu monolitů, které neposkytují ubytování a nic neprodukují – jen tiše hučí na okraji a zároveň v centru vyspělé společnosti. Pochopitelně je tak čím dál důležitější myslet na jejich environmentální i estetickou stopu.

microsoft-project-natick-5

Foto: Microsoft

Hlavní lidé stojící za projektem: Mike Shepperd, Sam Ogden, Spencer Fowers, Eric Peterson a Ben Cutler

Cloudové úložiště, ať už ve formě OneDrive pro spotřebitele nebo Azure pro firmy, je dnes jednou z hlavních částí byznysu Microsoftu. Jelikož používání jen pevných disků nebo magnetických pásek v pevninských datových centrech může do budoucna začít narážet na limity, gigant z Redmondu se rozhodl zkusit i alternativu. První nápad téměř před více než pěti lety přišel náhodou od zaměstnance, který měl z armády zkušenosti s ponorkami.

Nyní společnost dokončila druhou fázi experimentu s názvem Project Natick, která testovala relativně dlouhodobé a rozsáhlé nasazení podmořského datového centra. Velkou otázkou samozřejmě bylo, jak si systém umístěný více než 35 metrů pod hladinu povede bez možnosti pravidelných nebo rychlých zásahů. Například v případě, když některá část selže.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ukázalo se, že až překvapivě dobře. Výzkumný tým zatím neví přesně proč, ale servery v neprodyšně uzavřených kapslích pod vodou byly až osmkrát spolehlivější než ty na souši. Podstatným faktorem byla nižší korozivnost způsobená minimalizací kyslíku a paradoxně i vlhkostí v okolí hardwaru. Jedním z dalších cílů výzkumu bude lepší spolehlivost zevrubně analyzovat a ideálně pak vyvinout nová řešení pro suchozemská zařízení.

Nižší poruchovost ovšem byla jen počátkem mnohem delšího výčtu pozitiv ve srovnání se standardním řešením. Podmořské datové centrum dále vyžadovalo méně energie, instalace byla mnohem jednodušší než stavění zvláštní budovy, ekologický dopad byl výrazně nižší a podobně. Dost možná tak Microsoft objevil způsob, jak rychle a efektivně rozšiřovat své cloudové služby do budoucna.

Neutrální vliv na přírodu, pozitivní vliv na datacentra

Project Natick se naplno rozjel v roce 2015, kdy proběhl první praktický test. Hluboko pod hladinu Tichého oceánu putovala malá tlaková nádrž s několika servery. Ačkoliv se rychle stala součástí místního společenského života krabů a chobotnic, po třech měsících se zvířata musela s novým přírůstkem rozloučit. Microsoft ale zjistil, že něco podobného by mohlo fungovat možná i dlouhodoběji a ve větším měřítku.

microsoft-project-natick-4

Foto: Microsoft

Do kapsle o velikosti standardního přepravního kontejneru se vejde 864 serverů

Narušení podmořského ekosystému je přinejmenším stejně velká věc jako zásah do pevninského ekosystému. Podle závěrů firmy ale její kapsle s datacentrem neměla žádný negativní dopad. Hluk byl menší, než jaký vydávali korýši ze sousedství, a zvýšení teploty okolní vody bylo takřka zanedbatelné.

Ben Cutler z Microsoftu pro TechCrunch řekl: „Zjistili jsme, že nás okolní příroda dobře přijala a rychle nás kolonizovali krabi, chobotnice a další mořští živočichové.“

sundar-pichai2

Přečtěte si takéBezemisně od rána do večera. Google plánuje do roku 2030 využívat pouze energii z obnovitelných zdrojůBezemisně od rána do večera. Google plánuje do roku 2030 využívat pouze energii z obnovitelných zdrojů

Pro Project Natick ale není důležitý jen minimální dopad na mořský ekosystém. Stejně podstatný je naopak co největší dopad na fungování serverů pod vodou. Také zde se rychle objevily jasné výhody oproti suchozemským datovým centrům – výrazně se snížily ekonomické i energetické náklady na chlazení a přibyla možnost lépe využít obnovitelné zdroje elektřiny.

Spíše než vodní to přitom mohou být větrné elektrárny, umístěné daleko mimo lidská i zvířecí obydlí. Zásadním faktorem při ponořování datových center pod vodu je nakonec také místo, kde se tak děje. Microsoft se totiž pro maximalizaci efektivity přenosů dat snaží své servery umisťovat co nejblíže jejich uživatelům. Podle jeho vlastní statistiky přitom až polovina z nich bydlí pár set kilometrů od pobřeží.

Samozřejmě je možné v okruhu několika stovek kilometrů postavit klasickou budovu. To ovšem vyžaduje složitý proces plánování, schvalování a samotné stavby. Ponoření už předem navržené kapsle pod vodu je ve srovnání s tím mnohem rychlejší, levnější a zároveň ekologičtější.

Microsoft na počátku letošního roku představil ambiciózní plán dosáhnout do roku 2030 uhlíkové neutrality. V srpnu k tomu pak připojil záměr ve stejném časovém horizontu přestat produkovat nový odpad. Project Natick by se mohl stát důležitým faktorem pro oba cíle, jelikož prodlužuje život serverů a snižuje environmentální zátěž jejich instalace i provozu. To vše při rostoucí propojenosti světa.