V Barceloně si všímali nejrůznějších tenisek, které byly designově povedené. Když se o ně ale začali zajímat, zjistili, že jejich produkce není tak šetrná vůči přírodě, jak by si představovali. A tak to zkusili po svém. Navrhli vlastní model a požádali lidi, aby na jeho výrobu přispěli. Nakonec finanční cíl překonali trojnásobně a mohli vyrazit do světa se značkou, která reprezentuje Španělsko mezi udržitelnými keckami. A generuje miliony eur.

Když loni Adidas oživil své nízké tenisky z dob před čtyřiceti lety, které mu pomohly odvrátit blížící se velkou krizi, ukázalo se, že zejména mladí lidé po designech z osmdesátých let stále prahnou. Francouzská Veja naproti tomu už přes dvě dekády potvrzuje, že lidé mají stále zájem také o ekologické provedení kecek. A když se oba tyto směry spojí, může vzniknout něco jako Saye.

Jde o sedm let starou značku ze španělské Barcelony, která vznikla tak pěkně „po americku“ – na Kickstarteru, známém crowdfundingovém portálu, kde rozjezd nového projektu financují výhradně lidé. Tehdy ještě pod jiným názvem (Wado) se trojici zakladatelů podařilo získat přes 360 tisíc eur, tedy zhruba devět milionů korun, což stačilo na to, aby představili první modely.

Už v té době jasně ukázali, že to s ochranou životního prostředí myslí vážně. Stejně jako například brazilská značka Cariuma, která před nedávnem oficiálně vstoupila do Česka, i oni se rozhodli pomáhat přírodě vysazováním stromů. Za každý předprodej tenisek vysadili dva v severovýchodní Indii – a jen během kickstarterové kampaně se jim podařilo rozšířit oblast o pětačtyřicet tisíc nových stromů.

O rok později se přejmenovali právě na Saye, což je zkrácenina ze spojení Say Yes to Change (v češtině Řekněte ano změně), a začali se prezentovat jako startup, který produkuje stylové městské tenisky s ohledem na planetu. Uzpůsobili tomu marketing, i jejich web působí velmi ohleduplně. To nejdůležitější se ale dělo v jejich dílnách, kde začali vyrábět produkty z netradičních původních materiálů.

Nejde jen o organickou bavlnu nebo bambusovou přízi, ale také třeba o materiály z kaktusů nebo jablek, z nichž v Portugalsku pomocí speciálních postupů vyrábí veganskou kůži, ekologickou alternativu k té klasické. A nechybí ani využití použitých plastových lahví. Svého manifestu se značka drží dodnes – a stále slibuje, že za každý zakoupený pár vysadí dva stromy. Co ale běžného zákazníka zajímá především, je design tenisek.

Napříč všemi modely se Saye drží vesměs stejného formátu: minimalistický design, důraz na světlé barvy, šetrná výroba a pohodlné provedení. Výsledkem toho jsou například boty M82, které mimo jiné vyniknou i vyšší podrážkou. Možná ještě známější je ale silueta M89, která je o něco nižší. Skoro by se dalo říct, že jde o kreativní kompromis mezi retro adidaskami, kultovními teniskami od Reeboku a modely z dílen Veja.

Ze Španělska se Saye postupem let podařilo dostat do celého světa s tím, že nejvíce jim to vedle rodného Katalánska fungovalo v Německu a ve Spojených státech. Loni se ale dočkali poměrně výrazného poklesu tržeb, které spadly z předloňských necelých sedmi milionů eur na pět, což firma přisuzovala rostoucí konkurenci a rostoucím nákladům na online marketing, který je pro její prodeje životně důležitý.

Proto minulé léto oznámila změny ve strukturách firmy, na některá výkonná místa přišli zkušenější zaměstnanci a ředitelského kormidla se chopil Alfonso Segura, který dříve pracoval pro španělské Mango nebo italskou Zegnu, výrobce jedněch z nejluxusnějších nazouvacích bot do soukromých letadel. Původní zakladatelé (Marta Llaquet, Lizzie Sabin a Damian Augustyniak) se stáhli z každodenních operací.

Vedení se zároveň nechalo slyšet, že je otevřené potenciálnímu vstupu investora, který by jim pomohl nakopnout byznys a jejich tenisky i doplňky ještě více rozšířit. Třeba v Česku se tyto kecky příliš nevyskytují – a prakticky je tady žádný obchod neprodává. Možná ale o důvod víc si je na jarní a letní měsíce sehnat, čistě proto, že je v tuzemsku tolik lidí nemá.