Rostlinné alternativy živočišných potravin hrají významnou roli ve zmírňování dopadů klimatické krize. Momentálně však tvoří větší část evropského jídelníčku maso a mléčné produkty, Českou republiku nevyjímaje. Roli hraje i to, že jsou rostlinné potraviny cenově hůř dostupné než ty živočišné, mimo jiné kvůli dotacím Evropské unie, které putují spíš do podpory živočišného segmentu. I o tom byla řeč na panelové diskuzi konference New Food Forum, které se zúčastnili CEOs z oblasti obchodu, potravinářství i certifikace rostlinných potravin. CzechCrunch je jejím mediálním partnerem.

Konference New Food Forum proběhla 18. dubna pod taktovkou organizace ProVeg, která se zaměřuje na šíření osvěty o rostlinných potravinách. Její součástí byla panelové diskuze, na které vystoupila Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco Stores ČR, Milan Pašmík, předseda představenstva a spolumajitel potravinářské společnosti McCarter, Martina Kafková, zakladatelka eventové agentury M-ocean, a Martin Ranninger, spoluředitel organizací V-Label a ProVeg Česko.

Během konference se mimo jiné řešilo i to, že se více než polovina evropského obyvatelstva podle výzkumu unijního projektu Smart Protein snaží omezit svou spotřebu masa. Navíc podle dat Consumer Panel Services GfK v Česku nakoupí rostlinné alternativy až 4 z 10 domácností, z nichž pak tři čtvrtiny nákup opakují. To se projevuje například ve vývoji poptávky, kterou sleduje obchodní řetězec Tesco.

„Poptávka po rostlinných produktech se mezi našimi zákazníky obecně zvyšuje – meziročně se růst pohybuje v desítkách až stovkách procent. V roce 2019 byl obrat alternativních výrobků v Tescu kolem 5 milionů korun a v roce 2022 byl už kolem 60 milionů korun. Zároveň vidíme, že zákazníci mají stále vyšší nároky. Hodně lidí se dívá na to, jestli je alternativa zdravá a šetrná k životnímu prostředí, protože osvěta se v této oblasti zvětšuje,“ řekla Katarína Navrátilová.

Růst poptávky potvrdil i Milan Pašmík, jehož společnost McCarter do nabídky v posledních letech zařadila například rostlinné alternativy k mléčným výrobkům, stejně tak Martina Kafková z eventové agentury M-Ocean. „Co se cateringu týče, od roku 2020 narůstají požadavky na alternativy a hodně vnímáme to, že lidé chtějí do svého jídelníčku zařadit více rostlinné stravy. Někdo chce čistě rostlinná jídla, hodně se mluví ale také o bezlepkových alternativách nebo o tom, že kolegové se stravují flexitariánsky,“ uvedla.

V diskuzi přišla řeč i na to, jak zákaznicím a zákazníkům usnadňovat cestu k rostlinným alternativám a co pomáhá v jejich rozlišování. Katarína Navrátilová zmínila pokus řetězce Tesco umístit rostlinnou alternativu masa do pultu s klasickým masem, který však příliš neuspěl. Ukázalo se, že lidé preferují, když mají všechny alternativní výrobky pohromadě v jednom regálu. Podle jejích slov je ale důležité, aby bylo z označení jasné, že jde právě o alternativu k živočišnému produktu.

„V tom může výrazně pomoci i označení V-Label, protože spotřebitelé mají díky němu jasno, o jaký výrobek jde – splňuje totiž standardizovaná mezinárodní kritéria. Označování alternativních výrobků dnes nepodléhají žádné kontrole, takže v minulosti jsme řešili i to, že produkt, který nesl označení ‚veggie‘, obsahoval ingredience živočišného původu,“ dodal Martin Ranninger, spoluředitel organizace V-Label International.

Podle průzkumu napříč čtrnácti evropskými zeměmi včetně Česka, který V-Label provedla loňský rok, si navíc spotřebitelé a spotřebitelky tuto ochrannou známku spojují nejen s tím, že garantuje absenci živočišných ingrediencí, ale také že takto označené produkty jsou kvalitnější a zdravější. V blízké budoucnosti nejspíš V-Label sehraje v potravinářském segmentu ještě důležitou roli i vzhledem k tomu, že Evropská unie chystá přísné regulace na to, jak správně označovat potraviny z hlediska jejich udržitelnosti.

Na produktech tak budou zakázána zavádějící tvrzení typu „zelená potravina“, „šetrné k životnímu prostředí“, „ekologické“ či „udržitelné“. To se bude vztahovat i na obrázky, které by mohly k tomuto pochopení svádět, jako jsou zelené lístky nebo i samotná zelená barva obalu daného produktu. Výrobci by se tak měli při označování potravin zaměřit spíše na oficiální certifikáty, které transparentně komunikují to, jakým způsobem rozlišují, zda je daná potravina „udržitelná“, v případě V-Label pak bez obsahu živočišných surovin.

V závěru diskuze se panelistky a panelisté dotkli i toho, jak rostlinné alternativy lidem zpřístupňovat z hlediska ceny. Katarína Navrátilová zmínila limitované strategie, ke kterým se může uchýlit obchodní řetězec. Kromě zavedení vlastní privátní značky, u které se lépe stlačuje koncová cena při zachování kvality daného produktu, jde především o různé slevové akce.

„Je ale potřeba pamatovat na to, že výrobci rostlinných produktů mají velmi nevýhodnou pozici kvůli dotacím. Na začátku dubna vyšla zajímavá analýza, která porovnávala, kam směřují evropské dotace do zemědělství: 80 procent jde za živočišnými výrobky. Takže když jdete do obchodu a koupíte se maso či mléko, neplatíte za něj reálnou cenu, ale extrémně dotovanou cenu. Rostlinné výrobky pak jsou logicky dražší,“ doplnil Martin Ranninger. „Ale jak by ty ceny vypadaly, kdyby dotační podpora šla i za těmi rostlinnými výrobci? Například v Holandsku a Německu už běží programy na podporu rostlinných výrobců, u nás zatím bohužel ne. Doufáme, že se to výhledově změní.“

Ranninger odkazoval na studii, která letos vyšla ve vědeckém časopisu Nature Food. Zkoumala zemědělskou politiku EU, ze které vyplývá, že podporuje chov hospodářských zvířat prostřednictvím různých mechanismů, jako jsou přímé platby, komoditní podpora pro živočišné produkty (například hraniční cla), dotace či programy EU pro podporu konzumace kravského mléka na školách. Podle studie publikované v časopisu Nature Communications, která vycházela z aktuálnějších dat, do potravin živočišného původu putuje přibližně polovina zemědělských dotací EU.