Již po osmé se letos po celé republice rozběhnou běžci, kteří připomenou osudy person dvacátého století. Akce s názvem Běh pro Paměť národa má za úkol věnovat výkony těm, kteří sehráli větší či menší roli v historickém vývoji našeho státu. Běžci proto mohou běžet nejen za Václava Havla nebo Miladu Horákovou, ale i třeba za své prarodiče.

Události nejen první, ale i druhé poloviny dvacátého století se mohou v očích dnešní generace jevit jako minulost, na kterou začíná sedat prach. Jenže právě tato historie je i po několika dekádách stále živá, minimálně v paměti těch, kteří ji prožili. O zachycení detailů těch nejdůležitějších momentů minulého století se snaží organizace Post Bellum, která od roku 2001 natáčí a vypráví příběhy minulého století v rámci pamětnické databáze Paměť národa.

Za tu dobu se podařilo shromáždit na deset tisíc svědectví válečných veteránů, vězňů nacistického i komunistického režimu, disidentů, ale i agentů StB. Jejich paměti se organizace snaží zachytit stále modernějšími metodami, aby byl obsah co možná nejatraktivnějším studijním materiálem pro žáky a studenty. Ti jsou s událostmi minulého století seznamováni prostřednictvím vzdělávacích programů, rozhlasových a televizních pořadů, knih, projekcí a výstav.

Děje se tak například v Muzeu nové generace – a právě i prostřednictvím běžeckého seriálu Běh pro Paměť národa, jehož je CzechCrunch mediálním partnerem. Ten odstartoval předevčírem v Plzni a nyní se přesouvá do pražské obory Hvězda, kde se 13. května uskuteční první z velkých závodů. Na něj následně naváže dvojice běhů konaných 20. května v Brně a Olomouci a o den později také v Liberci.

Foto: Běh pro Paměť národa

Za koho běžci poběží, je jen na jejich rozhodnutí

Za koho běžci vyběhnou, je na nich. Například herec a dabér Gustav Bubník poběží za svého otce Augustina. „Můj tatínek byl členem týmu hokejových mistrů světa, které StB v roce 1950 zatkla a ve vykonstruovaném procesu následně odsoudila. Dostal čtrnáct let a odseděl si pět let v těch nejtěžších komunistických žalářích,“ vysvětluje svou volbu Bubník.

Na startovací čáře by neměl chybět ani Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa. „Letos jsem s dietářkou přípravu opět podcenil, ale to mi nezabrání, abych šourajícím poklusem nepokořil pět kilometrů. Poběžím za stoletého Karla Bažanta, bojovníka z Pražského povstání, esenbáka, který se po roce 1948 postavil komunistům, organizoval útěky letců RAF na Západ za svobodou. Jeho přátelé nakonec dobrodružně uletěli, on tu zůstal a skončil na nějakou dobu ve vězení,“ vysvětluje Kroupa.

Vedle pětikilometrové trati mohou běžci proběhnout i trasu na deset kilometrů, pro celé rodiny je připravena i kilometrová trať. Chybět by neměly ani dětské závody a bohatý doprovodný program. Veškerý výtěžek z akce bude použit na vytváření nových záznamů vzpomínek pamětníků, projekty vytvářené pro školy a sociální pomoc pro bývalé politické vězně a disidenty. Mimo nich se letos poběží také na podporu obránců na Ukrajině.

„Pro mladé Ukrajinky a Ukrajince jsme loni otevřeli adaptační centrum. Na Běh bychom rádi pozvali i další lidi, kteří museli utéct z domova před válkou, ukrajinským občanům proto nabízíme startovné zdarma,“ dodává Kristýna Bardová, mluvčí Post Bellum.

Komu se na závody nepodaří dorazit, nemusí věšet hlavu. Ti, kteří mají zájem, mohou celý projekt podpořit svým během na jakémkoliv místě díky programu Běh Kdekoli. Do něj se symbolicky zapojí například i běžci z New Orleans, Santa Barbary či indického Dillí.