Vybrali jsme technologickou zatáčku. Naše budoucnost je cloud, říká šéf Českých Radiokomunikací

Televizní a rozhlasové vysílání prošlo za 10 let nejedním technologickým zemětřesením. České Radiokomunikace známé pod značkou CRA díky tomu našly recept na změny.

cro

Foto: CRA

Miloš Mastník, CEO Českých Radiokomunikací

Když v roce 1994 zakládal Jeff Bezos tržiště s knihami, které se rychle rozrostlo na Amazon, asi si neuměl představit, že v roce 2023 více než tři čtvrtiny zisku nadnárodního kolosu nebudou generovat tržby z provozu marketplacu. Jeho firma dnes vydělává na něčem zcela nesouvisejícím s e-commerce a online prodejem zboží – na provozu moderních datových center a poskytování cloudových služeb.

Podobně dramatickým vývojem si v posledních letech prošla společnost České Radiokomunikace (CRA), jeden z nejznámějších provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání v Česku. „Ještě před deseti lety naše tržby ze 70 procent tvořilo šíření klasického televizního a rozhlasového signálu. Dnes převažuje segment ICT služeb, ale ne proto, že by segment vysílacích služeb oslaboval, rosteme v něm dál. Jen jsme včas vybrali technologickou zatáčku a dnes naše příjmy plynou z poskytování připojení k internetu, firemních virtuálních sítí a cloudových služeb. Tato druhá noha navíc dál roste dvouciferným tempem,“ vysvětluje Miloš Mastník, CEO společnosti CRA.

CRA na konci minulého roku za více než miliardu korun koupila společnost Cloud4com, specialistu v oblasti cloudu. „Touto transakcí jsme se zařadili mezi největší české poskytovatele cloudových služeb,“ doplňuje Mastník. České Radiokomunikace vykazují roční tržby 2,5 miliardy korun.

V dobách, kdy televizní a rádiové vysílání probíhalo na analogových prostorově náročných technologiích, České Radiokomunikace provozovaly síť více než 660 vysílacích míst. Dnes jim pro služby digitálního vysílání stačí k pokrytí celého území v požadované kvalitě jen 26 hlavních vysílačů a 40 menších, tzv. dokrývačů. Polovina domácností nadále přijímá pozemní digitální vysílání, ale přibývá těch, které ho kombinují s vysíláním skrze připojení k internetu.

„Většinu bývalých vysílačů jsme již před lety pronajali mobilním operátorům, protože je jednoduše nepotřebujeme. A dál vysíláme s 99,99procentní dostupností,“ popisuje Mastník. Objekty samotných vysílačů a budov v jejich okolí nezabezpečují pouze vysílání. Nacházejí se v nich datová centra se zabezpečeným přívodem energií a vysokou úrovní zabezpečení. CRA je tak také jedním z dominantních technologických hráčů. „Přes náš uzel pod žižkovskou věží ve špičce teče až 40 procent českého internetu,“ ilustruje tuto skutečnost Mastník.

petr-mozis-cra

Přečtěte si takéJeden špatný klik a krach. CRA pomáhají startupům proti hackerůmJeden špatný klik může vést ke krachu. České Radiokomunikace pomáhají startupům s obranou proti hackerům

Extrémně vysoká dostupnost služby je přitom nejen výhodou, ale částečně i zátěží, kterou si společnost s šedesátiletou historií až do nedávné doby nesla. Cokoli firma budovala, stavěla totiž tak, aby dosáhla téměř stoprocentní mety. Problém s tímto přístupem vykrystalizoval při implementaci nového podnikového softwaru SAP, který zjednodušil tvorbu nových služeb, ať už těch firemních cloudových, nebo v rámci internetu věcí (IoT), kdy si skrze internet předávají data různé senzory, spotřebiče a jiná menší zařízení.

„V některých internetových službách jsou běžná SLA s dostupností jen 95 procent. Bylo pro nás náročné začít přemýšlet o vývoji tak, že nemusíme nákladně řešit všechno do poslední eventuality a budovat zcela neprůstřelná řešení,“ zmiňuje Mastník, co se jako firma museli u návrhu nových projektů naučit vnímat.

Každá desetinka směrem k dokonalosti je dražší a dražší, jak potvrzuje Hana Součková, generální ředitelka SAP Česká republika. „Je potřeba si zhodnotit, jestli jsou finanční náklady a potřeba zdrojů nutných na téměř 100procentní dostupnost adekvátní. Změna přemýšlení jde ale ještě hlouběji do firmy, spousta našich klientů se musí učit fungovat v době, kdy se firemní IT nestaví jako projekt, který se navrhne, vyvine a potom léta udržuje. Na pořadu dne je změna a technologie, které se mění pod rukama. Jednoduše nikdy není hotovo,“ popisuje nový normál Součková.

hana-souckova-sap_foto-petr-jezek

Foto: Petr Ježek, SAP ČR

Hana Součková, generální ředitelka společnosti SAP ČR

60 let zkušeností se změnami

Jednou ze zásadních inovací IT byl pro CRA letos dokončený přechod na nový systém SAP S/4HANA od největšího evropského dodavatele podnikového softwaru. Rozhodli se, že náročný proces využijí ke generálnímu úklidu. „Nechtěli jsme upgradovat na nový systém a přenést si do něj veškerou historickou zátěž, abychom dál dělali věci tak jako dřív. Rozhodli jsme se jít cestou optimalizace a standardizace, takže ohýbání a úpravy jsme si dovolili jen tam, kde byly nezbytně nutné pro naše fungování,“ vysvětluje Mastník.

Při inovačních projektech často v CRA dochází ke střetu dvou kultur – jednou jsou zaměstnanci, kteří jsou v Českých Radiokomunikacích v některých případech i desítky let, tou druhou jsou nové týmy fungující agilně, které inovace zavádí startupovým stylem. Náročný projekt a jeho předpokládané přínosy proto intenzivně komunikovali napříč týmy s velkým předstihem, aby celá firma postupovala stejný směrem.

Vznikla dokonce celofiremní soutěž o nejmenší počet změnových požadavků, kterým se v IT kruzích přezdívá zetka. „Intenzivní snaha o minimalizaci zetek byla jen jedním z faktorů pro bezproblémovou implementaci nového systému. Vedení CRA k tomu zvládlo také velice detailně nalajnovat hřiště, na kterém bude inovace probíhat. Vybrali jsme kritické oblasti, kde SAP nabízel nejrychlejší přínosy, a přesně si řekli, které původní systémy je nutné dál udržovat v nezměněné podobě a proč,“ chválí celý průběh Součková.

CRA jsou ve změnovém managementu skutečně ostřílení.

Zetko je dle jejích slov krokem, kterým si firma komplikuje i všechny budoucí změny, protože každý další update s sebou nese komplexní síť návazností, kterou není jednoduché rozplést. „Bylo vidět, že lidé v CRA jsou ve změnovém managementu skutečně ostřílení. Dali si práci, aby s námi navštívili velké SAP konference, čerpali zkušenosti od jiných a pochopili, co mají od systému chtít,“ říká Součková, která o světě, kde je adaptace na změny nutnou podmínkou k přežití, mluvila na zářijové konferenci SAP NOW Prague.

SAP je jedním z nejrozšířenějších podnikových systémů a s pomocí vlastních benchmarků umí ve firmách z podobných odvětví hodnotit efektivitu procesů, typicky účetních nebo personálních. Ve druhém případě zvládne predikovat například odchody zaměstnanců a včas na ně upozorňovat. „Personální oddělení už nemůže být jen tím, kdo chodí za vedením a reportuje, kolik lidí kvůli nespokojenosti odešlo. Role moderního HR je být partnerem, který nutnost změn dokáže komunikovat dovnitř do týmů a udržuje morálku k podnikání odvážných rozhodnutí,“ doplňuje Součková.

Po nasazení CRA zatím vnímá přímější dopady. „Klientům zvládáme služby doručovat rychleji a díky narovnaným procesů brzy i nákladově efektivněji. Další kapitolou přínosů je datová čistota, kdy se nám se SAP S/4HANA otevírají nové možnosti automatizace pracného zadávání obchodních dat nebo vytváření reportů pro jednotlivé úrovně rozhodování,“ pochvaluje si Mastník. CRA od roku 2021 vlastní britská firma Cordiant Digital Infrastructure Limited kótovaná na londýnské burze, takže moderní podnikový software od SAPu pomáhá auditované firmě i k transparentním vztahům s akcionáři.

Oblastí, kde CRA aktuálně intenzivně inovuje, je nasazování umělé inteligence (AI) i do interního fungování – má tomu pomoci nová pozice produktového manažera pro AI. Cílem této iniciativy je oslovit technologické startupy a zajistit, že jim datová centra CRA dokáží nabídnout cloudové služby vhodné pro nasazení generativní umělé inteligence nebo provoz gamingových aplikací vyžadujících značný výpočetní výkon.

Další přelomovou výzvou v dohledné době bude pro CRA modernizace rozhlasového vysílání, kdy lze skrze technologie DAB a DAB+ vysílat několik celoplošných stanic na stejné frekvenci. A potom také novinka umožněná rozvojem 5G sítí. „Letos jsme ukázali novou metodu doručování lineárního vysílání do mobilních zařízení mimo sítě mobilních operátorů. Díky ní bude možné sledovat například přímý přenos fotbalového utkání bez využití klasických mobilních dat,“ představuje Mastník nejbližší plány.

CC Native

Partnerem článku je SAP Česká republika

AI tým Aricomy posílá studenty rovnou do praxe. Analyzují vozovky nebo zlevňují výrobu kosmetických tužek

Česká technologická firma Aricoma investuje do inovací s využitím umělé inteligence, do klientských projektů nasazuje mladé talenty z univerzit.

Marta PlecitáMarta Plecitá

aricoma

Foto: Aricoma / CzechCrunch

Hynek Cihlář, vedoucí vývojových týmů Aricomy

Každá vozovka, po které denně jezdí auta, se opotřebovává. Vznikají v ní trhliny a postupně se mění na viditelná poškození. Právě tady se dá najít jedna z tisíců příležitostí, jak v praxi využít umělou inteligenci. V české technologické firmě Aricoma s její pomocí vyvinuli nástroj, který detekuje mikroskopická poškození povrchu a poskytuje přesné údaje pro plánování úprav a údržby.

Týmy aplikující možnosti AI do praxe tu staví už několik let a poslední dva roky v nich využívají intenzivní spolupráci se studenty technických univerzit. „Zapojením AI jsme významně zkrátili dobu zpracování dat řádově o desítky procent a hlavně to v praxi umožňuje dlouhodobě šetřit náklady na údržbu. Zároveň tím využíváme obrovský potenciál, který v tomto oboru mají mladí lidé,“ vysvětluje Hynek Cihlář, vedoucí vývojových týmů Aricomy.

„Umělá inteligence nám umožňuje stavět pro klienty projekty, které ještě nedávno nebyly myslitelné, a nových konceptů na kterých pracujeme, máme desítky. Jejich realizace stojí a padá se špičkovými lidmi, proto je nám jasné, že o ty nejlepší se potřebujeme intenzivně zajímat už mezi mladými,“ říká Cihlář.

Nápad zapojit do vývojových týmů nadějné talenty už při studiu přišel před několika lety. „Do AI týmu máme poměrně tvrdý výběr. Hledáme lidi ochotné přijmout fakt, že je potřeba se každý den učit, a to dost rychle. Velmi často navíc potřebujeme spíše matematiky než klasické ‚ajťáky‘“, vysvětluje Cihlář, jak se v Aricomě postupně krystalizovala cesta ke spolupráci s univerzitami.

aricoma

Přečtěte si takéV Aricomě vznikají projekty, bez kterých by dnešní život nefungovalPodívejte se do Aricomy, kde vznikají projekty, bez kterých by dnešní život nefungoval

Začali od VUT v Brně, se kterou je Cihlář profesně propojený. „Konkurence je tu poměrně vysoká a o mladé lidi má zájem řada firem, proto jsme postupně postavili takový model spolupráce, který funguje jako symbióza a je dlouhodobě atraktivní pro školu i její studenty,“ vypráví. Díky vazbám na Fakultě strojního inženýrství Ústavu matematiky začali nejprve organizovat odborné hackatony, časem VUT Letní školu a nakonec přišli s přednáškami o využití AI a matematiky v praxi.

Podle Hynka Cihláře je to funkční a zatím nejlepší cesta, jak do Aricomy přitáhnout mladé lidi se zájmem o matematiku a zároveň umělou inteligenci. „Dříve jich bylo jako šafránu, dnes, s nástupem AI, se promítlo téma i do výuky na VŠ a my máme zájem o ty nejlepší,“ dodává. Podobnou spolupráci navazují například i na pražské ČVUT.

Umělá inteligence nám umožňuje stavět pro klienty projekty, které ještě nedávno nebyly myslitelné.

Mladé talenty podle Cihláře nejvíc motivuje nasazení ve vývoji projektů přímo pro firemní praxi. „Někdo třeba nechce být matematik, který se věnuje matematice v rámci základního výzkumu, na projektech v rámci univerzity nebo Akademie věd, ale více ho láká praktické použití matematiky v projektech v průmyslu. Nutno podotknout, že výběr vždy pečlivě domlouváme s vedením matematických ústavů nebo kateder na VŠ. S umělou inteligencí se tak otevírají desítky příležitostí, jak matematické modely využít ve firmách,“ říká.

Dalším příkladem takové spolupráce je projekt zlevnění výroby kosmetických tužek pro firmu Schwan Cosmetics. Tady AI tým Aricomy nasadil pokročilé řešení strojového učení, které monitoruje výrobní proces kosmetických tužek a predikuje odchylky od plánu. Systém detekuje potenciální problémy, které běžně při výrobě nastávají, třeba časové prostoje nebo místa se zvýšenou produkcí zmetků. A rovnou nabízí doporučení, jak je řešit. Díky tomu se zrychlil průchod výrobou, snížily se náklady na jednotlivé zakázky a celkově se zvýšila efektivita. „Právě toto může být pro určitý typ mladých matematiků atraktivnější než třeba čistě akademická kariéra,“ dodává Hynek Cihlář.

Praktického pohledu na realitu se v Aricomě drží už při organizaci týmů. „Jdeme na to pragmaticky. Netvoříme teoretické modely pro potenciální využití, ale konkrétní AI tým budujeme vždy na míru konkrétnímu klientskému projektu,“ říká Cihlář s tím, že každé typové řešení, pokud se v praxi uchytí, bude v brzké budoucnosti potřebovat další schopné lidi. Ti by bez otevření dveří studentům do praxe nebyli připraveni.

Cihlář očekává, že s rozvojem AI poroste nárok na odbornost v oblasti matematiky a o odborníky s touto specializací bude čím dál větší zájem. Mladí lidé podle něj chtějí mít co nejlepší schopnost účelně používat prvky AI v reálných projektech. Zároveň touží být u inovací v oblasti umělé inteligence, jako je například využití kvantových výpočtů a algoritmů právě v rozvoji schopností dnes zažitých technik v oblasti AI.

„Víme, že na trhu je spousta schopných lidí s otevřenou hlavou. Přicházejí k nám pracovat zkušení odborníci, ale ty nové si pořád chceme vychovávat již od vysokých škol. Vyplácí se to jim i nám,“ uzavírá Cihlář.

CC Native

Partnerem článku je Aricoma