Spoustu lidí může překvapit, že by pražská Florenc měla být příjemným místem k bydlení. „Když jsme ale návrh její nové podoby tvořili, odkrývali jsme spoustu zajímavých potenciálů a věříme, že je to místo, kde může opravdu někdo najít domov,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch architekt Filip Tittl. Právě jeho studio Unit architekti uspělo v soutěži na nový vzhled pražské lokality.

Minulý týden vyhlásil pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) vítěze mezinárodní architektonické soutěže na nový vzhled Florence. Tedy místa, které je na dohled od historického centra metropole a je důležité i z hlediska mezinárodní dopravy, ale přesto je už léta neutěšené.

To by se mělo změnit díky soutěži, kterou vyhrál tým složený z Unit Architekti, A69 a Marko & Placemakers. Ti plánují vznik nových domů, ulic i parku. „Důstojná parková plocha by měla vzniknout na Těšnově. Zelených ploch by ale v okolí Florence mělo být víc,“ prozrazuje mimo jiné Filip Tittl z Unit architekti v rozhovoru.

Co je to zásadní, co by se na Florenci mělo stát?
Měla by tam vzniknout úplně nová lokalita. Dnes je to zapomenuté území, z většiny zabrané buď dopravní infrastrukturou, nebo nevyužitými plochami, kam veřejnost nemůže. Na to, o jak důležité místo jde, jsou tyto plochy obrovské. Florenc přitom není ani součást Karlína, ani Nového Města jako historického jádra, ale není ani kus Žižkova. Je to specifická lokalita, která by měla mít spoustu úloh.

Jakých?
Především propojit vše, co je okolo. Tedy už zmiňovaný Karlín, Nové Město a Žižkov. Bylo pro nás velmi důležité propojit území s Husitskou ulicí, protože velká část Žižkova spáduje právě směrem na Florenc. Přitom je úplně odříznutá. Florenc by zároveň ale měla zůstat i dopravním uzlem, součástí návrhu je tedy i optimalizace veřejné hromadné dopravy a autobusového nádraží, které dnes zabírá celý prostor.

Co by se s ním mělo stát?
Mělo by být součástí nového využití, chceme ho integrovat do zástavby. Už dnes tam nějaké úpravy proběhly a je civilizovanější, my ho chceme povýšit na evropskou úroveň. Pořád jde ale o nádraží, které má spoustu technických specifikací, někde se nastupuje, někde autobusy čekají. To vše by se mělo dít v uzavřeném prostoru, aby se dal třeba přes noc uklidit, aby byl bezpečný.

A jak by mělo vypadat ono propojení se Žižkovem, o kterém se vlastně vůbec nemluví?
V návrhu předpokládáme vznik nové ulice. Ta by vedla z místa za Muzeem města Prahy, odkud by mělo být možné dojít až do míst, kde končí Seifertova a začíná Husitská ulice. Tam dnes nic není, my tam navrhujeme vznik náměstí, ze kterého by bylo přímé propojení na Florenc. A to městskou ulicí, kde jsou obchody, byty i kanceláře.

Na Florenci by měl vzniknout i park. Kde přesně?
Důstojná parková plocha by měla vzniknout na Těšnově. Zelených ploch by ale v okolí Florence mělo být víc. Využít by se měl potenciál Vítkova, nad kolejištěm Masarykova nádraží navrhujeme zelenou promenádu, která by sem měla vést. Mělo by to být nejen příjemné místo, ale i nový typ veřejného prostoru.

Dlouho jsme uvažovali, jak přistoupit k dalším prostorům uvnitř území. Nakonec jsme se rozhodli, že z nich neuděláme jedno velké náměstí, ale sérii drobných prostorů. Každý má trochu jiný charakter, některé jsou více městské, jiné víc parkové. Zároveň nám přišlo důležité integrovat Negrelliho viadukt, což je krásný objekt, bohužel z velké míry schovaný. Chtěli jsme ho zpřístupnit, protože v sobě skrývá potenciál, aby to bylo jedno z nejhezčích míst v Praze.

Kolik by mohlo v místě vzniknout nových budov?
V současné době běží změny územního plánu, pro které je naše studie podkladem. V součtu se bavíme zhruba o sto padesáti tisíci metrech čtverečních hrubých podlažních ploch.

Pracujete v projektu s magistrálou?
Ano a je to velmi důležité téma. Promyšlený vztah území k magistrále byl i součástí zadání soutěže. Vyzkoušeli jsme několik variant, od té, že magistrála zůstane tak, jak je dnes, až po variantu, že zmizí přemostění a auta budou jezdit spodem. Zásadní ale je, aby cokoli, co vznikne na Florenci, neomezovalo možnosti řešení magistrály. A naopak – prostor na Florenci si zaslouží okamžitou proměnu a nemělo by ji brzdit rozhodnutí, co s magistrálou. O té se určitě povede dlouhá a složitá diskuze, což je logické.

Florenc se tedy může opravit a na budoucnost magistrály to nebude mít vliv?
Přesně tak. Návrh je flexibilní a umožňuje fungovat s magistrálou v její současné podobě, stejně jako umožňuje jiné možnosti. Až po zrušení mostu přes Těšnov, který tam teoreticky být nemusí. Je důležité nyní nezamezit budoucím možnostem.

Pod návrhem je podepsáno hned několik studií. Nejde přitom jen o architekty, že?
Skládali jsme široký mezioborový tým. Architekti a urbanisté jsou ze tří kanceláří – Unit architekti, ateliér A69 a Marko & Placemakers. Už to je samo o sobě zajímavé, protože každý má jinou zkušenost a jiný pohled. Součástí týmu jsou ale i krajinářské architektky z Terra Florida, což jsou úžasné expertky v oboru.

Na návrhu pracovali i dopravní inženýři z European Transportation Consultancy a dále ze společnosti Ecoten, což je další věc, která nebývá zvykem. Ecoten jsou experti na klimatické modelování nebo energetiku. Optimalizovali jsme tedy parametry ulic a zástavby tak, aby netvořily tepelný ostrov.

Pracovali jsme rovněž s ekonomem Kevinem Turpinem a sociologem Ivanem Gabalem, který popisoval společenský rozměr místa, jeho roli v rámci celé Prahy a pomohl nastavit cíle, aby místo fungovalo v celoměstském měřítku. Bylo to pro nás zajímavé, protože to byla příležitost vytvořit projekt na skutečně evropské úrovni.

Co konkrétně by mělo vytvořit příjemné klima na budoucí Florenci?
Velmi důležitá byla sama práce s urbanistickým prostorem. Zaměřili jsme se na proporce a parametry ulic, aby byly v létě správně stíněné a nepřehřívaly se. Pracovali jsme se vzrostlou zelení v jednotlivých ulicích, s doplněním stromořadí a s nakládáním s dešťovou vodou.

Florenc je sice vnímaná jako intenzivní zpevněné místo blízko centra, zároveň je to ale průsečík zelených os. Leží na pomyslném historickém hradebním okruhu, jsou tam Vrchlického sady, Těšnov, zmíněné napojení na Vítkov, zelená plocha by měla vzniknout i díky zastřešení Masarykova nádraží. To vše směřuje k Vltavě jako k hlavní ose.

Zmínil jste, že jste s místem pracovali i ze sociologického hlediska. Jak přesně?
Ohromná výhoda spočívala v množství podkladů, za které patří velký dík organizátorům soutěže. K dispozici byla i velká sbírka komentářů veřejnosti. Pracujeme s tím ve vrstvách. Florenc má svou globální identitu v rámci celé Prahy. Je to uprostřed města, dopravně dostupné. Má skvělý potenciál pro to, co je celoměstsky významné, jako je právě nádraží. Vedle je Muzeum města Prahy, uvažuje se o novém archeologickém muzeu na Těšnově.

Má to ale i rovinu místní, která reaguje na vedlejší Karlín, výrazně rezidenční území. Florenc je příležitost, jak tyto dvě vrstvy – místní a celoměstskou – propojit. A pamatovat přitom na každodenní používání. To pro nás představuje zmíněné propojení na Žižkov, provázání s Karlínem i vytvoření kvalitních veřejných prostranství.

Nová zástavba by měla být mixem bydlení a práce?
Určitě. I to bylo v zadání soutěže. Praha požadovala, aby byl podíl pracovních příležitostí a bydlení vyvážený. To je správně, protože to napomůže tomu, že se z Florence nestane mrtvá lokalita ani přes den, ani v noci. Uživateli by navíc neměli být jen ti, kdo budou v místě bydlet či pracovat, ale i ti, kdo bydlí v okolí a ti, kdo sem přijíždí z celé Prahy.

Míří sem ale i lidé, kteří v Praze nikdy nebyli, potřebují vystoupit z autobusu a rychle se zorientovat. Jako součást týmu jsme tedy měli rovněž Igora Marka z Marko & Placemakers, což je kancelář, která se zaměřuje na vytváření fungujících, srozumitelných veřejných prostorů pro různé skupiny uživatelů.

Pro spoustu lidí může být překvapením, že Florenc je místem k bydlení, když jsme ale návrh tvořili, odkrývali jsme spoustu zajímavých potenciálů a věříme, že je to lokalita, kde může opravdu někdo najít domov. Není to pro každého, asi tady nebudou dominovat rodiny s malými dětmi, ale je to místo, kde se dá velmi dobře žít a bydlet.