Z ruiny zámku na Křivoklátsku vybudovali bydlení pro seniory. Inspirace přišla z Dánska

Spojili dvě myšlenky – zachránit chátrající cenné stavby a vybudovat nedostatečnou kapacitu pro seniory. Podařilo se jim to už v druhém projektu.

Eliška NováEliška Nová

tman-19

Foto: Ginger Architecture

Zámek v Tmani nově slouží jako domov pro seniory Senlife

0Zobrazit komentáře

Ještě před pár měsíci tu byla ruina. Některé částí byly v havarijním stavu, řítily se střechy, ze stěn rostly stromy, jejichž kmeny měly v průměru i deset centimetrů. Těžko by si tu někdo představil domov pro seniory, zařízení, které nad všemi regulemi Česka podléhá ještě přísnějším pravidlům. Přesto tady dnes stojí.

Někdejší zámek v Tmani si vyhlédla společnosti Senlife, která za sebou už jednu podobnou zkušenost měla, a to v bývalém augustiniánském klášteře v Mělníce. Zuby si na něm nevylámala, a tak se přesunula i do malého městečka, která leží mezi Českým krasem a Křivoklátskem. V areálu někdejšího zámku se nyní postupně otevírají jednotlivé provozy a první senioři už obývají svoje pokoje. „Když jsme byli Tmaň navštívit naposledy, s některými klienty jsme měli možnost hovořit a potěšil nás jejich zájem o celou budovu,“ líčí pro CzechCrunch Eva Eisenreichová ze studia Ginger Architecture, které mělo proměnu na starosti.

Aktuálně jsou v Tmani dokončené první dvě etapy projektu, což znamená, že areál, respektive především hospodářská stavení, prošel rekonstrukcí a na místě je rovněž jedna novostavba. Hotová je také vnitřní zahrada, která tu mohla vzniknout díky tomu, že jednotlivé objekty tvoří defacto obdélník, který do sebe zahradu uzavírá. Novostavba v areálu pak nahradila sýpku, která byla v tak žalostném stavu, že už se ji nepodařilo zachránit. „Tím, že se jedná o novostavbu, dávalo největší smysl sem umístit provoz s nejvíce požadavky, to znamená domov se zvláštním režimem,“ vysvětluje architekt Ondřej Žák ze stejného studia. Tuto službu využívají lidé, kteří už nejsou zcela soběstační.

Na novostavbu navazuje nejdelší stavení celého areálu, kde je hlavní část domovu pro seniory. Jde o sekci, která je víc otevřená a nachází se tu také zázemí a lékaři. „V této budově se nachází unikátní konstrukce klenebných cihelných žeber, které slouží místo plných vazeb krovu,“ popisuje Žák. V další budově zase zůstala kameno-cihelná fasáda. Jedná se o rohovou budovu, ve které se nachází jídelna s kuchyní. V horním podlaží jsou apartmány, tedy další část domova pro seniory.

Senlife do svých projektů každopádně umisťuje různé druhy péče, od té nejlehčí až po tu nejnáročnější. „Nejhorší je, když se zdravotní stav seniora zhorší, ale v zařízení, kde je, se o něj už neumějí postarat, a musí ho tak přesunout. To se děje bohužel v momentě, kdy je nejvíc zranitelný. A to my nechceme. Péči jsme schopni poskytnout od občasné pomoci v bytech pečovatelské služby až po neustálou péči hospicového typu,“ popsal už dříve pro CzechCrunch jednatel společnosti Senlife Lukáš Drásta.

Ti, kdo se o sebe umí postarat, jen z různých důvodů nechtějí zůstat doma, mají k dispozici byty, nacházejí se v další budově ve dvou podlažích a také v navazující samostatné budově. Obě tyto části mohou sloužit zároveň jako přímá součást domova pro seniory, nebo ji mohou využívat zaměstnanci. Jednotlivé stavby se tak spojily, aby byly navzájem průchozí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi jednotlivými budovami architekti umístili novostavby v podobě jakýchsi krčků. Uvnitř jsou schodiště, v prvním je pak umístěný hlavní vchod do areálu pro hosty. Při bližším ohledání lze v novostavbě najít konstrukci původní brány zámku. „Zajistit bezbariérovou průchodnost všech pěti navazujících budov byla největší výzva. Povedlo se to právě strategickým umístěním tří výtahů, které spolu s rozdílnými velkostmi jednotlivých budov dalo jednoduchý a snadno čitelný systém provozů v rámci celého areálu,“ říká Eisenreichová. Poslední rekonstruovanou částí areálu je budova patřící městu, v ní vznikla drobná městská vybavenost.

Zbývá samozřejmě ještě samotný zámek. Ten se momentálně projektuje. Zároveň by letos měla začít revitalizace zámeckého parku. Po dokončení by měl být park přístupný nejen klientům domova, ale i veřejnosti. I to má vliv na to, že přestavbu areálu vnímají místní velmi dobře. „Už během projekčních prací jsme měli v Tmani prezentaci, kde se měli občané s projektem seznámit. Spousta se jich o budoucnost areálu zajímala,“ uvádí Eisenreichová s tím, že odezva v obci byla skvělá, navíc díky tomu v celém regionu vznikly nové pracovní pozice.

Kapacitu až 150 seniorů patrně ocení zbytek republiky, respektive ti, kdo marně hledají umístění pro své blízké. V Tmani najdou dům pro seniory dánského typu. „Chtěli jsme vytvořit příjemné prostředí, ve kterém by se klienti cítili jako doma. V návrhu je tedy vytvořeno několik drobnějších denních místností, kdy každá má vlastní osobitý styl. K tomu byly prostory hospodářských staveb se svými unikátními detaily jako stvořené,“ popisuje Žák. Společenské místnosti architekti umístili vždy do nějaké zajímavé části, na chodbách jsou různá tematická zákoutí, které mohou posloužit odpočinku.

Společnost Senlife založili dva kamarádi, jejichž myšlenky se ubíraly dvojím směrem. Za prvé, že míst pro seniory je v Česku zoufalý nedostatek, populace bude navíc čím dál víc stárnout. Za druhé viděli někdejší památky, které z různých důvodů chátraly, a chtěli jim dát nový život. To se rozhodli spojit. Nápad, kterému se pro svoji složitost na začátku spousta lidí vysmívala, má ale za sebou dvě úspěšné konverze, na dalších už se pracuje. Dnes má Senlife 150 zaměstnanců a investici třeba od majitelů multimiliardové skupiny Siko rodiny Valových.

Z někdejšího nádraží je nové kulturní centrum na úpatí Stromovky. Nabídne bistro i půjčovnu kol

Dvě budovy stály pro bubenečské nádraží jako odstrašující příklad – Vyšehrad a Šlechtovka. I proto se v rekonstruované budově otevřela Stanice 6.

Eliška NováEliška Nová

Stanice 6

Foto: Viktor Tuček/Stanice 6

Z bubenečského nádraží je nově Stanice 6

0Zobrazit komentáře

Vlaky tu už léta nejezdí, navíc se o kousek dál staví nová moderní stanice. Pro druhou nejstarší nádražní budovu v Praze ale nic nekončí. Někdejší nádraží Bubeneč se nyní otevírá veřejnosti jako Stanice 6. Má se tu tančit, zpívat i hrát. To vše na úpatí Stromovky.

Datum otevření nového provozu není vybrané náhodně. Poslední vlak tu totiž projel přesně před deseti lety – 28. srpna 2014. Nádraží se otevírá ve stejný den, jen v docela jiné podobě. Je to pořád krásná klasicistní budova, ovšem interiéry dostaly moderní náplň a budou sloužit kulturnímu centrum.

Praha 6, která má nádraží ve správě, pro něj vybrala provozovatele už v roce 2019. Se svým projektem uspělo v soutěži trio ve složení Richard Preisler, Martin Kontra a Martin Krb. Někdejší spolužáci z gymplu mají na svědomí například Bajkazyl kotvící na pražské náplavce.

Trojice ale stojí například i za úpravami okolí stanice metra Vltavská na alternativní sportoviště. Trojice se rozhodla udělat z nádražní budovy volnočasovou s kulturním sálem. „Inspirovali jsme se podobnými prostory ve světě, z toho jsme usoudili, že budoucnost měst je v propojování dříve nemyslitelných aktivit. Chceme, aby se místo vrátilo Pražanům a chceme také klást důraz na lokální suroviny i produkty,“ představoval koncept Martin Preisler.

Na místě bytu pro přednostu stanice v prvním patře je dnes galerie, tam, kde pobýval výpravčí, najdou návštěvníci multifunkční prostor a tam, kde si lidé před deseti lety kupovali jízdenky, si dnes mohou půjčit kola. Umístění někdejšího nádraží k tomu přímo vybízí, cyklisté odsud mohou vyrazit po cyklostezce do Troji nebo do Klecan. Bude ale možné se tu prostě jen zastavit, v původních čekárnách totiž vzniklo rovněž bistro. Fungovat má po celý rok. Časem by k celému projektu měla přibýt také posilovna. To vše má být prodlouženou rukou vyhledávaného parku. Ve Stanici 6 se rovněž počítá s pořádáním různých koncertů, divadelních představení či s tančírnou. Dispozice každopádně odpovídají podobě budovy na konci devatenáctého století.

„Nechceme nabízet žádný klasický gym se sofistikovanými stroji, ale příjemný vnitřní workout přirozeně navazující na Stromovku. Kavárna bude z hlediska kvality výsostně současné a maximálně otevřené místo. Nádražní peron tipujeme jako budoucí oblíbený letní space,“ řekl další z provozovatelů Martin Kontra.

Za 41 milionů byla opravená fasáda i střecha, repasovala se okna a dveře a obnovou prošel i prostor kolem nádraží. Předláždil se chodník, peron i dlažba. Novotou vyhlíží i dřevěná vyřezávaná veranda. Uvnitř se odstranily všechny nepůvodní příčky, díky čemuž vznikl otevřený prostor a nově se na nádraží také instalovala moderní kuchyně. Novinkou jsou rovněž vjezdy a parkování a také bezbariérové přístupy. S vlaky se ale na trase stále počítá, a tak peron odděluje od kolejí plot.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Městská část usilovala o odkoupení nádraží od Správy železnic už od roku 2015. Hlavní město ho koupilo o dva roky později za 14 milionů korun, šestá městská část jej pak získala do správy v roce 2019. Tehdy také rovnou vybrala provozovatele. Nakonec projekt zdržela covidová pandemie.

S bubenečským nádražím se pak podařilo městské části vyhnout příkladu jiných staveb v hlavním městě. Prvním bylo nádraží Vyšehrad, které je také mimo provoz, z historické budovy je přitom dnes ruina. Druhým poučením byla pro radnici Šlechtova restaurace, která se nachází jen o kus dál ve Stromovce. Šlechtovka se začala rekonstruovat už v roce 2017, částečně se pak otevřela o tři roky později.

Provoz v ní ale nefunguje žádný a rekonstrukce ještě nejspíš další dva roky potrvá. „Šlechtova restaurace je sice nákladně a krásně zrekonstruovaná zvenku, ale stále nemůže najít svého nájemce, neboť interiéry nejsou uzpůsobeny konkrétnímu využití a náprava vyjde na další stovky milionů korun,“ uvedla Praha 6.

Stanice 6 měla na proti tomu náplň ještě před rekonstrukcí. „Otevíráme v režimu pop-up, což znamená trainspotting bar na peróně, galerie a sportem nabitá čekárna a mezitím připravujeme další sekce: multifunkční sportovní a kulturní sál, půjčovnu kol a celoroční bistro. Přijďte kdykoli – budeme na místě tak dlouho, jak dlouho vás to bude bavit,“ zvou provozovatelé.