Psal se rok 1948, když Sověti odřízli Berlín od Západu a jedinou možností, jak zásobovat tamní obyvatelstvo, bylo vytvoření leteckého mostu. V rámci něj se uskutečnilo na 277 tisíc letů, během kterých bylo do Berlína přepraveno na 2,2 milionu tun materiálu. Ne vždy se však jednalo o potraviny či spotřební zboží. Některé letouny nesly i materiál potřebný pro vybudování letiště Tegel, které se nyní přemění na obytnou čtvrť plnou zeleně.

O výstavbě letiště Tegel bylo rozhodnuto právě během berlínské blokády, přičemž byla vybrána lokalita bývalé střelnice, kde byli trénováni vojáci nasazení v první i druhé světové válce. Letiště bylo vybudováno v rekordním čase dvou měsíců a jako první jej začalo využívat francouzské letectvo. Pro civilní přepravu bylo po své rekonstrukci otevřeno v 60. letech a vůbec poslední letoun se odsud na pravidelné lince vznesl v listopadu 2020. Následně bylo uzavřeno a jeho roli převzalo letiště Berlín-Braniborsko.

Němci však nechtěli areál nechat ležet ladem a okamžitě pro něj vymysleli využití. Na místě odbavovacích hal a řídicích věží má vzniknout zcela nová čtvrť kladoucí silný důraz na udržitelnost. Měla by přitom využívat i původní infrastrukturu. Terminály se promění v komerční prostory a kanceláře přivítají zcela nové startupy.

Vůbec největší změnou si ovšem projde plocha původní přistávací dráhy, na níž vyroste až pět tisíc nových bytových domů, které budou obklopeny uhlíkově neutrální zónou s množstvím parků, škol a obchodů. Mezi nimi se budou moci rezidenti pohybovat výhradně pěšky či na kole. Ostatně upřednostnění člověka před vozidly je i hlavním tématem celého projektu nazvaného Schumacher Quartier.

Foto: Schumacher Quartier

Možná podoba prostoru po přestavbě

Většina objektů čtvrti je koncipována jako dřevostavba, díky čemuž by se měla Schumacher Quartier po svém dokončení pyšnit vůbec nejvyšší koncentrací dřevěných budov na světě. Stavební materiál bude získáván z lokálních zdrojů. Celkově se ušetří až 80 procent emisí oxidu uhličitého oproti konvenční urbanistické výstavbě za využití betonu a dalších méně udržitelných materiálů.

Udržitelnost čtvrti se promítne i do způsobu získávání energie. Ta by měla pocházet pouze z udržitelných geotermálních a solárních zdrojů. Zároveň bude efektivně hospodařeno s odpadním teplem, které bude získáváno z komerčních budov a využíváno pro vytápění domácností.

Foto: Schumacher Quartier

Projekt se bude opírat především o udržitelnost a pasivní dřevostavby

Komerční prostory mají nalákat mimo jiné také nové startupy zaměřující se na inovativní mobilitu či způsoby recyklace, kterým bude umožněno testovat své nápady přímo v rezidenční čtvrti. Ta by navíc měla být navržena tak, aby co nejefektivněji zachytávala vodu, se kterou bude možné hospodařit během horkých měsíců. Postará se o to systém zelených střech, zahrad, kanálů a podzemních nádrží.

Skutečným unikátem je také koncepce navrhování čtvrti tak, aby byla co nejotevřenější pestré biodiverzitě flóry i fauny. Tuto koncepci navrhl zahradní architekt Thomas Hauck spolu a ekologem Wolfgangem Weisserem. Jejich návrh počítá s otevřenými prostranstvími mezi domy, která mají přilákat čtrnáct vzácných živočišných druhů včetně netopýrů a lučních kobylek.

V současné době probíhají na místě práce, které se zaměřují především na zajištění bezpečnosti prostoru. Celkově již bylo z místa odvezeno na pět tisíc starých granátů, bomb a další munice, které jsou pozůstatkem po vojenských cvičeních, jež zde probíhala. Na podzim má začít výměra jednotlivých parcel a konzultace architektů spolu s novými rezidenty. Provoz prvních budov je plánován na rok 2027, kdy se otevřou byty určené pro sociální, družstevní a studentské bydlení.