Voyo už má 950 tisíc předplatitelů. S nastavením programu pomůže umělá inteligence, říká digi šéfka Novy

Lucie Oravčíková má na starosti digitální aktivity komerční televizní jedničky v Česku a na Slovensku. Dohlíží tak na růst streamingové platformy Voyo.

Luboš KrečLuboš Kreč

lucie-hp

Foto: TV Nova

Lucie Oravčíková, digitální ředitelka TV Nova

0Zobrazit komentáře

Ta otázka leží na stole: Padne milion ještě letos? „Jelikož nám zbývá do konce roku jen měsíc, už se to nestihne, ačkoli jsme opravdu blízko. Ale příští rok to dáme,“ vysvětluje Lucie Oravčíková, která je digitální ředitelkou skupiny Nova v Česku a na Slovensku. Řeč je o streamingové platformě Voyo, které se v posledních třech letech mimořádně daří, takže už je dvojkou na česko-slovenském trhu za Netflixem a v růstu předplatitelské základny je výrazně nad plánem. Počet předplatitelů v Česku a na Slovensku podle dat, které dnes zveřejnil šéf Novy Daniel Grunt, dosáhl 950 tisíc. Takže je jasné, že cíl mít jich na začátku roku 2026 milion, se podaří zdolat mnohem dřív. A právě Lucie Oravčíková na tom má zásluhu.

„Jsem hodně byznysový člověk. Určitě nejsem žádný typický televizák nebo někdo, kdo by rozuměl vývoji nebo výrobě obsahu,“ směje se absolventka pražské Vysoké školy ekonomické, která kromě osmi let na Nově, respektive u její matky CME, strávila dekádu i v poradenských kancelářích Deloitte a KPMG. „Jenže tohle kreativní prostředí je zkrátka návykové,“ dodává.

Na Nově působila už mezi lety 2010 a 2013, znovu se na ni vrátila v roce 2018 a pak se stala blízkou spolupracovnicí Daniela Grunta. Ten je architektem digitální transformace televize a také znovuzrození Voya. Když loni v lednu povýšil na post CEO, Oravčíková postoupila na místo digitální ředitelky a ze své pozice spolu s Gruntem právě na další růst Voya dohlíží.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Technologicky se chceme blížit velkým hráčům, jako je Netflix nebo Disney,“ říká sebevědomě Oravčíková, ale vzápětí sebekriticky uzná, že úplně ve všem se to zatím nedaří: „Třeba doporučovací systém, který má Netflix svůj a vyvíjí si ho dlouhodobě, je něco, co jim můžeme závidět.“ I ona se svým týmem proto nyní vymýšlejí, jak doporučování v aplikaci Voyo vylepšit. Nyní sází na služby na zdejší mediální scéně populárního, původem slovenského analytického startupu Exponea.

Důvod, proč Oravčíková hovoří o tom, že musí začít jinak a lépe pracovat se zákaznickou zkušeností a proč budují i úplně nový klientský systém, je blížící se zásadní změna. Dosud mělo Voyo v Česku jen jeden tarif předplatného, takže se „stačilo“ soustředit na spokojenost klientů a maximální rozkoukanost pořadů. Jenže v blízké době – kdy přesně to bude, ovšem Oravčíková ani Grunt nechtějí prozradit – bude na Voyo takzvaných tierů, tedy předplatitelských plánů, víc.

„Není otázka zda, ale kdy něco takového bude i v Česku, víc ale říct nemůžu,“ říká k modelu Voyo Maximum, který skupina CME pilotně spustila na Slovensku a už tam do něj získala desítky tisíc předplatitelů. Liší se v tom, že kromě klasického obsahu nabízí i výrazné množství sportu a přímých přenosů. „Jakmile máte víc tierů, musíte s klienty umět pracovat mnohem sofistikovaněji. To, co jim doporučujete ke sledování, jak to děláte a jak se vám daří je překlápět do vyšších plánů, má zásadní byznysový dopad,“ doplňuje Oravčíková.

lucie

Foto: TV Nova

Manažerka televize Nova Lucie Oravčíková

Nejde přitom jen o dražší Voyo Maximum, ale také o levnější Voyo s reklamou. To je totiž také něco, co v horizontu nejbližších let velmi pravděpodobně přijde. Už na konci léta o tom v rozhovoru pro CzechCrunch mluvil přímo šéf Novy Daniel Grunt: „Voyo s reklamou zavedeme, jen to nebude letos a nejspíš ani příští rok. Pravděpodobně k tomu dojde v roce 2026.“

Voyo vzniklo už v roce 2012. Dlouho to byla digitální Popelka uvnitř české televizní jedničky, které nikdo nevěnoval moc pozornost. Když ale mediální skupinu CME, která Novu vlastní, získala v roce 2020 finanční skupina PPF, zavelela, tehdy ještě vedená Petrem Kellnerem, k online ofenzivě. A Voyo se použilo jako beranidlo proti Netflixu a spol. – což nakonec díky propojení s „klasickou“ Novou a díky sázce na původní obsah zafungovalo.

Podle výzkumné agentury NMS Market Research si v Česku nějakou formu digitálního videoobsahu předplácí až 76 procent domácností. Ze streamingových služeb jasně vede Netflix s 68 procenty, Voyo je se 44 procenty druhé. Třetí jsou s velkým odstupem Disney+ a Prima+, upozornil odborný portál Mediář.

kania2

Přečtěte si takéPrvní sezonu Ondřeje Kanii v Liberci zmapuje seriál na VoyoPo vzoru Netflixu. První sezonu Ondřeje Kanii ve fotbalovém Liberci zmapuje seriál na Voyo

Zároveň ale Voyo není jedinou digitální starostí Lucie Oravčíkové. Buduje také úplně nový tým zaměřený na umělou inteligenci. Takže na pracovních portálech lze najít inzeráty s hlavičkou Novy, které poptávají pozice jako business AI analyst nebo data scientist for movies. „Nesouvisí to ale s výrobou obsahu,“ zdůrazňuje digitální šéfka Novy.

O co tedy jde? V podstatě na Barrandově, kde v areálu historických filmových ateliérů skupina sídlí, vzniká AI tým, který bude mít v první fázi za úkol analyzovat všemožná data o tom, jak a co diváci u obrazovek (těch klasických i digitálních) konzumují a na základě toho se bude vymýšlet, jak třeba pomoci optimalizovat programové schéma.

„Na Voyo se nám podařilo hodně omladit naše diváky, nejsilnější je skupina 18 až 35 let,“ říká Oravčíková a dodává, že čím dál důležitější bude provázanost i s klasickou Novou, která má naopak starší publikum, protože prodává inzerci na věkovou skupinu 15 až 54 let.

A čím je budou chtít v roce 2025 zlákat? Tam moc překvapení není, protože to, co byl fenomén posledních let, bude základem obsahové nabídky i příští rok: „Perfektně fungují reality show, dále true crime a také moderně pojaté docu series.“ Co si pod tím představit? Pokračování Love Islandu a Survivoru, kriminální série Studna, pojednávající o rodinné tragédii z roku 1968, či Král Šumavy: Agent chodec nebo dokument o medvědech na Slovensku Lebo medveď.

Tým z Brna řeší bolehlav AI firem s čipy. Na jejich potenciál si vsadili i lidé z Dellu či Intelu

Univerzitní spin-off Dynanic již spolupracuje s nadnárodními giganty. A uzavřel také svou první investici na rozvoj programovatelných čipů.

Peter BrejčákPeter Brejčák

zakladatele-brnologic-c-2-zleva-ing-pavol-korcek-ph-d-ing-lukas-kekely-ph-d-cto-a-doc-ing-jan-korenek-ph-d-cso

Foto: Dynanic

Zakladatelé BrnoLogic Pavol Korček, Lukáš Kekely a Jan Kořenek

0Zobrazit komentáře

Na půdě brněnského Vysokého učení technického vzniká unikátní technologie s potenciálem hrát důležitou roli v jednom z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví. Startup Dynanic se konkrétně zaměřuje na oblast takzvaných programovatelných čipů (FPGA), které jsou zásadní zejména v souvislosti s příchodem umělé inteligence, virtuální reality a dalších vysokorychlostních technologií. Tradiční čipy, které jsou naprogramované již z výroby, totiž práci v takto rychle měnícím se prostředí a v datových centrech nezvládají. Naopak FPGA umožňují firmám měnit funkci čipů i po výrobě a přizpůsobovat je aktuálním potřebám.

Za novou technologií stojí tým výzkumníků s dvacetiletými zkušenostmi z VUT v čele s Pavlem Korčekem. Vyvinul prostředí, kde si mohou firmy samy navolit parametry pro daný čipset. Tyto čipy se přitom jinak velmi obtížně programují. „Málokdo to umí, nejde totiž o běžný vývoj softwaru s jeho standardními paradigmaty. My jsme tuto schopnost získali během dvou minulých dekád, kdy jsme na VUT a v rámci sdružení Cesnet pracovali na unikátním výzkumu právě na toto téma,“ komentuje Korček.

„Na základě našich zkušeností jsme koncem roku 2021 s majetkovou účastí VUT založili společnost BrnoLogic s vizí, podle které by klient mohl čipy FPGA využívat, aniž by na to musel mít vlastní, specializované odborníky,“ pokračuje Korček. Tuto vizi se pak podařilo naplnit spin-off startupu Dynanic, který má řešení licencované a aktuálně již spolupracuje se všemi největšími výrobci čipů FPGA jako Intel a AMD.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě nich technologii využívají i nadnárodní firmy včetně Kakao Corp a Kaloom Networks či také jedno z největších datových center v Česku. V praxi jej používají především pro akceleraci aplikací v datových centrech. Právě programovatelné čipy totiž dokážou zásadně zvýšit efektivitu serverů, a tedy celého datového provozu.

Aby se tým Dynanicu mohl dále rozšířit, rozhodl se i pro pomoc od externích investorů. Již před časem získal přibližně deset milionů korun z veřejných zdrojů, teď šlo o dalších 550 tisíc eur (bezmála 14 milionů korun) od soukromníků. Konkrétně jde o český tzv. deep tech fond Tensor Ventures i andělské investory Přemka Staroveského, Belgičana Rogera Bensona a Wernera Schaefera z USA.

„Investují s námi lidé, kteří dříve pracovali v Dellu, AMD, Intelu či Hewlett Packard Enterprise. To je velmi slibná vizitka pro Dynanic,“ komentuje Petr Ulvr z Tensor Ventures. „Dynanic má našlápnuto oslovit světové ikony čipového průmyslu, protože potřeba programovatelných čipů je a bude čím dál naléhavější,“ doplňuje jeho kolega Roman Smola.

Na co chce startup peníze využít? „Proces našeho vstupu mezi těžké váhy světového čipového průmyslu chceme zásadně urychlit, přičemž míříme na tzv. hyperscaler firmy, jako jsou Google, Microsoft, Meta, Amazon či IBM,“ popisuje Korček. Cílem ale prý není Dynanic rychle prodat nějaké nadnárodní firmě a stát se její divizí. „Chceme postupně vybudovat hrdou českou dodavatelskou firmu pro největší světové giganty, která přinese zásadní technologii.“

Vše o startupových investicích