„Já jsem sice Borovička, ale náš fond se jmenuje Borovicka Capital. Bez háčku,“ upozorňuje Jakub Borovička, když do redakce přichází na rozhovor. Nově je spolu se svým otcem a bratrem startupovým investorem. Jejich rodinný „klan“, který vznikl teprve předloni, už má ve svém portfoliu osm startupů, například Wewell, Outfindo nebo Edmund AI. A je hladový po dalších.

Osmadvacetiletý Jakub Borovička, jenž dřív působil v marketingu, přišel k venture kapitálu jako slepý k houslím. Jeho otec Martin, zkušený byznysmen, který v minulosti postavil na nohy pardubické Paramo nebo Synthesii, mu sice od dětství radil, jak se finančně zabezpečit a kde vidí zajímavé investiční příležitosti. Borovička mladší se však dříve zaměřoval hlavně na obchodování s akciemi.

O změně začal uvažovat až poté, co si přečetl článek o svém kamarádovi a právě jeho startupu. Napadlo ho, že by mohl do projektu investovat. „Kámoš se mě tehdy zeptal na ticket size, tedy investovanou částku. A já nechápal, jakou jízdenku po mně chce,“ říká s nadsázkou.

Postupně ale pronikl do tajů startupového světa – a na pomoc si přibral i tátu s bráchou. Jejich vzájemné vztahy popisuje jako harmonické, téměř bezproblémové. „Fungujeme jako parťáci. Menší spory řešíme spíš humorem, navzájem se rozesmějeme. A s bráchou se už dávno nepereme,“ líčí v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jak to u vás doma vypadalo v dětství? Měl jste i vzhledem k aktivitám vašeho otce blízko k byznysu?
Svým způsobem ano, ale netlačil nás do toho. Radil nám například, jak se finančně zabezpečit a kde vidí dobré investiční příležitosti. A povídal nám o tom, jak dobře zhodnotit úspory. Někdy v pubertě jsem se proto o investování začal zajímat i sám.

Pamatujete si svou první investici?
S investicemi do akcií jsem začal v osmnácti. Nejdřív jsem na demo účtu testoval, jak to funguje, a pak začal s reálnými penězi. První investice byla do značky Under Armour, ale jen na základě pocitu, že jsou cool a budou velcí. Jsem rád, že první nezdary jsem si zažil s pár tisícovkami. Postupně jsem se zlepšoval a vzdělával, četl jsem například knihy od Warrena Buffetta nebo Benjamina Grahama.

Obchodujete s akciemi dodnes?
Ano, investování do akcií beru jako jeden ze způsobů zhodnocování úspor, ale většinu času i mentální pozornosti věnuji své práci ve fondu.

Jakou máte na burzách investiční strategii?
Portfolio mám rozdělené na dvě hlavní části – americké technologické akcie, u kterých sázím na růst, a pak na „defenzivnější“ složku, což jsou firmy, které vyplácí dividendy, a to i z české burzy. Z většiny jde o hodnotové investování. Nedělám šílené spekulace. Nikdy jsem například neinvestoval do Tesly. I když jsem viděl příležitosti ve chvílích, kdy její akcie klesaly, nepustil jsem se do toho.

Kvůli Elonu Muskovi?
Musk je určitě svým způsobem génius a hodně toho dokázal, ale lidsky mi blízký není. Důvody, proč jsem do Tesly neinvestoval, byly ale jiné. Její akcie jsou dlouhodobě nadhodnocené a já i v rámci krátkodobějších spekulací vždy nakonec upřednostnil tituly s vyšší vnitřní hodnotou vůči tržní ceně.

Kdyby chtěl Musk investovat do Borovicka Capital, řeknete ne?
Protože vím, že je to nereálné, tak můžu v klidu říct ne. (smích)

Jak jste se pak dostal k současnému byznysu, kterým je startupový fond? Měl jste k tomu blízko?
Startupovou scénu jsem sice dlouhodobě sledoval, k investicím jsem se ale dostal víceméně náhodou – přečetl jsem si článek o kamarádovi z vysoké školy Guramim Jobavovi a jeho startupu Wewell. Líbilo se mi, co dělají, tak jsem mu napsal, sešli jsme se a relativně pomalým tempem jsme upekli investici.

Jak moc pomalým tempem?
Bavili jsme se asi od konce roku 2022, podepsáno jsme měli v létě 2023. Do investice se zapojil i slovenský Zero One Hundred, partneři tohoto fondu mě pak do tajů venture kapitálu uvedli ještě hlouběji.

Tehdy vás napadlo, že byste to mohl dělat profesionálně?
Ano, tím to všechno začalo, startupové investování mě prostě nadchlo. Měl jsem ještě práci na plný úvazek v reklamní agentuře, pomalu jsem se ale plánoval ohlížet po nových příležitostech, protože mě baví hodně věcí a na jednom místě obecně nevydržím moc dlouho. Ve startupech jsem objevil nový svět s velkým potenciálem.

A rovnou jste se rozhodl zapojit i rodinu?
V rodině se bavíme úplně o všem – o práci, investicích, vztazích… Tak jsem s nimi sdílel nápad, že bych se investování do startupů chtěl věnovat víc. Slovo dalo slovo, složili jsme dohromady peníze a pustili se do toho.

Bylo náročné přesvědčit bratra a vašeho otce, aby se k vám přidali?
Nemusel jsem je moc přesvědčovat. Když jsem jim o tom vyprávěl, nadchlo je to taky. Bráchovi se líbila investice do Wewell, venture kapitál sledoval delší dobu zpovzdálí i táta. Přestože je ze „starého byznysu“, vždy jej bavily a zajímaly nové věci, podporoval i mladé nápady nebo podnikatele.

I on předtím investoval do startupů?
Ne přímo, ale v podnikání dříve podporoval rodinné příslušníky nebo další známé ať už finančně, nebo nějakou radou.

Další rodinní příslušníci se k vám do fondu přidat nechtěli?
Ve fondu nejsme společně proto, že jsme rodina, ale proto, že všichni tři sdílíme nadšení pro startupy. Je to podobné, jako když se dají dohromady tři kamarádi. Mám ještě sestru, pro kterou ale startupové investování není, má spíš výtvarné nadání.

Váš bratr působí ve filmu, vy jste dělal v reklamní agentuře. V rodině tedy máte i kreativní krev?
Určitě. I když jsem studoval podnikovou ekonomiku a věnoval se akciím, nejvíc mě bavil právě marketing. Proto jsem v tomto oboru pracoval, i když jsem díky investování úplně nemusel. Ale byl jsem pořád mladý a rád zkouším nové věci, tak jsem do toho šel.

Jak vám ve fondu funguje spolupráce? I když jste říkal, že jste jako kamarádi, otec je určitým způsobem autorita. Nebouchne někdy do stolu s tím, že vy s bratrem musíte poslouchat?
Vůbec ne, v tomto ohledu je táta skvělý, fungujeme jako rovnocenní parťáci. Je otevřený našim názorům a bavíme se zcela otevřeně. Pokud bychom s bráchou do něčeho opravdu chtěli investovat a on by byl skeptický, nevetoval by to, jen by určitě vyjmenoval několik rizik. A vedli bychom o tom diskuzi.

Máte nastavené něco jako „právo veta“?
Právně nemáme nastavené vůbec nic, ani jsme se o podobných záležitostech vyloženě nebavili. Všichni tři se chceme na investicích shodovat. Když jeden z nás přijde s nápadem a ostatním dvěma se nepozdává, ten první to dokáže uznat. Diskuze mezi námi jsou klidné, nikdy nejsou vyhrocené.

Hraje nějakou roli, že váš otec dává do firmy víc peněz než vy s bratrem?
Nehraje. Táta dává ty peníze formou půjček, ty se mu tak časem vrátí.

A máte nějaký recept, jak si udržovat dobré vztahy v rodině, když společně podnikáte? Neříká vám třeba máma u štědrovečerní večeře, ať už se přestanete bavit o venture kapitálu a startupech?
Mamka je velmi podporující. Myslím, že jí to moc nevadí – pokud to tedy u toho stolu nepřeháníme. Předtím než spolu začnou rodinní příslušníci podnikat, je klíčové, aby se ujistili, že jde o opravdu správné rozhodnutí. Nejde jen o dobré vztahy, vycházení spolu… Důležité je znát navzájem svoje schopnosti a vědět, že jsou ti lidé pracovití a je na ně spoleh. Nemyslím, že by u nás měla někdy přijít chvíle, kdy bychom si řekli, že to už mezi námi nebude fungovat. Nebo že by snad někdo z nás podvedl ostatní.

Na druhou stranu ale existují rodiny, které spolu podnikaly, a teď jsou jejich vztahy na bodu mrazu.
Ano, občas se to děje. A přijde mi to šílené.

Harmonické vztahy jste měli vždy? Teď nemyslíme klasické bratrské a otcovské hádky, ty se dějí všude, ale třeba nějakou větší kolizi…
Popravdě ne, i když vím, že to zní moc růžově. Menší spory řešíme spíš humorem, navzájem se rozesmějeme. Problém vytáhneme až do absurdity, aby pak vyzněl směšně. A s bráchou se už dávno nepereme.

Ani kvůli nějaké investiční strategii?
Naposledy někdy na základce. Dokážu být dost emocionální, nejsem zas taková klidná duše nebo naprostý flegmatik. Kdyby sem někdo přišel a dal mi facku, nenechám si to líbit. Jinak jsme ale opravdu všichni kliďasové, nikdo z nás nefunguje tak, že by bouchal do stolu a prosazoval svůj názor za každou cenu.

Jezdíte spolu na dovolené?
Jasně, aspoň jednou za rok a určitě častěji než každý zvlášť. Bereme s sebou i další členy rodiny – mámu, ségru, já mám malou dceru, brácha zas syna. Naposledy jsme takhle byli na lyžích.

Vyprávíte už své dceři o zhodnocování peněz, jako to dělal váš otec?
Zatím jí je rok, tak chviličku počkám. Chtěl bych to nicméně udělat stejným způsobem, jako to dělal táta. Ideální by bylo, aby znala alespoň základy finanční gramotnosti co nejdříve. V dnešní době už děti dostávají mobily a platební karty v opravdu raném věku.

Podívejme se blíže na vaše aktivity v Borovicka Capital. Jaké startupy vlastně hledáte?
Ideálně takové, které mají společenský dopad. Na všech investicích samozřejmě chceme vydělat peníze, ale pokud ta firma nabízí něco navíc, o to větší zájem o ni máme.

Co si můžeme jako „společenský dopad“ představit?
Něco takového nelze úplně technicky měřit, spíš jde o pocit. Uvedu několik příkladů z našeho portfolia – Powerful Medical pomáhá zachraňovat životy, takže dopad je jasný. A například Wewell pomáhá transparentnosti v kosmetice a nepřímo tak vytváří tlak na výrobce, aby zlepšovali složení produktů.

Když se vám startupy představují, není na ně váš otec vzhledem ke své kariéře drsnější než vy s bratrem?
Táta se v těchto situacích staví do pasivní role. Když už na meetingu je, tak spíš jen pozoruje a feedback nám dá později. Na takové schůzky ale běžně ani nechodíme všichni tři. Pro mě je fond hlavní pracovní náplní, táta s bráchou se ale věnují i dalším pracovním povinnostem.

V portfoliu už máte osm startupů, v poslední době jste oznamovali investici do projektů Outfindo a Edmund AI. V jakém tempu chcete pokračovat?
Během prvního roku jsme toho stihli opravdu dost, měli jsme velký apetit. Teď už cítíme, že bychom měli trošičku zpomalit, abychom se mohli opravdu zevrubně věnovat jednotlivým firmám. Myslím si, že každý rok bychom mohli vstoupit do tří až čtyř startupů, nic nás však nelimituje – když najdeme osm dobrých projektů, podpoříme je všechny, pokud se objeví jeden, bude to jen jeden.

Investujete kromě startupů i do dalších startupových fondů?
Naší strategií je investovat napřímo, díky dobrým vztahům ale spolupracujeme například s Michalem Zálešákem a Lighthouse Ventures nebo se Zero One Hundred.

Rozběhnutí již tedy jste. Jaké jsou teď ambice Borovicka Capital?
Samozřejmě chceme, aby se nám dařilo v investicích. A současně bychom si přáli, aby startupy, do kterých vstupujeme, opravdu přinesly společenský dopad. Jasně, cílem je vydělat peníze, ale zároveň je vhodné pomáhat i širším způsobem.

Na začátku jste říkal, že máte povahu, kdy vás baví dělat hodně věcí najednou, ale pak vás spousta z nich omrzí. Jak dlouho si myslíte, že vás dokáže bavit právě Borovicka Capital?
Domnívám se, že zrovna tohle mi vydrží dlouho, možná navždy. To prostředí je dynamické, takže nehrozí, že bych dělal pořád jedno a to samé. I každý startup, se kterým přijdeme do kontaktu, je úplně jiný. Taťka s bráchou mi říkali, že mají pocit, že jsem se v tomhle našel… a mají pravdu.