Výše mzdy tolik nerozhoduje. Ukazuje se, že Češi dnes chtějí hlavně jistotu, že kolega nebere víc
Loajalita je na českém pracovním trhu vysoká, ale rozhoduje férovost. Bez jasných pravidel a rovného přístupu si firmy lidi neudrží.
Méně pozlátka a více férovosti. Čechům v práci nejde ani tolik o flexibilitu, manažerské pozice nebo „smysl práce“ – rozhoduje především stabilní smlouva, transparentní mzda a benefity, které reálně šetří peníze. Nový průzkum s názvem uncover ukazuje, co lidé na českém pracovním trhu skutečně řeší.
Data vycházejí z kvantitativního průzkumu kariérních preferencí české populace, který proběhl letos v létě prostřednictvím Českého národního panelu. Odpovídalo 2 062 lidí ve věku 18 až 69 let, napříč regiony a obory. Za uncoverem stojí agentura 52pages s garancí nezávislé socioložky Evy Kneblové. „Na rozdíl od dojmů nebo anekdotických zkušeností nám taková data dávají pevný základ k pochopení toho, co lidé doopravdy chtějí,“ vysvětluje Kneblová.
Férovost a transparentní mzdy
Čechy nezajímá pouze číslo na výplatní pásce, pro 90 procent zaměstnanců je klíčové vědět, jak se jejich mzda určuje a jaká pravidla platí u jejího zvyšování. Transparentní systém je pro mnohé dokonce důležitější než samotná výše částky. „Mzda pro zaměstnance není jen odměna, ale zrcadlo férovosti firmy,“ říká Lucie Milerová z 52pages.
Až 81 procent lidí nechce vyjednávat o přidání či povýšení, očekávají jasná pravidla, která platí pro všechny. Ženy navíc o zvýšení mzdy žádají méně často než muži, a proto pro ně předvídatelný systém hraje ještě zásadnější roli.
Mzda pro zaměstnance není jen odměna, ale zrcadlo férovosti firmy.
Do hry vstupuje i otázka spravedlivého podílu na výsledcích firmy. Tři čtvrtiny profesionálů (konkrétně 76 procent) by chtěly participovat na zisku formou bonusů, akcií nebo procent z výsledků. A to ukazuje, že férovost není jen o základním platu, ale i o tom, jak firma sdílí úspěch se svými lidmi.
Stabilita je silnější než flexibilita
Inflace, hypotéky a rostoucí životní náklady posouvají preference lidí k jistotě stabilního příjmu a dlouhodobého pracovního poměru. Pouze 27 procent zaměstnanců by souhlasilo s nižším platem výměnou za flexibilitu – a většina z nich navíc jen s váhavým „spíše ano“. Ochotu obětovat část mzdy projevují hlavně lidé s příjmem nad 70 tisíc korun čistého měsíčně, většina ostatních takovou možnost rezolutně odmítá.
Pracovní smlouva na dobu neurčitou je atraktivnější než vyšší plat spojený s krátkodobou jistotou. To potvrzuje i fakt, že přes dvě třetiny lidí uvažují o práci především jako o prostředku k zabezpečení života, ne jako o „poslání“.
Flexibilní úvazky zůstávají v Česku výjimkou. Jen přibližně šest procent zaměstnanců pracuje na částečný úvazek, zatímco v Německu je to kolem 27 procent. To ukazuje, že český pracovní trh je nastaven více na stabilní, dlouhodobé pracovní poměry než na krátkodobá či flexibilní řešení.
Češi napříč obory a věkem netouží po manažerských postech. Manažerská pozice pro ně není symbolem úspěchu, ale spíše synonymem pro tlak a zodpovědnost. Většina lidí proto raději volí odbornou roli se stabilním příjmem a předvídatelnými podmínkami.
Ve srovnání s okolními zeměmi jsou Češi méně soutěživí a ambiciózní, zato více oceňují pohodu v práci a dobrý kolektiv. Možnost „měnit svět“ nerozhoduje. Tento pragmatický přístup je napříč generacemi překvapivě jednotný.
Benefity a pracovní prostředí
Když přijde řeč na benefity, lidé mají jasno: oceňují především ty, které jim reálně šetří peníze. Stravenky, příspěvky na pojištění nebo cafeterie patří k nejatraktivnějším výhodám a maximálně je oceňuje 47 procent zaměstnanců. Naopak benefity šetřící čas, jako je úklid domácnosti nebo taxislužba, považuje téměř polovina lidí za zbytečné. Genderové srovnání ukazuje, že ženy ale tento typ benefitů oceňují o něco více než muži (33 procent oproti 28 procentům).
Stále ale existují benefity, které zdaleka nejsou standardem. Více než polovina zaměstnanců (56 procent) nemá možnost čerpat sick days. Pokud je mají, nejčastější variantou jsou tři dny v roce (v 17 procentech případů), 12 procent si může vybrat až pět dní. I proto jsou sick days mnohdy vnímány jako konkurenční výhoda než jako samozřejmost – na rozdíl od pěti týdnů dovolené nebo stravenek.
Kanceláře pak ukazují další velké rozdíly mezi přáním zaměstnanců a realitou. Open space nechce prakticky nikdo – většina zaměstnanců dává přednost menším kancelářím pro dva až čtyři lidi, případně vlastnímu prostoru. Preference se přitom liší i podle věku: mladší lidé a agenturní zaměstnanci se spokojí s menšími kancelářemi, zatímco starší pracovníci nebo lidé z veřejného sektoru častěji touží po samostatné kanceláři.
Generace Z vs. mileniálové
Rozdíly mezi generací Z a mileniály nejsou tak výrazné, jak se často prezentuje. Obě skupiny mají stejných pět priorit – jen v jiném pořadí.
Pro generaci Z (18 až 30 let) je důležitá přátelská atmosféra a rychlý kariérní postup. Klíčová je také otevřenost tématům duševního zdraví. Například v segmentech jako marketing nebo HR oceňuje až 90 procent zástupců Gen Z příjemné pracovní prostředí a 70 procent zdravou firemní kulturu.
Mediální obraz generací je zkreslený. Data ukazují, že mladí i starší chtějí v práci v zásadě to samé.
Mileniálové (30 až 40 let) kladou důraz na jistotu – pracovní smlouva na dobu neurčitou a pravidelné navyšování mzdy jsou pro ně zásadní. Často už mají rodiny, a proto je pro ně stabilita silnější než volnost. „Mediální obraz generací je zkreslený. Data ukazují, že mladí i starší chtějí v práci v zásadě to samé,“ dodává výzkumnice Kneblová.
Co rozhoduje o změně práce
Češi patří podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) k nejvěrnějším zaměstnancům v Evropě. Průměrná délka zaměstnání dosahuje jedenácti let a v technických profesích je loajalita ještě vyšší. K zásadnímu kroku tak musí být silný důvod. Většina lidí by zvažovala změnu až při navýšení mzdy o 21 až 30 procent. Nejsilnějším impulsem k zaslání životopisu je konkrétní nabídka práce s jasně uvedenou mzdou a benefity, to považuje za klíčové 55 procent lidí.
Velký vliv mají i osobní kontakty. Až 72 procent zaměstnanců se při zvažování nového místa spoléhá na doporučení od přátel nebo známých. U mladších lidí sílí také role hodnoticích portálů, zatímco starší spoléhají především na osobní reference.
Znalost zaměstnavatelských značek je přitom nízká. I u těch nejsilnějších ví jen kolem deseti procent lidí, co firma nabízí jako zaměstnavatel. Ještě zajímavější je, že kandidáty často nezajímá pověst celé firmy, ale spíše reputace konkrétního oddělení nebo týmu, do kterého by nastoupili.
Průzkum uncover ukazuje, že český pracovní trh je silně pragmatický. Zaměstnanci chtějí konkrétnost místo iluzí, jasná pravidla, stabilitu a férový přístup. Firmy, které to pochopí a dokážou se tomu přizpůsobit, budou mít větší šanci při náboru těch správných lidí.
