Z Přerova do celé Evropy. I tímto způsobem by se ve zkratce dala popsat cesta české technologické společnosti Geetoo, která podniká v cloudovém byznysu a stává se čím dál významnějším poskytovatelem cloudových technologií pro velké i malé firmy. Její rozkvět ale rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou – právě naopak.

Geetoo, tehdy ještě pod názvem G2 server, začal v roce 2004 budovat Vladimír Kvaš se svým společníkem Michalem Hamplem. Nejprve začali ve skromných podmínkách moravského Přerova, poté vyrazili do hlavního města, odkud se následně rozrostli do zahraničí. „Zpočátku jsme Prahu považovali za takovou Ameriku,“ dodává Kvaš při našem rozhovoru.

I přes několik počátečních nezdarů, kdy jim třeba v důsledku nepřipravenosti selhala expanze, dnes Geetoo patří mezi stabilní firmy se zahraničním přesahem, což potvrzuje i dlouhodobá spolupráce se světovým cloudovým poskytovatelem VMware, a ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch její výkonný ředitel Vladimír Kvaš popisuje celý příběh, jak se z nuly dostaly až na tržby okolo 600 milionů.

„Co vám budu povídat, je to jedna velká jízda. Někdy si se společníkem říkáme, že by bylo super se nechat někde zaměstnat, že bychom měli klid, ale samozřejmě bych neměnil,“ říká na úvod rozhovoru Vladimír Kvaš.

Společnost Geetoo funguje již 17 let, průběžně roste a tržby dosahují stamilionových hranic. Jak jste ale vlastně začali?
Celé to začalo zhruba před pětadvaceti lety, kdy jsem nastoupil na osmiletý gympl. Tam jsem se seznámil s Michalem Hamplem, mým dnešním společníkem, se kterým jsem si sedl do stejné lavice. Už během studia jsme začali přemýšlet nad tím, že spolu jednoho dne budeme podnikat. A po maturitě jsme skutečně začali. Prvopočátky Geetoo se tak datují k roku 2004.

Začínali jste hned po maturitě. Dokážu si představit, že moravský Přerov asi nebyl zrovna podnikatelským rájem, že?
Rozhodně ne – nic se tam z pohledu startupů neděje. Sledoval jsem třeba spolužáky, kteří začali chodit na VUT do Brna, kde se s nějakými startupovými inkubátory už v té době mohli setkat. Alespoň omezeně. Potřebný mentoring a zkušenosti jsme čerpali především od mého otce, který podnikal již od roku 1991. Případně jsme prostě zkoušeli a učili se chybou.

K těm tzv. fuckupům, o nichž jste mluvil i na naší konferenci CzechCrunch Onlajn, se ještě dostaneme. Jak jste nakonec zvládli první rok?
Měli jsme takový naivní cíl. Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdybychom byli během prvního roku milionáři. Nějak jsme si malovali, že když dosáhneme obratu ve výši jednoho milionu korun, milionáři se staneme. Tehdy jsme zvládli asi 900 tisíc a byli jsme na sebe pyšní, ovšem že bychom se stali boháči, to úplně ne. Kdybychom bydleli u rodičů, tak by ty peníze byly krásné, ale stáli jsme na vlastních nohách – a to samozřejmě z pohledu budování firmy nestačilo.

Jaký byl další vývoj?
Nezastavovali jsme se. Další roky jsme obraty zvyšovali a přidávali jsme zhruba 2 miliony korun každých dvanáct měsíců. Pak jsme se ale dostali do situace, kdy jsme pořád seděli v Přerově, měli pár zaměstnanců, obrat na úrovni 10 milionů korun a zjistili, že jsme na rozcestníku.

Zjistili jste, že dál už v takovém nastavení růst nejde?
Přesně tak. V té době jsme přemýšleli nad dvěma scénáři. Buď zůstat v Přerově, být malou IT firmičkou o pár zaměstnancích se stabilními 10 miliony obratu, nebo zariskovat, vyrazit do Prahy, kde bychom otevřeli další kanceláře, a rozrazit si dveře vstříc většímu a rychlejšímu růstu.

Nakonec jste se rozhodli pro expanzi do Prahy.
Ano, šli jsme do risku. Prahu jsme považovali za „Ameriku“ – místo velkého byznysu. Přesunuli jsme se tam v roce 2010 a začali hledat nové zaměstnance, což ale nebylo vůbec jednoduché. Protože jsme v Praze nikoho neznali a neměli jsme ještě tolik financí na najmutí HR agentury, která by nám s náborem nových lidí pomohla, řešili jsme personální problém poměrně rychle. Nakonec se nám to ale podařilo zlomit a přesun do Prahy považujeme za zlomový okamžik.

Dnes patříte mezi certifikované poskytovatele cloudových služeb pro Evropskou unii. Co je přesně vaším produktem?
Původně jsme začínali s poskytováním domén a webhostingů. Postupem času jsme pronajímali fyzické servery, což se v té době příliš nenosilo – byla to drahá věc a daly se vesměs jen koupit. Pak jsme se rozhodli proniknout do cloudových technologií, kde jsme byli také tak trochu průkopníky.

V čem konkrétně?
V dnešní době už je náš obor poměrně známý, ale tehdy náš byznysový záměr v podobě zajišťování cloudové infrastruktury pro co nejpohodlnější běh služeb a aplikací klientů trh příliš dobře neznal. Proto jsme ho museli edukovat. Chvílemi jsme se mlátili do hlavy, proč jsme investovali miliony korun do něčeho, co nikdo nechce. Ale nakonec se to vyplatilo.

Dnes jsme technologická společnost s padesáti až šedesáti zaměstnanci, obratem okolo 600 milionů korun a pobočkami jak v Česku, tak na Slovensku, v Polsku, Rakousku i Anglii, kde máme sesterskou firmu.

Můžete jednoduše vysvětlit, v čem jsou vaše cloudové technologie přínosné?
Náš byznys se dá dobře interpretovat například ve vztahu ke startupistům. Řekněme, že vznikne malý startup, který vyvíjí konkrétní software. Na vývoj své aplikace chce soustředit veškeré své síly a rovinu cloudových služeb nechce příliš řešit. Od toho jsme tady my. My startupům i velkým firmám dokážeme zajistit takovou infrastrukturu, na které jejich software poběží.

Od základních služeb cloud computingu pro výpočetní, úložištní a síťové prostředky (IaaS; Infastructure-as-a-Service) přes virtuální servery až po úložiště S3 a platformy (PaaS; Platform-as-a-Service) až po přeprodej a konzultace služeb od Microsoft Azure nebo Amazon Web Services (AWS). Zároveň se dokážeme postarat také o to, aby servery bezproblémově fungovaly, běžela vývojová pipeline, dobře se nasazovaly updaty a upgrady.

Počítám, že vaše cloudové technologie ale může kdokoliv, nejen startupy, že?
Naše služby kupují i velké firmy, typicky banky, pojišťovny, retaily a podobně. Z hlediska cloudového zajištění se staráme například o J&T Banku, Kooperativu, Sportisimo, Decathlon a další. Spolupracujeme také s pražským Operátorem ICT, který provozuje například Lítačku a zajišťuje chytré osvětlení po městě. Naše technologie se promítají i do bankomatů po celém Česku, tam ale konkrétnější být nemohu.

Když jste zmínil Azure a AWS, tedy přední světové hráče na poli cloudových služeb, proč by si zákazníci měli vybrat zrovna vás?
Ve firmě k tomu používáme pojem X Factor. Jde jednoduše o to, že pokud si klienti vyberou nás, dostanou k tomu i „obličej“ – člověka, který bude zodpovídat za to, že aplikace pojede na jedničku. Veškeré náležitosti s nimi vyřídí, poradí klientovi postup, navrhne mu konkrétní služby, které se mu mohou hodit a podobně. Děláme to hlavně proto, ať zákazníci ví, že za tím vším stojí reálná osoba, ne webový formulář. To od Azure nebo AWS jen tak nedostanou.

Je pro vás vlastně Microsoft nebo Amazon konkurencí?
To právě paradoxně ne. Jednou z našich přidaných hodnot je i to, že zákazníkům doporučujeme také služby od jiných poskytovatelů – tzv. multicloud. Zkrátka se jim snažíme poradit, aby jim byznys šlapal co nejlépe. Stává se tedy, že doporučujeme i Azure nebo AWS, protože se pro konkrétní věci hodí více.

Klientovi dokážeme říct, kdy je lepší používat produkt pro provozování cloudové služby u nás na serverech, například Geetoo Cloud Compute, kdy je výhodnější se domluvit s Microsoftem, Amazonem nebo Googlem a kdy se může hodit provoz na serverech v jeho firmě. K tomu využíváme naše řešení Geetoo Scale. Zvládneme mu poradit i s ohledem na cenu.

Když už jste zmínil Geetoo Scale, jak tato služba funguje?
Ve zkratce funguje jako služba, která umožňuje zřizování cloudu a používání u zákazníků v jejich vlastních kancelářích či datových centrech formou takzvané konzumace. Klient tak platí jen za ty cloudové technologie, které skutečně potřebuje, a včas s ním zařídíme rozšíření nebo naopak omezení služby.

Celkem často se totiž stává, že ajťák obdrží miliony investičních peněz od vedení k tomu, aby za to koupil ty nejlepší technologie, které vydrží dalších pět let. Nikdo ale přesně netuší, jestli firma poroste, nebo bude klesat. Zda bude nasazovat nový informační systém, zavádět řešení s ohledem na nové zákony a podobně. Ajťák bohužel křišťálovou kouli na předpovídání budoucnosti nemá, ale může mít Geetoo Scale. Službu jsme spustili loni v září a je o ní všeobecně velký zájem. I ta nám může výrazně pomoci s dalším růstem, na který se chystáme.

Díky tomu tak zákazník dostane takový hybridní model.
Je to tak. Dostane ideálně tu nejlepší kombinaci, i když mu prakticky nabízíme „konkurenci“. Na druhou stranu řešení od Microsoftu nebo Amazonu přeprodáváme, takže z toho vlastně benefitujeme i my.

Tento přístup evidentně zafungoval nejen v Česku, ale po celé Evropě. V jakých zemích vlastně působíte?
Dnes je to tak, že obchodujeme po celé Evropské unii. Od Anglie po Lotyšsko a Estonsko až po balkánské země. Největší klientelu však stále máme v Česku, kde je téměř polovina našich zákazníků, dost klientů máme také v Anglii a Německu, kde nás překvapily poměrně lukrativní zakázky. Silné postavení evidujeme také v Itálii, Polsku a na Slovensku, kam byla expanze z důvodu naší velmi těsné kulturní blízkosti poměrně snadná.

Přitom vám ta zahraniční expanze na první dobrou nevyšla.
V podstatě šlo o to, že jsme okolo roku 2016 rozhodli expandovat primárně z nadšení, což vedlo k tomu, že jsme neměli dostatečně dobře připravené poklady, ideálně v jazycích té dané země. A rychle jsme narazili. Jednak nás v době, kdy jsme se jmenovali G2 server, každá země vyslovovala jinak, jednak jsme udělali chybu v tom, že jsme si najali lokální country manažery.

Proč to byla chyba?
Věřili jsme tomu, že když jim předáme naše znalosti a zasvětíme je do naší firemní kultury, tak ji v té dané zemi aplikují a byznysově obsadí. Realita ale byla jiná. Možná to byl střet kultur, ale přisuzuji to spíš naší nepřipravenosti. Proto jsme udělali velký restart, v roce 2019 se do zahraničí vydali znovu a tentokrát to už klaplo.

Bavíme se především o evropské expanzi, ale co třeba asijský nebo americký trh?
Nad rozšířením do asijských zemí nebo Spojených států zatím nepřemýšlíme. Vnímám to tak, že pokud chceme například do USA, někdo od nás se musí sbalit, odletět tam, několik let v cizím prostředí tu firmu budovat a vše takříkajíc křesat z plenek. Jednou z variant může být zmíněné najmutí profesionálního manažerského týmu, ale na tom jsme se už spálili a aktuálně nejsme ve fázi, kdy bychom to chtěli podstoupit znovu.

Takže se budete dál soustředit na budování pozice v Evropě?
Určitě. Ostatně nám vyhovuje i to, že má pro nás Evropská unie poměrně bezpečné krytí z pohledu daňového systému či vymahatelnosti pohledávek. Už jsme si třeba potvrdili, že vymáhání pohledávek například z Ukrajiny je velmi těžké. EU nás v tomto jistí. Rád bych ale dodal, že to, co zajišťujeme po EU, zvládneme zajistit také v regionech jako právě USA. Pokud za námi například český klient přijde a sdělí nám, že konkrétní technologie potřebuje v Americe, my mu je dokážeme přes naše zámořské partnery zajistit. Oni udělají ty klasické „fyzické“ práce a my na to z Evropy dohlížíme.

Pojďme se teď vrátit do loňského roku. Jak jste těžký pandemický rok zvládli?
Vzhledem k tomu, že našim zákazníkům zajišťujeme automatizace a prakticky i náhradu za fyzické kanceláře, aby mohli lépe dělat z domova, loňský rok byl pro nás nadmíru úspěšný. Pandemie koronaviru nás nezasáhla, a proto jsme dosáhly tržeb na úrovni 600 milionů korun se ziskem EBITDA (před zdaněním, odpisy a úroky) ve výši 48 milionů korun.

Klíčové pro nás bylo i to, že jsme založili holdingovou společnost Geetoo Holding, kam jsme začlenili všechny dceřiné firmy v Česku i zahraničí. Ale jak snad už máme v naší DNA, opět nás potkal jeden menší fuckup (smích).

Povídejte…
S tím, jak rosteme i po personální stránce, tak jsme potřebovali zajistit nové kancelářské prostory. Pokud si jdete pořídit prostor o 300 metrech čtverečních, tak to zařídíte klidně i ze dne na den. Jakmile jde o trojnásobný rozměr, je to domluva na rok. Šílené. Navíc jsme zjistili, že některé investiční fondy, se kterými jsme nové kanceláře řešili, nám je vlastně ani nechtějí pronajmout.

Z jakého důvodu?
Narazili jsme na situaci, kdy se firmě zkrátka vyplatilo kanceláře nepronajímat a naopak je držet volné, aby mohla čerpat pobídkové investice na neobsazené kanceláře kvůli covidové situaci. To nám celkem zkomplikovalo naše budoucí směřování i s ohledem na to, co chystáme do budoucna. Ale doufám, že se to brzy vyřeší – zatím to musíme řešit částečně i home officy.

Právě jste mi nahrál na další otázku, a sice vaše plány do budoucna. Co chystáte v nejbližší době?
Je to hned několik věcí. V první řadě chceme vytrvale růst a plánujeme, že na konci letošního roku dosáhneme v tržbách okolo 800 až 850 milionů korun. Vizí je i nákup menších českých i zahraničních firem z oboru, a to z našetřených plus investičních peněz. První z nich bychom chtěli koupit již příští rok a těšíme se na to, protože to pro nás bude novinka, jejíž proces se budeme muset naučit.

Můžete být konkrétnější, co se nákupu firem týče?
Aktivně to řešíme a máme už připravený silný manažerský tým s bohatými zkušenostmi. Promlouvat by do toho mohl i Michael Rostock, který je naším mikroinvestorem, drží ve firmě tři procenta a pomohl nám v začátcích. Bude to zajímavý krok.

Budete k tomuto účelu shánět i investory? Jak na tom vlastně jste s financováním?
Malý podíl u nás drží zmíněný Michael Rostock, jinak jedeme z většiny z vlastních peněz a bankovního financování. V následujících letech jsme otevřeni i vstupu investora.