Na otázku, kolik má hlavní město obyvatel, dnes většina lidí odpoví milion. Jenže bývávalo. Praha soustavně roste a realita je řádově vyšší. Praha roku 2021 měla 1,28 milionu obyvatel, tedy o jednu Ostravu víc, než si lidé myslí. A rok od roku bude v metropoli žít víc a víc lidí. Co to ale znamená, když už teď se mnohým zdá, že místa je tu málo?

Odpověď je jednoduchá. Místa je tu dost, jen je potřeba ho doplnit o potřebnou infrastrukturu. A tu je zase potřeba naplánovat podle toho, jak by se měl počet obyvatel v metropoli vyvíjet. A právě takovou prognózu připravil pražský Institut plánování a rozvoje. Vydaná byla v polovině letošního roku.

Podle ní roste počet obyvatel Prahy dlouhodobě. Do roku 2050 by nicméně v metropoli mělo žít o 400 tisíc obyvatel víc než dnes. „Budoucí vývoj bude ovlivněn především migrací obyvatel, což platí u měst obecně. Každoročně se do Prahy přistěhuje o devět tisíc lidí víc, než se vystěhuje. Navíc se v Praze každoročně narodí o dva a půl tisíce dětí víc, než kolik lidí zemře,“ říká pro CzechCrunch mluvčí Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.

V roce 2050 bude dětí ve věku od tří do pěti let o 12 tisíc víc, což je o 29 procent. Dětí od šesti do čtrnácti bude o 28 tisíc víc než dnes, to je o 24 procent. Od patnácti do osmnáctí půjde o přírůstek 16 tisíc mladistvých, což je dokonce o 37 procent víc než dnes.

Spolu s tím bude vyšší i počet seniorů. Množství obyvatel starších osmdesáti let by mělo v polovině století narůst o 35 tisíc, což je 63procentní přírůstek. „Průměrný věk obyvatel Prahy by však měl růst jen nepatrně, a to z důvodu přistěhování mladších obyvatel,“ uvádí prognóza.

Suma sumárum by tak v roce 2030 mělo žít v hlavním městě 1,45 milionu obyvatel. V roce 2050 to bude daleko za milionem a půl, konkrétně 1,67 milionu lidí. Nic hrozného – v posledních sedmi letech se zvětšovala populace hlavního města rychleji, růstová dynamika tak v příštích letech spíš poklesne. Změnit to mohou různé neočekávané události, jako je válka nebo například pandemie. Ostatně analytici počítali s velkým přírůstkem v loňském roce způsobeným přílivem uprchlíků z Ukrajiny, což nakonec reálná data potvrdila.

Chybět by mohla místa ve školkách a lůžka v domovech pro seniory

Byť má k růstu řada lidí nechuť, města jsou na něj stavěná. Nesmí se ale zaspat. Hlavní město si je toho vědomé. Důležité je si teď pojmenovat, co přesně to bude znamenat pro jednotlivé aspekty života v něm a následně se na to připravit. „Praha se na růst populace připravuje průběžně. Vzhledem ke komplikovaným a nepružným povolovacím procesům, kdy například výstavba základní školy může trvat i deset let, musí město plánovat výstavbu infrastruktury v dlouhodobém režimu,“ líčí Vácha.

Co se oněch jednotlivých aspektů týče, začněme u mateřských škol. Ty už jsou nyní nedostatečné. V současnosti chybí místa v celé Praze. Nejhůře je na tom Praha 9, Praha 5, Praha 6 a Praha 10. V roce 2030 by mohlo za celou Prahu chybět 650 míst, o dvacet let později dokonce 12,3 tisíce míst.

Základní školy naopak nyní nemají problém. Do budoucna jsou ale některé čtvrti rizikové, konkrétně jde o Košíře, Hanspaulku, Záběhlice, Zahradní město, Lhotku, Střešovice, Harfu, Hloubětín, Pitkovice a Hostavice. Ke změně tak musí i přes současnou satisfakci dojít. Pokud by se to nestalo, pak by v roce 2030 mohlo chybět 2 500 míst na základních školách po celé Praze, o dvacet let později dokonce 18,6 tisíce míst. Zato na středních školách by mohly v roce 2050 kapacity mírně přebývat. Volných míst by mohlo být až tři sta.

Na zdravotnické služby bude mít vliv růst obyvatel ve vyšších věkových kategoriích. Stejně jako ve službách sociálních. Co se zdravotnictví týče, nejlépe to ilustruje kapacita ordinací praktických lékařů. Zatímco teď je v průměru 1 996 pacientů na jednu ordinaci, v roce 2050 taková ordinace obslouží až 2 612 lidí. V sociálních službách je nedostatek už nyní – loni to bylo minus 1 806 lůžek. V roce 2030 to bude minus bezmála šest tisíc lůžek, v roce 2050 bude chybět 7 333 lůžek.

Prognóza se ale zabývá například i kapacitou pražských hřbitovů. Důvod je jednoduchý. Loni zemřelo v hlavním městě 13,3 tisíce lidí, roční počty úmrtí budou přitom postupně zvolna narůstat. Počítáno od 1. ledna 2022 tak bude v roce 2030 v Praze už 122 tisíc mrtvých navíc, v roce 2050 to pak bude celkově o půl milionu nebožtíků více.

„Přírůstek obyvatel pochopitelně bude vyžadovat investice do dalších typů veřejné vybavenosti a dopravní infrastruktury. Pro Prahu a její ekonomiku jde nicméně o přirozenou a pozitivní věc. Bez přírůstku obyvatel by nedocházelo k rozvoji města,“ vysvětluje Vácha. Praha by měla růst především na brownfieldech, tedy v někdejších průmyslových oblastech, které už nyní neslouží svému účelu. Jde o Bubny nebo Nákladové nádraží Žižkov. Výhoda je, že jde o lokality v centru města, nebude tak tlak na výstavbu další infrastruktury na zelených loukách. Podle Váchy by kapacita brownfieldů měla být dostatečná. „Právě zde by měly nové čtvrti pojmout velkou část obyvatel. Přírůstek obyvatel můžeme očekávat také ve stabilizovaném území. Měla by ale probíhat i výstavba na rozvojových územích, protože ji tam zatím umožňuje územní plán,“ říká mluvčí IPR.

Zároveň hlavní město musí vzít v potaz, že počet obyvatel neporoste jen na jeho území. Stejně tak k němu bude docházet i ve Středočeském kraji. Zvýší se tak počet dojíždějících. Na všechno tohle musí být hlavní město připravené, aby nezůstalo paralyzované.

Pražané nestačí, musí pomoct cizinci

Po revoluci Praha, stejně jako celé Česko, řídla. Ještě v roce 1990 se počítalo na jednu ženu 1,7 dítěte, o devět let později to už bylo jen 1,04. Obecně přitom platí, že aby se populace byla schopná zachovat, porodnost by měla být 2,1 dítěte na ženu. Teď si hlavní město stojí tak, že tu jedna žena statisticky „porodí“ 1,5 až 1,7 dítěte. „I přes růst v posledních letech je stále patrné, že hodnoty úhrnné plodnosti jsou stále pod celoevropským průměrem a pod hladinou prosté reprodukce,“ popisuje prognóza.

S čísly pomáhají cizinci, jejichž počet v Praze dlouhodobě roste. Bez nich by celkový počet obyvatel hlavního města klesal nebo stagnoval. Od roku 2001 se jejich počet ztrojnásobil a vyšplhal na 236 tisíc, což je 18,5 procenta.