Bitcoin má za sebou poměrně turbulentní období. A to i na své poměry. Od doby, co Elon Musk prohlásil, že jej kvůli neekologické těžbě Tesla přestane akceptovat jako platební metodu, začala jeho hodnota klesat a na dřívější úroveň se dosud nevrátila. Nepomohly ani čínské regulace nebo dočasný zákaz těžby v Íránu. Naopak ceně bitcoinu pomohl Salvador, který ho přijal jako oficiální platidlo. Neekologická těžba by nicméně mohla být alespoň zčásti řešitelným problémem.

Společnost Square, která před časem sama nakoupila virtuální měnu za 170 milionů dolarů, tedy 3,6 miliardy korun, se nyní chystá vybudovat zařízení na těžbu bitcoinů poháněné solární energii. Za účelem snížení energetické náročnosti celého procesu se startup zakladatele Jacka Dorseyho, jenž zprostředkovává finanční služby a digitální platby, spojil s blockchainovým poskytovatelem Blockstream Mining.

„Square má v úmyslu investovat pět milionů dolarů (přes 100 milionů korun), Blockstream pak poskytne infrastrukturu a odborné znalosti pro výstavbu a správu projektu. Zařízení bude důkazem konceptu 100% obnovitelného energetického dolu na bitcoiny ve velkém měřítku, přičemž ekonomická stránka vybudování – včetně provozních nákladů a návratnosti investic – bude otevřena veřejnosti,“ uvádí Blockstream.

V praxi to bude mimo jiné znamenat, že kromě poskytování pravidelných zpráv o ekonomice projektu plánuje Blockstream Mining spustit také volně přístupný řídicí panel, který bude v reálném čase zobrazovat různé metriky, včetně výkonu a vytěžených bitcoinů. „Doufáme, že ukážeme světu, že toto těžební zařízení využívající jen a pouze obnovitelné zdroje je nejen funkční v reálném světě, ale také empiricky dokážeme, že bitcoin urychluje svět směrem k udržitelné budoucnosti,“ doplňuje Blockstream.

Těžba bitcoinu je aktuálně skutečně značně neekologická vzhledem k energetické náročnosti i produkovanému teplu, které při ní vzniká. Ona náročnost je přitom z aktuálního pohledu zcela nevyhnutelná kvůli bezpečnosti celé sítě. Energie totiž stojí peníze a to vytváří pomyslnou bariéru, která brání potenciálním útočníkům měnit údaje o transakcích.

Aby totiž mohl nějaký hacker „ovládnout bitcoin“, musel by převzít kontrolu nad více než polovinou těžebního výkonu sítě. A to je vzhledem k cenám elektřiny a aktuálnímu výkonu nereálné. Podobně pojištěny musí být víceméně všechny kryptoměny, nicméně například ethereum je stále ještě možné těžit například na výkonnějších grafických kartách, kdežto bitcoin prakticky vyžaduje moderní a extrémně výkonné ASIC čipy.

Bitcoin tak patří k energeticky nejnáročnějším kryptoměnám, zatímco vznikají další, které jsou ekologicky šetrnější. Jeho neekologická těžba pak může být aktuálně problémem, ale výhledově se může vyřešit bez jakéhokoliv externího zásahu. Množství bitcoinů, které těžaři získávají, se totiž každé čtyři roky snižuje na polovinu – tím pádem musí hodnota bitcoinu vzrůst, aby se vyplácelo zachovávat stejné tempo těžby.

Zatímco od května 2020 představuje průměrná odměna těžařům 6,25 bitcoinu za deset minut, v roce 2033 to bude jen 0,78125 bitcoinu. Úměrně tomu tedy musí růst i cena za jednu virtuální minci. Pokud tak rychle neporoste, bude objem těžby a s ním spojená ekologická zátěž nižší.

Jack Dorsey, CEO společností Square a Twitter, je po Elonu Muskovi dalším významným nadšencem a propagátorem Bitcoinu. Kromě předchozích nákupů a práci na aktuálním projektu v jednom ze svých předešlých tweetů informoval o tom, že ve spolupráci s uživatelskou komunitou zvažuje vytvoření open-source hardwarové i softwarové peněženky.