Časy, kdy mělo Airbnb tak trochu nejasné místo v legislativě, se nejspíš blíží ke konci. Svědčí o tom mimo jiné dnešní rozhodnutí pražských úřadů, které vůbec poprvé udělily majiteli krátkodobě pronajímaného bytu pokutu ve výši 20 tisíc korun. Novinářům to dnes řekla radní Prahy pro bydlení Hana Marvanová. Podle názoru vedení města musí byty využívané tímto způsobem dodržovat stejná pravidla jako hotely.

Rozhodnutí o pokutě vydal stavební úřad Prahy 1 a po přezkumu letos v srpnu potvrdil magistrát. Podle Marvanové je to důležitý precedent, který potvrdil právní analýzy magistrátu a kanceláře ombudsmana. „Pokuty mohou být ukládány opakovaně až do výše půl milionu korun,“ uvedla radní.

Doplnila, že město usiluje o to, aby Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo metodický pokyn, kterým by stavebním úřadům stanovilo rozhodování v podobných případech. K tomu podle ní pomůže, pokud podobných rozhodnutí bude více. „Chtěli bychom, aby se obyvatelé či majitelé nemovitostí, kteří trpí tímto problémem, obrátili na naši poradnu, kde dostanou konkrétní právní radu pro podání podnětu stavebním úřadům,“ řekla.

Podle dat zahraničních webů, které se zabývají analýzami krátkodobého ubytování, je v celé Praze asi 13 600 bytů krátkodobě pronajímaných přes digitální platformy typu Airbnb. Jen v Praze 1 to je 3 600 bytů, uvedl letos v červenci ředitel městského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

Foto: Airbnb

Klíčenka s logem Airbnb

Podnět na stavební úřad, na základě kterého dnešní pokuta padla, podal loni v lednu předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký. Ten dlouhodobě prosazuje názor, že využívání bytů tímto způsobem je protiprávní. „Nejde o pronajímání, jde o poskytování ubytovacích služeb, tedy podnikání,“ řekl dnes.

Za pravdu mu v tom dává i srpnové rozhodnutí Městského soudu v Praze. Ten na základě podnětu od jedné z majitelek bytů rozhodl, že výdělek z nájmů ze služeb jako Airbnb nebo Booking.com spadá pod ubytovací služby a měl by se danit jako podnikatelská činnost, nikoliv jako pronájem.

Marvanová také uvedla, že na základě stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu začnou živnostenské odbory vymáhat také povinnost, aby byly domy s byty poskytovanými přes platformy zvenku označeny. Problém podle radní totiž je i to, že město neví, kde se byty nachází, a to také z důvodu, že platformy odmítají poskytovat městu informace.

Ředitelka hotelu Emblem v centru Prahy Helena Valtrová uvedla, že poskytovatelé klasických ubytovacích zařízení musí plnit celou řadu nákladných povinností, kterým se majitelé bytů poskytovaných přes platformy zcela vyhýbají.

Jde podle ní například o povinné každoroční revize, úpravy vyplývající z protipožárních a hygienických norem nebo povinnost hlášení všech zahraničních návštěvníků cizinecké policii. Dodala, že hotely také vyplňují statistiky o cestovním ruchu, které jsou však bez započtení hostů v krátkodobě pronajímaných bytech v zásadě k ničemu.

Hlavní město prosazuje zákon, který by samosprávám umožnil poskytování bytů přes ubytovací platformy omezit. Ten již město předložilo Sněmovně, ta současná ho však podle Marvanové neprojednala.

S přispěním ČTK.