Z osmi dnů je osm měsíců. Boeing se musí poklonit Muskovi, astronauty na Zem doveze SpaceX

Původně osmidenní pobyt na ISS se astronautům protáhne na osm měsíců. Starliner se na Zemi kvůli bezpečnosti vrátí bez posádky, rozhodla NASA.

astronautinasa2

Foto: NASA / Robert Markowitz

Astronauti NASA Butch Wilmore a Sunita Williamsová

1Zobrazit komentáře

NASA vydala finální rozhodnutí, na které čekala veřejnost a hlavně dva astronauti na orbitě od začátku letošního června. Sunita Williamsová a Butch Wilmore, kteří na Mezinárodní vesmírnou stanici doletěli lodí Starliner společnosti Boeing, se s ní zpět na Zem kvůli jejím technickým problémům nevrátí. A na odvoz domů si ještě pár měsíců počkají.

Kosmická loď se v rámci provádění dalších testů vydá zpět na Zem začátkem září sama. To by neměl být podle NASA problém, má za sebou totiž dva úspěšné lety bez lidské posádky. Wilmore a Williamsová na ISS počkají do února příštího roku a odletí pak s dalšími dvěma astronauty lodí Dragon společnosti SpaceX, kterou vlastní miliardář Elon Musk.

SpaceX, na rozdíl od Boeingu, už provedla několik úspěšných letů na stanici i zpět s lidskou posádkou. Ironickým aspektem celého příběhu je, že jeden z důvodů, proč Musk SpaceX zakládal, byla neinovativnost a pomalost tradičních vesmírných hráčů, jako je právě Boeing.

„Let do vesmíru je riskantní i když je bezpečný a rutinní. Testovací let není z podstaty ani jedno. Rozhodnutí nechat Butche a Suni na ISS a poslat loď Starliner domů bez posádky je výsledkem našeho závazku k bezpečnosti,“ okomentoval rozhodnutí NASA její ředitel Bill Nelson.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Společnost Boeing přitom dlouhodobě tvrdila, že problémy nejsou tak zásadní, aby se astronauti s lodí nemohli vrátit na Zem. Na tiskové konferenci, kde NASA sdělila veřejnosti konečné stanovisko, zástupce firmy Boeing chyběl a podle CNN agentura přiznává, že mezi NASA a Boeingem panuje rozpor ohledně toho, o jak velké riziko by se jednalo.

Šéf NASA ale zároveň řekl, že si je stoprocentně jistý, že Boeing problémy Starlineru vyřeší a připraví ho na další misi. V sobotním prohlášení pak společnost Boeing uvedla, že se nadále soustředí především na bezpečnost posádky a kosmické lodi. „Plníme misi podle pokynů NASA a připravujeme kosmickou loď na bezpečný a úspěšný návrat bez posádky.“

Starliner potkaly potíže už při připojování se k Mezinárodní vesmírné stanici na začátku června. Objevila se závada na pěti z osmadvaceti naváděcích trysek, které přestaly fungovat už během příletu k ISS. Čtyři se následně podařilo opět zprovoznit. Dosud se ale neví s jistotou, co přesně problém způsobilo. V mezičase rovněž vedení mise odvolalo výstupy astronautů do volného prostoru kvůli úniku vody ze skafandru astronautky Williamsové. Ještě před startem se Starliner potýkal s úniky helia z pohonných systémů, které pravděpodobně způsobilo nedostatečné těsnění.

GMT141_01_19_Bob Hines_1037_Boeing Starliner Arrival

Foto: NASA / Boeing

Boeing Starliner přibližující se k Mezinárodní vesmírné stanici

Problémy Boeingu zároveň donutily americký úřad NASA odložit další lety k vesmírné stanici, aby nedošlo k zácpě. Připojit se ke stanici může totiž jen omezený počet lodí. V srpnu měl k ISS zamířit modul konkurenční firmy SpaceX Elona Muska. Let se ale s největší pravděpodobností odloží až na konec září. Další let společnosti SpaceX, tentokrát nesoucí zásoby na ISS, byl zatím posunut na půlku října. I proto je důležité, aby se Starliner co nejdříve vrátil na Zem, byť bez lidí.

Boeing vyslal první modul směrem k ISS až na třetí pokus. Předchozí dva z technických důvodů odpískal ještě před startem. Co je ale zásadnější, výrobce letadel má čtyřleté zpoždění za SpaceX a 1,5miliardovou ztrátu v dolarech oproti původnímu rozpočtu. Navíc jeho klíčová letecká divize se obrazně řečeno řítí vstříc byznysové i právní katastrofě kvůli množícím se aférám spojeným s nezodpovědnou výrobou a kontrolou letadel, jako je třeba model 737. Selhání pilotovaného letu k ISS je tedy jen dalším z řady problémů leteckého giganta.

Ani grafit, ani diamant. Vědci objevili další podobu uhlíku, o kterou už se teď zajímá průmysl

Nový materiál by se jednou mohl používat v různých elektrotechnických odvětvích. Využití může najít i při výrobě nabíječek, elektroaut či letadel.

Eliška NováEliška Nová

vyroba-elektroaut

Foto: DALL-E/CzechCrunch

Linka na výrobu elektroaut podle umělé inteligence

3Zobrazit komentáře

Když před třemi lety klesla v Číně produkce křemíku, mělo to celosvětové dopady. Křemík, který se v různých formách používá takřka všude od elektroniky přes medicínu po autoprůmysl, tak výrazně zdražil. Křemík nebo také germanium se používají jako polovodiče, jinak známé jako mikročipy. V budoucnu by tyto materiály mohl nahradit objev, na kterém se podíleli i vědci z ČVUT.

Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického se podílela spolu s Technickou univerzitou v Berlíně, výzkumným centrem Hemholtz-Zentrum Berlin a společností Element Six GmbH na objevu nové modifikace uhlíku. V současné době má tři – diamant a grafit jsou patrně nejznámější. Zatímco první je nejtvrdším nerostem, ten druhý patří k těm nejměkčím. Třetím je pak karbyn.

Nyní se k tomu přidává také čtvrtá základní modifikace, kterou vědci nazvali Fcc-uhlík. Název vychází z označení Face-Centered Cubic Crystal Lattice, což znamená plošně centrovanou krychlovou krysytalickou mřížku. Nový materiál je přitom unikátní v tom, že má mimořádně vysokou elektrickou vodivost, zároveň má ale vlastnosti izolantu.

To znamená, že by mělo být možné s ním pracovat při vysokých teplotách, frekvencích nebo napětích. A to je věc, která standardním polovodičům, jež jsou na bázi křemíku, dělá potíže. Zároveň si ale nová forma uhlíku udržuje stejnou vodivost, jakou mají i současně využívané polovodiče.

„Na tomto materiálu je pozoruhodné také to, že se pro své vlastnosti nemusí dopovat. Do některých materiálů se totiž běžně přidávají další složky, aby došlo ke zlepšení jejich polovodivých vlastností,“ komentovala svůj objev elektrotechnická fakulta Českého vysokého učení technického.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V budoucnu by mohl mít nový objev významný dopad na různá odvětví. Používat by se mohl například v elektronice s vysokým výkonem, tedy od nabíječek přes rychlovarné konvice a světla až po elektroauta, vlaky a letadla. Využití by měl mít nový materiál také v elektronice vysokofrekvenční a vysokoteplotní. Podle fakulty by mohl mít potenciál rovněž v radiofrekvenční elektronice, optoelektronice, průhledné elektronice nebo kvantových přístrojích. Budoucí využití fcc-uhlíku by tak mohlo být opravdu široké.

Vědce ale teprve čeká další výzkum. Chtějí, aby se objevu věnovalo konsorcium na evropské úrovni. Zapojit by se mohly univerzity, zájem už je nyní také z průmyslových firem, což podle vědců dokazuje opravdu velký potenciál nového materiálu. „Jsem přesvědčený, že současný objev je aperitiv před opravdu skvělou hostinou,“ komentuje nová zjištění Antonio Cammarata z katedry řídící techniky, který se na výzkumu významně podílel.

O existenci čtvrté základní modifikace uhlíku, která by se od těch ostatních lišila strukturou, se spekulovalo už dlouho. Vědci tento materiál pozorovali, nebylo ho ale možné zařadit po bok dalších tří forem prvku. Tedy až doteď. Výsledky výzkumu čtyř pracovišť, mezi kterými je právě i Fakulta elektrotechnická, publikovali vědci v červenci v časopise Communications Materials, jenž spadá do prestižního vědeckého vydavatelství Nature.