Je to test, ale vůbec tak nevypadá. Děti nevyplňují žádné úkoly ani jim nikdo nehlídá čas, jestli jsou dostatečně rychlé. Místo toho si v počítačové učebně zahrají hru, která je vytvořená přímo pro věk daného žáka. V ní na neznámé planetě objeví postavu, které budou pomáhat plnit nejrůznější zadání. Zkouší se tak jejich usuzování, prostorová představivost, efektivita učení nebo krátkodobá paměť. A výsledky mají ukázat, jestli před počítačem nesedí dítě, které je nadané a silně vybočující. Takové děti totiž mají odlišné vzdělávací potřeby a jiný způsob vnímání než jejich vrstevníci a je třeba na to brát ohled.

„O nadaných dětech se mluví jen jako o budoucích úžasných vědcích, nobelistech a manažerech. Ony ale také mají nějaké potřeby, potřebují psychologickou podporu a trochu jiný typ vzdělávání. Ne vždy jim vyhovuje to, co dostávají ve školách,“ říká Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, která výše popsané testování částečně podpořila v loňském a letošním roce. „Abychom se o ně ale mohli postarat, musíme je nejdřív objevit,“ dodává.

Nadace RSJ, za níž stojí stejnojmenná firma v čele například s Antonem Tyutinem, Liborem Winklerem nebo Romanou Hynešovou, se spojila s odborníky z Katedry psychologie Masarykovy univerzity v Brně a společně založili organizaci Invenio – Národní centrum podpory nadání. Zmíněné testování stojí na výše popsaných hravých zkouškách, a i když jím zatím prošlo „jen“ sedm tisíc dětí v jihomoravských základních školách – kde se díky němu přišlo na tři sta nadaných žáků – ambicí autorů je testy jednou rozšířit na všechny základní školy v republice.

Najít nadané děti totiž není v současném systému úplně jednoduché. Oficiální cesta je vyšetření v psychologicko-pedagogické poradně, které je ale jednak velmi časově nákladné, a to i pro rodiče, zároveň v některých případech pro děti velmi stresující. „Stačí, aby se dítě špatně vyspalo nebo mu nesedl psycholog v poradně, případně ho zadaný úkol nebavil, a jakýkoli test inteligence může dopadnout výrazně hůře, než jak by mohl,“ říká psycholožka z Masarykovy univerzity v Brně Šárka Portešová, která se na Inveniu podílí.

Foto: Invenio, MUNI

+1

Zároveň se v poradnách podle ní neodhalí všechny nadané děti, hlavně proto, protože většina se do poradny ani nedostane. „V celé České republice poradny objevují zhruba tisíc nadaných dětí. Přitom by jich mělo být čtyřicet tisíc,“ dodává Portešová.

Také se prý často stává, že i když děti projdou poradnou, následně s ní například z důvodu velké byrokratické zátěže kontakt přeruší, vypadnou ze systému a potřebnou podporu již nezískají. Plošné testování, tedy takzvaný screening, který se navíc odehrává online, se proto jeví jako minimálně na čas méně nákladný způsob, který je navíc pro děti bez stresu. Jen si zahrají počítačovou hru.

Podle výsledků jsou pak odborníci schopni stanovit profil schopností dítěte. „Screeningová metoda znamená to, že v jednu chvíli otestujeme celou jednu třídu nějakými základními testy, které nám vyselektují děti vhodné pro další diagnostiku. Není to samozřejmě zcela dokonale přesné, ale velmi dobře to zachytí ty děti, které uvažují jinak než většina jejich vrstevníků,“ přibližuje Portešová.

Foto: Nadace RSJ

Šárka Portešová, psycholožka z Masarykovy univerzity v Brně

Každý test se odehrává na nějaké planetě, dítě si vyslechne krátký příběh a pak už plní úkoly. „Není to nic, co bychom si vymysleli za jedno odpoledne. Projekt vznikal několik let a vychází z vědeckých poznatků. Snažíme se kopírovat strukturu nejnovějšího modelu inteligence,“ dodává výzkumnice.

Podrobné výsledky dostane rodič i třídní učitel prakticky hned. Ve škole tak podle nich mohou přizpůsobit výuku. Dítě může dostat například speciální úkoly, aby se rozvíjelo. Také je to informace pro rodiče, že by s ním měli zajít pro psychologickou péči, pokud je potřeba. Zároveň systém vygeneruje i odborný dokument určený pro poradnu pro případ, že by tam rodiče s dítětem zamířili.

Eckertová dál vysvětluje, že pohled společnosti na nadané děti je v Česku dost zkreslený, podle ní převládá představa, že se nadaným dětem není potřeba až tak věnovat, že se o sebe postarají samy. „To je naprostý nesmysl. Možná nějaké procento z celku ano, ale to jsou ty, které vidíme,“ vysvětluje a dodává, že velká odlišnost od normy a vysoké nadání s sebou většinou nesou i problémy.

Například pokud dítě začne brzy číst, nemusí být ale už zralé emočně zpracovat, co čte, tím spíš v době internetu. Třeba složité společenské problémy. Dítě může čelit bezmoci a strachu, protože problémy promýšlí do důsledku a logicky chápe, že neznáme řešení. Anebo řešení známe, a přesto nekonáme. Chybí mu zkušenosti dospělých a odstup.

„Pro ně je to někdy těžká existenciální záležitost a neumí s tím naložit. S tím by jim měli pomáhat pedagogové a psychologové, nejenom rodiče. Je potřeba to nebagatelizovat,“ říká Portešová. „Zároveň je to těžké i pro rodiče. Mají doma malého dospělého, který se obvykle ponoří do specifického tématu a neustále jim pokládá komplikované otázky. Z rodičů jsou pak chodící encyklopedie,“ dodává.

Foto: Nadace RSJ

Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ

„Zmíněné děti, kterým se nedostane pedagogicko-psychologické péče, pak nemusí dosáhnout dobrých výsledků v dospělosti,“ říká Eckertová. Žáci už pak nemají většinou sílu nebo energii, nebo dokonce prostředky na to věnovat se věcem, ve kterých vynikají. „Občas je reakce školy, že má dítě samé jedničky, tak co by rodiče ještě chtěli. To ale vůbec neznamená, že to dítě není hluboce nešťastné nebo emočně totálně rozervané,“ vysvětluje Eckertová.

Test Invenia je v současné době placený, vyjde na tři sta korun za žáka. Na to školy, byť podle Portešové mají o testování zájem, bohužel finance samy často nemají, a testy si tak platí rodiče dětí.