Po roční odmlce se do Prahy letos vrátila největší technologická konference ve střední Evropě a její pořadatelka Šárka Štrossová neskrývá úlevu. „Chvílemi jsme pochybovali, zda se podaří na WebExpo prodat dostatek vstupenek, ale nakonec se nám podařilo uspořádat super akci,“ říká šéfka tradiční technologické konference v rozhovoru pro CzechCrunch.

Do pražské Lucerny nakonec dorazilo na 1 200 hostů, kteří s odborníky na pódiu i mezi sebou debatovali o budoucnosti internetu, slavili 30 let od spuštění první webové stránky, a také zkoumali, jak bude vypadat práce vývojářů, grafiků, programátorů a dalších profesí za pár let. „Zcela jistě budeme svědky dalšího sbližování digitálního a skutečného obsahu,“ zmiňuje jeden z hlavních diskuzních bodů Šárka Štrossová.

V rozhovoru popisuje pořadatelka WebExpa, kterého byl CzechCrunch hlavním mediálním partnerem, to, jak je těžké v době pandemie prodávat vstupenky, s jakými obtížemi se musí vypořádat mezinárodní konference, která potřebuje na jedno místo přivést návštěvníky z celého světa, a proč se příští ročník – pokud vše poběží podle plánů – bude konat jindy než obvykle.

Dnes už považujeme internet za naprostou samozřejmost. Je to ale teprve třicet let od chvíle, kdy byla spuštěna první webová stránka. Jak jste to oslavili na letošním WebExpu?
Třicet let od první webové stránky bylo téma, v jehož duchu se nesla celá konference. Narozeniny koneckonců první webovka CERNu oslavila jen měsíc před konferencí. V programu jsme přímo na toto téma pro účastníky připravili diskuzi Jana Gruntoráda, bývalého ředitele CESNETu, a Jiřího Peterky, člena České telekomunikační rady. Jan Gruntorád byl tím člověkem, který začátkem 90. let připojil Česko k internetu, a tedy i k webu. Jiří Peterka pak provozuje české muzeum internetu. Oba tak mají neocenitelné znalosti o nástupu internetu v Česku. A právě o ty se s návštěvníky konference podělili.

Měli třeba skvělou historku z dob, kdy do Česka přišel koncem roku 1995 první poskytovatel internetového připojení za paušál a udělal k tomu tiskovku, kam pozval cimrmanology Svěráka a Smoljaka, kteří hlásali, že internet vymyslel právě Jára Cimrman. Na konferenci je ale překvapilo zjištění, že Cimrman už má vlastní domovskou internetovou stránku, kterou napsal student ČVUT, Ivo Lukačovič. Vynutili si tam pak disclaimer, že si existenci té stránky nepřejí. Lukačovič se pak na stránku vykašlal a o rok později spustil Seznam.

Na konferenci jste se ale nedívali jen do historie WebExpa, ale také do budoucnosti. Co nás čeká na internetu v dalších třiceti letech?
Historii je důležité si připomínat, protože si z ní můžeme odnést mnoho ponaučení i pro další vývoj. Na WebExpu se tak snažíme myslet jak na minulost, tak budoucnost. Myslím, že z letošních přednášek jsem si odnesla hned několik poznatků o tom, kam se bude internet ubírat. Zcela jistě budeme svědky dalšího sbližování digitálního a skutečného obsahu – už dnes je obtížné rozeznat, co je reálné video a co je CGI. Tyto možnosti se rychle rozšiřují i mimo velká filmová studia k běžným uživatelům.

Čeká nás také další evoluce v technologiích, na kterých internet využíváme. Aktuálně jsme svědky prvních smartphonů se skládací obrazovkou, podle mě tato technologie přinese širokou nabídku nových chytrých zařízení. Virtuální realita se bude i nadále rozšiřovat. Tím spíš, když se do ní teď chystá ve velkém investovat i Facebook. Tomu všemu se musí přizpůsobovat také obsah a forma webu.

Velkým tématem ve světě je digitalizace států. Přineslo WebExpo v tomto ohledu nějaké světlé vyhlídky pro Českou republiku?
Letos jsme pro návštěvníky měli v programu přichystanou poměrně netradiční diskuzi, a to právě na téma digitalizace veřejné správy. Měli jsme na panelu Michala Bláhu, zakladatele a ředitele projektu Hlídač státu, Přemysla Sezemského, ředitele odboru elektronizace justice na ministerstvu spravedlnosti, Romana Vrbu, ředitele odboru eGovernmentu na ministerstvu vnitra, a Martina Podvéského z celní správy. Společně jako zásadní překážku v chystání digitalizace identifikovali zejména zákon o veřejných zakázkách a nedostatek interních IT pracovníků. Každopádně vůle ve veřejné správě určitě je a už dnes můžeme pozorovat nějaké první vlaštovky, jako je třeba dobře fungující bankovní identita.

Samotné WebExpo se konalo po roční odmlce způsobené pandemií. Jak se návrat největší technologické konference ve střední Evropě povedl?
Byli jsme samozřejmě trochu nervózní, zda i přes delší pauzu a pandemii dorazí dostatečný počet lidí. Nic není tak strašidelné jako představa prázdné Lucerny obvěšené plakáty WebExpo. Ve výsledku jsme však byli příjemně překvapení a celkem se na konferenci sešlo téměř 1 200 lidí, to považujeme za úspěch. Ale ještě třeba měsíc před začátkem konference jsme byli přibližně na polovině, lidé letos vstupenky kupovali opravdu na poslední chvíli.

Lze to srovnávat s čísly před pandemií?
Oproti běžnému roku jsou ta čísla samozřejmě úplně někde jinde, ale odpovídalo to našemu očekávání a plánu. Věříme, že jak se bude svět lépe vypořádávat s pandemií, tak se čísla začnou vracet do normálu. Posledních pár let směřovala na WebExpu k bezmála dvěma tisícům návštěvníků.

I letos se vám povedlo do Prahy přivést zajímavé hosty z celého světa. Hovořilo se například o tom, jak vznikala virální deepfake videa s Tomem Cruisem. Snažíte se držet prst na tepu doby?
Každý rok návštěvníkům nabízíme mix osvědčených spíkrů a zajímavých nových hostů. Kdybychom nedrželi krok s aktuálními trendy a nesnažili se na konferenci nalákat osobnosti, které ty trendy posouvají dál, tak by WebExpo za moc nestálo. Neustále proto hledáme nové talenty, vizionáře a hvězdy technologického nebe, které bychom zde v Česku představili.

Jakou hlavní message si z letošního WebExpa a toho, co na něm padlo, odnášíte?
Obecně jsou to především pozitiva. Myslím, že se nacházíme v úžasné době, kdy se neuvěřitelně rychle vyvíjí technologie, stojíme na prahu záplavy nových druhů zařízení a přináší to obrovské nové možnosti pro vývojáře i uživatele. Ani si netroufám předvídat, o čem budou přednášky třeba pět let ode dneška.

Proč by se měly firmy o technologické akce, jako je WebExpo, zajímat? Co jim účast přináší?
Konference firmám přináší obrovskou vizibilitu, která jim pomáhá hned v několika rovinách. Z pohledu PR se skrze své řečníky profilují jako odborníci na technologická témata. Z byznysového pohledu se představují potenciálním klientům. Ale pravděpodobně nejdůležitější jsou výhody pro HR – konference, jako je WebExpo, každoročně navštěvují stovky profesionálů z řad vývojářů, markeťáků, designérů, managementu a dalších odvětví, o které technologické firmy bojují. Prostřednictvím přítomnosti na konferenci se tak dostanou do povědomí obrovského počtu potenciálních kandidátů na zaměstnání.

Jak celou organizaci ovlivnila pandemie?
V první řadě se celý tento ročník měl odehrát už vloni. Ale kvůli pandemii jsme museli konferenci několikrát posouvat. Nejdřív na podzim, pak na zimu, potom na jaro. Nakonec jsme ji posunuli až na září a řekli jsme si, že ať už se bude dít cokoliv, tak konferenci prostě uděláme – přinejhorším online, byť je WebExpo tradičně akcí, kde se komunita potkává naživo.

Naštěstí jsme se strefili asi do toho nejklidnějšího období, co se omezení akcí týče, takže naživo skutečně bylo. Přesto to nebylo úplně bez problémů. Ne všude je totiž situace tak dobrá jako v Česku a obecně v Evropě. Proto do poslední chvíle panovala velká nejistota ohledně účasti zahraničních spíkrů i návštěvníků.

Byl by větší problém, kdyby nepřijeli někteří spíkři, nebo hosté?
Pro konferenci potřebujete obojí. Bez spíkrů na konferenci nikdo nepřijde, bez návštěvníků nebudou mít o konferenci zájem spíkři a firmy. Naštěstí nakonec vše dobře dopadlo. Někteří řečníci skutečně na poslední chvíli museli návštěvu zrušit, ale z velké části se nám podařilo zajistit alespoň jejich online účast. Řada spíkrů naopak už dlouho dopředu věděla, že nemohou přijet a zúčastní se jen online – například Google všem zaměstnancům důrazně doporučuje necestovat do zahraničí.

Nejistota se samozřejmě týkala také návštěvníků. WebExpo je mezinárodní událost a zahraniční návštěvníci představují velkou část publika. Chvílemi jsme dost pochybovali o tom, zda se podaří prodat dostatek vstupenek. Pandemie v tomhle chování návštěvníků dost změnila – zatímco dříve vstupenky kupovali s velkým předstihem, letos nákup kvůli nejistotě ohledně cestování všichni odkládali do poslední chvíle, a to navzdory tomu, že jsme měli velké slevy na brzké vstupenky, na které jsou pravidelní účastníci zvyklí.

Dokázali jste i v takové situaci uspořádat akci a neprodělat?
WebExpo je dlouhodobě profitabilní, ale letošní ročník se s těmi předchozími nemůže srovnávat. Musíme ho brát jako spojení dvou akcí do jedné. Na WebExpu 2020 se odvedla spousta práce, ale kvůli covidu se muselo posouvat a nakonec se uskutečnil až letošní ročník. Do WebExpa 2021 jsme šli s tím, že hlavním cílem není na něm vydělat, ale chtěli jsme dát možnost komunitě, aby se konečně mohla sejít.

Na všem se navíc začala podepisovat i zvýšená inflace a zvyšování cen prakticky u všeho. Tomu se budou muset přizpůsobit všichni, technologické akce nevyjímaje. I s přihlédnutím k těmto skutečnostem se nám podařilo uspořádat super akci, na které jsme kalhoty neprodělali.

Z čeho si vezmete ponaučení do dalších ročníků?
Za sebe bych určitě chtěla vylepšit online zážitek z konference. Příprava čistě online nebo čistě offline akce je sama o sobě dost náročná, ale pořádat hybridní akci je úplně jiná liga. Je obrovská výzva oba světy propojit tak, aby všichni účastníci měli ten nejlepší možný zážitek. Takže v budoucnosti bychom měli zapracovat hlavně na této stránce a více propojit offline a online účastníky i spíkry. Na druhou stranu jsem ráda, že jsme letos i tak viděli několik opravdu povedených a zajímavých virtuálních přednášek.

Už se vám v hlavě rýsuje WebExpo 2022?
WebExpo od roku 2022 posuneme na červen, konkrétně na termín od 10. do 12. června. Chystat konferenci během léta, kdy všichni mají dovolenou nebo děti doma, je totiž občas dost náročné. S předprázdninovým termínem bude jednodušší sehnat více spíkrů, organizace bude rychlejší a zároveň doufáme, že nám začínající letní počasí umožní uspořádat i nějaké zajímavé venkovní aktivity.

Už nyní také můžu oznámit první dva potvrzené řečníky. Tím prvním bude Sara Soueidan, nezávislá front-end UI/UX vývojářka, autorka, lektorka a konzultantka z Libanonu, specialistka zejména na CSS. A tím druhým je Tom Krcha, produkťák, který přes devět let pracoval v Adobe a nyní buduje populární komunikační nástroj Around. Máme velké plány na další spíkry, ale zatím si ještě budete muset počkat.