Nejprve šlo pouze o téma bakalářské práce, nakonec se z něj ale stal nástroj, který by všichni měli mít ve svých telefonech. V některých situacích totiž může zachránit život – a to nejen ten váš. Za sedm let na trhu se česká mobilní aplikace Záchranka posunula z jednoduchého rozhraní pro rychlé přivolání pomoci do komplexní služby, která dokáže informovat o několika typech nebezpečí, především pak na horách. A podle jejího zakladatele Filipa Maleňáka má potenciál být čím dál užitečnější i pro zahraniční turisty.

Záchranka fungovala dlouhé roky v takzvaném reakčním módu. Stala se užitečnou pro zraněné, respektive ty, kteří se stali účastníky nehod – a potřebovali co nejsnazší možnost pro vytočení operátora zdravotní služby, který automaticky dostal souřadnice o místě, kam se mají záchranáři vydat. To byl původní plán tehdejšího studenta Filipa Maleňáka, který základy Záchranky s pomocí finanční i mediální podpory Nadace Vodafone položil.

Postupem času se ale ze Záchranky začal stávat nástroj, díky němuž lidé mohli krizovým situacím předcházet. Stále v ní zůstávala možnost pro rychlé přivolání záchranářů včetně videohovorů, v rámci kterých mohl operátor vysvětlovat kroky pro první pomoc, rozšířila se ale o několik nových funkcí. Jednou z nich je i takzvaná elektronická kniha túr, do které uživatelé mohou zanést plánovanou trasu i čas, kdy by chtěli být z výletu zpět v bezpečí.

Do elektronické databáze túr pak měli přístup i pracovníci horské služby, kteří by začali jednat, pokud se člověku nebo skupině nepodařilo ve stanovený čas vrátit. Díky ní a také díky spolupráci s Generali Českou pojišťovnou vyrobila Záchranka i přehled varování na horách včetně stupně lavinového nebezpečí. A také vsadila na mobilní notifikace, aby se lidem na telefonech včas objevilo, jestli podmínky pro výšlap nejsou příliš rizikové.

Tvůrci si ovšem začali uvědomovat, že aby měla aplikace co největší dopad, nemohou se soustředit pouze na Česko. „Patříme do generace, pro které hranice států takřka neexistují a u všech nových funkcí se snažíme zajistit, aby fungovaly co možná nejvíce mezinárodně,“ říká pro CzechCrunch Maria Brindzáková ze Záchranky, která dodává, že aplikaci si do svých telefonů nainstalovaly už dva miliony českých uživatelů.

Ti pak Záchranku mohou využívat také v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Zásadní je i propojení těchto zemí s databází automatizovaných externích defibrilátorů (AED), které jsou důležitým pomocníkem při poskytování první pomoci při náhlé srdeční zástavě. „V Česku se nám podařilo lokalizovat přes tři a půl tisíce přístrojů AED,“ doplňuje Brindzáková. A stejně to platí i naopak.

Jakmile do českých hor zavítají rakouští, maďarští nebo slovenští turisté, pro které sice Záchranka dostupná není, ale mají vlastní verze aplikací tohoto typu, i oni si mohou zobrazit lokalitu AED. Vedle toho, že se mohou stejně pohotově jako Češi dostat k vytočení operátora zdravotní služby a zajištění záchranářů na místo úrazu. „Například pro německý trh ale chceme lokalizovanou verzi Záchranky představit do konce roku,“ zmiňuje Brindzáková.

Lepší videohovory a varování proti lavinám

V letošním roce se chce tým, který čítá pouhých šest lidí, primárně zaměřit na vylepšení videohovorů v podobě rychlejšího propojení obrazu mezi volajícím a tísňovou linkou a také na dálkovou aktivaci metronomu ze strany operátorů na čísle 155. „Budeme tak moct ještě více podpořit zachránce při telefonicky asistované resuscitaci. A bude také možné zaslání postupu první pomoci do příjezdu záchranářů na místo,“ dodává pro CzechCrunch Brindzáková.

Změny se mají týkat i systému varovných upozornění, která Záchranka ve spolupráci s vybranými městy a Jihomoravským krajem odesílá formou notifikací v případě nebezpečných situacích či varování podle informací horské služby. Jak tvůrci potvrzují, prý má přijít zpřehlednění těchto notifikací a také rozšíření obsahové stránky. Na všech těchto novinkách se pak mají podílet přímo Nadace Vodafone a Generali Česká pojišťovna.

Jsou to totiž právě tito dva partneři, na kterých je provoz a rozvoj aplikace závislý. „Zhruba sedmdesát procent financí putuje z jejich strany, zbylých třicet jsme pak schopni generovat sami poskytováním specifických funkcí, jako jsou varovná upozornění pro horskou službu nebo města a kraje,“ uvádí Brindzáková s tím, že ročně je provoz a vývoj stojí vyšší jednotky milionů korun. Blíže specifikovat odmítá.

„Jednáme také o zapojení zdravotních pojišťoven, pro které je naše technologie zajímavá nejen z preventivně osvětového hlediska, ale také z hlediska technologického. Cílem je dostat zdravotní údaje – například alergie, chronická onemocnění či užívané léky – uložené pod rodným číslem u zdravotní pojišťovny v případě tísňové situace k záchranářům tak, aby měli maximum informací ještě před příjezdem na místo zásahu,“ dodává.

Vedle toho chystá Záchranka i nový lavinový modul, kterým rozšíří dosavadní systém předpovědí ve formě stupnice od 1 do 5 o takzvanou lavinovou růžici, mezinárodně uznávané piktogramy a komentář od horské služby, což by mělo fungovat i během cest po slovenských horách.