Vydělávání na utrpení. Pandemie zhoršila sociální nerovnost, hrozí masivní růst extrémní chudoby
Od počátku pandemie přibylo 573 dolarových miliardářů, jeden každých 30 hodin. Stovkám milionů lidí mezitím hrozí extrémní chudoba.
Nůžky finanční nerovnosti se rychle rozevírají
Poslední více než dva roky byly kvůli pandemii pro většinu lidí na světě zvlášť náročné. Někteří z nastalé situace ale výrazně těžili, probíhá totiž masivní redistribuce bohatství. Majetek těch nejbohatších se z velké části ještě zvyšoval, na celé zeměkouli od roku 2020 přibyl každých třicet hodin nový dolarový miliardář. Jenže dalším stovkám milionů lidí naopak hrozí, že upadnou do extrémní chudoby.
Vyplývá to z analýzy Oxfamu, mezinárodní organizace bojující s chudobou a nespravedlností ve světě. Ta svá data prezentovala ve švýcarském Davosu na letošním sjezdu Světového ekonomického fóra, kde apelovala na zastavení blížící se globální sociální katastrofy. Představila přitom ostrý kontrast mezi těmi nejbohatšími a chudou částí společnosti.
Konkrétně se od začátku pandemie v roce 2020 nově stalo 573 lidí dolarovými miliardáři. Mezitím jen za letošní rok podle Oxfamu může do extrémní chudoby upadnout 263 milionů lidí, milion každých 33 hodin. „Desítky let pokroku ve vymycování chudoby začínají mizet a miliony lidí čelí nesnesitelnému nárůstu nákladů na pouhé přežití,“ řekla výkonná ředitelka organizace Gabriela Bucherová.
Čtyřicet nových miliardářů nepřekvapivě vzešlo z farmaceutického průmyslu. Ten z velké části odmítl vakcíny, s jejichž vývojem výrazně pomáhaly státy, prodávat za cenu odpovídající nákladům. Samozřejmě pak vydělával také na lécích či ochranných pomůckách. Pandemie a její následky prospěly i dalším oblastem jako energetika či potravinářství. Deník The Guardian v nové analýze zjistil, že mnoho velkých amerických korporací navyšuje ceny výrazně nad úroveň inflace, kterou využívá k rapidnímu růstu příjmů.
Konference Světového ekonomického fóra se letos koná po dvouleté pauze
Miliardáři podle dat Oxfamu za posledních 24 měsíců zbohatli více než za posledních 23 let. Nejvýraznějšími příklady jsou Elon Musk, Bill Gates nebo Jeff Bezos, stejný fenomén ale platil také pro stovky dalších. Například globální potravinový konglomerát Cargill loni zaznamenal nejvyšší příjmy ve své historii. Bohatství členů rodiny, která ho vlastní, se tím meziročně zvýšilo o 14,4 miliardy dolarů. Hodnota majetku deseti nejbohatších mužů na planetě pak dnes odpovídá majetku spodních 40 procent lidstva.
„Majetek miliardářů se nezvýšil proto, že by byli nyní chytřejší nebo pracovitější. Dělníci pracují tvrději, za nižší mzdu a v horších podmínkách. Superbohatí po desetiletí beztrestně manipulovali se systémem a nyní z toho těží. V důsledku privatizace a monopolů se zmocnili šokujícího množství světového bohatství, zlikvidovali regulace i práva zaměstnanců a své peníze ukryli v daňových rájích – to vše za spoluúčasti světových vlád,“ říká Bucherová.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Jak zmiňuje server MarketWatch, Světová banka loni v říjnu oznámila, že asi 97 milionů lidí kvůli pandemii žije pouze z 1,9 dolaru (44 korun) na den. V zásadě tím zmizel tří- až čtyřletý posun ve snižování globální chudoby. Mnoho miliardářů se nicméně angažuje v charitativní činnosti a podepisují neformální slib The Giving Pledge, slibující darovat většinu jejich mění.
Například Elon Musk také loni na Twitteru navrhl, že pokud dostane komplexní plán na to, jak by mohl svými penězi ukončit globální chudobu, učiní tak. David Beasley ze Světového potravinového programu OSN mu v reakci poslal článek popisující program za 6,6 miliardy dolarů, který by pomohl v roce 2022 pomoci 42 milionům lidí čelícím hladomoru. Musk dosud nereagoval.
Daňová sleva pro Jeffa Bezose
Oxfam ale místo charity nebo dlouhodobých slibů lídry zemí na Světovém ekonomickém fóru vyzývá ke zdanění, respektive vyššímu zdanění bohatých. Konkrétně navrhuje několik kroků. Zaprvé představil jednorázovou solidární daň z mimořádných zisků miliardářů během pandemie. Ta by měla pomoci lidem, kteří čelí rostoucím nákladům na potraviny nebo energie.
Zadruhé Oxfam apeluje na zamezení profitování z krizí tím, že by se pro velké korporace napříč všemi segmenty zavedla devadesátiprocentní daň z mimořádných zisků. Nakonec samozřejmě nechybí ani zavedení nevyhnutelného zdanění milionářů a miliardářů. Pokud by platili jen dvě a pět procent, prý by tím světové státní pokladny získaly 2,52 bilionu dolarů (asi 58 bilionů korun) na vymycování chudoby a zavedení bezplatné zdravotní péče i sociální asistence pro lidi z chudších zemí.
Majetek Elona Muska se dnes odhaduje na více než 209 miliard dolarů
Mnoho miliardářů a milionářů v současnosti platí jen minimální, nebo dokonce vůbec žádné daně. Mezi nejčastější způsoby, jak toho docílit, patří vyplácení jen relativně malého platu doplněné vysokými odměnami v balíčcích akcií. Jelikož akcie představují jen potenciální zisk, podle současné legislativy ho prakticky nelze zdanit. Z čeho pak ale žijí? Berou si půjčky podložené hodnotou jejich akcií.
Například plat Jeffa Bezose jako šéfa Amazonu tak byl přibližně 40 tisíc korun měsíčně, zatímco jeho celkové jmění se aktuálně odhaduje na 133 miliard dolarů, tedy přes tři biliony korun. Podle analýzy serveru ProPublica například v roce 2011 neplatil žádné daně, a dokonce dosáhl na slevu na dítě. V dalších letech v poměru k celkovému nárůstu svého majetku zaplatil zlomky procenta.
Někteří z nejbohatších lidí přitom sami volají po tom, aby se jim zvýšily daně. Opakovaně k tomu vyzývá jak Warren Buffett, tak Bill Gates. V otevřených dopisech vládám se k nim už několikrát připojily také desítky dalších osobností. Za netransparentnost svých financí a výjimku z placení daní bývá ironicky často kritizováno také samotné Světové ekonomické fórum, kde Oxfam svoji kritiku a požadavky prezentoval.
Nepřehlédněte:
