Okamžité platby v eurech jsou v řadě zemí eurozóny už dnes běžnou skutečností. Nyní však Evropská komise plánuje povinné zavedení těchto takzvaných instantních SEPA plateb (Single Euro Payments Area) pro všechny banky. V červenci 2023 navíc v USA spouští takzvaný FedNow systém pro instantní platby v dolarech a už nyní se plánuje, že dojde k propojení eurozóny s Amerikou a bude možné doručit finanční prostředky za oceán během několika sekund.

Jaké budou dopady instantních SEPA plateb na poskytovatele platebních služeb? Že je to pro ně velká příležitost, popisuje Michal Hladík ze společnosti Trask, který komentuje změny, jimiž banky procházejí a budou muset projít.

Právě tato firma totiž změny v bankách konzultuje, analyzuje dopad do jejich systémů i platebních procesů, navrhuje strategie rozvoje i transformační road mapy. 

***

Doba zkracování

Inovace v platebních transakcích nabírají v eurozóně i v dalších částech světa na tempu. V bankovních institucích dochází ke zkracování, zrychlování, ale i ke zvyšování transparentnosti a zjednodušování platebních procesů. S pojmem instantní nebo také okamžitá platba se setkáváme čím dál častěji. Okamžité zpracování plateb v korunách se v Česku postupně prosazuje. Zvykáme si na okamžité převody i ve dnech volna, v noci, zkrátka kdykoliv to potřebujeme. Ne všechny lokální banky však tuto službu poskytují. A podobně je tomu i v zemích eurozóny s platbami v eurech. Situace se však brzy dramaticky zlepší.

Statistiky uvádějí průměrný podíl poskytovatelů SEPA instantních plateb v zemích s eurem jako lokální měnou ve výši 71 procent. Ve státech, které nejsou součástí eurozóny, činí tento podíl jen devět procent. To se však změní s novou regulací pro zpracování eurových plateb v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP).

Na konci října loňského roku vydala Evropská komise návrh na změnu regulace (EU) č. 260/2012 a (EU) č. 2021/1230. Ten bude mít dopad na okamžité zpracování SEPA plateb. Počítá s povinnou dostupností služby okamžitého zpracování SEPA plateb a vedle toho přináší další povinnosti a harmonizaci souvisejících služeb.

Do letošního 5. ledna měli poskytovatelé SEPA platebních služeb možnost vyjádřit se k navrhovaným změnám. Teď se tyto podněty zpracovávají, čeká se na konečné vyjádření Evropské komise a potvrzení finální podoby regulace. V té se navrhuje, že banky v EHP budou mít šest měsíců na implementaci dosažitelnosti pro SEPA Instant (přijímání okamžitých plateb) a do dvanácti měsíců musí být schopné SEPA Instant platby odesílat. Ve státech, kde euro není lokální měnou, tato povinnost začne platit do 30 měsíců pro došlé platby a do 36 měsíců pro odchozí SEPA Instant platby.

Regulace navíc přináší i další úpravy a nařízení. Pro poskytovatele služeb bude platit povinnost ověřit správnost a dosažitelnost čísla účtu příjemce ve formátu IBAN (International Bank Account Number) již před samotným zpracováním platebního příkazu. Zároveň se zavádí povinnost AML (Anti Money Laundering) screeningu celého portfolia klientů na denní bázi. Regulace také stanovuje maximální výši poplatků za SEPA Instant platby na úrovni standardních SEPA plateb.

Co to bude znamenat pro banky a poskytovatele SEPA služeb?

Jejich systémy budou muset fungovat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, a to vše s nulovou tolerancí nedostupnosti služby. Investice budou jistě nemalé. Už teď je proto potřeba přemýšlet o jejich využití co možná nejefektivněji.

Jde o jedinečnou příležitost pro zjednodušení platební infrastruktury i velké části platebních procesů. Ty budou nově založené na moderní architektuře a pravidlech pro instantní platby (s ohledem na neurčitost migrace na euro v Česku se jako vhodný základ standardizované architektury nabízí SEPA Instant).

Pro banky to vše znamená unikátní příležitost: standardizovat a zjednodušit architekturu platebních systémů a klíčové platební procesy. V minulosti implementovaly a rozvíjely svou platební infrastrukturu ve vlnách v závislosti na jednotlivých požadavcích. Výsledkem často byla nekonzistentní architektura, duplicitní a překrývající se funkčnosti a mnohdy i několikakolejné platební procesy.

Zmíněná modernizace jim může zajistit konkurenceschopnost i výrazné snížení provozních nákladů. Tak třeba proces povinného AML screeningu celého portfolia klientů na denní bázi lze využít i pro převody v rámci jedné banky a domácí okamžité platby. Transakční AML se tak bude využívat jen pro velmi omezené množství přeshraničních plateb.

Celá sada validačních procedur pak bude přepoužitelná i pro ostatní platby, což umožní bankám dosáhnout vysoké úrovně STP (Straight-Through Processing) neboli realizace procesů bez zásahu lidské ruky – tedy plně automatizovaných nebo alespoň robotizovaných procesů. Což může výrazně snížit provozní náklady na manuální zpracování odchozích plateb.

Další změny umožní konsolidovat zpracování platebních transakcí, narovnat a harmonizovat datové toky a dosáhnout zvýšené provozní efektivity. To může výrazně ulehčit core banking systémům, které budou moci zjednodušit svou agendu na prosté účtování transakcí na klientské účty.

Samostatnou kapitolou pak bude generování klientských výpisů, které se dnes klientům zasílají v nejrůznějších formátech – od PDF a papírových výpisů přes elektronické výpisy ve starém SWIFT formátu až po moderní elektronické výpisy ve formátu ISO 20022. Zvládnout takové množství formátů a dat bude vyžadovat specializovanou aplikaci, účetní věty dokáže kombinovat s dodatečnými informacemi, na konci generování výpisu se pak vše zformátuje do požadovaného výstupu a odešle klientovi preferovaným kanálem.