V životopise Lenky Madliakové je působivý zápis. Je tam totiž vlastně jen jediný. Už čtyřiadvacet let a sedm měsíců působí v globální společnosti Accenture, kde se postupně vypracovala ze stážistky, která nastupovala během studií, až do nejvyšší pozice lokální pobočky. Od září nahradila v roli generální ředitelky české Accenture Roberta Libonatiho a ujala se vedení nad tuzemskými operacemi, v nichž má firma přes 2 400 zaměstnanců a specializuje se na odborné služby a řešení v oblasti podnikových strategií, digitálních technologií a služeb nebo manažerského poradenství.

V dubnu 1998 přišla do slovenské Accenture jako stážistka, o necelé čtyři roky později přešla do role konzultantky a v roce 2008 se přesunula do Česka. Kromě tuzemských klientů pracovala také pro mezinárodní firmy působící zejména v Bulharsku a Japonsku a od roku 2018 zodpovídá za technologické projekty v oblastech farmacie, výroby, prodeje spotřebního zboží a automobilového průmyslu. Tuto roli si ponechá i nadále, byť si k ní přibírá i roli nejvyšší

„Silnou stránkou Accenture je schopnost předvídat a reagovat na to, co bude důležité pro úspěch našich klientů v budoucnu,“ říká Lenka Madliaková v rozhovoru pro CzechCrunch. Jedním z jejích úkolů bude tuto schopnost udržet. O nejnovějších trendech i největších byznyosvých výzvách dneška bude hovořit také na velké konferenci Microsoft Envision Czech Republic & Slovakia, kterou Accenture spolupořádá a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem.

Na vašem LinkedInu svítí, že jste v Accenture takřka neuvěřitelných více než 24 let. To není úplně běžné. Čím to je, že jste v Accenture vydržela tak dlouho?
Je to tak, pro Accenture pracuji již více než čtyřiadvacet let. Začínala jsem ve slovenské pobočce jako stážistka ještě během mých studií na Ekonomické univerzitě. V té době jsem pro Accenture dělala hlavně překlady, ale i jiné pomocné práce. A co mě v Accenture celou tu dobu drží? Jsou to tři faktory – lidé, firemní kultura a zajímavá práce. Neustále se učím nové věci, často musím jít za hranice své vlastní komfortní zóny a zkoušet nové přístupy k řešení problémů.

Nikdy vás nelákalo vykročit mimo Accenture a zkusit nějakou novou výzvu?
Samozřejmě, že ano. Asi jako každý člověk procházím ve své kariéře střídavě lepším a horším obdobím a občas zvažuji, zda nenastal ten správný čas na změnu. Ale ty pozitivní aspekty nakonec vždy převážily, já zůstala a nelituji. Accenture je poradenská společnost, a díky tomu je různorodost práce, kolektivu lidí a výzev, se kterými se musíte vypořádat, poměrně velká. Stačí změna projektu a klienta a jste opět na startovní čáře. To znamená, že musíte od píky vybudovat své vztahy s klientem a získat si jeho důvěru. Navíc i v samotném obsahu dodávky se díky současnému tempu vývoje technologií nachází často něco nového, proto potřebujete rychle absorbovat nové znalosti, abyste před klientem i vlastním týmem působil důvěryhodně.

Dlouhé roky se pohybujete v oblasti technologického poradenství. Co se v tomto sektoru za tu dobu nejvíce změnilo?
Ta nejzásadnější změna je rostoucí rychlost technologických inovací, která vytváří na jedné straně neustálý tlak a nejistotu a na druhé straně obrovské možnosti dalšího růstu pro firmy. Technologie mění způsob, jakým firmy rozhodují, operují, spolupracují a kritickým faktorem úspěchu je schopnost se učit a efektivně na změny reagovat. Když jsem v technologickém poradenství začínala, model úspěšného konzultanta byl mnohem jednodušší. Osvojil jste si nějakou znalost – například finanční modul SAP, funkční znalost Siebel – a jako expert jste tuto znalost využil v mnoha projektech u různých klientů po dobu několika let. Teď se musíme učit a posouvat dál neustále, jinak bychom byli pro trh nerelevantní a nezajímaví.

Takže příchod nových technologií vyžaduje mnohem více schopností?
Funguje to i obráceně. Je to vidět v neustálém sbližování byznysu a IT. Již nestačí, aby šéf IT a technologičtí poradci rozuměli jen technologiím. Musí velice dobře rozumět také příslušnému byznysu a hledat způsob, jakým lze technologie využít nejen jako nástroj pro růst výnosů firmy i snižování nákladů, ale také coby nástroj pro adresování aktuálních trendů důležitých pro byznys – těmi jsou například udržitelnost nebo propojení fyzického a virtuálního světa.

I proto Accenture zavedla takzvanou metodiku 360stupňové hodnoty, která zdůrazňuje, že přidaná hodnota neznamená pouze finanční přínos. Naši klienti chtějí, abychom jim pomohli rozvíjet talent, spolupracovali s nimi v otázkách inkluze, diverzity a udržitelnosti či pomáhali pozitivně ovlivňovat zkušenost jejich zaměstnanců i zákazníků. A tak úspěch projektu měříme podle toho, jak se nám tuto hodnotu daří vytvářet pro všechny zainteresované strany.

Jaké vidíte největší trendy směrem do budoucna?
Podle našich expertů budou v této dekádě úspěšné ty firmy, které dokážou využít sílu pěti trendů. Prvním jsou moderní technologie, data a umělá inteligence, které slouží jako hnací motor transformace procesů, interakce se zákazníky a hledání nových příležitostí pro růst.

Dále je to talent – schopnost hledat talenty z nových zdrojů či je sám vytvářet, případně být schopný využívat talent partnerů.

Další v pořadí je udržitelnost – ignorovat tento trend už nebude nadále možné, neboť zákazníci, zaměstnanci, samotné vlády ale i byznysoví partneři nebo investoři už nyní začínají vyžadovat, aby firmy byly v této oblasti aktivní. Čtvrtým trendem je využití metaverse a propojení virtuálního a fyzického světa. A tím pátým pak pokračující technologická revoluce, kdy exponenciální rychlost technologických inovací bude pokračovat a vytvářet na jedné straně neustálý tlak a nejistotu a na druhé straně obrovské možnosti dalšího růstu pro firmy.

Foto: Accenture

Lenka Madliaková, generální ředitelka české pobočky Accenture

Díky těm 24 letům můžete hodnotit i rozvoj samotné Accenture nejen na tuzemském trhu. Jak se firma z vašeho pohledu vyvinula, kam se posunula?
Silnou stránkou Accenture je schopnost předvídat a reagovat na to, co bude důležité pro úspěch našich klientů v budoucnu. Již v roce 2013 ve zprávě Technology Vision jako jedna z prvních společností deklarovala, že „každý byznys se stane digitálním byznysem“ a sama se stala průkopníkem v této oblasti. I díky tomu jsme za posledních deset let i navzdory náročným podmínkám, jakými byla třeba pandemie, více než zdvojnásobili velikost našeho byznysu globálně i na tuzemském trhu a zvýšili jsme náš tržní podíl.

Vy významně rostete i díky akvizicím, že?
Accenture se stala jedním z největších investorů na trhu a za posledních pět let investovala přes šest miliard dolarů do více než stovky akvizicí. Právě ty jsou jednou z klíčových strategií našeho růstu. Umožnily nám vstoupit na nové trhy, diverzifikovat a rozšířit portfolio produktů a udržet si tak vedoucí postavení. Málokdo kupříkladu ví, že díky akvizicím se Accenture stala největší mediální agenturou na světě a její součástí jsou agentury jako Sinner Schrader, Droga 5 nebo Mackevision. Velké objemy investic směřovaly také do oblasti, které říkáme Industry X – tedy řešení pro výrobní podniky. Zde nejvýznamnější akvizice zahrnují umlaut, SALT, T.A. Cook nebo ESR Labs.

Pracovala jste s klienty z Česka, Slovenska, ale také třeba Bulharska či Japonska. Jak si ve srovnání s nimi vedeme, co se týče využívání nových technologií?
Myslím, že to hodně záleží na odvětví. Někde – například v automobilovém průmyslu – se ve využívání nových technologií můžeme porovnávat s jinými vyspělými zeměmi, jinde máme naopak co dohánět. Počet českých firem, které prošly alespoň částečnou digitalizací, se za posledních pět let zdvojnásobil. A podle rozhovorů s našimi zákazníky je možné očekávat zvyšování tempa investic do digitalizace, jelikož až 80 procent firem indikuje záměr v blízké době výrazně navýšit investice do digitální transformace.

Co je teď pro vás v nové roli největší výzva?
Z externího hlediska je pro mě největší výzvou pokračovat ve zviditelňování Accenture na tuzemském trhu. Technologie jsou mocný nástroj pro zlepšení výsledků firem a my klientům dokážeme pomoct holisticky – od přípravy strategie a redefinice procesů přes implementaci příslušných technologických změn až po efektivní provoz celých oddělení.

Z interního hlediska jsou mojí největší výzvou naši zaměstnanci. Relevantní odborníci jsou tím nejdůležitějším pro úspěch v našem byznysu. V mých začátcích byla práce pro poradenskou společnost z velké šestky prestiž a firma byla silně výkonově orientovaná. Dnes musíme o talent bojovat na vysoce konkurenčním trhu a již nestačí mít zajímavé finanční ohodnocení, ale firma musí být pro uchazeče zajímavá také z hlediska přístupu k lidem, podpory jejich individuálního rozvoje, atmosféry na pracovišti, zajímavosti práce či péče v oblasti duševního a fyzického zdraví.

Jaké má Accenture plány na tuzemském trhu pro nejbližší roky?
Z hlediska tuzemského trhu vidím priority ve třech oblastech. První z nich jsou softwarové platformy, jelikož jsme největší nezávislý poskytovatel technologických služeb a také přední partner mnoha klíčových hráčů včetně společností Microsoft, SAP, Oracle, Salesforce či AWS. Našim klientům dokážeme přinést hloubkovou znalost těchto platforem, pomoct s výběrem té nejvhodnější pro jejich potřeby a propojit ji se znalostí odvětví a procesů v daném byznysu a implementovat tak pragmatické a vysoce funkční řešení.

Další oblastí je cloud a data. Skoro v každé firmě se mluví o využívání dat jako nástroje dalšího růstu. Zajímavým faktem je, že firmy už nyní mají většinu dat, která potřebují. Co chybí, je využití cloudu k jejich okamžité přístupnosti a moderních cloudových nástrojů umělé inteligence k efektivnímu využití těchto dat. Třetí oblastí je bezpečnost. V důsledku války na Ukrajině, přibývajícího počtu IoT zařízení a i díky širšímu využívání cloudu očekáváme silný růst oblasti kybernetické bezpečnosti a na ni navázaných služeb.

Lze prozradit nějaká čísla, jak je Accenture v Česku velké?
Accenture nezveřejňuje výsledky za jednotlivé země, mohu ale prozradit, že v České republice máme více než 2 400 zaměstnanců a stále rosteme. Celosvětově máme již více než 700 tisíc zaměstnanců a za minulý fiskální rok jsme dosáhli tržeb 61,6 miliardy dolarů (1,5 bilionu korun), přičemž třetina těchto tržeb vznikla v regionu Evropy.