Klášter s věží ze skla a betonu. Zdařilá rekonstrukce v Praze získala ocenění a ukrývá kanceláře

Bývalý klášter září směrem do ulice Hybernská novotou. Směrem k prostranství u Staré celnice architekti přistavěli věž se zasedacími místnostmi.

Eliška NováEliška Nová

hybernska-office-9

Foto: AARH

Hybernská office

Když Karel IV. založil Nové Město pražské, umístil sem v roce 1354 také konvent milánských benediktinů. Hned vedle byl kostel svatého Ambrože. Ani jedno nepřežilo husitské války. Klášter tu ovšem vyrostl znovu, tentokrát irských františkánů neboli hybernů. Po nich se také jmenuje ulice, ve které budova stojí. Objekt nyní rekonstruovali architekti ze studia AARH a místo historií prodchnuté doplnili o ryze současnou přístavbu.

Ve druhém a třetím patře honosné budovy blízko Prašné brány dnes sídlí kanceláře. Obývá je společnost Lagerris ze skupiny Eco-Investment. Ta je také investorem rekonstrukce. V podkroví se nachází technologické zázemí pro obě patra a v parteru se zvažují obchodní a výstavní prostory. Dohromady jde o bezmála sedm set metrů zastavěné plochy.

Současná přístavba poskytla zázemí pro všechny možné páteřní instalace, díky čemuž nebylo potřeba příliš zasahovat do původního objektu. Jde o věž ze skla a betonu, ta má vytvářet protipól historické stavby. Uvnitř je schodiště a také výtah s prosklenou kabinou a výhledem do veřejného prostranství u Staré celnice. Architekti ze studia AARH sem umístili také zasedací místnosti.

hybernska-office-8

Foto: AARH

Architekti sem umístili zasedací místnosti

Věž se od nároží budovy svým půdorysem odpojuje. Tím chtěli architekti docílit toho, aby nebránila pohledu na samotnou památku. S ní ji spojují prosklené krčky, které v historické budově ústí v místě původních oken.

Budova v Hybernské byla rekonstruována v letech 2019 a 2021 pod dohledem památkářů. Obnoveny byly památkově chráněné části historické budovy, jako jsou klenby, trámové stropy, krov, schodiště nebo šambrány, tedy výzdoba kolem oken.

„Odstraňovali jsme také všechny nevhodné zásahy jako nepůvodní příčky nebo dostavby z meziválečného období, hlavně ale celou jednopodlažní přístavbu v severovýchodní části. Některé prvky byly provedeny formou přesných replik, například špaletová okna nebo dvoukřídlé klasicistní kazetové dveře,“ popisují architekti ze studia AARH s tím, že vnější vzhled budovy byl v zásadě zanechán. Změnila se pouze část v parteru a střecha.

Interiér, kde jsou nově kancelářské prostory, architekti prodchli odstíny černé, antracitové, šedé a bílé barvy. Ty mají být kontrastem dřeva, železobetonu a broušeného duralu. „Původní historický objekt a novou přístavbu sjednocují podlahy z litého teraca v bílém a antracitovém provedení,“ dodávají architekti. Ti za projekt Office Hybernia získali titul Stavba roku 2021.

Klášter hybernů vznikl mezi lety 1641 až 1654. Vedle něj pak také kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Jde o dnešní Divadlo Hybernia. Stavba vznikla podle projektu italského barokního architekta a sochaře Carla Luraga a patřila mezi nejvýznamnější duchovní areály barokní Prahy.

„V roce 1699 zakoupil sousední palác hrabě František Antonín Špork a uzavřel s irskými františkány dohodu o výstavbě spojovací chodby vedoucí z jeho paláce do kláštera. Budova na adrese Hybernská 1 je právě touto spojovací chodbou mezi palácem hraběte a bývalým klášterem,“ připomínají architekti historii sousedního paláce, kterému se dnes říká Sweerts-Sporckův palác.

Klášter byl zrušený na základě reforem císaře Josefa II. v roce 1785 a v letech 1808 až 1811 přestavěn do architektonicky střídmé formy empírového slohu podle návrhu Josefa Zobela a Jiřího Fischera. Od roku 1813 v budově Hybernská 1 a také v přilehlém areálu kláštera sídlil Hlavní celní úřad rakouského císařství. „Od té doby stavba sloužila různým státním úřadům, a to až do roku 2014,“ doplňuje historii objektu studio AARH.

hybernska-office-5

Foto: Václav Novák

Uvnitř jsou nově kanceláře